Sesvete | |
---|---|
![]() Kostel všech svatých | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°49′38″ s. š.,16°6′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 129 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | Chorvatsko![]() |
Župa | Město Záhřeb |
![]() ![]() Sesvete | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 165 km² |
Počet obyvatel | 59 212 (2001) |
Hustota zalidnění | 358 obyv./km² |
Správa | |
Starosta | Milan Bandić |
Telefonní předvolba | {+385} 01 |
PSČ | 10 300 |
Označení vozidel | ZG |
![]() | |
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Sesvete (pomnožné, tj.ty Sesvete) jsouchorvatské město, ležící asi 10 km východně od centraZáhřebu v nadmořské výšce 129 m n. m. Žije zde 59 212 obyvatel. Administrativně pod Záhřeb i spadají a představují jeho nejvýchodnější část (zabírají cca 1/4 plochy Záhřebu mimo jeho užší jádro[1]). Jsou tedy jednou z největších místních částí chorvatské metropole.[2] Protéká jimi říčkaSopnica.
Město se nachází v regionu tzv. Podhoří (chorvatskyPrigorje východně od Záhřebu. Chorvatská metropole jej obklopuje ze západu; severně od Sesvetů se nacházejí vesniceDobrodol,Markovo Polje aPopovec, východněSesvetski Kraljevec a městoDugo Selo, jižně potom řekaSáva a obceJelkovec aSesvetska Sopnica.
První písemná zmínka o Sesvetech pochází z roku1201, obec je připomínána jako majetekzáhřebského biskupa. Místní kostelVšech svatých (odtud zkomolením vzešlo jméno města) je připomínán v roce1328. V15. a16. století již existují záznamy o okolních vesnicích (Adamovec, Belovar, Moravče, Jesenovec, Planina, Šašinovec, Kraljevec). Právo konat trhy udělil městuMatyáš Korvín v roce1457.
Rozvoj obce v období konce středověku a začátku raného novověku ohrozily výpadyTurků. Proto zde byl vybudován hrad s hliněnými valy, který měl chorvatské Záhoří a dále Habsburskou monarchii chránit. Na mapáchprvního vojenského mapování z konce18. století se objevují jako malá vesnice s pomaďarštěným názvem (Szeszvete), tvořilo ji několik chalup (např. v prostoru dnešní základní školy). Severně od obce se nacházely rozsáhlé lesy. Po tehdejší pevnosti již v této době nebyly žádné pozůstatky.
Počet obyvatel se tak pohyboval okolo jedné až dvou stovek; v roce1866 žilo v Sesvetech jen 159 lidí. Velkou změnou bylo otevření železnice (zprovozněna v roce1870), jejížnádraží bylo umístěno hned při samotném středu obce. V témže roce byla také modernizována místní silnice, neboť provoz na ní v té době zhoustl.
Včervenci1879 zde byl založen podnik na zpracování masa. V téže době se velmi rychle v okolí objevily i další podniky, např. na výrobu alkoholických nápojů a další. V roce1934 byl do Sesvetů zavedenelektrický proud. V meziválečném období sem byla ze Záhřebu vybudována moderní silnice.
Další rozvoj podruhé světové válce byl umožněn výstavboucelojugoslávské dálniceBratrství a jednoty a později imoderní dálnice. Rostoucí metropole Záhřeb z obce učinila příměstské sídlo, které se postupem času propojilo s metropolí. Vznikly výškové budovy. V roce1975 se stala obec součást sdruženíZagrebački prsten, které zahrnuje všechna sídla okolo chorvatské metropole.
V roce1994 došlo v Sesvetech k výbuchumuničního skladu, který poškodil místní sportoviště.
Sesvete ve svém plánu předpokládají nárůst až na 90 tisíc obyvatel, výstavbu dalších částí města a vznik větrných elektráren. Postaven by měl být také nový Centrální park.[3] Prudký růst počtu obyvatel v21. století byl způsoben suburbanizací nedaleké metropole Záhřebu. Díky tomu se staly Sesvete jedním z nejrychleji rostoucích sídel v Chorvatsku.[4]
Růst počtu obyvatel je dán přímým šířením města Záhřebu především v20. století.
1857 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1931 | 1948 | 1953 | 1961 | 1971 | 1981 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1 047 | 1 224 | 1 345 | 1 611 | 1 863 | 1 915 | 2 102 | 2 505 | 2 898 | 3 522 | 5 815 | 15 683 | 28 340 | 35 337 | 44 914 | 54 085 |
V roce1991 se cca 90 % obyvatel přihlásilo kchorvatské národnosti a zhruba 3 % ksrbské.
Hlavním zdrojem příjmů města jeturistika. Navštěvovaný jebarokníkostel všech svatých (chorvatskySvih svetih) s dvěmazvonicemi. Kostel byl zbudován v letech1766 až1773. Navštěvovány jsou také okolní kopcea přírodní parkMedvednica.
Významným zaměstnavatelem jsou také i různé podniky, které vznikly především díky blízkosti chorvatského hlavního města a také dálniční sítě.
V Sesvetech sídlí rovněž imuzeum Chorvatského podhoří (chorvatskyMuzej Prigorja), město má i svojí knihovnu.
Samy Sesvete se dělí ještě na 46 místních částí (chorvatskymjesne zajednice).
V Sesvetech se nachází jednogymnázium, jednastřední škola a deset škol základních.
V centru stojí poliklinika (chorvatskyDom zdravlja).
Městem prochází ve východo-západním směruželezniční trať, která spojuje Záhřeb seSlavonií a sesrbskou metropolíBělehradem. Jedinénádraží v Sesvetech se nachází v samotném středu města. Z hlediska městské dopravy jsou významné jak příměstská železnice, tak autobusy.
Silničně je napojeno nadálnici A3 doSlavonského Brodu a nadálnici A4 doBudapešti, dále potom na metropoli Záhřeb prostřednictvím původní silniceZáhřeb–Sesvete–Dugo Selo.