Senoni (starořecky: Σήνωνες) bylstarověkýkeltský kmen, který v druhé polovině tisíciletí př. n. l. obývalApeninský poloostrov[1] a je známý také z obdobígalských válek.
Podle legendy se tento kmen připojil kBellovesově migraci doItálie, společně sAedui,Ambarry,Arverny,Aulerky aCarnuty. V roce400 př. n. l. překročiliAlpy a postupovali na jih k území kmeneUmbrů,[2] aby se usadili na východním pobřeží Itálie mezi městyForlì,Ancona aTerni, kde založili městoSena Gallica, které se stalo jejich hlavním městem. V roce 391 př. n. l. pod vedenímBrennuse[3] napadli územíEtrusků a obléhaliClusium. Obyvatelé města apelovali naŘím, jehož zásah posléze vedl ke konfliktu, který vyvrcholil 18. července 390 př. n. l. porážkouŘímanů vbitvě na řece Allia. Po více než 100 let mezi Senony s Římany vznikaly konflikty, až v roce 283 př. n. l. byli z Apeninského poloostrova vyhnáni konzulemCorneliem Dolabellou. V Itálii již o nich nebyla zmínka. Je možné, že se stali součástí galských gangů, které pobývaly vPodunají,Makedonii aMalé Asii.
Část kmene Senonů (nebo jiný kmen stejného jména) byl usazený v okolí dnešníchfrancouzských departementůSeine-et-Marne,Loiret aYonne. V letech 54–51 př. n. l. byli zapojeni dogalských válekJulia Caesara,[4] v nichž spolu streverským vůdcemIndutiomarem[1] obléhali zimní táboryTita Labiena a následující rok se angažovali vbitvě u Lutetie. Po galských válkách Senoni zmizeli z dějin. V pozdější době se pravděpodobně smísili s obyvateliřímské provincieGallia Lugdunensis.[1] Jejich hlavním městem byloAgedincum (později Senones a dnesSens), dalšími založenými městy byly Metiosedum, (dnešníMelun, podle A. Holdera spíšeMeudon) aVellaunodunum, jehož lokace je nejistá (pravděpodobněChâteau-Landon). Založili iSenj v dnešním Chorvatsku.[5]