Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Sekvanové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa provincie Maxima Sequanorum kolem roku 250, území obývaného Sekvany
Mapa Galie v době galských válek s vyznačeným územím Sekvanů
Zlaté mince Sekvanů z 1. století př. n. l. Galské mince se často inspirovaly řeckými mincemi.[1]
Stříbrné mince Sekvanů z 1. století př. n. l.

Sekvanové bylikeltský kmen žijící nagalském území v horním povodí řekyArar (Saôna), řekyDoubs a pohoříJura. V současnosti tomuto území odpovídáFranche-Comté a částBurgundska.[2]

Etymologie

[editovat |editovat zdroj]

Sekvanové jeexonymum, které začali používatŘímané, nejspíše založené na podobnémendynonu. Endonym, ale v tomto případě není jistý. Sekvanové je podobné slovuSekvana, tak Caesar jmenoval řekuSeinu[pozn. 1], přestože země Sekvanů nebyla v povodí řeky Seiny. Snad protoStrabón byl zodpovědný za toto etymologické pochybení, pravděpodobně bohyniSekvanu zaměnil zaSouconnu, bohynikeltského náboženství. Francouzské jméno Saôna, pochází právě od jména bohyněSouconny a řeka Saôna tvořila západní hranici Sekvanů. V době galských válek Římané řeku Saônu nazývali Arar.[3]

Území Sekvanů

[editovat |editovat zdroj]

Území Sekvanů může být definováno z informací starověkých spisů.[3] Pohoří Jura oddělovalo území Sekvanů od územíHelvéců na východě. Pohoří Jura patřilo Sekvanům, stejně tak i úzký průchod mezi řekouRhônou aŽenevským jezerem byl Sekvanů.[4] Území nezahrnovalo soutokAraru sRhonou, protože toto území patřiloAedům a bylo vypleněnoHelvéci.[5] Na západ se území Sekvanů rozkládalo od pohoříJura až k jižní hraniciMâconu, který již patřil k území Aeduů.[6]Strabón napsal, že řekaArar oddělovala Sekvany od Aeduů, což znamenalo, že Sekvanové obývali levý nebo východní břeh řeky Arar.[9] Území Sekvanů se na severovýchodě dotýkalo řekyRýn.[7]

Historie

[editovat |editovat zdroj]

Před příchodemJulia Caesara doGalie Sekvanové vytvořili spolu s galským kmenemArvernů koalici proti svým soupeřůmAeduům. Společně požádali o pomoc ještěgermánský kmenSvébu, aby překročil řeku Rýn a pomohl jim v boji proti Aeduům. V roce63 př. n. l. Svébové vedení jejich vůdcemAriovistem překročili Rýn a spojili se s koalicí Sekvanů a Arvernů. Poté pod vedením Ariovista porazili vbitvě u Magerobriga Aedue. Situace po bitvě se pro Sekvány zhoršila, protože Ariovistus jim zabral třetinu jejich území a vyhrožoval, že jim zabere i další třetinu a Sekvany vezme do otroctví.[2]

Sekvanové poté apelovali na Julia Caesara, aby jim pomohl. Ten Ariovista v roce58 př. n. l. porazil vbitvě u Vogéz a germánské kmeny zahnal zpět na druhý břeh řeky Rýn, ale současně donutil Sekvany, aby odevzdali vše, co získali rabováním na území kmene Aeduů. S tím se Sekvanové nesmířili a roce52 př. n. l. se připojili kVercingetorikovi vbitvě u Alesie. Za vládyAugusta bylo území známé jakoSequania a bylo součástí Belgiky. Po smrtiVitellia se obyvatelé Sekvanie odmítli připojit kbatávskému povstání proti Římu podněcovanémuGaiem Juliem Civilem aJuliem Sabinem, kterého porazili, když napadl jejich území. Vítězný oblouk veVesontiu, možná připomíná toto vítězství.[2]

Diocletianus připojilHelvéce a částGermanie Superior k Sekvanii a území nazvalProvincia Maxima Sequanorum. Vesontio obdrželo titulMetropolis civitas Vesontiensium. Jižní oblast tohoto území byla známá jakoSapaudie, ze které se později vyvinuloSavojsko. V roce355 bylo Vesontio zničenobarbary. Za vládyJuliana se zotavilo a stalo se významným opevněným městem, které dokázalo odolat i útokůmVandalů. V dalších letech stále slábnoucíZápadořímská říše již neubránila své državy vGalii a Sekvanové se stali součástí nového královstvíBurgundů.

Hlavní sídla

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. Sekvana je také bohyně řekySeiny

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. BOARDMAN, John.The diffusion of classical art in antiquity. Princeton, NJ: Princeton Univ. Press, 1994.Dostupné online.ISBN 0691036802. 
  2. abcCHISHOLM, Hugh.The Encyclopædia Britannica: A Dictionary of Arts, Sciences, Literature and General Information [online]. Cambridge University Press: Encyclopædia Britannica Company, 1911 [cit. 2018-02-04]. Několik předchozích vět obsahuje text přeložený z anglického do českého jazyka. Encyclopædia Britannica je nynípublic domain.Dostupné online. (anglicky) 
  3. abSMITH, Sir William.A Dictionary of Greek and Roman Geography [online]. Harvardova univerzita: John Murray, 1873 [cit. 2018-02-04].Dostupné online. (anglicky) 
  4. JONES, with an English transl. by Horace Leonard.The geography of Strabo Book 4, Chapter 1, Section 11.. Cambridge, Mass. [u.a.]: Harvard Univ. Press, 2005.ISBN 9780674990555. (anglicky) 
  5. CAESAR, Julius.Commentarii de Bello Gallico Book IV, chapter 1 sekce 11 [online]. Překlad W. A. McDevitte. Londýn: Perseus Digital Libraly [cit. 2018-01-29].Dostupné online. (anglicky) 
  6. CAESAR, Julius.Commentarii de Bello Gallico Book VII, chapter 90 [online]. Překlad W. A. McDevitte. Londýn: Perseus Digital Libraly [cit. 2018-01-29].Dostupné online. (anglicky) 
  7. CAESAR, Julius.Commentarii de Bello Gallico Book I, section I [online]. Překlad W. A. McDevitte. Londýn: Perseus Digital Libraly [cit. 2018-01-29].Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Galské kmeny
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Starověk |Francie |Válka a vojenství |Starověký Řím
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sekvanové&oldid=23093184
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp