Štít víry (zlat.Scutum Fidei), popř.Štít Nejsvětější Trojice je tradičníkřesťanský vizuálnísymbol, který vyjadřuje mnoho aspektů nauky oNejsvětější Trojici a shrnuje první částAtanášova vyznání víry v přehledném diagramu. Vpozdně středověké Anglii aFrancii byl považován zaheraldický znakBoha (a Nejsvětější Trojice).
Diagram se skládá ze čtyř uzlů (dohromady vytvářejících určitý tvar), jež jsou propojeny šesti spojnicemi. Tři krajní uzly jsou označeny třemi osobami Nejsvětější Trojice (tradičně vlatinském jazyce nebo jejich zkratkami):Otec ("PATER"),Syn ("FILIUS") aDuch svatý ("SPIRITUS SANCTUS"). Čtvrtý uzel uprostřed diagramu je označen slovemBůh ("DEUS"). Ten je se všemi třemi krajními uzly propojen spojnicí označenou slovem "je" (lat. "EST"). Krajní uzly jsou rovněž navzájem propojeny, avšak spojnicemi označenými slovem "není" (lat. "NON EST").
V jednomrukopise ze 13. stoletíArchivováno 12. 5. 2016 naWayback Machine. je vyobrazeno, že tyto spojnice jsou "obousměrné", resp. není jim dán žádný určitý směr. Slova EST a NON EST jsou zde psána vždy dvakrát (v obou možných směrech). V několika novějších verzích jsou namísto tohoto způsobu doplněny oboustranné šipky (↔).
Diagram tedy obsahuje dvanáct následujících tvrzení:
Štít víry není obvykle určen jako schematické vyobrazení struktury Boha. Je pouze přehlednějším vyobrazením tvrzení a údajů, obsažených nebo vycházejících z Atanášova vyznání víry.
Přesný původ tohoto diagramu je neznámý. S největší pravděpodobností byl ovlivněn pokusy o zobrazení Nejsvětější Trojice v abstraktní vizuální formě – především diagramem obsahujícímTetragrammaton od Petruse Alphonsiho,židovskéhošpanělského fyzika a spisovatele, přibližně z roku 1109 apodobnou verzí sestávající ze tří kruhů odJáchyma z Fiore. Jako symbol Nejsvětější Trojice se poté začaly používat iBorromeanské kruhy, v kombinaci s Atanášovým vyznáním víry.
DiagramScutum Fidei jako takový se objevuje vrukopiseCompendium Historiae in Genealogia Christi od Petera z Poitiers cca z let 1208–1216, nejvíce se však začal říšit až v období15. a16. století, kde se objevuje v mnoha anglických a francouzských rukopisech a knihách (→ např.Sherbornský MisálArchivováno 1. 6. 2016 naWayback Machine.) a také vevitrážových oknech ařezbách v řadě kostelů (zejm. vevýchodní Anglii). Diagram se v polovině13. století ve forměštítu začal používat i vheraldice (→ např. alegorické zpodobnění rytíře, bojujícího protisedmi smrtelným hříchům v rukopiseSumma Vitiorum od Williama Peralduse cca z roku 1260). Užívání diagramu začalo v Anglii během vzestupuProtestantismu značně klesat a od17. do počátku19. století byl v zájmu především historiků heraldiky. V 19. století se však jeho užívání mezi anglicky mluvícímikřesťany opět obnovilo, mj. i díky knizeHandbook of Christian Symbolism od Williama Jamese Audsleye a George Ashdowna Audsleye z roku 1865.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuScutum Fidei na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuScutum Fidei na Wikimedia Commons_Joaquin_de_Fiore(1135-1202).jpg){kind=link}
