Sciurus (českyveverka, toto jméno je však užíváno pro více různých rodů) jerodhlodavců zčelediveverkovití (Sciuridae), v tradičním pojetí nejdiverzifikovanější rod veverek vůbec.[1] Zahrnuje okolo 30 druhů, které jsou široce rozšířeny zejména v lesíchmírného pásma. Vyskytují se v severních částechEurasie, vSeverní Americe, dále veStřední Americe a severních až centrálních oblastechJižní Ameriky, přičemž drtivá většina známých druhů žije naamerickém kontinentu.[2] Studie z roku 2020 nicméně vyhodnotila původní rodSciurus jakožtoneholofyletický a doporučuje v rámci něj klasifikovat pouze tři eurasijské druhy (S. vulgaris,S. anomalus aS. lis).[3]
Veverky představují malé hlodavce adaptované stromovému životu. Mezi nejmenší zástupce patříveverka andská (Sciurus pucheranii), jejíž samice dosahují délky asi 16 cm; samciveverky šedé (Sciurus griseus) naopak mohou na délku překračovat 30 cm.Pohlavní dimorfismus v rámci jednotlivých druhů obvykle nebývá příliš výrazný. Ocas svou délkou často přesahuje délku těla, jeho velikost se u konkrétních druhů různí. Odvozená stavbakotníku umožňuje veverkám rotaci chodidel o 180°.[4]
Veverky jsou denní stromová zvířata, jejichž potravu tvoří především tvrdé plody stromů, přiživují se však rovněž houbami, bobulemi, kůrou i masitou potravou. Jedinci z chladných oblastí si mohou potravu zahrabávat pod zem a přikrmovat se jí přes zimu. Zástupci roduSciurus se rozmnožují v průměru dvakrát ročně, velikost vrhu činí asi dvě až čtyři mláďata.Vlastní říje trvá u samic jediný den, mezi samci kvůli tomu v období páření panuje vysoká konkurence. Rozmnožování je založeno napolygynii a samci se nezapojují do péče o potomstvo. Dospívající samci se typicky rozptylují ze svého rodiště. Za podmínky přítomnosti stromových porostů veverky tolerují širokou škálu stanovišť, často včetněsynantropního prostředí.[4]
↑THORINGTON, R. W.; KOPROWSKI, J. L.; STEELE, M. A.; WHATTON, J. F.Squirrels of the World. Baltimore: Johns Hopkins University Press, 2012. S. 37. (anglicky)
↑OSHIDA, Tatsuo; MASUDA, Ryuichi. Phylogeny and Zoogeography of Six Squirrel Species of the Genus Sciurus (Mammalia, Rodentia), Inferred from Cytochrome b Gene Sequences.Zoological Science. 2000-04, roč. 17, čís. 3, s. 405–409.Dostupné online [cit. 2024-07-25].ISSN0289-0003.doi:10.2108/jsz.17.405. (anglicky)
↑DE ABREU-JR, Edson Fiedler; PAVAN, Silvia E.; TSUCHIYA, Mirian T. N. Museomics of tree squirrels: a dense taxon sampling of mitogenomes reveals hidden diversity, phenotypic convergence, and the need of a taxonomic overhaul.BMC Evolutionary Biology. 2020-06-26, roč. 20, s. 77. PMID: 32590930PMCID: PMC7320592.Dostupné online [cit. 2024-07-25].ISSN1471-2148.doi:10.1186/s12862-020-01639-y.PMID32590930.
