Schopnosti jsou vlastnostiosobnosti, které jsou rozvinutévýcvikem,vzděláním nebozkušeností. Jsou důležité pro kvalitní rozvoj a využití při určitýchčinnostech. Člověk se s nimi nerodí, schopnosti je třeba těmito činnostmi utvrzovat a dále rozvíjet. Jádrem schopností jsou vrozenévlohy (dispozice).
V psychologii se schopnosti obecně vymezují jako souhrn předpokladů jednotlivých duševních funkcí k určité činnosti (vyřešení problému, orientace v situaci a odpovídající reagování na její podmínky atd.). Není-li vloha aktualizována (rozvíjena), pak se možnost přetvořit ji ve schopnost ztrácí. Například netrénovanáhudební vloha může zůstat nerozvinutá –latentní. Bez každodenního tréninku hry nahudební nástroj zůstane nadání nevyužité.
Schopnosti jako celek vystupují v jednotlivýchkognitivních procesech a ovlivňují výsledek těchto procesů. Schopnosti lze vymezit jako dispozice k průběhu kognitivních (poznávacích) procesů, jako dispozice, které určují (determinují) kvantitu a kvalitu výsledku těchto procesů. Jinými slovy, jsou dispozicemi k plnění kognitivních úloh.
Výsledný výkon člověka však není pouze funkcí těchto dispozic. Výkon je ovlivněn řadou dalších proměnných. Zjednodušeně řečeno, z jedné třetiny je kvantita a kvalita výkonu dána úrovní nutných schopností (včetně talentu), z další třetiny vlastnostmi nevýkonové povahy, předevšímvlastnostmicharakterovými jako napříkladvytrvalostí,rozhodností,cílevědomostí. Z další třetiny pak může výkon ovlivnitnáhoda: například pokud budu z iracionálních důvodů svému vedoucímu nesympatický a ten mi nebude důvěřovat, nebude můj výkon hodnotit spravedlivě. A naopak. Mezi zmíněné náhody patří vše, co nemohu zcela ovlivnit – rodina, do níž se narodím, genetické dispozice, vliv vychovatelů a učitelů, vliv vrstevníků, vliv společnosti a režimu apod.
Schopnosti v širším slova smyslu jsou vlastně dispozice k jistému typuprožívání achování. Schopnosti (tedy talent) mohou být obecné a specifické. Obecné se projevují ve více situacích a v řadě intelektuálních dovedností. Specifické schopnosti se vážou na konkrétní kognitivní činnosti, někdy se označují jakodovednosti. Specifické schopnosti se projevují ve specifickýchsituacích.
Jednotlivé schopnosti mají vrozený a získaný podklad. Rozlišujemevlohy,nadání,schopnosti atalent. Vloha a nadání jsou spíše vrozené. Schopnosti a talent jsou současně vrozené a získané (rozvíjené). Rozlišujeme také míru zastoupení určité schopnosti – její šířku i hloubku.
Pokud vloha dostane šanci se rozvinout, hovoříme o schopnosti. Schopnosti se rozlišují odnadání; středně rozvinuté schopnosti se označují jakotalent a mimořádně rozvinuté schopnosti jakogenialita.
Pozn.: Toto dělení je poplatné starší české psychologické literatuře. V současné světové psychologii rozhodně není takto jednoznačné. Častěji se v ní setkáváme s rozdělením specifického talentu (hudební, výtvarný) od poměrně obecného nadání (gifted children, gifted people), které je specifickým souborem kognitivních i prožitkových odlišností takovýchto lidí (vyšší inteligence, rychlé učení, zvýšená citlivost), která je předurčuje k rychlejšímu a lepšímu zvládnutí mnoha schopností, vědomostí a aktivit. Velmi zajímavé teorie o tomto tématu podává Dabrowski.
Schopnosti člověka je možné dělit podle úhlu pohledu různými způsoby. K základním schopnostem patří dílčí znalosti, svébytnou je znalost kódování (gramotnost), která umožňuje různé typy komunikace. Z dílčích znalostí se skládá komplexnější vzdělanost. Výkon v jednotlivých činnostech podmiňují kvality jednotlivých typů inteligence. Schopnost užití znalostí v praxi je nazývána dovedností.
Jiné možné třídění schopností:
Všeobecná a společností očekávána schopnost jeinteligence – schopnost účelně jednat, rozumně myslet a řešit situace.
Dále také
Nebo také na
Obrázky, zvuky či videa k tématudovednost na Wikimedia Commons
TémaSchopnost ve Wikicitátech
Slovníkové hesloschopnost ve Wikislovníku
