Schnellerův sirotčinec (hebrejsky: בית היתומים שנלר,Bejt ha-Jatomim Schneller) je městská čtvrť v severozápadní částiJeruzaléma vIzraeli.
Leží v nadmořské výšce přes 800 metrů, cca 2,5 kilometru severozápadně odStarého Města. Na jihu s ní sousedí čtvrťMekor Baruch, na východěKerem Avraham aŠchunat ha-Bucharim, na severuŠikun Chabad a na západěRomema. Leží na dotyku seZelenou linií, která do roku1967 rozdělovala Jeruzalém.[1][2] Populace čtvrti ježidovská.
Areál sirotčince založilJohann Ludwig Schneller, luteránský misionář, který zakoupil zdejší pozemky v roce1855. V té době neexistovala vně hranic středověkého Jeruzaléma žádná zástavba. Postavil tu dům, ale po několika útocích loupežníků byl donucen se stáhnout. O několik let později turecká správa zřídila nedaleko odtud strážnici. Schneller se díky tomu mohl s rodinou vrátit. V té době probíhaly vLibanonu masakry tamníchmaronitů, kterých bylo zabito 10 000. Schneller se tehdy vydal do oblasti a přivezl zpět devět sirotků. Koncem roku1861 už tu pobývalo 40 chlapců a areálu se začalo říkatSyrský sirotčinec (německy:Syrische Waisenhaus). Postupně se přikoupily další pozemky a vyrostly zde nové budovy, včetně první stavby z červených cihel v Jeruzalému. Koncem 60. let 19. století začal ústav přijímat i dívky. Provozovala se tu prádelna, tiskárna, zdravotní středisko, pekárna a škola.[3]
Počátkemdruhé světové válkybritská mandátní správa vyhostila německý personál sirotčince a zřídila tu vojenský tábor, známý jakoSchneller Camp neboSchneller Barracks. Běhemválky za nezávislost používala židovskáHagana areál jako základnu pro útoky v oblasti Jeruzaléma. Pak tu dlouho fungovala vojenská nemocnice. Ta byla ale počátkem 21. století zrušena a areál měl být podle plánů vedení města přebudován.[3]
Obrázky, zvuky či videa k tématuSchnellerův sirotčinec na Wikimedia Commons