Poslední samostatný burgundský králRudolf III. Burgundský v roce1003 založil Savojsko jako hrabství. Po jeho smrti se spolu sburgundským královstvím stalo v roce1033 součástíSvaté říše římské. V Savojském hrabství a v sousedních hrabstvích (Belly, Maurienne a Aosta) vládl tehdy prvnísavojský hraběHumbert I. Savojský (1003–1056), který byl nejspíše příbuzný ženy posledního burgundského krále Rudolfa III. Jeho synOta I. získal sňatkem s dcerou markraběte Manfreda z Turína jižní částíPiemontu. V roce1101 získala savojská hrabata titul říšských hrabat.
Území se v rámci rodu několikrát rozdělilo, ale vymíráním větví bylo povětšinou znovu spojeno. PouzePiemont jakoPiemontské knížectví zůstal oddělený do roku1418.
Savojsko bylo do roku1388 vnitrozemským státem, ale v tomto roce získalo spolu sNice úzkou část středomořského pobřeží. Nově získané území obklopovalo miniaturníMonacké knížectví.[1]
Savojské hrabství bylo v roce1416 císařemZikmundem Lucemburským povýšeno na vévodství a již nezahrnovalo pouze původní Savojsko, ale i velkou část dnešníhoPiemontu. Kromě vlastního Savojska patřilo k vévodství také územíValle d'Aosta aPiemont. V polovině15. století tak náleželoSavojské vévodství k nejdůležitějším zemím na mapě Evropy.
Francouzské království a rakouská říše však rozmach malého vévodství nesly velmi nelibě. Sama usilovala o připojení alpské oblasti mezi Středozemním mořem a Lombardií. Mezi lety 1536 a 1749, v době, kdy následovníci vévody Amédée VIII. nedokázali udržet hospodářský a politický rozkvět Savojska, bylo území několikrát obsazeno, nejčastěji francouzskou armádou. Celkem šlo o 6 invazí, z nichž některé trvaly i 10 let. Přes to všechno rozmach Savojska od17. století a zejména18. století dále pokračoval.[2]
Roku1563 bylo sídlo vládnoucího savojského rodu přeneseno z tradičníhoChambéry doTurína.
Když v roce1714 získal vévodaViktor Amadeus II.Sicilské království, stal se titul a s ním i území Savojského vévodství de facto druhořadý. V roce1720 vyměnilo Rakousko (pod dohledem Francie a Anglie) se savojským vévodouSardinské království zaSicilské království. I když tím savojský vévoda získal území s královským titulem blíže k samotnému Savojsku, ztratil naději na možnou italskou královskou korunu, která byla o poznání blíže spíš právě díky Sicilskému království, než zrovna díky okrajovému Sardinskému království. Území dostalo (znovu) názevSardinské království, i když mu vládla savojská dynastie a jeho centrem bylPiemont a hlavní městoTurín.
V letech1792–1814 bylo Savojsko a později od roku1802 iPiemont okupováno vojsky revoluční Francie. Tato okupace trvala celkem 23 let a zahynulo při ní 18% savojských obyvatel. V roce1815 bylo obnoveno původní území a připadla mu i bývaláJanovská republika.
V roce1860 bylopůvodní území Savojska odstoupeno spolu sNice Francii za záruku bezpečnosti a uznání sjednocené Itálie. Obyvatelé Savojska následně potvrdili 99,8%, že jim nevadí připojení k Francii.
.svg)
.svg)
