Satori (悟り,čínskywu) se běžně překládá jakoosvícení,probuzení nebozáblesk náhlého uvědomění, nejpřesnější překlad jepoznání. Avšak satori je intuitivním prožitkem a nejedná se o poznání dosažené pomocí přemýšlení. Náhlý zážitek osvícení je také někdy nazývánkenšó. Významově majíkenšó i satori stejný smysl. I když je-li popisováno osvíceníBuddhy nebopatriarchů, je běžně používán termín satori namístokenšó, jelikož termín satori implikuje představu hlubší zkušenosti.
Japonskému termínusatori odpovídásanskrtský apálijský pojembódhi, avšak není zcela jisté, zdali oba termíny skutečně označují tentýž prožitek. Jestliže je pojem satori používán k označení konečného hlubokého osvíceníBuddhy a jiných význačných mistrů, lze určitě souhlasit, že ano. Avšak označuje-li satori vhled do reality, který však ještě není spojen s prožitkemnirvány, pak spíše odpovídápálijskému výrazuňána (vsanskrtudžňána), který se dočeštiny překládá právě jakovhled.
Zenoví mistři obecně odmítají jakýkoli popis nebo vysvětlení, co to je satori, jelikož k jeho pochopení je samozřejmě nutná osobní zkušenost. Někdy je satori popisováno jako náhlý vhled do ne-duality, do vše spojující jednoty našeho bytí. Termín satori má široký význam, jak bylo zmíněno, může být použito pro označení konečného hlubokého osvícení (vsanskrtubódhi), nebo i pro chvilkový, náhlý a přechodný zážitek, který ale leží na cestě k trvalému pochopení podstaty všeho bytí (vsanskrtudžňána). V tomto druhém významu se spíše používá termínkenšó. Někteřízenoví mistři označují jako osvícení i stavy hlubokého soustředění, které jsou vpáli známy jakodžhány asanskrtudhjány. Jedná se o stav tzv. jednobodovosti mysli, mysli, které splynula se svým meditačním objektem. Lidská mysl je v tomto stavu hluboce klidná, člověk ztrácí vědomí sebe sama a v důsledku splynutí s meditačním objektem mizí i rozlišování na subjekt a objekt, proto může být tato zkušenost považována za zážitek neduality. Jedná se však jen o pomíjivý prožitek, který není spojen s vhledem do skutečné reality.
Zážitek satori je zpravidla výsledkem soustavné spirituální praxe. Tradičně jsou používány dvě metody vedoucí k dosažení satori, buď sezení vzazenu, jež je typická pro tzv.sótó zen, nebo kontemplace (soustřeďování se) naparadoxní a logikou neřešitelné duševní úlohy, tzv.koány, z nichž se mysl „osvobozuje“ skokem k sloučení protikladů ve všeobjímající jednotu – právě zážitek satori, tato metoda je používána v tzv.rinzai zenu.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSatori na Wikimedia Commons
Výukový kursCesta k osvícení ve Wikiverzitě