Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Sascha Schneider

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sascha Schneider
Narození21. září1870
Petrohrad
Úmrtí18. srpna1927 (ve věku 56 let)
Svinoústí
Místo pohřbeníLoschwitz Cemetery
Povolánímalíř,sochař,spisovatel, ilustrátor a exlibrista
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.
Karel May a Sascha Schneider, fotografie z roku1904.
Hrob Saschy Schneidera vDrážďanech

Sascha Schneider, plným jménemRudolph Karl Alexander Schneider (21. září1870Petrohrad,Rusko18. srpna1927,Swinemünde,Německo) byl německýmalíř, známý především jako autor obálek knih německého spisovateleKarla Maye.

Život

[editovat |editovat zdroj]

Dětství a mládí strávil Sascha Schneider, synredaktora a majiteletiskárny, vPetrohradě. Roku1881 přesídlilarodina nejdříve doCurychu a posmrti otce doDrážďan.

Roku1889 po maturitě začal Sascha svéumělecké studium namalířské akademii vDrážďanech. Roku1893 si zařídil se svými kolegyateliér a od roku1894 pořádal výstavy. Svou vlastní uměleckou dílnu si zařídil roku1900 vMíšni a v té době vytvořil např. vLipsku působivé nástěnné malby. Byl to skvělý kreslíř, malíř isochař,intelektuální a velmi jemný muž, zahleděný svým dílem do šera chrámů a do světaikonostasu, o čemž svědčí názvy jeho obrazůAnarchista,Poutník a sfinga,Jidáš,Pán světa.

Roku1903 se Schneider seznámil s německým spisovatelemKarlem Mayem a stal se jedním z jeho nejbližších přátel. Dlouhé roky tohoto přátelství jsou doloženy tvorbou obálek se slohově čistými symbolickými kompozicemi pro nová vydání Mayových knih. Schneider také vytvořil portréty některých významných postav z děl Karla Maye (např.Marah Durimeh či mrtvýVinnetou, stoupající k nebi). Roku1906 vymodeloval Schneider pro sebe a Maye postavysfing střežící spisovatelův hrob.

V tomto období žil Schneider společně s malířemHellmuthem Jahnem.[1] Jahn začal Schneidera vydírat hrozbou zveřejnění jeho homosexuality, která byla v Německu trestná podle§ 175 říšského trestního zákoníku.[2] Schneider uprchl do Itálie, kde v těch časech nebyla homosexualita nezákonná. V Itálii potkal malířeRoberta Spiese, se kterým procestovalKavkaz. Pak se na čas vrátil do Lipska, aby po půl roce odcestoval do Itálie, kde se usadil ve Florencii. Když vypukla první světová válka, znova se vrátil do Německa a žil vHellerau (nedalekoLipska). Po roce 1918 spoluzaložil kulturistický institut nazvanýKraft-Kunst[3], ve kterém si vybíral některé z cvičících jako modely.

Schneider, který onemocněl těžkoucukrovkou, utrpěl při plavbě na lodi v okolíSwinemünde diabetický záchvat. Z něj se již nevzpamatoval a ve Swinemünde zemřel. Pohřben je na hřbitově vLoschwitz.

Výstavy

[editovat |editovat zdroj]

Na výstavěAlfred Kubin & Sascha Schneider : démoni ze Země nevědomí byl vystavenKubinův grafický cyklusFacsimiledrucke nach Kunstblättern von Alfred Kubin (1903) a cyklusZwölf Zeichnungen von Sascha Schneider (1896). Výstava proběhla od 24. 5. do 28. 9. 2014 vZámecké jízdárně v Hluboké nad Vltavou a od 26. 5. do 20. 9. 2015 vSeveročeské galerií výtvarného umění v Litoměřicích.[4][5] V roce 2014 též vyšla k této výstavě stejnojmenná reprezentativní publikace.

Gallerie

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Bernd-Ulrich Hergemöller,Mann für Mann, strany 636, 637
  2. Hellmuth Jahn – Karl-May-Wiki [online]. Karl-may-wiki.de [cit. 2014-03-20].Dostupné online. ((německy)) 
  3. Bernd-Ulrich Hergemöller,Mann für Mann, strany 636, 637
  4. Alfred Kubin a Sascha Schneider / Démoni ze země nevědomí / AJG: Zámecká jízdárna / Hluboká nad Vltavou / 24. 5. – 28. 9. 2014 [online]. ArtTalk [cit. 2021-04-04].Dostupné online. 
  5. Alfred Kubin a Sascha Schneider / Démoni ze země nevědomí [online]. ArtMap [cit. 2021-04-04].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Sascha_Schneider&oldid=24940863
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp