Saprofág (takésaprotrof,saprob) jeheterotrofníorganismus (předevšímživočich čihouba, jiné skupiny se označují spíše jakorozkladači), který – na rozdíl odpredátorů – získává energii zorganických látekodumřelých organismů nebo jejich částí. Takový způsob alespoň částečné výživy se někdy česky nazýváhniložijnost čisaprotrofie. Saprofágové se považují za konzumenty a zarozkladače (dekompozitory), na rozdíl od zelenýchproducentů s fotosyntetickými barvivy.
Termínemsaprofyt se dříve označovaly některénezelenévyšší rostliny (např.hnilák smrkový,hlístník hnízdák; různéorchideje), o kterých se myslelo, že se vyživují z odumřelých organických látek (viz téžepifyty). V této souvislosti je termín již zastaralý[1], protože se zjistilo, že se zmíněné vyšší rostliny vyživují díky zvláštnísymbióze (mutualismu) s houbami (mykoheterotrofie).
Termín se používal či užívá i k označeníhub a některýchbakterií. Je užíván např. vmykologii, vlichenologii čilékařství.[2]
Saprofágové se dělí namrchožrouty (mršiny),detritofágy –rozkladače (detrit) akoprofágy (výkaly).
Některé fosilní objevy ukazují, že saprofágové byli hojní již v období vzdálené geologické minulosti. Známe například stopy po jejich činnosti v někdejších mršináchkachnozobých asauropodních dinosaurů z období pozdníkřídy před více než 72 miliony let.[3] Po velkémvymírání na konci křídy před 66 miliony let se rovněž saprofágové značně rozšířili, a to díky velkému množství mrtvých těl zvířat a rostlin, zahubených katastrofou.[4]
 | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |
