Začínal vMiláně s dalším skvělým obráncemTrapattonim. První utkání za dospělé odehrál21. září1958 protiTriestině (2:0).[2] I když odehrál v sezoně jen tři utkání, slavil první titul. Až od sezony1960/61 se stal stabilním členem sestavy, i když o pozici libera bojoval sMaldinim. Poslední titul uRossoneri slavil v sezoně1961/62. Po sezoně byl vyměněn doJuventusu zaMoru.[3] ManažerGiuseppe Viani to vysvětlil takto: "Měli jsme dva páry kalhot,Salvadoreho aMaldiniho, jednoho jsme vyměnili za bundu (Mora). Teď máme kompletní šaty."[4] Klub opustil po 72 utkání a jedné vstřelené branky, kterou vstřelil26. února1961 protiSampdorii (3:1).[5]
Ihned po přestupu kBianconeri se stal vedleCastanem, důležitým členem obrany. Jenže když přišel v roce1964 nový trenérHeriberto Herrera jeho pozice slábla a dokonce se několikrát nevešel do sestavy.[4] Nastoupil jen do 9 utkání v lize. Poté se vztahy zlepšily a mohl slavit v sezoně1966/67 slavit svůj třetí titul. Na začátku sezóny1969/70, díky fyzickému úpadku svého vrstevníkaCastana, zdědil po svém spoluhráči kapitánskou pásku. V sezonách1971/72,1972/73 slavil další tituly v lize a navíc si zahrál finále oPohár PMEZ 1972/73, ale prohráli sAjaxem (0:1).[6] Po sezoně1973/74 skončil po 17 sezonách fotbalovou kariéru. Za 12 let uBianconeri odehrál celkem 453 utkání a vstřelil 17 branek. Mezi vyhranými tituly, získal i jedenItalský pohár 1964/65 a také si zahrál dvakrát finále oVeletržní pohár (1964/65 a1970/71), oba byl na poli poražených. V roce2011 byl uctěn na chodníku slávy u stadionuJuventusu.[7]
Sreprezentací debutoval naOH 1960.[8][9] Poté se zúčastnil dva turnaje naMS (1962 a1966). NaMS 1966 dělal kapitána. Po turnaji se na dva roky s reprezentací rozloučil a vrátil se naME 1968. Zde hrál jen jedno utkání, ale utkání to bylo zlaté. Byl u vítězství 2:0 protiJugoslávii.[10][11] Poslední utkání zaAzzuri nastoupil21. února1970 protiŠpanělsku (2:2).[12] V národním týmu nastoupil do 36 utkání plus 5 utkání naOH.[13]
_e_Rosso_e_Nero_(Strisce).svg)
Milán[14]
Juventus[15]
Tchaj-wa
Velká Británie
Brazílie
Jugoslávie
Maďarsko
Německo
Chile
Švýcarsko
Sovětský svaz
vítězitalské ligy (5x)
vítězitalského poháru (1x).svg)
Bronzová medaile za atletickou statečnost (1966)[26]
Obrázky, zvuky či videa k tématuSandro Salvadore na Wikimedia Commons
