Samuel I. Bulharský |
---|
Narození | 958 |
---|
Úmrtí | 6. října1014 (ve věku 55–56 let) Prespa |
---|
Pohřben | bazilika svatého Achillea |
---|
Potomci | Miroslava Bulharská,Gabriel Radomír a Katua Bulharská |
---|
Otec | Mikuláš Serdický |
---|
Matka | Ripsima Arménská |
---|
Některá data mohou pocházet zdatové položky. |
Samuel I. (958 –6. října1014) byl jedním zkomitopulů, čtyř bratrů, kteří po smrti caraPetra I. převzali vládu nad západní částíprvní bulharské říše, zatímcobyzantský císařJan I. Tzimiskes se zmocnil části východní. Samuel jakožto poslední přeživší ze svých sourozenců se stal po smrti Petrova nástupcemcara Romana. Od počátku vládl jen formálně, ale od roku997 korunován bulharskýmcarem. Během jeho vlády zhruba v letech 976 až 1014 se mu podařilo získat zpět ztracená území a bulharský stát se v rámciBalkánu opět stal velmocí.[1] V pozdějších letech ale pozice Bulharska začala upadat a byzantský císařBasileios II. postupně dobýval bulharská území zpět pod byzantskou kontrolu. Po byzantském vítězství vbitvě u Belasice nechal Basileios převážnou část ze 14 000 bulharských zajatců[1] oslepit a poslat zpět k Samuelovi, což mu vyneslo titulBulgaroktonos (Bulharobijce). Ve chvíli, kdy car svoje navrátivší se vojsko spatřil, zasáhla ho mrtvice a Samuel o dva dny později zemřel.[1][2] Čtyři roky nato bylo celé bulharské území začleněno dobyzantské říše.
- RYCHLÍK, Jan a kol.Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000.ISBN 80-7106-404-1.
- ZÁSTĚROVÁ, Bohumila, a kol.Dějiny Byzance. Praha: Academia, 1992.ISBN 80-200-0454-8.