| Samo Daxner | |
|---|---|
.jpg) | |
| PoslanecRevolučního nár. shromáždění | |
| Ve funkci: 1918 – 1919 | |
| SenátorNárodního shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1922 – 1925 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | SNS SNaRS agrární strana |
| Narození | 5. května1856 nebo 4. května1856 Banská Štiavnica Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 27. dubna1949 (ve věku 92 let) Tisovec Československo  Československo |
| Děti | Vladimír Daxner |
| Profese | dirigent apolitik |
| Commons | Samo Daxner |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Samo Daxner (4.[1][2] nebo5. května[3]1856Banská Štiavnica[1][3][2] –27. dubna1949Tisovec[1][3]Malohont) bylslovenský ačeskoslovenskýadvokát a politik; poslanecRevolučního národního shromáždění, později senátor zaRepublikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu.
Studoval na gymnáziu vRevúci. Původně se chtěl po absolvování studia věnovat národohospodářství, ale na nátlak matky se stal advokátem. Navštěvoval proto právní školy vBratislavě a vPešti. Po složení advokátské zkoušky hospodařil na rodinném statku v Tisovci a vedl advokátní praxi. Často se zabýval politickými kauzami lidí z řad slovenských národovců. V roce1879 založil Samo Daxner v Tisovci hasičský sbor, roku1877 zde také ustavil pěvecký spolek. Ovládal několik jazyků a mimo jiné do slovenštiny přeložilProdanou nevěstu odBedřicha Smetany a operuViléma BlodkaV studni, které v Tisovci pak sehráli místní ochotníci. V roce1904 v této obci organizoval první šachový turnaj na Slovensku. V okolí Tisovce sbíral lidové písně. Některé z nich vyšly ve sbírceSlovenské zpevy II. (Martin, 1890).[4]
V 90. letech 19. století patřil mezi nově nastupující politikySlovenské národní strany. Díky přátelům udržoval kontakt s děním v českých zemích. V listopadu1918 byl v Tisovci hlavní postavou zdejšího převratu a vedl místní národní radu.[1][5]
Po roce1918 zasedal vRevolučním národním shromáždění.[6] Na post v tomto zákonodárném sboru rezignoval v roce1919. Byl profesí advokátem.[7] Brzy po vzniku ČSR byl jmenovánVavro Šrobárem do funkce županaGemersko-malohontské župy. Zde dohlížel na přebírání moci na jejím území československými úřady a armádou. V květnu1919 se županského úřadu vzdal.[1]
Na počátku 20. let byl členemSlovenské národní a rolnické strany (SNaRS) a v březnu 1920 se uvádělo, že za ni bude kandidovat vparlamentních volbách v roce 1920 do senátu.[8] Zvolen nebyl, ale senátorem Národního shromáždění byl pak v letech1922-1925, protože sem dodatečně nastoupil jako náhradník poté, co zemřelJán Ružiak. Zastupoval zaRepublikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu, do které se roku 1922 SNaRS sloučila.[9]
Po roce1948 mu byl odňat jeho statek a hospodářský majetek.[1]
Jeho synem byl právník a důstojníkVladimír Daxner.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSamo Daxner na Wikimedia Commons