Sahure se během své vlády výrazně zapsal do dějin starého Egypta, podobně jako jeho předchůdce velmi podporoval kult bohaRe. Dovršil reformy, které zahájil jeho předchůdce Veserkaf. Za účelem získání otroků vyslal válečnou výpravu doNúbie, kde údajně, podle jednoho jeho nápisu, navíc ukořistil 822 941 kusů dobytka.[1] Zorganizoval také výpravy naSinaj a do Núbie, kde měly za úkol získatzlato,měď,tyrkys (tyrkys se těžil ve Wádí Magháře na Sinaji[5]) adiorit (diorit se nacházel západně odAbú Simbelu[5]), jednu výpravu vyslal dokonce až na území dnešníhoLibanonu (doByblu[5]), kde měla za úkol získat cedrové dřevo[5] a krásné asijské ženy, aby si doplnil svůj harém.[1] Obchodoval i sPuntem.[5] Po jeho smrti jej vystřídal na trůnuNeferirkare, který zdědil velice mocnou říši.
Pyramidu si Sahure nechal postavit poblíž dnešníhoAbúsíru[1] v blízkosti Veserkafovaslunečního chrámu[5] a založil tím abusírské královské pohřebiště.[5] V porovnání s pyramidami králůChufua aChafreho nepůsobila tolik velkolepě. Její základna měřila 78,1×78,1 metru a dosahovala výšky 49,6 metrů.[1]Pohřební komora, která se nachází na úrovni základny přesně pod špicí samotné pyramidy, je neobvykle rozměrná, její rozměry jsou 15,3×15,×3,6 metru, její strop byl tvořen mohutnými vápencovými bloky, jež byly proti sobě vzpříčené a vážily okolo 50 tun.[1] Neodolaly však tíze částí pyramidy, které byly nad nimi, a zbortily se, pohřební komora je tedy nepřístupná.[1] V blízkosti pyramidy se nacházejí troskyzádušního chrámu.[1] Tento chrám měřil na délku přes 100 metrů, na šířku okolo 50 metrů.[1] Vzestupnou cestou byl spojen súdolním chrámem, jenž byl tvořen dvěma budovami, které však nebyly stejně vysoké, a kolonádami, u nichž začínaly rampy, které vedly až k břehůmNilu.[8]
Reliéf námořní lodě v zádušním chrámu faraona Sahure; viz též[9]s.70
Zádušní chrám faraona Sahurea se rozprostíral nad vzestupnou cestou směřující od nilského přístavu k jeho pyramidě. K upřesnění polohy chrámového komplexu došlo až po roce 1994, z podnětu tehdy generálního inspektora egyptských památekZahiho Hawasse, na místech, kde na začátku 20. století ukončil výzkumy německý archeologLudwig Borchardt. Na vzestupnou cestu v délce asi 200 m navazují bohatě zdobené bloky z červené žuly zádušního chrámu. Jsou zde scény o návratu lodí ze země Punt (historicky zřejmě u východních hranicSúdánu),[10] včetně zobrazení námořní lodě s veslující posádkou.[9] Do zádušního chrámu se vstupovalo dlouhou síní, za ní se pokračovalo do otevřeného dvora s řadou sloupů ve tvaru palmových stvolů. Původní výzdoba se zachovala jen ve zlomcích. Dá se předpokládat, že pokračování vykopávek odhalí další památky z období 5. egyptské dynastie (2435–2306 př. n. l.).[9]