Saúdskou Arábii založil v roce 1932 králAbd al-Azíz (známý také jako ibn Saúd), který sérií výbojů, počínaje dobytím Rijádu v roce 1902, sjednotil oblastiHidžázu,Nadždu, části východní Arábie (Al-Ahsa) a jižní Arábie (Asír) do jednoho státu. Od té doby je Saúdská Arábie absolutní monarchií řízenou autoritářským režimem bez účasti veřejnosti.[8] Ve svém základním zákoně se Saúdská Arábie definuje jako svrchovaný arabský islámistický stát s islámem jakooficiálním náboženstvím a arabštinou jako úředním jazykem. Ultrakonzervativníwahhábistické náboženské hnutí v rámcisunnitského islámu bylo až do roku 2000 převládající politickou a kulturní silou v zemi.[9][10] Saúdská vláda si vysloužila kritiku za různé politické kroky, například zaintervenci v jemenské občanské válce a za rozsáhlé používánítrestu smrti.[11][12]
Po spojení KrálovstvíHidžázu a KrálovstvíNadždu byl nový stát 23. září 1932 pojmenovánالمملكة العربية السعودية (al-Mamlaka al-arabíja as-sa'údíja) neboli „Saúdskoarabské království.“[20] Slovo „saúdský“ je odvozeno ze jména vládnoucího roduSaúdů (dynastii Sa'ūd ibn Muhammad ibn Muqrin). Toto slovo ve skutečnosti znamená "štěstí", takže doslovný překlad země zní "Země štěstí". Do názvu státu bylo začleněno proto, že jeho zakladatel,Abd al-Azíz ibn Saúd, ho považoval za majetek svého rodu.[21][22] Slovo „Arábie“ (řecky „Arabia“) je složenina slova „Arab“ a přípony „-ie“, která je v češtině řeckého původu („-ia“), odpovídá však též arabské příponě „-íja“. Arab je slovo původně odvozené ze slova „arabha“ (poušť) vyskytujícího se veStarém zákoně, později se jménem „'arab“ označovali sami obyvatelé Arábie.[23]
První lidé se naArabském poloostrově objevili pravděpodobně již před 100 000 lety.[24] V nejstarších dobách byla Saúdská Arábie rozdělena na tři regiony, jejichž názvy se používají dodnes. OblastNadžd leží ve vnitrozemí,al-Hasa na východě při pobřežíPerského zálivu aHidžáz na západě při pobřežíRudého moře.[25] Kvůli absenci vodních toků a nedostatku srážek ve vnitrozemí byly osidlovány oblasti s podzemními zdroji vody, např.oázy. Jejich izolovanost znemožňovala vytvoření jednotné politické struktury a vznikaly spíše kmeny spoutané příbuzenstvím, v jejichž čele stálišajchové aemírové.
V roce 570 se v Mekce narodilMohamed z kmeneKurajšovců, kteří v té době tuto kupeckou republiku ovládali. Na počátku 7. století založilislám. Kvůli původnímu odmítnutí islámu většinou obyvatel Mekky odešel Mohamed roku 622 doMedíny a toto datum bylo přijato za počátek muslimského letopočtu. Poté jeho moc začala rychle stoupat a nová víra se rychle rozšířila po Arabském poloostrově. Po Mohamedově smrti vznikl státní útvarchalífát, jehož prvním vládcem (chalífou) se stalAbú Bakr. Medína zůstala do roku 661 hlavním městem chalífátu a Mekka se stala duchovním centrem islámu.[26]
Chalífátu nejdříve vládlivolení chalífové a potéUmajjovci, kteří přesídlili hlavní město doDamašku. V roce 750 se vlády nad chalífátem ujaliAbbásovci a přenesli hlavní město doBagdádu, který se stal centrem islámského světa.[pozn. 3] Mekka a Medína jsou od té doby pouze duchovními středisky.[28] V první polovině 10. století se západní část dnešní Saúdské Arábie včetně těchto dvou měst stala součástífátimovského chalífátu.[26] Východní část Arabského poloostrova v 10. století ovládliKarmaté, stoupenci nábožensko-sociálníhoismáílitského hnutí, kteří povstali proti Abbásovcům. V roce 1171 Fátimovce svrhlSaladin, zakladatel dynastieAjjúbovců, který byl uznán za vládce Mekky. Od počátku 13. století Mekce vládliHášimovci a zhruba po roce 1269 zde měli silný politický vlivmamlúčtí sultáni.[29][30] Roku 1516 dobyl celý Hidžázosmanský sultánSelim I. a až doprvní světové války tomuto území pod osmanským dozorem panovali Hášimovci.[30]
V první polovině 18. století se v Nadždu začal zejména mezi drobnými rolníky rozmáhat nově vzniklýwahhábismus,sunnitská fundamentální forma islámu. Jeho zakladatelMuhammad ibn Abd al-Wahháb se spojil s Mohammadem ibn Saúdem v oázeDaríje a založili spoluprvní saúdský stát, který byl do počátku 19. století rozšířen přes celou dnešní Saúdskou Arábii a přesahoval i do okolních území.[28] Kolem roku 1802 wahhábisté při svých výbojích vyplenili iráckouKarbalu, pozabíjelišíitské obyvatelstvo a zničili hrobku šíitského imámaHusajna. V roce 1803 wahhábisté ovládli Mekku a zničili hroby muslimských světců, aby nedocházelo k uctívání někoho či něčeho jiného než jediného Boha.[31] Stát zanikl v roce 1818 po několikaletých snahách egyptskéhopašiMuhammada Alího.[32]
Pokus o obnovu státu učinil emír Turní ibn Abdulláh ibn Muhammad, který v roce 1822 přepadl Rijád ovládaný Egypťany. Založildruhý saúdský stát, který byl oproti tomu prvnímu menší – Saúdové tentokrát vládli jen Nadždu a al-Hase. V polovině 19. století se rozpoutal boj mezi Saúdy aRašídy, jejichž říše s centrem v oázeHájl na severu se postupně rozšiřovala a nakonec vytlačila Saúdy z Nadždu. V roce 1891 druhý saúdský stát zanikl a Saúdové tak byli donuceni uchýlit se doKuvajtu.[32]
Na přelomu 19. a 20. století kvůli sporům mezi Osmanskou říší aSpojeným královstvím, které si chtělo v Perském zálivu zajistit silnou pozici, Britové podpořili saúdského emíraAbd al-Azíze ibn Saúda v převratu proti proosmanským Rašídům. V lednu 1902 se zmocnil Rijádu a později ovládl celý Nadžd.[33] Poté postupně získával vliv mezi hlavními kmeny v oblasti, vytvořil primitivní státní organizaci a začal budovat armádu, jejichž hlavní složkou se stalo nábožensko-vojenské (wahhábistické) hnutíIchwán („bratři“). Členové bratrstva zakládali osady, do kterých usazovalibeduíny. Běhemprvní světové války se Abd al-Azízovi pomocí Ichwánu podařilo rozšířit svou moc na velkou část Arabského poloostrova.[34] Wahhábité 1. září 1924 dobyli a zdevastovaliTáif a 16. října vstoupili do Mekky. Po roce obléhání a následném dobytí Medíny se Abd al-Azíz prohlásil králem Hidžázu, Nadždu a přilehlých oblastí a v roce 1927 Britové uznali jeho království.[35] V září 1932 oficiálně vzniklo Spojené království s názvem Saúdská Arábie.[36]
Abd al-Azíz považoval stát za soukromý majetek svého rodu. Upevňoval svou moc ve všech sférách vlivu a jeho vláda se proměňovala v despocii. Ekonomickou moc mu zajišťovaly britské příspěvky, muslimské poutě a později příjmy z ropy. Dodruhé světové války se stále zvyšoval vlivSpojených států, který nakonec převýšil ten britský[33] a v roce 1942 navázalo USA se Saúdskou Arábií diplomatické styky. Saúdská Arábie byla v roce 1943 zahrnuta doZákona o půjčce a pronájmu a pojaltské konferenci bylo uzavřeno několik dohod mezi těmito dvěma státy: Američané např. mohli v zemi stavět vojenské základny a Saúdové získali dodávky amerických zbraní.[36]
Konec Abd al-Azízovy vlády a jeho první následníci
Poválečné období bylo charakteristické rapidním rozvojem ropného průmyslu. Státní příjmy se rychle navyšovaly, ale socioekonomická a politická situace v zemi se téměř nevyvíjela a v 50. letech byla Saúdská Arábie jednou z nejzaostalejších zemíBlízkého východu. Zemědělství bylo na katastrofální úrovni, což bylo z velké části zaviněno nepříznivými přírodními podmínkami.[37] Ještě v této době bylo v Saúdské Arábii běžnéotrokářství; v roce 1963, rok poté, co bylo otrokářství zakázáno zákonem, žilo v otrockých podmínkách odhadem 300 000 lidí.[38] V zemi se začalo rozvíjet podnikání, a to hlavně ve spojení s činností ropné společnostiAramco. Saúdská vláda dostávala zpočátku od amerických ropných společností pouze malé poplatky za vytěžené barely, což se změnilo v roce 1950, kdy byly zisky rozděleny 50 na 50.[37]
Abd al-Azíz zemřel v roce 1953 a zanechal po sobě 34 synů. Prvním z jeho následovníků bylkrál Saúd, který po svém otci pokračoval v mrhání státními penězi;[28] až polovinu státních příjmů utrácela královská rodina.[39] Role islámu se za Saúdovy vlády ještě zvýšila, ze Saúdské Arábie se stala v podstatěteokracie. Jediným pramenem práva se stalašaría a islám začal výrazně zasahovat do všech oblastí společenského života.[40] V roce 1958 vyvrcholila finanční a politická krize Saúdské Arábie. Ta rozdělila královskou rodinu na tři skupiny: první byla věrná Saúdovi, druhá chtěla nastolitkonstituční monarchii a v čele třetí stál následník trůnu princFajsal. Na nátlak svých bratrů předal v roce 1958 král Saúd Fajsalovi široké pravomoci[41] a 2. listopadu 1964 Fajsal usedl na trůn.[42] Zavedl několik ekonomických reforem,[28] ale jinak po svých předchůdcích pokračoval v absolutistické vládě, útisku politických soupeřů a vměšování se do soukromého života obyvatel. Během šedesátých let se v Saúdské Arábii začala výrazně projevovat modernizace, a to z počátku převážně modernizace ozbrojených sil; později stát investoval velké částky doinfrastruktury, zdravotnictví a školství. Modernizace byla umožněna prudkým růstem příjmů z ropy.[pozn. 4][43]
Ropný boom v sedmdesátých letech[pozn. 5] zajistil zemi silnou hospodářskou i politickou pozici v rámci Blízkého východu i celého světa. V roce 1980 byla znárodněna společnost Saudi Aramco.[44] Od roku 1970 plánuje Saúdská Arábiepětiletky.[45] První proběhla za vlády krále Fajsala, který se snažil o pomalý přechod ke kapitalismu, ale po jeho smrti v roce 1975 byla vyhlášena druhá s plánem mnohem rychlejší modernizace ekonomiky. Velké výdaje byly věnovány na rozvoj infrastruktury, zemědělství, vzdělávání a zdravotnictví. Byly zakládány nové společnosti převážně smíšeného charakteru (část patřila státu) a majetek se přesouval do soukromého sektoru. Podíl státních výdajů na tvorběHDP se snížil ze 73 % v roce 1973 na 48 % v roce 1983.[46]
Obrovské příjmy z ropy financovaly Saúdské Arábii mohutné zbrojení, za které mezi lety 1974–1982 utratila 150 miliard dolarů, což bylo zhruba 30 % státního rozpočtu. Většina z těchto peněz šla na rozvoj infrastruktury a údržbu techniky, kterou prováděli většinou Američané. Mimo zbrojení využívala Saúdská Arábie nabytý majetek k ovlivňování politiky států převážně Arabského poloostrova, kde financovala zpátečnické vlády a vystupovala proti demokratizačním tendencím.[47]
Král Fajsal byl 25. března 1975 zavražděn svým synovcem Fajsalem ibn Musájdem a na trůn nastoupilkrál Chálid. Jeho vláda byla charakteristická určitým uvolněním napětí v zemi (např. propustil politické vězně a přerozdělením části státních peněz chudým potlačil ekonomické zdroje nespokojenosti). Chálida v den jeho smrti nainfarkt myokardu 13. června 1982 nahradilkrál Fahd.[51] V sedmdesátých letech se začala výrazně projevovat nespokojenost s praktikami královského dvora vznikem radikálních náboženských a politických hnutí. Hlavními příčinami nespokojenosti byly např. diskriminace náboženských skupin (hlavněší'itů veVýchodní provincii) a odstupování od tradičních islámských hodnot.[52]Válka v Zálivu v roce 1991, kterou vedlySpojené státy protiIráku, vyústila ve svém důsledku ve zvýšení nespokojenosti některých islámských hnutí,[28] kterým se nelíbilo spojenectví saúdské vlády s USA a pronikání západních myšlenek do tohoto království.[53] Z islámských hnutí začaly vznikatteroristické organizace. Asi nejznámější teroristickou organizací vůbec jeAl-Káida založená v roce 1988. Ta začala provádět sebevražedné atentáty a bombové útoky a v devadesátých letech svou působnost rozšířila i mimo Saúdskou Arábii.[54]
Král Fahd zemřel 1. srpna 2005 a saúdskoarabským králem se po něm stalAbdalláh ibn Abd al-Azíz. Mezi jeho snahy patřily např.boj proti terorismu, ekonomické reformy, určitá demokratizace politického procesu a částečnáemancipace žen. Po smrti krále Abdalláha v lednu 2015 nastoupil do čela státu králSalmán. Mezi přetrvávající potíže v království patří i za jeho vlády nedodržovánízákladních lidských práv a působeníteroristických organizací.[55] V roce 2011 se v Saúdské Arábii v souvislosti s událostmiArabského jara odehrály místní protesty, zejména ve východních provinciích přiléhajících k zálivu, kde jsou soustředěna centra těžebního a zpracovatelského průmyslu. Tyto protesty však byly nesmělé a nepočetné. Úřední moc v Rijádu na tyto události reagovala podobně jako monarchistické režimy v Jordánsku neboMaroku – oživením řady sociálních programů, vložením dalších investic do bytové výstavby, podpory vzdělávacích projektů. Došlo rovněž ke zvýšení důchodů, platů v průmyslových odvětvích, policii a armádě.[56]Arabské jaro v roce 2011 tedy Saúdskou Arábii téměř nezasáhlo, vláda nepokoje potlačila v zárodku násilím, ideologicky i finančně.[57]
V březnu 2011 provedly saúdskoarabské jednotky přímou intervenci doBahrajnu na straně sunnitského vládnoucího rodu Ál Chalífa. 14. března 2011 projížděly Bahrajnem saúdskoarabské obrněné tanky pod hesly pomoci bratrskému státu proti podvratným silám, inspirovanýmÍránem. V tak malém a politicky přehledném státu jako je Bahrajn se s „bratrskou pomocí“ několika tankových a motostřeleckých praporů podařilo situaci zvládnout za několik dní a aktivisty šíitské opozice fyzicky zlikvidovat nebo jinak „eliminovat“. S pochopením ji sledovali i západní spojenci Rijádu.
Mnohem masívněji se Saúdská Arábie zapojila do vývoje událostí vJemenu, a to po vyhrocení situace v roce 2012, kdy se k nenásilným protestům připojily ozbrojené jednotky šíitského hnutíAl-Húthí, jehož bojovníci pocházeli z řad zajdovských kmenových svazů. U jižní hranice s Jemenem se soustředil početný saúdskoarabský kontingent a oblasti s šíitským obyvatelstvem byly ostřelovány z houfnic. Od dubna 2014 saúdskoarabské letectvo s různou intenzitou bombardovalo mnohé lokality v Jemenu – často bez ohledu na jejich vojenský význam. Nejednou šlo o uprchlické tábory nebo také nemocnice organizace Lékaři bez hranic. V roce 2015 se situace v Jemenu definitivně vymkla jakékoliv kontrole a změnila se v nepřehlednou kmenovou válku, jež se odehrává za značného nezájmu světa.[57] V březnu 2015 zahájila Saúdská Arábie s logistickou podporou Spojených států přímouvojenskou intervenci v Jemenu proti jemenskýmšíitům.[58] Konflikt v Jemenu vyčerpává země Perského zálivu. Saúdská Arábie bojuje na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Írán údajně podporuje hutíjské rebely. Saúdové zahájili svoji intervenci v Jemenu na jaře 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu.[59] V noci na pátek 25. 8. 2017 došlo k náletu na jemenskou metropoli Saná. Nálet, který zasáhl dva domy na jižním předměstí Saná, podnikla letadla koalice vedené Saúdskou Arábií, která jemenské vládě pomáhá v boji proti šíitským povstalcům. Arabská koalice přiznala, že „omylem“ zasáhla civilisty. Údaje o počtu obětí se liší: agentura Reuters v pátek psala o nejméně 12 mrtvých civilistech, včetně 6 dětí, zatímco agentura AFP o 14 mrtvých, včetně pěti dětí, sourozenců z jedné rodiny.[60] Pro svou první zahraniční návštěvu si nově zvolený americký prezidentDonald Trump zvolil Saúdskou Arábii, při které došlo k dohodnutí zbrojního kontraktu ve výši 110 miliard dolarů. Jde o největší zbrojní zakázku v americké historii. Uzavřená dohoda je oběma stranami propagována jako zdroj nových pracovních míst a bezpečnosti regionu. Kritikové argumentují zaprodáním lidských práv za peníze a negativním dopadem na situaci v Jemenu, která byla OSN označena za největší světovou humanitární krizí.[61]
Saúdskoarabská vlajka je tvořena zeleným listem o poměru stran 2:3 s bílým arabským nápisem a sšavlí (s rovnou čepelí). Text je muslimské vyznání víry (šaháda):Není boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok. Zaplňuje blok o šířce, která je rovna polovině délky vlajky. Výška nápisu je rovna čtvrtině šířky vlajky.
Na západě Saúdské Arábie se podél Rudého moře táhne horský systémSaravátu, z něhož vystupujípohoří Hidžáz,Asír aJemenské hory. Směrem k východu hory klesají a mění se v náhorní plošinuNadžd, která zaujímá velkou část země. Za nejvyšší bod je považována horaDžabal Saudá s výškou 3133 metrů, která leží v pohoří Asír. Nejnižším bodem země je úroveň hladinyPerského zálivu. Celý jihovýchod země představuje velkápoušťRub al-Chálí (česky „Pustá končina“), která je se svou rozlohou přes 640 000 km² největší souvislou písečnou pouští na světě.[33][67] Menší pouštěDahná aNafúd se rozprostírají i v centrální a severní části země. V zemi nejsou žádné stálé vodní toky, nachází se tam pouze mnohovádí (což jsou vyschlá koryta řek, jimiž voda protéká jen nárazově po deštích).[33] Půda je většinou neúrodná, obdělává se 1,67 % z celkové rozlohy,[64] z toho většina jsou aluviální usazeniny (usazeniny říčního původu) ve vádí, kotlinách aoázách.[33] Země trpídesertifikací, vyčerpáváním podzemních zásob vody akontaminací půdy na pobřeží v důsledku úniku ropy. Častým jevem jsou písečné a prachové bouře. Na západě se vyskytuje několiksopek, které jsou ale posledních několik století téměř nečinné.[64]
Království se od roku 1978 začalo aktivně zapojovat do ochrany životního prostředí a od té doby vytvořilo 15chráněných území o rozloze větší než 80 000 km².[68] V zemi žije několik druhů živočichů, mezi ty menší patří např.vlk,hyena,liška,medojed,promyka,dikobraz,pavián,ježek,zajíc apískomil, mezi větší pak různé druhygazel,přímorožec alevhart. V Saúdské Arábii hnízdí asi 180 druhů ptáků, z nichž 11 jeendemických. Mezi ty neendemické patří např.orel,drop,orlovec,ostříž aplameňák. Dále se v království nachází 60 druhůještěrů, 34 druhůhadů, 9 druhůželv a 7 druhůobojživelníků. Bohatý je vodní život v Rudém moři.[69] Na území Saúdské Arábie se vyskytují většinou malé byliny a keře, které vyžadují málo vody a používají se jako krmivo pro živočichy. V Asíru na jihu se v několika oblastech vyskytují i stromy a louky. Rozšířenou rostlinou jedatlovník pravý, a to hlavně veVýchodní provincii.[33]
Země má s výjimkou západní provincieAsír suché pouštní podnebí s velmi vysokými denními a nízkými nočními teplotami a minimem srážek. Největší rozdíly podnebných podmínek jsou mezi vnitrozemskými a přímořskými oblastmi. Průměrné letní teploty ve dne dosahují 45 °C, ale mohou se vyšplhat až na 54 °C. V zimě se průměrné teploty pohybují okolo 19 °C a málokdy klesají pod 0 °C.[70] Výjimečně ale napadá sníh, např. v jižních výšinách[33] nebo i na severu země.[71] Podnebí Asíru je ovlivněnomonzunyIndického oceánu, celoročně zde spadne zhruba 480 mm srážek. Na západním břehu je vysoká vlhkost. Ve vnitrozemí jsou srážky velmi neobvyklé, někde spadne např. 65 mm srážek ročně a jinde po několik let nezaprší.[33]
Náměstí Dira, na kterém probíhají veřejné popravy.[72]
Saúdská Arábie je islámskáabsolutní monarchie. Základem právního systému ješaría.[73] Islámským právem by se podle ústavy, kterou představujíkorán asunna, měl řídit i král, ten má ale i poslední slovo v ústavních sporech.Výkonnou moc představuje král, kterým je od roku 2015král Salmán. Ten funguje jako předseda vlády, kterou každé čtyři roky jmenuje on sám a je v ní několik členů královské rodiny. Všichni dosavadní následovníci trůnu byli synovéAbd al-Azíze, zakladatele novodobé Saúdské Arábie.[74] Král Abdalláh v roce 2006 zřídil Komisi věrnosti, která má za úkol zvolit další krále a korunní prince, aby se předcházelo sporům o nástupnictví.[75]Zákonodárnou moc má do jisté míry Poradní shromáždění čítající 150 členů, zákony ní navržené ale schvaluje až král. V roce 2005 proběhly první volby na úrovni místních úřadů, přičemžvolební právo měli pouze muži starší 21 let.[76] Součástí státního aparátu jsouulamové, kteří mají velký vliv na školství, kulturu a zákony. Islámské soudy jsou klíčovou částísoudní moci, řeší nejvíce soudních sporů. Mimo ně existují menší soudy, které mají omezené pole působnosti. V roce 2009 byl zřízen vrchní soud, který má možnost zvrátit rozhodnutí nižších soudů, která závisí na individuálním způsobu výkladu islámského práva.[77]
Nemuslimským obyvatelům je většinou odpíránasvoboda vyznání, ale Abdalláhova vláda se zčásti na nátlak západních mocností snažila o větší náboženskou toleranci. Stejně tak není dodržovánasvoboda shromažďování anisvoboda projevu. Přístup k internetu je regulován.Human Rights Watch poukazuje na odsouzení v nespravedlivých soudních procesech, týrání vězňů, diskriminaci žen a nucení k předčasnému manželství.[77] V zemi fungujeVýbor pro podporu ctnosti a bránění neřesti, náboženská policie, která nevybíravými a často brutálními způsoby dohlíží nad dodržováním náboženských předpisů[78]. Politické opozici a lidem podezřelým z terorismu hrozí svévolné zadržení a nespravedlivé odsouzení. Mezi tresty patří např. rány holí nebo useknutí končetiny.Trest smrti může být udělen např. začarodějnictví, zřeknutí se islámu,cizoložství, loupež nebo pašování drog.[79] Zahraniční pracovníci nemají sociální, politická, kulturní ani ekonomická práva.[77] V zemi je zakázána činnost politických stran a odborových organizací,[73] nicméně existují domácí i zahraniční opoziční hnutí, z nichž nejvýznamnější jsou sunnitští extrémisté,liberalisté a ší'ité. Vláda se se smíšeným úspěchem snaží opozici potlačovat.[80] Režim důkladně kontroluje všechny aspekty veřejného života občanů.[77]
Saúdská Arábie je silněcentralizovanou zemí.[77] Je rozdělena na 13 provincií (emirátů), v jejichž čele stojí guvernér ze saúdské rodiny jmenovaný králem.[73] Provincie jsou dále rozděleny naguvernoráty, kterých je více než 100. Největšími saúdskými městy jsouRijád (hlavní město; k roku 2009 v něm žilo 4 725 000 obyvatel),Džidda (3 234 000),Mekka (1 484 000),Medína (1 104 000) aDammám (902 000).[64]
Království je členem několika mezinárodních organizací. V roce 1945 se stala zakládajícím členemOrganizace spojených národů (OSN) aLigy arabských států (LAS), v roce 1960 spoluzaložilaOrganizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC).[73] Zastává silnou pozici v Mezinárodním měnovém fondu aSvětové bance. Jejími hlavními cíli v zahraniční politice jsou udržet si klíčovou pozici na Arabském poloostrově, bránit arabské a islámské zájmy, podporovat solidaritu mezi islámskými vládami a udržet si dobré vztahy s ostatními ropnými zeměmi a největšími odběrateli ropy. Je jedním z největších poskytovatelů zahraniční pomoci na světě, pomáhá několikaarabským,africkým aasijským státům. Usiluje o mírové vyřešeníarabsko-izraelského konfliktu a vyžaduje stáhnutíIzraele ze všech jím okupovaných území a uznáníPalestinské autonomie jako nezávislého státu.[74]
Diplomatické vztahy seSpojenými státy jsou pro obě země velmi významné, ať už kvůli ekonomické, vojenské nebo politické spolupráci. Spojené státy dlouhodobě pomáhají království s výcvikem armády a dodávkami zbraní. Během funkčního období administrativy Baracka Obamy prodaly Spojené státy Saúdské Arábii zbraně v celkové hodnotě 110 miliard dolarů.[81] Poteroristických útocích 11. září 2001 byly vztahy mezi těmito dvěma zeměmi oslabeny[82] (15 sebevražedných atentátníků bylo saúdské národnosti), ale později se Saúdská Arábie stala jedním z partnerů USA v boji proti terorismu.[74] S Íránem udržovalo království v 90. letech pozitivní vztahy (shodují se např. v ropných záležitostech, obraně islámu a pohledu na arabsko-izraelský konflikt) i přes výrazně odlišný přístup ke Spojeným státům,[83] nicméně později se vztahy prudce zhoršily a král Abdalláh kvůliíránskému jadernému programu opakovaně žádal USA, aby na zemi zaútočilo.[84]
V březnu 2016 Saúdská Arábie pohrozila Spojeným státům, že se zbaví amerických aktiv v hodnotě více než 750 miliard dolarů, pokud americký Kongres označí Saúdskou Arábii jako zodpovědnou za útoky z 11. září roku 2001.[85]
V květnu 2025 navštívil země Perského zálivu americký prezidentDonald Trump, který se Saúdskou Arábií podepsal dohodu o strategickém hospodářském partnerství a se saúdským korunním princembin Salmánem dojednal zakázky pro americké firmy v hodnotě 600 miliard dolarů.[86] Byly také uzavřeny obří kontrakty na prodej nejmodernějších čipů společnostiNvidia.[87]
Ruský prezidentVladimir Putin a saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán v Moskvě v červnu 2018
Rusko opakovaně kritizovalo saúdskou vojenskou intervenci vJemenu proti jemenskýmšíitům,[91] kterou podporují Spojené státy.[92] V občanské válce vSýrii Rusko podporuje syrského prezidenta Asada, zatímco Saúdská Arábie podporuje povstalce proti syrské vládě,[93] což vedlo v roce 2015 k diplomatickému konfliktu mezi Ruskem a Saúdskou Arábií.[94] Podle některých autorů Saúdská Arábie v roce 2014 zvýšila produkciropy, aby snížila její cenu a poškodila tak ekonomiky Ruska a Íránu, které jsou na příjmech z těžby ropy závislé.[95]
Rusko nicméně prohlubuje ekonomickou spolupráci se Saúdskou Arábií. Její plánovaná investice bude největší zahraniční investicí v Rusku za poslední čtyři roky.[96] Další spolupráci Rusko plánuje v oblasti dodávek zbraní pro Saúdskou Arábii. V2016 Rusko připravilo návrh týkající se prodeje zbraní Saúdské Arábii v celkové hodnotě asi 10 miliard dolarů.[97] Rusko vede průběžně rozhovory se zeměmiOPEC a také se Saúdskou Arábií kvůli poklesu ceny ropy až o 70 %, který se udál v průběhu roku 2015 a počátkem 2016.[98] Na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru došlo k setkání ruského prezidenta Vladimira Putina se saúdskoarabským princem Muhammadem bin Salmánem, synem krále Salmána.[96]
V říjnu 2022 Spojené státy obvinily Saúdskou Arábií, že nátlakem na členské státy OPECu, aby snižovaly těžbu ropy a tím zvýšily její cenu, pomáhá Putinovi financovatválku na Ukrajině.[99]
S Českem navázala Saúdská Arábie diplomatické vztahy v roce 1995, ale již předtím se rozvíjel její obchod s Československem. To do království vyváželo potraviny a průmyslové výrobky, převážně mléčné výrobky, sklo, bižuterii a produkty strojírenského průmyslu. V roce 2001 navštívil český prezidentVáclav Havel Saúdskou Arábii a při této příležitosti byla podepsána dohoda o zřízení vyslanectví Saúdské Arábie v Praze. To bylo otevřeno v roce 2002. Česko s královstvím spolupracuje v oblasti politické, školské, vědecké, kulturní a obchodní. V Praze se mezi lety 1999–2000 uskutečnila výstava s názvem Saúdskoarabské kulturní dědictví[100] a v roce 2011 byla Saúdská Arábie čestným hostem a hlavním tématem veletrhuSvět knihy.[101] V roce 2011 byla podepsána Dohoda o vzájemné ochraně a podpoře investic.[57] V květnu 2013 Saúdskou Arábii navštívil s početnou delegací českých podnikatelů ministr zahraničních věcíKarel Schwarzenberg. Svou cestu zahájil setkáním s korunním princem a ministrem obranySalmánem.[102] K diplomatickému incidentu s ČR a k předvolání českého velvyslance v Saúdské Arábii došlo v roce 2015, poté, co nakladatelství Paseka vydalo v Česku románSatanské verše od spisovatele Salmana Rushdieho.[103]
V květnu 2014 český prezidentMiloš Zeman způsobil diplomatický incident mezi Českem a Saúdskou Arábií, když při oslavě izraelského dne nezávislosti prohlásil, že za násilnými akty jako byl útok v bruselském židovském muzeu stojí „islámská ideologie“. Saúdská Arábie si předvolala českého velvyslance v Rijádu a předložila soupis všeho, co kdy Zeman na téma islám v minulosti řekl.[104]
Obchod mezi Českou republikou a Saúdskou Arábií v roce 2017 dosáhl 17 miliard korun.[105] Mezi lety 2014 a 2018 ČR vyvezla zbraně do Saúdské Arábie v hodnotě 144 milionů eur (3,6 miliardy korun). Panuje ale podezření, že české zbraně vyvezené do Saúdské Arábie byly použity veválkách v Jemenu,Libyi aSýrii. Podle neziskové organizaceNesehnutí „Existuje bezpočet důkazů, že Saúdská Arábie páchá v Jemenu válečné zločiny.“
V listopadu 2023 zrušila Saúdská Arábie plánovanou návštěvu českého ministra průmyslu a obchoduJosefa Síkely v Rijádu, kde měl jednat se saúdským ministrem energetiky o dodávkáchropy do České republiky. Důvodem mělo být vystoupení Síkely a dalších českých vládních politiků na podporuIzraele po vypuknutíválky Izraele s Hamásem.[106]
V Saúdské Arábii hrozí zahomosexuální styk trest smrti, vězení, bičování a chemická kastrace.[107]
Hrozí trest smrti
Saúdská Arábie je nadále jedním z celosvětově nejhorších represivních režimů s masivním porušováním lidských práv.Křesťané mohou do Saúdské Arábie přicházet jako zahraniční pracovníci, ale otevřeně se hlásit ke křesťanství je zakázáno. V září 2014 bylo saúdskou náboženskou policiíMutaween zatčeno 28 křesťanů, kteří byli zadrženi při zátahu v tajné křesťanské modlitebně v domě indického občana ve městěChafdží.[108]
Saúdská Arábie používá drastické tresty jakobičování za opilství. Znásilněná žena byla v roce 2002 odsouzena k 200 ranám bičem, protože se pohybovala sama bez mužského doprovodu a podle logiky saúdského soudu si tak znásilnění sama přivodila. Existuje také možnost „vykoupení viny“ za vraždu, zabití nebo tělesné poškození. Pachatel se vyhne trestu pokud zaplatí rodině oběti částku, kterou si rodina sama určí. Za smrt ženy se platí pouze poloviční obnos oproti usmrcení muže.[109] Běžné jsou tzv.vraždy ze cti žen, které „zahanbily“ rodinu.[110]
Saúdskoarabský bloggerRaíf Badáví, který založil skupinu na ochranu lidských práv, byl v roce 2014 za „urážku islámu“ odsouzen k 10 letům vězení, 1000 ranám bičem a pokutě ve výši 1 milion saúdských rijálů (přibližně 6 milionů Kč).[111]Ali Muhammad al-Nimr, který byl jako nezletilý v roce 2011 zadržen za účast na protivládní demonstraci běhemArabského jara, byl v květnu 2014 odsouzen k trestu smrti stětím a k následnémuukřižování.[112]
Saúdskoarabský novinářDžamál Chášukdží, žijící v americkém exilu, byl naposledy spatřen 2. října 2018, když vstoupil na saúdskoarabský konzulát v Istanbulu. Podle zdrojů z Turecka byl Chášukdží na saúdském konzulátu při „výslechu“ členy královské gardy a saúdské tajné služby umučen, jeho tělo bylo následně rozčtvrceno a rozpuštěno v kyselině.[113]
Saúdská Arábie vychází ze stejných principů jakoIslámský stát v Iráku a Sýrii.[114] Stejně jako Islámský stát také Saúdská Arábie trestá rouhání a homosexualitu trestem smrti, cizoložství v manželství trestáukamenováním, zatímco cizoložství mimo manželství se trestá 100 ranami bičem, a krádež utětím ruky.[114] Od léta roku 2015 Saúdská Arábie předsedáRadě OSN pro lidská práva.[115]
Na počátku 60. let byla populace otroků v Saúdské Arábii odhadována na 300 000 lidí[116]Otrokářství bylo oficiálně zrušeno v roce 1962.[117][118]
Saúdské bezpečnostní složkyJedna ze tří saúdských fregattřídyAl Riyadh
Saúdskoarabská armáda sestává z pozemní armády,letectva, protivzdušné obrany,námořnictva, národní gardy a sil ministerstva vnitra. Kromě toho má království k dispozici mnohoparamilitantních jednotek a několik zpravodajských služeb.[119] Tyto složky fungují o celkové síle 200 000 mužů. V roce 2005 byly počty v jednotlivých složkách následující: pozemní armáda 75 000, letectvo 18 000, protiletecká obrana 16 000, námořnictvo 15 500. K tomu 75 000 vojáků a 25 000 kmenových bojovníků bylo v národní gardě. V zemi také funguje náboženská policie pod názvem Sbor pro šíření ctnosti a potírání hříchu, která dohlíží nad dodržováním náboženských pravidel. Vojensky království již dlouhou dobu spolupracuje seSpojenými státy; Američané Saúdské Arábii dodávají zbraně a zajišťují výcvik velké části armády. Vojenské výdaje království v procentech HDP jsou jedny z nejvyšších na světě, v roce 2005 to bylo asi 7 %.[28] Většinu armádní výbavy země kupuje ze zahraničí a od roku 1990 za ní utratila více než 85 miliard dolarů.[120] Vstup do armády je dobrovolný a je povolen pouze mužům.[28]
Jedním z největších domácích problémů jeterorismus. Teroristické organizace, z nichž nejznámější jeal-Káida založená saúdskoarabským multimilionářemUsámou bin Ládinem, útočí např. na ropovody nebo zaměstnance ze západních zemí. Saúdská vláda se snaží proti terorismu aktivně bojovat.[28] Národní garda slouží hlavně k obraně citlivých cílů (ropná zařízení a elektrárny), kontrole hranic, provádění protiteroristických akcí, potlačování občanských nepokojů a zajišťování bezpečnosti nejvýznamnějších členů královské rodiny.[119] Jednotlivé složky armády se vzájemně kontrolují a jejich vzájemná komunikace je omezena na minimum, aby z jejich strany nemohlo dojít k povstání.[120]
V roce 2025 podepsala země obrannou dohodu sPákistánem, který se tak zavázal k poskytování jaderné ochrany pro Saúdskou Arábii.[121]
Hustota zalidnění v Saúdské Arábii (obyv./km²)Míra ženské obezity je v Saúdské Arábii jedna z nejvyšších na světě.[124]
V Saúdské Arábii žije dle posledního sčítání osob z roku 2022 celkem 32 175 224 obyvatel, z toho Saúdů je 18,8 milionu (58 %) a 13,4 milionu nesaúdských občanů (42 % populace).[1] To je v porovnání s ostatními členyRady pro spolupráci arabských států v Zálivu relativně malé procento zahraniční pracovní síly, ale absolutně třetí největší počet na světě.[125] Roční přirozený přírůstek činí 1,5 % aúhrnná plodnost je 2,8 dítěte.Střední délka života je v průměru 74 let (u mužů 72 let, u žen 76 let).Mediánový věk činí 29 let. Zhruba 25 % obyvatel je ve věku 0–14 let, 73 % jich je ve věku 15–64 let a 3 % jsou starší. Do 60. let 20. století žila většina obyvatelnomádským způsobem života, v roce 2025 žilo již 85 % obyvatel ve městech[126] a růsturbanizace činí asi 2,2 % ročně.[64] Asi 80 % z necelého 7,5 milionu pracujících jsou cizinci. Etnicky tvoří obyvatelstvo z 90 %Arabové a 10 % je jiného afroasijského původu. Mezi největší skupiny zahraničních pracovníků patří Bangladéšané (2,1 mil v roce 2022), Indové (1,9 mil), Pákistánci (1,8 mil), Jemenci (1,8 mil), Egypťané (1,5 mil), Súdánci (0,8 mil).[126] Úředním jazykem jearabština.[74] Přistěhovalecké menšiny hovoří svými vlastními jazyky, z nichž nejrozšířenější jsoutagalog (700 000 lidí),urdština (380 000) aegyptská arabština (300 000).[127]
V zemi je dobrá zdravotní situace. Království nepřijímá žádnou humanitární pomoc, naopak je jedním z jejích největších poskytovatelů.[128][129] Přístup k pitné vodě má zhruba 95 % obyvatel, téměř všichni mají přístup k základním lékům a zdravotní péče je pro všechny zdarma. Míraimunizace dosahuje také téměř 100 %.[28]
V království přetrvává silná diskriminace žen. Podle zákona mají nižší postavení než muži, kteří mají rozhodující slovo v manželství a v péči o děti. Muži mohou beztrestně páchatdomácí násilí na ženách.[130] Až do roku 2018 ženy nemohly např. řídit auta[131] nebo cestovat bez mužského příbuzného a náboženskou policií jim je přikazován konzervativní způsob oblékání.[76] Podle saúdského práva musí mít každá dospělá žena mužského příbuzného jako svého „strážce“, který ženě uděluje eventuální povolení, aby mohla cestovat, studovat nebo pracovat.[132][132][133] Diskriminace žen v království je co se týče jejich práv jedna z nejhorších na světě, za Abdalláhovy vlády ale docházelo k určitým zlepšením.[134] Dále je v Saúdské Arábii velký problém obchod se ženami s ohledem na vysoký počet ženských pracovnic ze zahraniční a na mezery v systému, které způsobují, že je mnoho obětí zneužíváno a mučeno.[135]
Míra manželství mezi prvními nebo druhými bratranci/sestřenicemi v Saúdské Arábii patří k nejvyšším na světě. Tradičně je to považováno za prostředek k „zajištění vztahů mezi kmeny a zachování rodinného bohatství“.[136] Tato praxe je pak citována jako faktor při vyšším výskytu závažných genetických onemocnění jako jecystická fibróza nebotalasémie, poruchy krve,diabetes 2. typu (který postihuje asi 32 % dospělých Saúdů),hypertenze (která postihuje 33 %),[137]srpkovitá anémie,spinální svalová atrofie, hluchota a němota.[138][139]
Podle studie, kterou provedl Dr. Nura Al-Suwaiyan, ředitel bezpečnostního rodinného programu pod institutem NGHA, je jedno ze čtyř dětí v Saúdské Arábii zneužíváno.[140] Podle zprávy organizaceNational Society for Human Rights téměř 45 % dětí v zemi čelí nějakému druhu zneužívání a domácího násilí.[141] V roce 2013 vláda schválila zákon, který domácí násilí na dětech trestá.[142]
Odhady počtu Saúdů, kteří žijí pod hranicí chudoby, se pohybují od 12,7 %[143] do 25 %[144] Tiskové zprávy a soukromé odhady z roku 2013 naznačují, že mezi 2 až 4 miliony rodilých Saúdů v zemi žije za méně než asi 530 dolarů za měsíc – asi 17 dolarů na den, což je v Saúdské Arábii považováno za hranici chudoby. V kontrastu k tomu časopisForbes odhaduje, že osobní jmění zemřelého krále Abdalláha bylo asi 18 miliard dolarů.[144]
V Saúdské Arábii založil Mohamed islám na počátku 7. století. Dnes je Saúdská Arábie jednou z nejteokratičtějších zemí na Blízkém východě a islám je oficiálním státním náboženstvím.[145] V království se nacházejí dvě nejposvátnější místa islámu, Mekka a Medína. Jeden z pěti pilířů islámu,Hadždž, přikazuje každému muslimovi alespoň jednou za život provést pouť do Mekky. Zhruba 97 % obyvatel Saúdské Arábie jsou muslimové, z nichž 85–90 % jsousunnité a 10–15 %ší'ité, kteří žijí hlavně veVýchodní provincii.[146] Dění v království oficiálně podléhá striktní konzervativníwahhábistické interpretacišaríy.[74] Saúdská vláda i soukromé organizace působící v zemi vynakládají mnoho prostředků na financování zakládání mešit a náboženských škol po celém světě, které poté využívají k šíření wahhábismu.[147] Od 60. let 20. století Saúdská Arábie financovala stavbu 1,359 mešit, 210 Islámských center, 202 vysokých škol a 2,000 škol v zemích, které nemají muslimskou většinu.[148]
Mimo jiné kvůli přílivu západních myšlenek, modernizaci země a zkorumpovanosti královského dvora se zhruba od 80. let začaly v Saúdské Arábii vytvářet militantní islámské skupiny, z nichž některé bojují za návrat k životu podle fundamentálního výkladuKoránu.[53]
V království platí zákaz veřejného vyznávání jiných náboženství než islámu a jsou omezovány i jiné než sunnitské formy jako ší'itský islám asúfismus. Ve školách přetrvává vyučování nenávistných názorů proti neislámským vírám a muslimským menšinám, čemuž se Abdalláhova vláda snaží bránit.[76] Protože obyvatelé se oficiálně nemohou hlásit k jiným náboženstvím, ta nejsou při sčítáních lidu započítávána. Mnoho zahraničních pracovníků ale vyznává svou vlastní víru, např.křesťanství ahinduismus. Počty nemuslimských věřících je obtížné určit, ale např. křesťanská populace se odhaduje na 500 000 až 1 000 000 lidí.[28]
RijádHistorická bankovka o nominální hodnotě 1 saúdský rijál vydaná v roce 1977 v rámci třetí emise bankovek. Na aversní straně je vyobrazena horaDžabal al-Núr, kde měl mítMohamed v jeskyniHira tzv.První zjevení. Stejná strana dále zachycuje portrét králeFajsala, zatímco na reversní straně je znázorněno letiště v Džiddě.[149]
V roce 2010 činilhrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie podleparity kupní síly 622 miliarddolarů,[pozn. 8] což byla 23. nejvyšší hodnota na světě.[64] Několik posledních let HDP roste v průměru 4 % ročně.[57] Zhruba 10 % obyvatel je nezaměstnaných[74] (odhad saúdské vlády; americká vláda míru nezaměstnanosti odhaduje na 25 %)[28] a v roce 2006 pouze 10 % pracovní síly tvořily ženy.[125] Kvůli ropnému boomu v 70. letech se Saúdská Arábie na několik let stala jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě.[74] Jen za rok 2012 měla Saúdská Arábie z vývozu ropy čisté zisky 194 miliard dolarů.[109]
Režim se v rámci svýchpětiletek soustřeďuje na rozšíření a posilování soukromého sektoru ve všech oblastech kroměropného průmyslu, který je ve vlastnění státu (ovládá ho státní společnostSaudi Aramco).[77] Kromě obrovských zásob ropy má Saúdská Arábie také 4. největší zásobyzemního plynu na světě.[64] Mezi další vládní snahy patří lákání zahraničních investorů, diverzifikace ekonomiky, výstavba infrastruktury a vytváření nových pracovních míst. Saúdská ekonomika jeliberální, jednotlivci i firmy platí nízkédaně. Od roku 2005 je království členemSvětové obchodní organizace (WTO). Země má stabilní a vysoce výdělečný bankovní systém.[77] Měnou jesaúdský rijál, jehož kurz byl v roce 2010 celkem 3,75 rijálů za dolar.[64]
Nejčastějšími cíli saúdskéhoexportu (z něhož naprostou většinu tvoří ropa a ropné produkty) byly v roce 2010Japonsko (14,3 %),Čínská lidová republika (13,1 %),Spojené státy (13 %),Jižní Korea (8,8 %),Indie (8,3 %) aSingapur (4,5 %). Naopakimportuje nejčastěji různé stroje, potraviny, chemikálie, automobily, textilie a vojenský materiál, a to převážně ze Spojených států (12,4 %), ČLR (11,1 %),Německa (7,1 %), Japonska (6,9 %),Francie (6,1 %), Indie (4,7 %) a Jižní Koreje (4,2 %).[64]
Království má velmi malý podíl obdělávané půdy, asi 1,7 %. Mezi významné plodiny patří např.pšenice,ječmen,rajče,meloun,datle acitrus. Z živočišných produktů jde pak o jehněčí maso,kuřecí maso,vejce amléko.[64] Království je soběstačné v pěstování pšenice a produkci vajec a mléka, ale většinu jídla dováží.[33]
Saúdské ekonomice dominuje těžba ropy a navazujícípetrochemická výroba, mezi další významná odvětví patří výrobacementu,hnojiv, železa a plastů,lehký průmysl a průmysl zpracovávající místní suroviny jako jsou např.bauxit,měď,zinek,vápenec amramor.[57][74] Kromě ropy se těží i zemní plyn, který se ale nevyváží a využívá se z většiny na výrobu energie. Celkové zásoby zemního plynu jsou odhadovány na 7,8 bilionů m³ a roční produkce činí 84 miliard m³.[64]
Království vlastní asi pětinu světových zásob ropy (podle odhadu z roku 2011 je to 262,6 miliardbarelů) a je jejím největším vývozcem, kvůli čemuž zastává vedoucí roli v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC).[64] Saudi Aramco, státní ropná společnost, zaměstnává 66 tisíc zaměstnanců.[57] Výdělky z ropy tvoří asi 45 % HDP, 90 % procent vývozu a 75 % státních příjmů.[64] Naleziště ropy se nacházejí hlavně na východě země.[33]
Ve službách podle údajů z roku 2005 pracují zhruba tři pětiny ekonomicky aktivních obyvatel.[33] V zemi nejsou rozvinuty všechny služby, např.městská hromadná doprava nebo kulturní zařízení. Postupně se rozvíjejí finanční a logistické služby.Cestovní ruch je z naprosté většiny tvořen návštěvami islámských památek, a to převážně Mekky a Medíny.Hadždž, muslimskou pouť do Mekky, každým rokem absolvují zhruba 3 miliony lidí.[57] I když se vláda snaží o přilákání turistů např. výstavbou pobřežních středisek, turismus nenáboženského významu je zatím vzácný.[33]
Během prvních dvou saúdskoarabských pětiletek (1970–1979) došlo k výraznému rozvoji infrastruktury. V zemi je zhruba 184 000 km zpevněných cest, z toho asi 53 800 km je asfaltových silnic. Délka železnic je asi 2 400 km a do železniční přepravy vláda investuje velké peníze.[57] V zemi se nachází přes 215 letišť,[64] z nichž mezinárodní jsou v Rijádu,Džiddě,Dammámu aTabuku.[57] Co se týčenámořní dopravy, Saúdská Arábie měla k roku 2010 k dispozici 74 obchodních lodí[64] a největšími přístavy jsou Džidda, Dammám,Jubail aJanbú, kterými prochází 95 % námořní přepravy. Síť ropovodů a plynovodů dosahuje délky asi 9 000 km.[57]
Počet pevných linek k roku 2010 přesahoval 4 miliony a počet mobilních telefonů 51 milionů. Počet uživatelůinternetu, který je cenzurován (vláda blokuje přístup k některým stránkám), byl k roku 2009 necelých 10 milionů.[64]
Kultura království je silně konzervativní a ovlivněna islámem, konkrétně wahhábistickým výkladem Koránu. Významné místo v ní náleží hudbě, tanci a poezii. Mezi nejčastější hudební nástroje patřírebab a různébicí nástroje. Poezie svou tradicí sahá do předislámské doby, kdy vznikla často používaná forma básníkasída (óda). Ve společnosti je velký důraz kladen na rodinu, která v minulosti hrála klíčovou roli v kmenovém uspořádání společnosti. Většina obyvatel nosí tradiční oblečení, které u mužů představuje dlouhý oděv a pokrývku hlavykefíju. Ženy, které na veřejnosti musí chodit zahalené, nosíhidžáb aniqáb. V zemi se používáislámský kalendář, který jelunární a podle kterého se slaví dva národní náboženské svátky,íd al-fitr (konecRamadánu) aíd al-adhá (Svátek oběti). Kromě nich se ještě podle západního kalendáře slaví dne 23. září výročí sjednocení království. Kromě těchto tří svátků se žádné oficiálně neslaví.[33]
V zemi se nachází mnoho islámských památek včetně dvou nejsvětějších míst islámu, Mekky a Medíny. V nich se nacházejíVelká mešita (Mekka) aProrokova mešita (Medína). Na nádvoří Velké mešity ležíKa'ba a v Prorokově mešitě se nachází hrob proroka Mohameda. Dvě památky na území Saúdské Arábie jsou zapsané naseznamu světového dědictvíUNESCO, a to předislámská archeologická lokalitaAl-Hijr a původní sídlo královské rodiny Saúdů At-Turaif v Daríje.[150]
Saúdskoarabská kuchyně je velmi podobná okolním státům na pobřeží Perského zálivu a silně ji ovlivnilyturecká,perská a africká kuchyně (vizarabská kuchyně). V zemi je zakázána konzumacealkoholu avepřového masa. Mezi oblíbená jídla patříkhúzí (vycpanéjehněčí maso),švarma (jídlo podobnékebabu),kabsa (rýže s kuřecím masem) afalafel (smažené kuličky z bobů nebocizrny). Saúdskoarabská jídla bývají často silně kořeněná. K jídlu je podáván chléb a čerstvé ovoce, z nichž nejčastější jsoudatle. Tradičním nápojem je silnákáva.[33][154]
Saúdský školní systém je pro všechny občany bezplatný. Zhruba 99 % dětí v odpovídající věkové kategorii studuje základní školu. Z dat z roku 1996 vyplývá, že zhruba 88 % jich poté začne studovat střední školu.[155] Podle sčítání lidu z roku 2006 celkem 50 % studentů a 60 % studentek po vystudování střední školy pokračují ve studiu na vysoké škole. Učební osnovy jsou stále z velké části ovládány islámskými duchovními, ale Abdalláhova vláda se snaží tento vliv potlačit.[77] Mezi nejčastěji studované obory v zemi patří technické obory ateologie.[33] Podle odhadu z roku 2003 je zhruba 79 % obyvatelgramotných s tím, že žen je gramotných méně než mužů (71 % oproti 85 %).[64] Mladší generace (15–24 let) je pak z 98 % gramotná.[156] Pětiletka na roky 2010–2014 se soustřeďuje na rozvoj lidských zdrojů, plánuje se výstavba 25 univerzit a 250 milionů dolarů ročně je určeno na výzkumné projekty.[57]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSaudi Arabia na anglické Wikipedii.
↑abcSaudi Arabia Census Shows Total Population of 32.2 Million, of Which 18.8 Million are Saudis [online]. 2023-05-31 [cit. 2025-04-30].Dostupné online. (arabsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Economic Outlook Database, October 2024 Edition. (Saudi Arabia) [online].International Monetary Fund, 22 October 2024 [cit. 2024-10-22].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑88,000-Year-Old Finger Bone Pushes Back Human Migration Dates [online].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Global Religious Landscape [online]. Pew Forum, 18 December 2012 [cit. 2018-08-23].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 December 2018.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ABBAS, Tahir.Islamic Radicalism and Multicultural Politics: The British Experience. [s.l.]: Taylor & Francis, March 2011.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 March 2023.ISBN9781136959592. Kapitola Preface and Introduction.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Medieval Oral Literature. Redakce Reichl Karl. [s.l.]: De Gruyter, 2012.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 March 2024.ISBN9783110241129. S. 633.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BARBER, Malcolm.The Crusader States. [s.l.]: Yale University Press, August 2, 2012.Dostupné online.ISBN9780300189315. Kapitola Chapter 2: Syria and Palestine.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ALHUSSEIN, Eman. Saudi Arabias centralized political structure: prospects and challenges.Handbook of Middle East Politics. Edward Elgar Publishing, 2023, s. 144–157.Dostupné online.ISBN978-1-80220-563-3.Je zde použita šablona{{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑NORTH, Peter; TRIPP, Harvey.Saudi Arabia: A Survival Guide to Customs and Etiquette. Singapore: Marshall Cavendish International (Asia) Ptd Ltd 297 s. (Culture Shock!).ISBN978-0-7614-5674-2. S. 14.
↑Focus on Islamic issues. Příprava vydání Cofie D. Malbouisson. New York: Nova Science Publ 94 s.ISBN978-1-60021-204-8. S. 23.
↑Saudi Arabia has carried out 800 executions since 2015, says rights group [online]. 15 April 2020 [cit. 2023-03-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 April 2020.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Death Penalty Worldwide [online].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 June 2019.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BUZAN, Barry.The United States and the Great Powers. Cambridge: Polity Press, 2004.ISBN978-0-7456-3375-6. S. 71.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The erosion of Saudi Arabia's image among its neighbours [online]. 7 November 2013.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 November 2013.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑CARYL, Sue.1938: Oil Discovered in Saudi Arabia [online]. National Geographic Society, 20 February 2014 [cit. 2016-11-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 December 2016.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LEARSY, Raymond.Oil and Finance: The Epic Corruption. [s.l.]: [s.n.], 2011. S. 89.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑International – U.S. Energy Information Administration (EIA) [online]. [cit. 2015-03-27].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 May 2015.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑WYNBRANDT, James.A Brief History of Saudi Arabia. [s.l.]: Infobase Publishing, 2004.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 February 2023.ISBN978-1-4381-0830-8. S. 242.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Soldatkin, Vladimir; ASTRASHEUSKAYA, NASTASSIA. Saudi Arabia to overtake Russia as top oil producer-IEA.Reuters. 9 November 2011.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 October 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LEWIS, Bernard.The Crisis of Islam. New York: Modern Library, 2003.Dostupné online.ISBN0679642811. S. xx–xxi (Úvod). (anglicky)
↑WILSON, Peter W., Graham, Douglas.Saudi Arabia: the coming storm. Armonk: M.E. Sharpe, 1994.Dostupné online.ISBN1563243946. S. 46. (anglicky)
↑KAMRAVA, Mehran.The Modern Middle East: A Political History Since the First World War. Berkeley: University of California Press, 2011.Dostupné online.ISBN9780520267749. S. 67. (anglicky)
↑Ewing, C. W., Samenlevingen, S. P.Case studies on human rights and fundamental freedoms: a world survey, Volume 4. Haag: Nijhoff, 1975.Dostupné online. (anglicky)
↑2010 Human Rights Report: Saudi Arabia [online]. U.S. Department of State [cit. 2011-12-17].Dostupné online. (anglicky)
↑MENDEL, Miloš.Dějiny Saúdské Arábie. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, s.r.o., 1. 400 s.ISBN978-80-7422-499-7. S. 330, 331.
↑abcdefghijkZastupitelský úřad ČR v Rijádu.Souhrnná teritoriální informace: Saúdská Arábie [PDF]. Businessinfo.cz, 2011-04-01 [cit. 2011-08-16].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.
↑HUDEMA, Marek. Zapomenutá válka v Jemenu se pro Saúdy stává jejich Vietnamem.Aktuálně.cz [online]. Economia,a.s., 31.12.2016 [cit. 28.8.2017].Dostupné online.
↑JER,ČTK. Arabové omylem bombardovali domy s dětmi. Šlo prý o technickou chybu.Blesk.cz [online]. CZECH NEWS CENTER,a.s., 26.8.2017 [cit. 28.8.2017].Dostupné online.
↑ŠUBÍKOVÁ, Klára. Konflikt v Jemenu-krize a kontroverze americké politiky Saúdské Arábie.Armádnínoviny.cz [online]. 29.5.2017 [cit. 28.8.2017].Dostupné online.
↑abcdefghijklmnopqThe World Factbook - Saudi Arabia [online].CIA, rev. 2011-10-18 [cit. 2011-10-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-06. (anglicky)
↑HENDERSON, Simon. Map Wars: The UAE Reclaims Lost Territory from Saudi Arabia.The Washington Institute for Near East Policy [online]. 2006-01-19 [cit. 2009-07-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-07. (anglicky)
↑SPENCER, Richard. Naval battle between UAE and Saudi Arabia raises fears for Gulf security.The Daily Telegraph [online]. 2010-03-26.Dostupné online. (anglicky)
↑VINCENT, Peter.Saudi Arabia: an environmental overview. New York: Taylor & Francis, 2008.Dostupné online. S. 141. (anglicky)
↑Protected Areas in the Kingdom [online]. Saudi Wildlife Commission [cit. 2011-10-28].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-02. (anglicky)
↑PICCOLO, Cindy.Wildlife in Saudi Arabia [online]. Helen Ziegler and Associates [cit. 2011-10-28].Dostupné online. (anglicky)
↑Climate of the World: Saudi-Arabia [online]. WeatherOnline [cit. 2011-10-29].Dostupné online. (anglicky)
↑ Saudi Arabia covered with snow in coldest winter for 20 years.RIA Novosti [online]. 2008-01-11 [cit. 2012-02-15].Dostupné online. (anglicky)
↑ Saudi Justice?.CBS News [online]. 2007-12-05 [cit. 2011-12-20].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-04. (anglicky)
↑abcdefghBureau of Near Eastern Affairs.Background Note: Saudi Arabia [online]. U.S. Department of State, 2011-05-06 [cit. 2011-12-16].Dostupné online. (anglicky)
↑Black, I., Tisdall, S.Saudi Arabia urges US attack on Iran to stop nuclear programme [online]. 2010-11-28.Dostupné online. (anglicky)
↑ How strained are US-Saudi relations?.BBC News. 20. dubna 2016.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Trump a saúdský princ podepsali investiční dohodu za 600 miliard dolarů.Seznam Zprávy [online]. 2025-05-13.Dostupné online.
↑ Dohoda století, nebo zásadní chyba? Trump otevřel Perskému zálivu cestu ke statisícům AI čipů.e15 [online]. 2025-05-16.Dostupné online.
↑ Russia warns of 'very long' war in Yemen.news.yahoo.com [online]. [cit. 2021-08-08].Dostupné online. (anglicky)
↑ČTK. USA podporují saúdskou vojenskou operaci v Jemenu. Útoky v noci pokračovaly.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2015-03-28 [cit. 2021-08-08].Dostupné online.
↑SHARKOV, Damien. Saudi Arabia Accuse Putin of Hypocrisy After Letter to Arab League.www.newsweek.com. 30. března 2015.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑COOPER, Andrew Scott. Opinion | How Saudi Arabia Turned Its Greatest Weapon on Itself.The New York Times. 2016-03-12.Dostupné online [cit. 2021-08-08].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑abPŠT. Saúdská Arábie hodlá v Rusku investovat deset miliard dolarů. První projekty jsou již schválené.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2015-07-07 [cit. 2021-08-08].Dostupné online.
↑REPUBLIKA, Sputnik Česká. Média: Rusko vypracovalo návrh na prodej zbraní Saúdské Arábii.Sputnik Česká republika [online]. 20160118T1415+0100 [cit. 2021-08-08].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-08.
↑Iraq Population - Our World in Data [online]. [cit. 2022-02-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-18. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑World Population Prospects - Population Division - United Nations [online]. [cit. 2016-01-29].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 May 2011.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Languages of Saudi Arabia [online]. Languages of the World [cit. 2011-12-17].Dostupné online. (anglicky)
↑Saudi Arabia: Overview [online]. Global Humanitarian Assistance [cit. 2011-12-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-05. (anglicky)
↑Saudi Arabia as a Humanitarian Donor: High Potential, Little Institutionalization [online]. Global Public Policy institute, 2011-03 [cit. 2011-12-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-23. (anglicky)
↑MARTINOVSKÝ, Marek. Ženy už mohou řídit auto, prince při první jízdě svezla jeho dcera.Seznam Zprávy [online]. 2018-06-24.
↑abHUMAN RIGHTS WATCH.Perpetual Minors: human rights abuses from male guardianship and sex segregation in Saudi Arabia. [s.l.]: [s.n.], 2008.Dostupné online. S. 2.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HUMAN RIGHTS WATCH.Perpetual Minors: human rights abuses from male guardianship and sex segregation in Saudi Arabia. [s.l.]: [s.n.], 2008.Dostupné online. S. 3.Je zde použita šablona{{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑The Global Gender Gap Report 2010 [PDF]. World Economic Forum, 2010 [cit. 2011-12-10].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-22. (anglicky)
↑ZAWAWI, Suzan. Abuse of Female Domestic Workers Biggest Problem.The Saudi Gazette. 24 January 2006.Dostupné online [cit. 22 September 2010].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Cousin marriages: tradition versus taboo.stream.aljazeera.com. June 18, 2013.Dostupné online [cit. 18 March 2015].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MCKAY, Betsy. Saudis Push Gene-Sequencing Research.online.wsj.com. February 4, 2014.Dostupné online [cit. 29 September 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Schneider, Howard (16 January 2000) Archivovaná kopie.www.unl.edu [online]. [cit. 23-05-2016].Dostupné v archivu pořízeném dne 11-12-2003. Washington Post. Page A01
↑Khalaf al-Harbi.Child abuse: We and the Americans [online]. Arab News, 9 July 2010 [cit. 2015-11-07].Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-15.
↑Abdul Rahman Shaheen.Report alleges rise in child abuse in Saudi Arabia [online]. Gulf News, 24 December 2008 [cit. 2010-08-20].Dostupné online.
↑USHER, Sebastian. Saudi Arabia cabinet approves domestic abuse ban.BBC News. 28 August 2013.Dostupné online [cit. September 27, 2015].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Saudi Arabia has tenth lowest poverty rate worldwide, says World Bank.english.alarabiya.net. al-Arabiyya, 3 November 2013.Dostupné online [cit. 2 October 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abSULLIVAN, Kevin. Saudi Arabia's riches conceal a growing problem of poverty.www.theguardian.com. The Guardian, 1 January 2013.Dostupné online [cit. 2 October 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BERÁNEK, Ondřej.Saúdská Arábie mezi tradicemi a moderností. Praha: Volvox Globator, 2007.ISBN978-80-7207-647-5. S. 7. Dále jen: Beránek 2007.
↑Mapping the World Muslim Population [PDF]. Pew Forum on Religion & Public Life, 2009-10 [cit. 2011-12-17].Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-10-10. (anglicky)
↑DAWSON, Alan. An Olympic karateka looked destined for gold but KO'd his opponent, got disqualified, and settled for silver.Insider [online]. [cit. 2021-08-08].Dostupné online. (anglicky)
↑ Vím, že tohle může mnohé změnit, řekla první saúdskoarabská žena na olympijském oválu.Hospodářské noviny [online]. 2012-08-09 [cit. 2012-08-11].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-13.
↑ČTK. Saúdská Arábie bude za rok hostit první e-sport olympiádu.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-07-25].Dostupné online.
↑Viola, D., Moore, E.Saudi Arabian Cooking [online]. In Mamas Kitchen [cit. 2011-12-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2004-08-07. (anglicky)
↑World Data on Education: Saudi Arabia [PDF]. World Data on EducationUNESCO – International Bureau of Education, rev. 2011-08 [cit. 2011-12-30].Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-26. (anglicky)
↑Literacy rate, youth total (% of people ages 15-24) [online].Světová banka [cit. 2011-12-30].Dostupné online. (anglicky)
LACEY, Robert.Inside the Kingdom: kings, clerics, modernists, terrorists, and the struggle for Saudi Arabia. New York: Viking, 2009. 404 s.Dostupné online.ISBN978-0-670-02118-5. (anglicky)
FÜRTIG, Henner.Iran's rivalry with Saudi Arabia between the Gulf wars. Reading: Ithaca Press, 2006. 288 s.ISBN0-86372-311-X. (anglicky)
AL-RASHEED, Madawi.A history of Saudi Arabia. New York: Cambridge University Press, 2002. 255 s.Dostupné online.ISBN0-521-64412-7. (anglicky)
LONG, David E.Culture and customs of Saudi Arabia. Westport: Greenwood Press, 2005. 124 s.Dostupné online.ISBN0-313-32021-7. (anglicky)
HĀZIMĪ, Manṣūr Ibrāhīm.Beyond the dunes: an anthology of modern Saudi literature. Londýn: Tauris, 2006. 528 s.Dostupné online.ISBN1-85043-972-9. (anglicky)
.svg)
.jpg)
_02.jpg)
.jpg)
.gif)
.svg)
