| STS-84 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o expedici | |
| Na stanici | Mir |
| Loď | Atlantis |
| COSPAR | 1997-023A |
| Členů expedice | 7 |
| Hostitelé | 23. základní expedice (Mir) |
| Datum startu | 15. květen1997 8:08UTC |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko,Florida,USA |
| Vzletová rampa | LC-39A |
| Spojení se stanicí | 17. květen 2:33 UTC |
| Délka letu | 9 dní, 5 hodin, 21 minut |
| z toho na stanici | 4 dny, 22 hodin, 31 minut |
| Odlet ze stanice | 22. květen 1:04 UTC |
| Datum přistání | 24. květen1997 13:28 UTC |
| Místo přistání | Kennedyho vesmírné středisko |
| Jerry Linenger | |
| Přechod z | 23. základní expedice (Mir) |
| Délka letu | 132 dní, 4 hodiny |
| Michael Foale | |
| Délka letu | 144 dní, 13 hodin, 47 minut |
| Přechod do | 23. základní expedice (Mir) |
| Parametry dráhy | |
| Perigeum | 377 km |
| Apogeum | 393 km |
| Doba oběhu | 92,3 min |
| Sklon dráhy | 51,7° |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Zleva sedí Linenger, Precourt, Foale, stojí Clervoy, Collinsová, Lu, Kondakovová, Noriega | |
| Navigace | |
Předchozí STS-83 Následující STS-94 | |
STS-84 byla miseraketoplánuAtlantis. Jednalo se o 84. let raketoplánu a 19. let raketoplánu Atlantis. Cílem letu bylo šesté setkání raketoplánu s ruskouorbitální stanicíMir. Raketoplánem se naZemi vracel Jerry M. Linenger, který pracoval na vesmírné stanici a kterého zde vystřídal C. Michael Foale.
Charles J. Precourt (3),velitelEileen M. Collinsová (2),pilot
Jean-François Clervoy (2),letový specialista 1,ESACarlos Ismael Noriega (1), letový specialista 2Edward T. Lu (1), letový specialista 3
Jelena V. Kondakovová (2), letový specialista 4,Roskosmos (RKK Eněrgija)Nový člen posádky23. základní expedice Miru:
C. Michael Foale (5), letový specialista 5Návrat z mise na Miru:
Jerry M. Linenger (2), letový specialista 6V závorkách je uvedený celkový dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Raketoplán odstartoval přesně podle plánu15. května1997. Po dosažení oběžné dráhy se posádka uložila k osmihodinovému spánku. Druhý den letu se astronauté věnovali přípravě na spojení sMirem, instalovali kamery, laserový dálkoměr a ověřovali nezbytné procedury. Zároveň v laboratořiSpacehab v nákladovém prostoru prováděli experimenty.
Třetího dne letu,17. května, se Atlantis spojil s Mirem. Došlo k tomu, když tělesa prolétávala nadJaderským mořem. Bylo to 6. připojení amerického raketoplánu kruské stanici Mir. Po dvou hodinách byl otevřen průlez a velitel raketoplánuCharles J. Precourt si potřásl rukou s velitelem23. základní expedice na MiruVasilijem Ciblijevem.
Američané přivezli Ciblijevovi aLazutkinovi jako dar baseballové čepice se znakem STS-84 a americkému obyvateli ruské staniceLinengerovipreclíky. Na palubu Miru se poté přestěhovalastrofyzikMichael Foale, který vystřídallékaře Linengera. Ten naopak návratem do raketoplánu ukončil svou 132 dnů dlouhou misi v posádce Miru.
Jedním z nejdůležitějších zařízení, které raketoplán dopravil na stanici, byl generátor kyslíkuElektron. Astronauti jej instalovali v moduluKvant-1 a měl sloužit jako záloha poruchového generátoru v moduluKvant-2. Čtvrtý den letu se posádka věnovala různorodým úkolům. Collinsová a Precourt pořídili fotografickou prohlídku stanice, Noriega kontroloval experimenty na letové palubě a Lu aktivoval experiment sledování radiace (CREAM). Linenger seznamoval Foaleho se situací na stanici a poté přenášel výsledky svých experimentů ze stanice do raketoplánu.
Pátý den letu se překládal další materiál na Mir (zásoby vody, čerstvé potraviny) a byly odebrány vzorky vzduchu z Miru k následné analýze na Zemi. Šestý den provedly posádky tzv.MisDE (Mir Structural Dynamics Experiment). Tento test zkoumal chování komplexu Mir-Atlantis při drobných manévrech prováděnýchmanévrovacími tryskami raketoplánu. Výsledky měly sloužit při přípravě stavby mezinárodní staniceISS.
Sedmý den letu posádky dokončily překládání více než 3 tun nákladu a uskutečnila se tisková konference za účasti všech členů obou posádek. Pak již došlo na loučení a ve 12:43 UT se uzavřel průlez mezi oběma tělesy. K odpojení Atlantisu od Miru došlo následující den, tj.22. května v 01:03:56 UTC. V bezpečné vzdálenosti od stanice Atlantis zapnul manévrovací trysky a odletěl dále od Miru. Ve vzdálenosti zhruba 1000 metrů se ještě na chvíli zastavil a otestoval laserové naváděcí zařízení.
Desátý den letu (24. května) bylo vše připraveno na přistání. První možnost přistání naKSC byla odvolána kvůli počasí. Na druhý pokus ale raketoplán ve 12:22 UT zapálil na 3 minuty 14 sekund motory OMS a půl hodiny poté vstoupil nadHavajskými ostrovy do atmosféry. V 9:27:44 EDT UT přistál bezpečně na dráze 33 na KSC na Floridě.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSTS-84 na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSTS-84 na Wikimedia Commons| RaketoplánAtlantis (OV-104) | |
|---|---|
| Stav: Vyřazen v roce 2011. Vystaven vKennedyho vesmírném středisku. | |
| Vesmírná staniceMir | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Moduly | ||||||||||
| Lodě | ||||||||||
| Programy | ||||||||||
| Expedice na Mir |
| |||||||||