| STS-41 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o expedici | |
| Loď | Discovery |
| COSPAR | 1990-090A |
| Členů expedice | 5 |
| Trvání | 4 dny, 2 hodiny a 10 minut |
| Datum startu | 6. října1990 07:47:15EDT |
| Kosmodrom | Kennedyho vesmírné středisko, Florida (USA) |
| Vzletová rampa | LC-39B |
| Datum přistání | 10. října1990 06:57:18 PDT |
| Místo přistání | Edwardsova letecká základna |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Zleva: Melnick, Cabana, Akers, Richards, Shepherd | |
| Navigace | |
Předchozí STS-31 Následující STS-38 | |
STS-41 byla miseraketoplánuDiscovery. Celkem se jednalo o 36. misi raketoplánu do vesmíru a 11. pro Discovery. Cílem mise bylo vynesení družiceUlysses.
Richard N. Richards (2)velitelRobert D. Cabana (1)pilotWilliam M. Shepherd (2)letový specialista 1Bruce E. Melnick (1) letový specialista 2Thomas D. Akers (1) letový specialista 3V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Hlavním nákladem raketoplánu byla sonda Ulysses. Aby bylo dosažení jejího navedení na plánovanouheliocentrickou dráhu, byla vybavenáurychlovacím raketovým stupněmIUS, doplněným navíc stupněmPAM-S. Celková sestava měla tři stupně. Na výrobě sondy se podílela také západníEvropa, v níž byl Ulysses zkonstruovaný.
Po předcházející misiSTS-31, během které Discovery vynesl na oběžnou dráhuHubbleův vesmírný dalekohled, se stroj vrátil na hřbetěBoeingu 747-SCA zKalifornie zpět naFloridu. Tam, v montážní haleOPF (Orbiter Processing Facility), začala9. května 1990 příprava na další let. Během předstartovních příprav došlo několika malým nehodám a poruchám. Přípravy se dostaly do časového skluzu, ale přesun na rampuLC-39B se však odehrál v původně naplánovaném termínu (9. září) a v testech se pokračovalo na rampě. Ulysses procházel předstartovními přípravami nezávisle na Discovery a do jehonákladového prostoru byl i s urychlovací jednotkou umístěn den před převozem na startovací komplex.
Odpočítávání startu na6. října1990 probíhalo bez problémů až do posledního plánovaného přerušení v T-9 minut. Tehdy se vyskytly dva problémy, jeden se týkal technického charakteru, druhýpočasí. Následkem těchto problémů se obnovení odpočítávání opozdilo. Další přerušení přišlo v čase T-5 minut a T-31 sekund.Poslední přerušení trvalo dvě minuty a zavinily ho problémy s proplachováním nákladového prostoruplynem z pozemních zdrojů. Po vyřešení i tohoto problému bylo odpočítávání úspěšně dokončeno a tak se 6. října 1990 v 11:47:06UT Discovery vydal na svou misi.Startovací okno v případě tohoto letu trvalo dvě a půl hodiny.
Start STS-41 proběhl bez problémů, 124 sekund od zážehu se odnádrže ET oddělily již vyhořeléstartovací motory SRB a napadácích přistály vAtlantském oceánu. Osm a půl minuty po startu došlo k vypojení motorů SSME a o 14 sekund později byla oddělená i nepotřebná hlavní nádrž ET. Raketoplán se v tu chvíli nacházel nasuborbitální dráze sapogeem ve výšce 289 km. 39 minut a 52 sekund od startu došlo k zapálení dvojice motorů OMS a tím navedení stroje naoběžnou dráhu okoloZemě.
Krátce po dosažení oběžné dráhy zjistili piloti raketoplánu drobnou komplikaci, týkající se jednoho z palubníchpočítačů. Po jejím odstranění se otevřely dveře do nákladového prostoru a začala kontrola užitečného zatížení.
Přibližně 5 hodin 20 minut po startu dala posádka Discovery povel k vyklopení IUS v úhlu 20° vzhledem k podlouhlé ose nákladového prostoru. Tím umožnilitelemetrické spojení nákladu s pozemními stanicemi, které by jinak nebylo vůbec možné kvůli stíněn nákladovým prostorem. Po skončení základních kontrol se oddělily přívodové kabely mezi IUS a raketoplánem a komplex byl vyklopený do úhlu 58°. Poté dal astronaut Tom Akers povel k odpojení komplexu od raketoplánu a ten se (vymrštěný sedmi stlačenýmipružinami) začal od raketoplánu vzdalovat rychlostí 0,14 m/s. 45 minut po vypuštění se prostřednictvím dálkového povelu zažehl motor stupně IUS. Po skončení zážehových manévrů se Ulysses vzdaloval od Země rekordní rychlostí 15,4 km/s. Přestože se cílem sondy mělo stát Slunce, byl zdánlivě paradoxně vypuštěný opačným směrem, kJupiteru. Jehogravitační pole totiž sondu mělo vymrštit na dráhu, po níž bude moci přeletět nad slunečnímpólem.
Posádka Discovery po skončení prací s vypuštěním Ulysses spustila automatickýbiologický experiment Chromex-2 (Chromosome and Plant Cell Division in Space) a později také PSE (Physiological System Experiments). Během druhého dne letu bylo do provozu uvedené zařízení SSBUV (Shuttle Solar Backscatter Ultra Violet Experiment), které umožňovalo měřit obsahozónu vzemské atmosféře. Na palubě probíhal automatický experiment IPMP (Investigation into Polymer Membrane Proeessing) pro firmu Batelle. Probíhaly také testy, směřující k plánované záchranné misi družiceIntelsat, jež se nedostala na plánovanou oběžnou dráhu, snímkování Země a další činnosti.
Experimenty probíhaly i během čtvrtého dne letu, kdy se již začaly přípravy na přistání. To proběhlo10. října v 13:57 UT naEdwardsově základně.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSTS-41 na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSTS-41 na Wikimedia Commons| RaketoplánDiscovery (OV-103) | |
|---|---|
STS-41-D •STS-51-A •STS-51-C •STS-51-D •STS-51-G •STS-51-I •STS-26 •STS-29 •STS-33 •STS-31 •STS-41 •STS-39 •STS-48 •STS-42 •STS-53 •STS-56 •STS-51 •STS-60 •STS-64 •STS-63 •STS-70 •STS-82 •STS-85 •STS-91 •STS-95 •STS-96 •STS-103 •STS-92 •STS-102 •STS-105 •STS-114 •STS-121 •STS-116 •STS-120 •STS-124 •STS-119 •STS-128 •STS-131 •STS-133 | |
| Stav: Vyřazen v roce 2011. Vystaven vNational Air and Space Museum. | |