| STS-26 | |
|---|---|
 | |
| Údaje o expedici | |
| Loď | Discovery |
| COSPAR | 1988-091A |
| Katalog | 19547 |
| Hmotnost lodě | vzletová 115487 kg přistávací 88080 kg |
| Členů expedice | 5 |
| Trvání | 4 dny, 1 hodina, 0 minut, 11 sekund |
| Datum startu | 29. září1988 15:37:00UTC |
| Kosmodrom | Kennedy Space Center, Florida, USA |
| Vzletová rampa | LC-39B |
| Datum přistání | 3. října1988 16:37:11 UTC |
| Parametry dráhy | |
| Inklinace | 28,5° |
| Perigeum | 301 km |
| Apogeum | 306 km |
| Doba oběhu | 90,6 minut |
| Počet oběhů | 64 |
| Prolétnutá vzdálenost | 2 703 000 km |
| Fotografie posádky | |
 | |
| Nahoře: zleva doprava Mike Lounge, David C. Hilmers, George D. Nelson Dole: Richard O. Covey, Frederick H. Hauck | |
| Navigace | |
Předchozí STS-51-L Následující STS-27 | |
STS-26 byla miseamerickéhoraketoplánuDiscovery. Cílem mise bylo obnovení letů, které byly pozastaveny pohavárii raketoplánu Challenger a vypuštění družiceTDRS-C s urychlovací dvojstupňovou raketouIUS. Tato družice zajišťuje spojení raketoplánů sřídícím střediskem.
Frederick H. Hauck (3) –velitelRichard O. Covey (2) –pilotJohn M. Lounge (2) – prvníletový specialistaGeorge Nelson (2) – druhý letový specialistaDavid C. Hilmers (2) – třetí letový specialistaV závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.
Příčinou katastrofy raketoplánu Challenger bylymotory SRB, proto se tyto motory dočkaly velkého množství vylepšení. Bylo provedeno 155 konstrukčních změn – vylepšení konstrukce zápalníků pohonných hmot, zlepšená konstrukce trysek. Těsnicí proužky mezi jednotlivými segmenty motoru, které byly přímou příčinou havárie, získaly robustnější konstrukci. Jejich počet vzrostl na tři oproti předchozím dvěma. Změny se nevyhnula anivnější palivová nádrž ET, na niž technici vykonali 8 vylepšení a vlastní raketoplán, kde proběhlo až 220 konstrukčních úprav. Přibyl nový nouzový východ a nová možnost úniku posádky z lodi pomocí teleskopické tyče. Upraveny byly takéstartovací komplexy. Došlo ke zpřísnění opatření na přípravu a provoz raketoplánů. Počet podmínek, které musely před startem vyhovovat, přesáhl 2500. Následkem těchto úprav klesla nosnost raketoplánu na 22 700 kg z předešlých 29 500 kg.
Orbiter Discovery byl21. června přemístěn do raketové montážní halyVAB, kde ho připojili kvnější palivové nádrži ET, která byla zase spojena s pomocnými motory SRB. Už kompletně smontovaná startovací sestava se4. července přemístila na startovací rampuLC-39B. To byla stejná rampa, z které před více než dvěma lety odstartoval Challenger na svoji poslední misi.26. srpna bylo zahájeno odpočítávání. V jeho průběhu se vyskytlo neplánované prodloužení v čase T-3h. Kromě toho ale odpočítávání probíhalo hladce a tak v čase T-9 min mohl dátRobert B. Sieck, ředitel startovních příprav, povel ke startu.
V rámci zvýšení bezpečnosti byly namysu Canaveral během startu v pohotovosti třihelikoptéry typuSikorsky HH-3. Ty měly poskytnout pomoc posádce raketoplánu v případě, že by musela opustit jeho palubu a přistát pomocípadáků vAtlantiku blízko pobřeží. O 180 km dále hlídkovala loďTahoma, patřící pobřežní stráži (US Coast Guard), na širém moři byla připravena vrtulníková fregataUSS Flatley a 360 km od místa startu kroužilo hlídkovéletadloLockheed HC-130 národní letecké gardy (Air National Guard).
11. července začalo tankování paliva pro orbitální motory OMS a manévrovací motory RCS.15. července si jeden technik všiml zápachu okysličovadla v blízkosti levého zadního modulu RCS. Po šestihodinovém pátraní bylo lokalizováno místo, odkud chemikálie unikala. V srpnu byla netěsnost zalita tmelem ze silikonového kaučuku, grafitu a skelných vláken. Problém také nastal s netěsností na pozemním potrubí, které přivádí kapalnývodík do nádrže ET.
Rovněž nastaly problémy se zkouškami hlavních motorů raketoplánu SSME. Přepouštěcí ventil na motoru č. 2 se uzavíral příliš pomalu, proto palubnípočítač zastavil zkoušku probíhající4. srpna jen necelou sekundu před zážehem. Vadný ventil byl vyměněn a další zkouška už proběhla bez problémů.
Raketoplán odstartoval29. září v 15.37.00 UT. V čase T+2 minuty a 2 sekundy při rychlosti přibližněMach 4 vyhořelo palivo v motorech SRB, které byly po dvou sekundách odhozeny. Discovery pokračoval v letu po o mnoho strmější dráze než při předcházejících misích, aby se v případě poruchy jednoho z motorů SSME zvýšila šance navedení na nouzovouoběžnou dráhu. V čase T+513 byly po postupném snižování tahu hlavní motory SSME vypnuty. Discovery se ocitl na dráze 65-290 km se sklonem 28,5° krovníku. O 20 sekund později byla odhozena nádrž ET, která zanikla v atmosféře. Na oběžnou dráhu se raketoplán dostal přibližně v T+40 minut zážehem orbitálních motorů OMS, které jeho rychlost zvýšily o 68 m/s. Operační dráha byla téměřkruhová s průměrnou výškou 296 km.
Po otevření dveří do nákladového prostoru posádka nejdříve otestovala systémydružiceTDRS-C. V čase T+6 h 30 minut ji vypustila pod 60° uhlem. Družice i s urychlovacím stupněm IUS se zpočátku pohybovala díky impulzu, který jí udělilpružinový mechanizmus. Později, když byl raketoplán v dostatečné vzdálenosti, tedy asi o půl oběhu, se zažehl motor prvního stupně rakety IUS, jenž dostal družici na přechodovou dráhu. Následující den prostřednictvím druhého stupně vystoupala družice nageostacionární dráhu nad tichomořskou republikuKiribati. U družice nastaly problémy s nosníkyparabolických antén, Discovery měl také problém se zablokováním parabolické antény propásmo Ku. Dalším problémem byla záložní povelová linka khydraulice jednoho z motorů OMS, avšak hlavní systém pracoval bez závad. Třetí závažný problém představoval zablokovaný výparník vodyledem. Aby se zabránilo dalšímu zamrzávání, musela být na palubě raketoplánu udržovaná teplota v rozsahu 27-28 °C. Led posádka odstranila propláchnutím výparníku třemi dávkami vody několik hodin před návratem.
Zbytek času zůstávající do přistání posádka věnovala hlavně fotografování zemského povrchu. Nelson se věnoval 60 vzorkůmproteinů krystalizovaných v automatickém zařízení ve stavu beztíže. Mezi vzorky byla i bílkovina izolovaná z viruHIV, jejíchž zkoumání je důležité pro boj s chorobouAIDS.
3. října se Discovery vrátil dozemské atmosféry. Po natočení do polohy motory napřed proběhl 170-sekundový zážeh motorů OMS. Ty snížilyrychlost stroje. Raketoplán vstoupil do atmosféry nadTichým oceánem ve výšce 121 km, asi 7600 km od místa přistání. Discovery dosedl na dráhu 17 základnyEdwards AFB rychlostí 370 km/h v 11.37 EDT (16.37.18 UT).
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSTS-26 na slovenské Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSTS-26 na Wikimedia Commons| RaketoplánDiscovery (OV-103) | |
|---|---|
STS-41-D •STS-51-A •STS-51-C •STS-51-D •STS-51-G •STS-51-I •STS-26 •STS-29 •STS-33 •STS-31 •STS-41 •STS-39 •STS-48 •STS-42 •STS-53 •STS-56 •STS-51 •STS-60 •STS-64 •STS-63 •STS-70 •STS-82 •STS-85 •STS-91 •STS-95 •STS-96 •STS-103 •STS-92 •STS-102 •STS-105 •STS-114 •STS-121 •STS-116 •STS-120 •STS-124 •STS-119 •STS-128 •STS-131 •STS-133 | |
| Stav: Vyřazen v roce 2011. Vystaven vNational Air and Space Museum. | |