SN 1987A jesupernova na okrajimlhoviny Tarantule veVelkém Magellanově oblaku (blízkétrpasličí galaxii). Nachází se přibližně 51,4 kiloparseků (168 000 světelných let) odZemě, tedy tak blízko, že byla najižní polokouli viditelná pouhým okem. Je to zatím (2016) poslední pouhým okem pozorovaná supernova od objevuSN 1604, která se ovšem nachází mnohem blíže, přímo vMléčné dráze. Světlo ze supernovy SN 1987A přiletělo k Zemi 23. února 1987 a jako první supernova v tomto roce dostala označení „1987A“. V květnu dosáhla jejíhvězdná velikost hodnoty 3 mag a v dalších měsících postupně klesala. Pro moderníastronomy to byla první příležitost k podrobnému zkoumání výbuchu supernovy a její pozorování přineslo řadu podrobností o supernovách se zhrouceným jádrem. Zvláště důležité bylo přímé pozorování předpokládanéhozáření gama ve forměspektrálních čarradioaktivníchjaderkobaltu (56Co a57Co). Tím byla radioaktivní energie potvrzena jako zdroj dlouhodobého záření supernovy po jejím výbuchu.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuSN 1987A na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuSN 1987A na Wikimedia Commons