Jedná se oepické příběhy vpróze s častým vkládánímveršů valiteračním verši (většinou jako veršované promluvy postav čibásně, složené postavami ságy nebo odkazy na veršované zpracování příslušného příběhu), týkající se hrdinských skutků dávných dnů,životopisů důležitých mužů, častoVikingů, někdykřesťanů, ale častopohanů. Příběhy jsou většinourealistické, s výjimkou legendárních ság, ság osvětcích čibiskupech a také s výjimkou ság, ovlivněných evropskýmiromancemi. Ty jsou někdyromantizovány či obsahují fantastické motivy.
Islandský termínsaga (plurálsögur) může znamenat jednak „to, co je řečeno, sdělení“, ale i „příběh, povídka“. Souvisí sanglickýmslovesemsay aněmeckým slovesemsagen (oboje znamenámluvit). Islandské ságy jsou založeny na ústním podání a často se zkoumáním ságy dá odhalit její historický základ. Historická přesnost ság je ale předmětem sporů. Většinarukopisných záznamů ság byla v17. století převezena doDánska nebo doŠvédska, ale později vrácena na Island.
Ságy jsou okrálích (např.Heimskringla), obyčejných lidech (Bandamanna saga) a významných osobnostech (Egils saga), poměrně často také líčí příběh rodu v nějakém období (Sága o lidech z Lososího údolí). Ságy popisují část historie severských zemí. Často jsou v nich zmiňoványBritské ostrovy,Francie aSeverní Amerika (ta ovšem byla v příbězích poznána až na počátku20. století).
Většina ság pocházejících z Islandu se odehrává mezi lety930–1030, takže je toto období v islandské historii dnes nazývánosöguöld (Doba ság). Ságy o králích a biskupech jsou samozřejmě zařazovány do období života dotyčné osobnosti. Většina ság byla zaznamenána mezi lety1190–1320, někdy ale tyto ságy měly často mnohem delší historii vústním podání. Některé jsou čiráfikce, u některých známe jejich zdroje (autorSágy o králi Sverrirovi se s ním setkal a uvedl jako zdroj jeho vyprávění).Mytologická teorie o vzniku ság tvrdí, že děj a postavy ság často vznikly přesunutím mytologického materiálu do jiného dějinného prostředí.
Většina ság se odehrává v období na pomezí, jak historickém, tak duchovním, mezi pohanstvím a křesťanstvím, vyskytuje se motiv hříčky osudu.
Styl ság je neosobní, hutný, bez vysvětlování příčiny nějaké události. Věci se stávají a lidé jednají, tak, jak jednají, nicméně není vysvětleno proč. Postavy jsou obvykle uvedeny větou typu „Byl muž jménem…“, po které následuje stručnýživotopis,genealogie a stručný popis vztahů k ostatním postavám ságy. Povaha postav je líčena přes jejich činy, popisy myšlení apsychologie postav zcela chybí, nanejvýše jsou shrnuty větou typubyl znamenitý vůdce. Mezi postavami jsou spletité vztahy, zahrnující přátelství, rodovou příslušnost, sňatky, sousedství.
Jeden z nejčastějších motivů je boj proti nadpřirozenému či fantastickému protivníkovi.Filozofie hrdinů ság je přibližně taková: život je krátký a nejistý, jediná jistota je v něm posmrtná sláva, kterou jsme povinni si za života dobýt. Příčiny jednání hrdinů ság nejsou nijak vysvětleny, nevyplývají-li z příběhu samotného.
Často hrají v sáze nějakou roli nadpřirozené síly, zejménavěštění (často prorokování zesnů). Děj ságy se často točí kolem sporu krevní msty mezi rody, podstatnou část děje zabírají právnické záležitosti a soudní jednání.
Islandské ságy – líčí události naIslandu v10. století a na začátku11. století, převážně události související s přijetímkřesťanství. Jde o rodové ságy, což znamená, že líčí příběh jednoho rodu, ne jednoho jednotlivce.
þættir (jednotné čísloþáttr, tj. krátké povídky o Islanďanech) – zpracovávají tutéž látku jako islandské ságy, jen podstatně kratším způsobem.
Legendární ságy – kombinují historii smýty alegendami, vyznačují se podstatně větším podílem fantastických motivů.
Lživé ságy – smyšlené ságy, jejímž hlavním účelem bylo bavit, a které začaly vznikat na Islandu na počátku12. století. Ve své podstatě se jedná o "brakovou" literaturu tehdejší doby.
Saga o Hrafnkelovi, knězi Freyově. In Časopis Obrození 1912:102–114, 161–171.
Saga o Gunnlaugovi Hadím jazyku – vydal roku1919 Ludvík Bradáč, přeložil Emil Walter.
Saga o Hrafnkelovi knězi Freyově – vydal Hynek roku1920, přeložil Emil Walter.
Saga o Egilovi synu Skallagrímově – vyšlo v roce1926, překlad Karel Vrátný.
Okouzlení krále Gylfa – vydal Arkún, Praha,1929, překlad Emil Walter.
Saga o lidech z Vatnsdalu – vyšlo v roce1929 (Müller a spol.), překlad Emil Walter.
Guta-Saga – edice a překlad Leopold Zatočil. In Hrst studií a vzpomínek. Prof dr. Ant. Beerovi jeho žáci. Odbočka Jednoty českých filologů v Brně 1941:17–59.
Píseň o hunské bitvě. In Slezský sborník 1946:30–34.
Saga o Grettim – vyšlo v roce1957 v SNKLHU jako součást edice Živá díla minulosti, překlad Ladislav Heger. Druhé vydání vyšlo pod stejným názvem roku2020 v nakladatelství Garamond.
Sága o Volsunzích – vydalo Státní pedagogické nakladatelství,1960, překlad Leopold Zatočil. Kromě samotnéVǫlsunga Ságy obsahuje i český překladPovídky o Nornagestovi aHvenskou kroniku a staroislandské pasáže zSkáldksapramáluSnorriho Sturlusona.
Staroislandské ságy – soubor pěti ság (Sága o Eiríkovi Zrzavém,Sága o lidech z Eyru,Sága o Gíslim,Sága o lidech z Lososího údolí aSága o Njálovi), vyšel v SNKLU v roce1965 v překladu a edici Ladislava Hegera (2. vydání Garamond2015).
Sága o Grónsku a Sága o Eiríkovi Rudém in Helge Ingstad: Kolumbus nebyl první, Praha1971; s. 32–44, 45–55.
Sága o svatém Olavu (autorem ságy je patrněSnorri Sturluson) – vyšlo v roce1967 v nakladatelství Lidová demokracie, překlad Ladislav Heger. Roku2021 vyšlo druhé, renovované vydání s názvemSága o svatém Óláfovi v nakladatelství Garamond.
Sága o Torgilsovi Orrabeinsfostri. In Farley Mowat: Polární vášeň. Praha 1973:13–24.
Královské ságy – přeložený a převyprávěný text šesti ság zHeimskringly (Sága o Ynglinzích,Sága o Hálfdanovi Černém,Sága o Haraldovi Krásnovlasém,Sága o Hákonovi Dobrém,Sága o Haraldovi Šedém Kožichu aSága o Óláfu Tryggvasonovi), vydal Albatros,1980, překlad Jaroslav Kaňa.
Edda a Sága o Ynglinzích –Sága o Ynglinzích vyšla společně sProzaickou Eddou aJazykem básnickým, Odeon,1988 (2. vydání Argo,2003), překlad Helena Kadečková.
Staroislandské povídky – soubor 17þættir (Audun ze Západních fjordů,Halli Prostořeký,Hreidar Hňup,Štědrý Brand,První příběh o Halldóru Snorrasonovi,Druhý příběh o Halldóru Snorrasonovi,Ögmund Rána a Gunnar Půlka,Torstein Neochvějné srdce,Býk Brandkrossi,Sen Torsteina Hallssona,Gunnar, který zabil Tidranda,Pivní čapka,Ófeig,Torstein,Hrómund Kulhavý,Torvald Zcestovalý aPrvní grónský biskup), vydal Dauphin1999, přeložily Helena Kadečková a Veronika Dudková.
Sága o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku – soubor tří ság (Sága o Völsunzích,Sága o Ragnaru Huňaté nohavici aSága o Bósim a Herrauðovi) vydalo Argo,2001, překlad Helena Kadečková a Veronika Dudková.
Sága o Hervaře – vydal Herrmann & synové,2008, přeložil Jan Kozák (druhý svazek s komentáři vyšel v r.2009).
Sága o Hervör a králi Heidrekovi Moudrém – vydal Perplex, Opava,2009; z angličtiny přeložil Miroslav Černý.
Guta Saga: dějiny lidu z ostrova Gotland – editoval Miroslav ČERNÝ; Edice X, Pečky,2014.
Sága o Álim Flekovi – přeložila Markéta Podolská, Plav, měsíčník pro světovou literaturu 9/2014 – Toto není mystifikace!.
Sága o plášti – přeložila Markéta Podolská, Plav, měsíčník pro světovou literaturu 2/2015 – Hory přenáší.
Sága o Bárðovi Snæfellsássovi – přeložila Kristýna Králová, Plav, měsíčník pro světovou literaturu 3/2015 – Populární středověk.
Lživé ságy starého Severu – soubor staré islandské "brakové" literatury (Sága o Egilovi a Ásmundovi,Sága o Jarlmannovi a Hermannovi,Sága o Álim Flekovi,Sága o Sǫrlim Silném,Sága o Hjálmþérovi a Ǫlvim,Sága o Hálfdanu Eysteinssonovi,Sága o Sigurðovi Mlčenlivém aSága o Vilmundu Mimoňovi). Vydal Herrmann & synové,2015, překlad Jiří Starý, Lucie Korecká, Ondřej Himmer, Marie Novotná, Markéta Podolská, Kateřina Ratajová, David Šimeček a Pavel Vondřička.
K čemu tak velká slova? Staroseverská rytířská literatura I. – překlad 4 rytířských ság, 2 z nich jsou staronorské překlady francouzských děl (Sága o Erexovi, Artušovu rytíři aO runzivalské bitvě), další dvě pak islandské variace (Sága o Tristramovi a Ísoddě aSága o krásném Bæringovi) vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,2018, přeložila Markéta Ivánková.
Sám spatříš svět stínů. Hranice mezi světy v pozdních ságách o Islanďanech – s rozborem pozdně islandských ság překlad několika příběhů(Příběh Orma Stórólfssona, Příběh o Þorsteinovi Býčí noze, Příběh o obyvateli mohyly, Příběh o obyvateli hor, Sen Oddiho Hvězdáře, Příběh o Sǫrlim, Heðinovi a Hǫgnim, Sága o lidech z údolí Svarfaðardal, Sága o Hǫrðovi a psancích z ostrova) od Lucie Korecké, vydal Herrmann & synové,2018.
Královo zrcadlo z angličtiny přeložil Jan Alex Voltr, vydalo Tribun EU2019.
„A tehdy pronesl strofu...“Staroseverské příběhy o skaldech – překlad ság a příběhů o skaldech(Příběhy o Bragim Boddasonovi; Příběh o Þjóðólfovi z Hvínů; Sága o skaldech Haralda Krásnovlasého; Příběh o Þorsteinovi Staviteli stanů; Příběh o Eyvindu Finnssonovi, zvaném Kaziskald; Příběh o králi Sigurðovi Slině, synu Gunnhildinu; Příběh o Hrómundovi Kulhavém; Příběh o Þorleifu Ásgeirssonovi; Příběh o Þorvaldu Zcestovalém; Příběh o Stefnim Þorgilssonovi; Příběh o Þórarinu Loftungovi; Příběh o Þormóðu Kolbrúnarskaldovi; Příběh o Jǫkulu Bárðarsonovi; Příběh o Sighvatu Þórðarsonovi a Příběh o Óttaru Černém; Příběh o Ívaru Bílém a Sighvatu Þórðarsonovi; Příběh o Hrafnu Guðrúnarsonovi; Příběh o Þorgrímu Hallasonovi a Bjarnim Gullbrár-Skaldovi; Příběh o Arnórovi Skaldovi jarlů; Příběh o Þórim Álfhildarsonovi; Delší příběh o Stúfovi Slepém; Příběh o rybáři; Příběh o Sneglu-Hallim; Smrt krále Haralda Sigurðarsona; Příběh o Gíslu Illugasonovi; Příběh o Þórðu od Ásy Zlaté; Příběh o Ívaru Ingimundarsonovi; Příběh o Einaru Skúlasonovi; Příběh o Þórarinu Krátkém plášti; Příběh o Mánim z Islandu; Příběh o Sturlovi Þórðarsonovi) vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,2019, překlad Jiří Starý, Magda Králová, Ondřej Vaverka, Lucie Korecká, Lada Halounová, Kristýna Králová, David Šimeček, Helena Kadečková, Veronika Dudková a Marianna Gorroňová.
Věk Sturlungů. Ságy o Islandu třináctého století – překlad několika islandských ság o rodu Sturlungů z13. století(Sága o Aronu Hjǫrleifssonovi; Rod Sturlungů; Þórð Sighvatsson; Sága o Þorgilsovi Zaječím pysku; Gizur Þorvaldsson; Příběh o Sturlovi Þórðarsonovi) vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy,2021, přeložila Markéta Ivánková.
