Na konci 19. století započaliNěmci hledat oblasti, jež by mohli ovládnout a získat tak novékolonie. A tak se tato oblast stala jejich kořistí, v roce 1890 jeRuanda–Urundi (jak se oblasti dříve říkalo) německou kolonií. Vládnoucí vrstvě Tutsiů bylo poskytnuto mnoho výhod (bylo jim poskytnuto evropské vzdělání atd.). Byli také prosazováni do vedení kolonie, a tak se rozdíl mezi Tutsii a Huty stále více prohluboval. Proto se zvyšoval odpor Hutuů proti německé a tutsijské nadvládě. V roce1916 přebrala koloniální vedení nadRuandou–UrundiBelgie. Stejně jakoNěmci, tak takéBelgičané zvýhodňovali menšinové Tutsie. Hutuové nemohli vykonávat vysoké pozice ve státě a byli v podstatě belgickou vládoudiskriminováni. Snaha Belgie odlišit tyto dvě skupiny od sebe byla naplněna, když každý občan dostal identifikační kartu, která udávala jeho tutsijskou či hutuskou příslušnost.
V roce1948 po vznikuOSN zůstalaRuanda–Urundi pod správou Belgie, ovšem pod dohledemOSN. V 50. letech 20. století vznikly prvnípolitické strany ve Ruandě a Urundi. Strany vznikly na základě příslušnosti k jedné či druhé skupině obyvatel. Většina stran požadovala nezávislost a odchod Belgičanů z oblasti. Té se Rwandě i Burundi dostalo již v roce1962, kdy skončil belgický mandát a Belgie prohlásila oba státy za nezávislé. V Burundi přetrval starý model státu, zůstalomonarchií a do čela se postavili opět Tutsiové. Rozdílná situace byla ve Rwandě, kde byla již v roce1961 svržena monarchie a vyhlášena republika. Zdejší Tutsiové byli vytlačeni z vedení státu a jejich místo zaujali Hutuové.
Od roku1946 byla Rwanda poručenským územímOSN. Roku1959 došlo ke vzniku první politické strany, Národního svazu Rwandy. Tato strana požadovala zrušení poručenského systému a zisknezávislosti pro Rwandu. Ve stejném roce došlo ke vzniku dvou politických stran Hutů, které se snažily o zrušení feudálních výsad Tutsiů. Následně byla svržena Tutsijská monarchie a Tutsiové byli odstraňováni z politického života. Velká část z nich tak odcházela do sousedních zemí, především do Burundi. Roku 1960 získala Rwanda autonomii a volby vyhráli Hutuové.28. ledna1961 došlo k vyhlášení republiky. V roce 1961 se také konalo referendum o budoucím uspořádání země. Výsledkem byl poměr 4 : 1 obyvatel pro zrušenímonarchie.
Rwanda se stala opravdu nezávislou27. června1962, kdy přestala být nadále poručenským územím OSN. Tutsiové, kteří utekli z Rwandy do Burundi, se chystali na budoucí vpád do Rwandy. Požadovali návrat bývalého režimu do Rwandy. K tomu opravdu došlo roku1963, kdy Tutsiové do Rwandy provedli invazi. V důsledku tohoto útoku došlo k masivním represím, které byly zaměřeny proti zbývajícím Tutsiům ve Rwandě. Výsledkem bylo asi 12 000 zabitých Tutsiů a jejich útěk do okolních zemí jako jsouUganda,Tanzanie,Demokratická republika Kongo (tehdy Zaire) aBurundi. Mezi roky1959 a1964 tak uprchlo ze Rwandy celkem asi 150 000 Tutsiů.
Roku1973 došlo k vojenskému puči pod vedením generálaJuvénala Habyarimany. Ten svrhl vládu stranyMouvement Démocratique Républicain a také dosavadního prezidentaGrégoirea Kayibandu. Moc nyní dostal Národní výbor za mír a národní jednotu. Juvénal Habyarimana se tak stal prezidentem a založil vlastní stranu. Dále dal vypracovat ústavu, podle níž se Rwanda stala republikou v čele s prezidentem. Roku1991 se Rwanda stalapluralitním státem.
V roce 1990 vtrhla do Rwandy povstalecká armáda Tutsiů. Ta se dříve zformovala v Ugandě z Tutsiů, kteří kdysi do Ugandy z Rwandy uprchli (tzv. RPF –Rwandská vlastenecká fronta). Na severu země tak začala občanská válka. RPF dosáhla brzo významných úspěchů. Vládní jednotky na to reagovaly zabíjením Tutsiů. Nastalo příměří, ale už v lednu roku 1991 došlo k dalším bojům. Další příměří bylo podepsáno v dubnu roku 1993, kdy došlo k rozhovorům mezi rwandskou vládou a RPF a k rozdělení moci v zemi. Toto však nevyšlo a boje neskončily. Roku1994 bylo sestřeleno letadlo, na jehož palubě se nacházeli prezidenti Rwandy a Burundi. Následovala obrovská vlna násilí.
V kostele v Ntaramě bylo zavražděno více než 5 000 lidí hledajících zde útočiště
Vyvrcholením dlouhodobého zvyšování politického napětí bylaobčanská válka od roku 1990 arwandská genocida roku1994, jejímiž oběťmi byli Tutsiové a umírnění Hutuové. Nejprve došlo k násilnostem v hlavním městěKigali, poté ve zbytku země. Zavražděno bylo asi 800 000 lidí, hovoří se o jedné z největšíchgenocid 20. století. Situaci nezachránila ani OSN, musela být povolána vojska z Francie. 2,5 milionů Rwanďanů však v dobách válkyuprchlo před válkou do sousedních zemí, většina doZairu. Krátce po rozpoutání se válka rozšířila i do okolních zemí, byl svrženzairský prezident, nepokoje vypukly i v Burundi. Zairské příhraničí bylo vyhlášeno Francií za bezpečnostní zónu. Ještě okolo roku 2000 byla situace velmi napjatá. Podle dokumentaristyJorise Postemy mír ve Rwandě závisí na prezidentoviPaulu Kagameovi a obě skupiny se sebe vzájemně bojí.[5]
Rwandský prezident Paul Kagame byl označen za represivníhodiktátora a jeho vojáci běhemdruhé války v Kongu i v pozdějších letech nelegálně operovali na území sousedníDemokratické republiky Kongo, kde podporovali protivládní povstalce.[6] Podle vyšetřování OSN za vznikem konžského povstaleckéhohnutí M23 stála Rwanda. V lednu 2025 zahájilo hnutí M23 s podporou Rwandynovou ofenzívu v konžské provincii Severní Kivu.[7] Konžská vláda obvinila protivládní povstalce a Rwandu, že se chtějí zmocnit konžských nerostných surovin.[8] Rwanda uzavřela smlouvu sEU na dodávky strategických surovin proGreen Deal, ale část těchto surovin získávala od konžských povstalců.[9] V červnu 2025 však obě strany konfliktu podepsaly za mediaceSpojených států amerických mírovou smlouvu.[10]
Rwandská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy o poměru šířek 2:1:1 v barvách jasně modrá, žlutá a zelená. Vhorním cípu je žluté slunce s 24 paprsky.
Rwandský státní znak je státní pečeť, tvořená kruhovým, bílým polem, lemovaným tmavě zelenýmlanem, dole s uzlem (ambulanční spojka). V bílém poli je v přirozených barvách domorodý koš s víkem s hnědým vzorem, dole podložený modrýmozubeným kolem. Z kola vyrůstají podél koše (opět v přirozených barvách) klassorga a větévkakávovníku. Nad košem je zlaté slunce a nad ním je žlutá stuha (na koncích několikrát přeložená) s černým nápisem REPUBULIKA Y'U RWANDA (českyRepublika Rwanda). Po stranách jsou zobrazeny (neobvykle ze strany) dva okrové, domorodéštíty. Pod uzlem je další žlutá stuha s národnímmottem UBUMWE – UMURIMO – GUKUNDA IGIHUGU (českyJednota, práce, vlastenectví).
Tutsijštípastevci se svým náčelníkem kolem roku 1900
V zemi žijí dvě znesvářené etnické skupiny,Hutuové aTutsiové. V současnosti, v rámci snahy o usmíření a zabránění dalším konfliktům, není povoleno rozlišovat obyvatele podle etnických skupin a platí pouze označení Rwanďané.[12] V zemi jsou úředními jazykyrwandština,francouzština aangličtina. Některé menšiny mluví isvahilsky.
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že jivylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Komentář:Hovoří se zde v budoucím čase o letech 2011 a 2012
Vinou občanské války se téměř celá ekonomika zhroutila. Země musí dovážet ohromné množství potravin a veškeré zboží. Vyváží sekáva ačaj.
V současnosti[kdy?] ve Rwandě probíhá státní program označovaný jako „Vize 2020“, v rámci něhož se z převážně zahraniční rozvojové pomoci investují značné částky do vzdělání obyvatelstva. V zemi se budují telekomunikační centra, vybavenápočítači,skenery a další kancelářskou elektronikou, a též připojením kinternetu. V těchto centrech probíhají školení místních obyvatel, především žen. Ti se zde učí kromě práce s počítači také základůmpodnikání. Žáci se již v základních školách setkávají se speciálními levnými počítači, pomocí nichž probíhá výuka a na počítačích vypracovávají i domácí úkoly. Podle plánu vlády by již v roce2012 měly mít své počítače všechny děti ve věku od devíti do dvanácti let.[18]
Další rozvoj vzdělání a ekonomiky zatím brzdí nedostatekelektřiny a špatné propojení internetu na světovou síť. V roce2011 by ale měla být spuštěna komerční těžbametanu v jezeřeKivu, jenž se bude spotřebovávat v novéelektrárně, která by měla mít větší výkon než všechny dosavadní rwandské zdroje dohromady. ZKeni do Rwandy již směřujeoptický kabel s rychlým internetem.[18]
↑mil. Britský Commonwealth se rozšířil, 54. členskou zemí je Rwanda.iHNed.cz [online].Dostupné online.
↑POLOCHOVÁ, Iveta. Rwanda? To je sopka ucpaná špuntem. Výbuch hrozí stále.iDNES.cz [online]. 2014-04-03.Dostupné online.
↑ Na tričku Havel a Kagame? Ministr Rakušan podporuje represivní režim ve Rwandě.Deník Referendum [online]. 15. května 2023.Dostupné online.
↑ V provincii Severní Kivu na východě Konga zesílily boje mezi povstaleckou skupinou M23, kterou podporuje sousední Rwanda, a armádou.Deník N [online]. 2025-01-24 [cit. 2025-01-27].Dostupné online.
↑ Masakry v Kongu nabírají na síle. Vláda viní Rwandu, že jí chce ukrást nerosty.iDNES.cz [online]. 31. ledna 2025.Dostupné online.
↑ EU chtěla drahé kovy z Afriky a začaly tam masakry. I proto je Kongo nabízí Trumpovi.iDNES.cz [online]. 27. března 2025.Dostupné online.
↑ Konec třicetileté války. Kongo a Rwanda podepsaly ve Washingtonu mírovou dohodu.Aktuálně.cz [online]. 2025-06-27 [cit. 2025-08-05].Dostupné online.
↑ČT24; ČTK. Britský parlament odsouhlasil kontroverzní deportace migrantů do Rwandy.ČT24 [online].Česká televize [cit. 2024-04-24].Dostupné online.
↑Rwanda. [s.l.]: Central Intelligence AgencyDostupné online. (anglicky)
↑HAVELKA, Ondřej. Křesťanství v Africe: tři fáze christianizace a specifika africké teologie a spirituality.Theologická revue. 2022, roč. 92, čís. 3, s. 291–309.
Bertelsmann Stiftung.BTI 2010 — Rwanda Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-20. (anglicky)
Bureau of African Affairs.Background Note: Rwanda [online]. U.S. Department of State, 2011-04-12 [cit. 2011-08-19].Dostupné online. (anglicky)
CIA.The World Factbook - Rwanda [online]. Rev. 2011-08-16 [cit. 2011-08-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24. (anglicky)
Zastupitelský úřad ČR v Nairobi.Souhrnná teritoriální informace: Rwanda [online]. Businessinfo.cz, 2011-01-20 [cit. 2011-08-19].Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11.