| Rutil | |
|---|---|
 Vzorek podlouhlého typicky rýhovaného krystalu rutilu z naleziště v Kanadě | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | TiO2 |
| Identifikace | |
| Barva | žlutá, červená až černá |
| Vzhled krystalu | prizmatické, jehličkovité |
| Soustava | čtverečná |
| Tvrdost | 6–6,5 |
| Lesk | diamantový, polokovový |
| Štěpnost | dokonalá |
| Index lomu | no = 2,616 ne = 2,903 ( = 589 nm) |
| Vryp | žlutohnědý, hnědočervený |
| Hustota | 4,2–4,3 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | nerozpustný v kyselinách |
Rutil (Werner, 1800), chemický vzorecTiO2 (oxid titaničitý), je čtverečnýminerál.[1][2] Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou:anatas abrookit.
Název pochází z latinského slovarutilus – načervenalý.
Akcesorický minerál v magmatických (granity,pegmatity,syenity,diority) a silně metamorfovaných horninách (ruly,svory). Protože je odolný proti zvětrávání, nachází se také v rozsypech.
Krystaly jsou prizmatické, často rýhované, nebo jehličkovité. Dále tvoří zrnité a vláknité agregáty, valouny,pseudomorfózy. Běžně dvojčatí podle {011}.
Je to důležitá surovina pro výrobutitanuKrollovým procesem.[3] Někdy se využívá jako drahý kámen, např.sagenit zarostlý v křemeni („Venušiny vlasy“). Používá se také jako součásttavidla v obalechsvařovacíchelektrod.
Častý minerál.
Obrázky, zvuky či videa k tématurutil na Wikimedia Commons
