ke květnu 2015: 29 tisíc separatistů[5] a 11 tisíc Rusů na východě Ukrajiny (dle ukrajinských zdrojů),[6] 50 tisíc Rusů připraveno na hranicích(dle NATO)[5]
Rusko-ukrajinská válka (ruskyроссийско-украинская война,rossijsko-ukrainskaja vojna;ukrajinskyросійсько-українська війна,rosijsko-ukrainska vijna) je označení pro činnostOzbrojených sil Ruské federace, která od roku2014 probíhá na územíUkrajiny. Válka je vyústěnímukrajinské krize, jejíž podstatou byla otázka zahraniční orientace Ukrajiny a odhodláníRuska vměšovat se do jejích vnitřních záležitostí.
Konflikt propukl v reakci na ukrajinské události, které vedly k sesazení proruských představitelů země a jsou známy pod označenímEuromajdan. Rusko vojensky ovládlo ukrajinský poloostrovKrym a na základěuspořádaného referenda jejanektovalo. Současně také propuklaválka na východní Ukrajině, kde proruští separatisté vyhlásili samostatnouDoněckou aLuhanskou lidovou republiku a která se proměnila ve vleklý konflikt. Rusko účast v obou případech popíralo.
Do nové fáze se válka dostala v únoru2022, kdy Rusko uznalo obě samozvané republiky a zahájiloinvazi na Ukrajinu, částečně i z územíBěloruska. Oficiálním cílem invaze je „denacifikace a demilitarizace Ukrajiny“, což prozápadní média interpretují jako přetvoření v loutkový stát dosazením proruské vlády a zbavení možnosti se vojensky bránit dalším intervencím.
Od února 2014 provedlo Rusko několik vojenských intervencí na ukrajinském území. Po úspěchu hnutíEuromajdan a sesazení ukrajinského prezidentaViktora Janukovyče převzali ruští vojáci bez označení kontrolu nad strategickými pozicemi a infrastrukturou na ukrajinském poloostrověKrymu, který byl následně na základě referenda, konaného pod kontrolou ozbrojených sil, připojen k území Ruska.[8][9][10][11] V dubnu 2014 přerostly demonstrace proruských polovojenských skupin vDonbaské oblasti do ozbrojeného konfliktu mezi ukrajinskou vládou a separatistickými silami tehdy vzniklých samozvaných republikDoněcké aLuhanské.[12][13][14][15] V srpnu 2014 ruské vojenské automobily překročily na několika místech ukrajinské hranice.[16][17]
Přítomnost vlastních armádních jednotek na Krymu mimo své základny Rusko po několikaměsíčním popírání přiznalo.[18] Ohledněkonfliktu na východní Ukrajině Rusko ale stále trvá na tom, že se bojů účastní maximálně jen ruští dobrovolníci. Situaci na Krymu definovalMezinárodní trestní soud jako rusko-ukrajinský mezinárodní ozbrojený konflikt.[19] Ukrajina u tohoto soudu v lednu 2017 obvinila Rusko z napomáhání povstalcům na východě Ukrajiny dodávkami zbraní, munice i peněz, Moskva toto však i nadále popírá.[20]
V listopadu 2014 hlásila ukrajinská armáda intenzivní pohyb vojsk a vybavení z Ruska do separatistických částí východní Ukrajiny.[21]Associated Press reportoval 80 neoznačených vojenských vozidel, pohybujících se v oblastech ovládaných rebely.[22] Zvláštní pozorovatelská miseOrganizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pozorovala konvoje těžkých zbraní a tanků na území pod kontrolou tak zvané Doněcké lidové republiky, které měly zatřené identifikační znaky.[23] OBSE dále uvedla, že byla pozorována vozidla přepravující munici a mrtvá těla vojáků, jak překračují Rusko-ukrajinskou hranici pod rouškou konvojů s humanitární pomocí.[24] Počátkem srpna 2015 zaznamenala OBSE více než 21 vozidel označených ruským vojenským kódem pro vojáky usmrcené v boji.[25] OBSE opakovaně uvedla, že jejím pozorovatelům byl odepřen přístup do oblastí pod kontrolou „rusko-separatistických sil“.[26]
Jako následek protestů zvanýchEuromajdan byl z hlediska státoprávní teorie problematickým způsobemparlamentem (Verchovná rada) sesazen legální prezident UkrajinyViktor Janukovyč.[27][28] Tehdy k sobě svolal prezident Ruské federaceVladimir Putin šéfy ruských speciálních složek a pracovníkyruského ministerstva obrany a pověřil je, aby ochránili Viktora Janukovyče před zabitím.[29] Janukovyč vzápětí v druhé polovině února uprchl podle Putinova líčení na svou vlastní žádost s ruskou pomocí naKrym a po několika dnech doRuska.[30] Usadil se pak v Rostově na Donu.
Ruský prezident Vladimir Putin s obyvateli krymskéhoSevastopolu, 9. května 2014
Nato vypuklapředem připravená krize na ukrajinském Krymu a Vladimir Putin svolal v noci z 22. na 23. února 2014 schůzku svých politických a vojenských kolegů, na které jednali až do 7 hodin do rána. Na schůzce Putin rozhodl o tom, že ruské orgány začnou pracovat na „navrácení Krymu k Rusku“.[29] Několik hodin po rozhodnutí anektovat Krym proběhl závěrečný ceremoniálZimních olympijských her 2014 v Soči, kde Putinovi poděkoval prezidentMezinárodního olympijského výboruThomas Bach se slovy: „Pomohli jste ukázat tvář nového Ruska: efektivního a přátelského, vlasteneckého a otevřeného světu.“ČT to komentovala tak, že „nové Rusko“ ukázalo Bachovi anexí Krymu poněkud jinou tvář, než předpokládal. Přitom není jasné, jestli už v době konference, na které bylo rozhodnuto o akcích na Krymu, na tomto poloostrově příslušníci ruských speciálních sil neoperovali. Na medailích, které za to později mnozí z nich dostali, je údajně uveden počátek akce 20. února 2014. Před akcí byl navíc z ruské strany proveden tajný průzkum, při kterém se podle Putina vyslovilo 75 procent obyvatel Krymu pro připojení k Rusku.[18]
26. února uspořádal Medžlis krymských Tatarů shromáždění poblíž budovyNejvyšší rady Autonomní republiky Krymu, s cílem zablokovat a zabránit jednání parlamentu o návrhu referenda o budoucnosti Krymu. Demonstranti Medžlisu vtrhli do budovy Nejvyšší rady Krymu, obsadili část prvního patra budovy a zablokovali tak jednání.[31][32][33]Refat Čubarov během shromáždění řekl, že krymští Tataři nedovolí odtržení Krymu od Ukrajiny. Zároveň se zde konalo shromáždění „Ruského společenství Krym“.[34] Mezi účastníky obou shromáždění došlo ke konfliktu, v jehož důsledku bylo zraněno 35 osob[35] a dva lidé zemřeli: muž, který zemřel na infarkt, a žena ušlapaná v tlačenici.[36][37][38][39]
27. února převzali neoznačení vojáci kontrolu nad tímto strategicky důležitým poloostrovem a obsadili budovu parlamentu.[29][18] Tyto ozbrojence nazývala média„zelení mužíčci“[40][41] a později bylo potvrzeno, že šlo o příslušníky ruských speciálních jednotek.[42] Ruské vedení přitom zapojení svých ozbrojenců do akcí na Krymu původně kategoricky popíralo.[18]
Dopis bývalého prezidenta Janukovyče Putinovi s prosbou o použití ruských ozbrojených sil z 1. března 2014
1. března 2014 schválilruský parlament prezidentův záměr nasadit na Krymu ruské vojáky kvůli „potřebě chránit Rusy na Krymu,“[29] což bylo podobné odůvodnění jako v případěruské invaze do Gruzie z roku 2008, který následoval po vpádu gruzínské armády na území separatistickéJižní Osetie, údajně po provokaci rebelů.[44] ÚzemíJižní Osetie je však pod ruskou kontrolou již od rozpadu SSSR v roce 1991. Podobný důvod je udáván také v úvahách o případné ruské intervenci v Pobaltí.[45]
Po převzetí kontroly nad územím poloostrova Ruskem a poKrymském referendu, konaném 16. března 2014, byla doposud ukrajinskáAutonomní republika Krym na vlastní žádost anektovánaRuskou federací.Vladimir Putin později vydal výnos, kterým ustanovil27. únorDnem speciálních sil. Dle Lidovky.cz ho ruská média ihned přejmenovala na„Den zelených človíčků“.[46] Už v říjnu 2014 přitom ležel veStátní dumě návrh den narozenin Vladimira Putina učinit„Dnem uctivých lidí“, jak sezelení mužíčci také eufemisticky přezdívají kvůli svému uctivému chování připřevzetí Krymu.[47]
V listopadu 2016 vydal svou zprávuMezinárodní trestní soud, který rozhodl, že situace na Krymu je ozbrojeným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou, který vypukl nejpozději 26. února 2014 vysláním ruských ozbrojených sil na Ukrajinu bez souhlasu ukrajinské vlády. Podle soudu je určujícím faktorem okupace cizího území.[19]
V Rusku narozený velitelpraporu Sparta,Arsenij Pavlov (uprostřed), se fotografuje s dětmi v Doněcku, 25. prosince 2014
O několik měsíců později, když se rozhořelá jiná fáze ruské válkyna východní Ukrajině mezi proruskými vzbouřenci, kteří na územíDonbasu vyhlásili nikým neuznaný státNové Rusko, aukrajinskou armádou, překračovali ruští teroristé aneoznačené jednotky s těžkou vojenskou technikou jako posily vzbouřenců nekontrolované hranice Ukrajiny. Pomohli zabránit dobytí městDoněck a Luhansk ukrajinskou armádou.[48][49]
Podle studie týmuBellingcat, což je skupinabritských investigativních novinářů, ostřelovala ruská armáda ukrajinské cíle také z ruského území. Novináři zdokumentovali tři velké střety, při kterých čelila ukrajinská strana zvlášť drtivému ostřelování. Šlo o bitvu ze 14. července u městaAmvrosijivka, kde byli Ukrajinci ostřelováni nejméně 330 dělostřeleckými granáty z okolí ruské vesniceSelezněv. Další analýza těchto novinářů potvrdila ostřelování v oblasti u Červonopartyzansku, kde se Ukrajinci dostávali mezi 14. červencem až 8. srpnem pod těžkou palbu a museli kvůli ní nakonec vyklidit pozice. Palba nejméně 813 dělostřeleckých granátů přicházela podle jejich analýzy z 5 pozic, z nichž 4 byly dle této studie na ruském území, např. u městaGukovo.[50]
Navíc Rusové hojně používají mučení proti zajatým Ukrajincům (vojenským i civilním, což je válečný zločin). Jedním z prvních zaznamenaných případů mučení válečných zajatců na Ukrajině byl incident ze 7. října 2014 ve městě Zugres (Doněcká oblast), kdy se třiapadesátiletý Ukrajinec Ihor Kożoma, který se pokusil vyvést svou manželku okupované území, byl připoután ke koloně a několik hodin mučen Rusy a místními separatisty.[51] Podobný případ byl s obyvatelkou Doněcka Irynou Dovganovou (civilka), která byla veřejně mučena za svůj proukrajinský postoj.[52]
Sestřel civilního dopravního letounu Malajsijských aerolinií
Mezinárodní komise vyšetřujícísestřelBoeingu 777 letuMH17Malaysia Airlines 17. července 2014, při němž zahynulo 298 osob, zveřejnila 28. září 2016 závěry svého vyšetřování, dle nichž protiletadlový raketový systém9K37 Buk, použitý k útoku, byl na teroristy držené území převezen z Ruska, na jehož území se také po provedení útoku vrátil.[53]
Rusko do oblastí ovládaných separatisty pravidelně posílá konvoje nákladních automobilů se zbožím, což označuje zahumanitární pomoc. O humanitárních účelech ruských konvojů, které Rusko pravidelně od srpna 2014 posílá na území Ukrajiny, ale panují pochyby. Někteří komentátoři a ukrajinská strana mají zato, že konvoje slouží také k zásobování povstalců zbraněmi a vojenským materiálem. Konvoje procházejí na ukrajinské území většinou přespřechody ovládané separatisty a neprocházejícelní nebo jakoukoliv jinou kontrolou, přestože je Rusko vyzýváno k umožnění kontroly napříkladČerveným křížem. Skutečný obsah kamionů a jeho určení tak zná pouze Rusko.[54][55] V prosinci 2014 uvedl šéf jekatěrinburských válečných veteránů Vladimir Jefimov, že ruské humanitární konvoje do Donbasu tajně dopravily desítky bývalých příslušníků ruských speciálních jednotek, aby tam „zavedli pořádek.“[56]
Padlí ukrajinští vojáci v roce 2014
Na začátku roku 2015 Ukrajina zastavila oblastem ovládaným separatisty dodávky plynu a elektřiny, načež Rusko prohlásilo, že dodávky nahradí ze svých zdrojů prozatím zadarmo.[57]
Ukrajinská tajná službaSBU dne 26. srpna oznámila, že v Doněcké oblasti bylo zajato asi desetruských výsadkářů.[58] Rusko zajetí přiznalo s tím, že jeho elitní vojáci zabloudili přes nevyznačené hranice mezi oběma zeměmi.[59] O několik dní později byli tito ruští výsadkáři vráceni zpět do vlasti výměnou za větší počet zajatých ukrajinských vojáků.[60] Na konci srpna 2014 byla otevřena nová fronta na pobřežíAzovského moře, přičemž ruské „dobrovolné“ jednotky výrazně pomohly povstalcům při obsazení města a přístavuNovoazovsk a k proniknutí až k Mariupolu.[48][49]
Na přelomu srpna a září došlo podle ukrajinské vlády k rozsáhlé invaziozbrojených sil Ruské federace na východní Ukrajinu.[62] Vývoj bojových operací obou stran konfliktu a předběžných vyjednávání diplomatů zainteresovaných zemí vedl k tomu, že byl dne 5. září 2014 ujednán a podepsánMinský protokol mezi Ukrajinou na jedné straně a Doněckou lidovou republikou spolu s Luhanskou lidovou republikou na straně druhé, a to za účastiOrganizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a Ruska. Tento protokol obsahoval 12 bodů, z nichž nejdůležitějším bylo okamžité příměří. 10. září prezident Porošenko uvedl, že většina ruských vojenských sil se z východní Ukrajiny stáhla.[63] Příměří však bylo poté oběma stranami konfliktu neustále porušováno.[zdroj?] Přísun ruského vojenského materiálu a bojových jednotek pokračoval, což bylo oznámeno jak ze strany Ukrajiny, tak iNATO.[64] Na Ukrajině také dle vyjádření některých rodinných příslušníků padlo mnoho ruských vojáků. Někteří rodinní příslušníci se později obrátili na ukrajinské úřady, aby jim pomohly s pátráním po osudech padlých.[65] Aktivisté, kteří upozorňují na padlé ruské vojáky a dožadují se odpovědí, jsou dle jejich tvrzení a také tvrzení některých médií vězněni a zastrašováni.[66][67] Tato tvrzení ruská vláda popírá[zdroj?] a zároveň také odmítá zprávy o jakékoliv invazi na území východní Ukrajiny. Oficiální postoj Ruska v listopadu 2014 byl, že jeho vojáci na Ukrajině byli na dovolené.
K únoru 2015 neměla podle velitele ukrajinských pohraničníků Viktora Nazarenka Ukrajina pod kontrolou 493 km své státní hranice mezi Ruskem a ukrajinskými územími ovládanými teroristy, čili asi čtvrtinu rusko-ukrajinské hranice. Na dalších 144 km byly podle Reuters za pomoci Evropské unie vyhloubeny protitankové příkopy a na 90 km byly vybudovány ženijní překážky.[68] Podle ČTK Rusko přitom dle tvrzení vojáků z Murmanského oddílu dál verbovalo své vojáky do teroristických oddílů na Ukrajině.[69]
největší rozsah povstaleckého území v průběhu krize
Stav k říjnu 2014:
města ovládaná ukrajinskou armádou na území, které dříve kontrolovali povstalci
území ovládané ukrajinskou armádou
města ovládaná povstaleckými a ruskými jednotkami
území ovládané povstaleckými a ruskými jednotkami
ruské území
Přes četná různorodá svědectví Rusko svou vojenskou přítomnost a pomoc ruským teroristům od začátku ruské války na Ukrajině popírá. Světoví politici ji naproti tomu ostře kritizují, například v souvislosti s porušovánímdruhé minské dohody o příměří v únoru 2015. Ruské jednotky a vojenská technika totiž dle ukrajinského prezidenta navzdory příměří dále operovaly především v bojích o Debalceve. Pomohly povstalcům dobýt toto strategicky důležité území a ukrajinské armádě byly způsobeny silné ztráty na lidech, těžkých zbraních a munici.[68]
Často se objevovaly hlasy, že ruští vojáci na Ukrajině jsou jen dobrovolníci, což řekl například i náčelník ukrajinského generálního štábu Viktor Muženko.[70] Dobrovolníky z Ruska, bývalé příslušníky ruských speciálních jednotek, podle šéfa jekatěrinburských válečných veteránů Vladimira Jefimova tajně dopravovaly do Donbasu i ruské humanitární konvoje. Měsíčnížold těchto dobrovolníků se v roce 2014 pohyboval od 90 tisíc rublů pro řadové vojáky (39 tisíc korun), důstojníci vydělali 150 až 240 tisíc rublů (až 103 tisíc korun). Kromě peněz byly jejich motivací také dosavadní nuda nebo adrenalin.[56]
Území u Debalceva kontrolované Ukrajinou a proruskými separatisty po skončení tamějšíchbojů. Stav od 20. února 2015
Dne 3. března ale popsal na svém příkladu u Debalceva těžce popálený ruskýburjatský tankista Dorži Batomunkujev v rozhovoru s ruským opozičním deníkemNovaja gazeta, jak ruská armáda posílá vojáky na ukrajinská bojiště, aniž by jim cokoliv o Ukrajině řekla. Ačkoliv vojáci od zkušenějších kamarádů vědí, kam jedou, oficiálně je jim sděleno, že jedou namanévry. Před odjezdem podepisují žádost o propuštění z armády, pro úřady jsou tak „na dovolené“. Každý prý může vyslání odmítnout. Před akcí jsou vojáci velmi důkladně cvičeni, všechny druhy vojska. Tankisté už ve výchozí stanici zamalují čísla a odznaky jednotky na tancích. Nášivky a identifikační znaky vojáci sundají až na cvičišti. Před hranicí jim jsou odebrány doklady a mobily a přejedou na Ukrajinu. Zraněné odveze sanitka doRostova na Donu, odkud jsou převezeni do svých domovů jako „náklad 300“, což je ruský vojenský kód pro raněné („náklad 200“ je pro mrtvé).[71]
Podle svědectví separatistů, místních či na Ukrajině nasazených Rusů jsou na Ukrajinu z Ruska posíláni obyvateléSibiře, především právě Burjati. Vojáci ze západnějších oblastí Ruska na Ukrajinu údajně nechtějí. Podle separatistů jde ale v případě Burjatů většinou o dobrovolníky. Podle ruských aktivistů jako je např. organizace Občané, armáda, právo, nutí armáda vojáky napovinné vojenské službě, aby se staliprofesionály a mohla je tak podle platných předpisů poslat i do zahraničí. Motivuje je hlavně finančně průměrnými až nadstandardními platy podle hodnosti.[72]
V květnu 2015 agenturaReuters přinesla další svědectví o způsobu nasazení ruských vojáků do bojů. Jeden z elitních důstojníkůKantěmirovské tankové divize agentuře řekl, že byl poslán na cvičení na jihu Ruska. Nakonec ale skončil v konvoji tanků na Ukrajině, kde bojoval od léta do září 2014 v tankuT-72B3. Při překročení hranice podplukovník vojákům této jednotky vyhrožoval, že mohou skončit ve vězení, pokud nebudou plnit rozkazy. Dva z těchto vojáků přesto odmítli na Ukrajině zůstat a byli tak někam odvedeni s tím, že podle podplukovníka jednotky bylo zahájeno jejichtrestní stíhání. Když jim pak ale kolegové volali, ukázalo se, že tito vojáci jen odešli z armády a zůstali doma. Armáda prý navíc neplní sliby, které vojáci dostali. Podle nich měli vojáci dostat denní příspěvky, příplatky za boje a medaile, nic z toho ale nedostali. Zpovídaný voják a jeho 13 kolegů tak k 12. prosinci 2014 odešli z armády. Agentura Reuters získala také zpověď vojáka, který obsluhoval v roce 2014 na hranicích s Ukrajinou v Rostovské oblasti raketometBM-21 Grad. Jeho posádka dostala tehdy rozkaz připravit se na boj asundat si označení, oficiálně šlo přitom o cvičení, podle nadřízených „velké cvičení, jehož se zúčastní velké síly“. Na začátku září dostali rozkaz pálit na cíl, který podle vojáka možná ležel na Ukrajině. Jiná ruská baterie raketometů přitom podle jeho svědectví hranici přejela a strávila na Ukrajině deset dní. Nakonec spolu s dalšími čtyřmi kolegy z armády odešel, protože se bál nasazení v bojích na Ukrajině.Ruské ministerstvo obrany tyto odchody z armády odmítlo komentovat.[72]
Předákruské opoziceBoris Němcov, zavražděný 27. února 2015 v Moskvě, v posledních měsících života sbíral materiály o anexi Krymu a účasti Ruska veválce na Donbase. Část z nich zabavila policie při prohlídce bytu po jeho smrti, ale v práci pokračovala skupina expertů pod vedením opozičního politikaIlji Jašina a v květnu 2015 vyšla pod Němcovovým názvem „Putin. Válka“ v minimálním nákladu dvou tisíc výtisků 64-stránková zpráva. Práci odmítlo vytisknout 14 tiskáren[73] aPayPal zablokoval účet zřízený na její podporu.[74] Podle politologaAlexandra Požalova přitom zpráva nebyla významná tím, že by odhalovala dosud neznámá fakta, ale tím, že byla schopná přilákat pozornost k tomuto tématu a vyvolat reakci Západu. Většina obsažených informací pocházela z otevřených zdrojů.[75]
Prezidenti Ruska, Francie a Ukrajiny a německá kancléřka jednají v Minsku oDruhé minské dohodě, 11. února 2015
Podle ve zprávě obsažených výpočtů ruského ekonomaSergeje Alexašenka Rusko od začátku války v červenci 2014 utratilo při anexi Krymu a následné „účasti ve vojenské kampani“ na východě Ukrajiny asi 53 miliardrublů (v přepočtu 25,6 miliard korun) na podporu dobrovolníků a povstalců a na provoz a údržbu techniky. Dalších 80 miliard rublů Rusko stály výdaje určené pro běžence z regionálních rozpočtů. V důsledku zvýšení cen o 5,5 procenta v návaznosti na západní sankce vůči Rusu a odvětníembargo z ruské strany přišli ruští občané o dva biliony rublů ze svých mezd a 750 miliard rublů z úspor.[75]
Podle této zprávy padlo na Ukrajině v srpnu 2014 při pomoci proruským separatistům zastavit ofenzivu ukrajinské armády nejméně 150 ruských vojáků. 70 jich padlo v únorových těžkýchbojích u Debalceva.[75]
K dubnu 2015 bylo příměří nadále neustále porušováno, když podleOBSE povstalci i ukrajinská armáda běžně používali zbraně, které měly být podledruhé minské dohody z fronty staženy.[76] Povstalci pokračovali v porušování příměří a užívání těchto zbraní i nadále v květnu.[5] Podleamerického ministra obranyAshtona Cartera a NATO navíc Rusko připravovalo novou ofenzívu. Podle vrchního velitele NATO v Evropě, generálaBreedlova, Moskva v minulých měsících do Donbasu přesunula 1000 kusů těžkých zbraní a podle ukrajinského prezidenta čeká k začátku května 2015 na hranicích 50 tisíc ruských vojáků, na východě Ukrajiny přitom podle něj proti Ukrajině bojuje na 40 tisíc ozbrojenců[5] a mezi nimi 11 tisíc Rusů.[6] Podle generálního tajemníka NATOJense Stoltenberga k hranicím i do nitra východní Ukrajiny neustále posílá Rusko těžkou výzbroj, tanky, dělostřelectvo, munici, systémy protivzdušné obrany a pokračuje s vytrvalým výcvikem. Separatisté podporovaní Ruskem tak podle něj mají kapacity na zahájení nových, překvapivých útoků.[77] Moskva podle amerických tajných služeb prohloubila kontrolu nad separatistickými jednotkami a Američané je tak označují jako kombinované rusko-separatistické síly. Rusko přitom plánuje další humanitární konvoj, který je podle Ukrajiny další kamuflovaná vojenská pomoc separatistům.[5]
Vrchní velitel NATO v Evropě, americký generálPhilip M. Breedlove, byl vysoce postavenými německými diplomaty z okruhu německé vlády v březnu 2015 obviněn z uvádění nepravdivých informací o přítomnosti ruských sil na Ukrajině a z pokusu o podkopávání politiky německé kancléřkyMerkelové, která se situaci na Ukrajině snaží řešit pomocí diplomacie. Podle německého magazínuDer Spiegel generál Breedlove v posledních měsících mnohokrát veřejně varoval před hrozící ruskou invazí nebo před přítomností vysokého počtu ruských vojáků na Ukrajině, a pokaždé se podle německé rozvědky jeho informace ukázaly jako přehnané nebo nepravdivé. Znepokojení nad výroky generála Breedlova vyjádřili i někteří velvyslanci členských států při NATO.[78]
V polovině května zajal dobrovolnický praporAjdarUkrajinských ozbrojených sil dva příslušníkyruských speciálních sil, kteří bojovali po boku separatistů. Podle lékaře, který po zajetí ošetřil jejich zranění, jde o Alexandra Alexandrova a důstojníka Jevgenije Jerovejeva ze3. gardové brigády speciálních sil z městaToljatti. Ti zLuhansku vyrazili do boje na základě mylné informace, že ukrajinský prapor uvolnil své pozice. Na základě tohoto domnělého ústupu podle jednoho z členů ukrajinského dobrovolnického praporu „ruská diverzní a průzkumná jednotka“ zkoumala bdělost ukrajinské obrany.[6]
V té době nadále docházelo k porušování příměří ze strany separatistů a k obětem na zdraví i životech. Od vyhlášenídruhého příměří 15. února bylo separatisty při ostřelování zabito podle ukrajinského prezidenta Porošenka 83 ukrajinských vojáků a přes 400 dalších zraněno. Z porušování příměří ale obviňovali i separatisté Ukrajinu.[6]
Na začátku srpna 2015 při rutinní prohlídce skladů těžké vojenské techniky proruských separatistů v jednom z nich OBSE objevila ruské vojáky. Jeden z ozbrojenců prohlásil, že on a několik jeho kolegů hlídá skladiště a náleží k 16. výsadkové brigádě ruské armády vOrenburgu. Na uniformě nikdo z nichneměl žádné identifikační znaky. Ruské úřady to podle ruského prezidentského mluvčíhoDmitrije Peskova prověřují, ale podle něj se předchozí případy nepotvrdily.[79]
Navzdory příměří Ruskem podporované separatistické jednotky až do 1. září 2015 ostřelovaly ukrajinské cíle a zabily desítky ukrajinských vojáků. Ruské síly se 1. září začaly stahovat do Sýrie a zbraně na 2 měsíce utichly. V listopadu střelba znovu ožila a na ukrajinské pozice začaly separatistické Ruskem podporované jednotky útočit znovu, a to včetně těžkých zbraní jakoGrad, které už byly hlášeny jako stažené dle dohodnutého příměří.[80] Mezitím si ale světová média přestala ukrajinské krize všímat a jejich pozornost se změřila na aktuálně probíhajícímigrační vlnu aruskou vojenskou intervenci v Sýrii.[81] Dle českého generála v.v.Jiřího Šedivého Rusko na začátku války na Ukrajině úspěšně využilo svou strategii zastínit touto válkou anexi Krymu, protože se svět začal obávat širšího ukrajinského konfliktu a na Krym a ukrajinské nároky na něj se potom téměř zapomnělo.[82] Dle českého politologaJana Šíra se Rusko snaží svou intervencí v Sýrii rozšířit tuto strategii a odvrátit světovou pozornost právě od konfliktu na Ukrajině.[83]
25. listopadu 2015 Rusko přestalo dodávat na Ukrajinu zemní plyn s tím, že chce platby předem. Už v minulých zimních sezónách Rusko několikrát omezilo nebo zastavilo vývoz plynu na Ukrajinu kvůli nezaplaceným dodávkám a průběžně zvedalo ceny. Ukrajina mluvila o vydírání.[84] V reakci několik hodin na to oznámil ukrajinský premiérArsenij Jaceňuk zákaz tranzitních letů všech ruských leteckých společností přes svůj vzdušný prostor, aby bylo zamezeno případným provokacím. Navíc bylo krymskými Tatary a militantními protiruskými aktivisty z hnutí Blokáda Krymu v noci na neděli 22. listopadu sabotováno vedení vysokého napětí na Krym, podle Putina s tichým souhlasem Kyjeva. Bez proudu se ocitla zhruba polovina krymských obyvatel a Rusko dovezlo několik set dieselových generátorů. Ochromeny byly některé podniky na Krymu a školy vyhlásily do konce listopadu prázdniny. Ukrajinská energetická společnost Ukrenergo začala pracovat na opravách hned, jak přestali poškozené sloupy blokovat aktivisté, kteří tak chtěli dosáhnout propuštění ukrajinských politických vězňů v Rusku a na Krymu.[85] Jako reakci na odříznutí Krymu od elektřiny Rusko 28. listopadu odřízlo Ukrajinu od donbaského uhlí, formálně kvůli opožděným platbám. Rezervy měla Ukrajina přitom jen na zhruba měsíc až dva.[86]
Stejně jako Rusko původně popíralo vojenskou přítomnost na Krymu, popíralo ji i na východě Ukrajiny. Nejprve Rusko hovořilo o zapojení pouze dobrovolníků nebo vojáků na dovolené či v důchodu.[87] V prosinci 2015 ale Vladimir Putin přiznal, že jsou vDonbasu lidé plnící různé úkoly včetně vojenských, nicméně nešlo podle něj o pravidelné jednotky.[88] V říjnu 2016 poprvé připustil angažovanost na východní Ukrajině kvůli obraně rusky hovořícího obyvatelstva Donbasu popřevratu na Ukrajině. Konkrétně k tomu uvedl: „Nebyli jsme to my, kdo vyvolal převrat na Ukrajině. Pak, když jsme byli dohnáni, a to chci podtrhnout, dohnáni, k obraně rusky hovořícího obyvatelstva Donbasu... přišla vlna amerických protiruských opatření a sankcí.“[87]
Ruský vir umožňující zaměřovat ukrajinské dělostřelectvo
V prosinci 2016 vydala americká technologická společnostCrowdStrike vyšetřovací studii, podle které skupina hackerůFancy Bear vyvinula malware typu X-Agent pro mobilní telefony Android s názvem Попр-Д30.apk, který umožňoval ovládat telefon na dálku, získávat komunikaci a prostřednictvím GPS zaměřovat ukrajinské dělostřelecké pozice a poskytovat je proruským jednotkám. Studie této bezpečnostní firmy údajně obsahuje silné důkazy, že je skupina napojena na ruské tajné služby. Jeden ze zakladatelů bezpečnostní společnosti Adam Meyers uvedl, že po několikaměsíčním vyšetřování zjistili pravděpodobné napojení skupiny Fancy Bear naruskou vojenskou rozvědku GRU a úzkou spolupráci s ruskými ozbrojenými silami, které údajně operují na východní Ukrajině. Aplikaci v době silných bojů od roku 2014 masivně v ukrajinské armádě distribuoval důstojník 55. dělostřelecké brigády Jaroslav Šercuk. Software byl původně zcela legitimní a měl devět tisíc uživatelů, šířen byl autorem pouze prostřednictvím jeho stránek na sociálních sítích. Nakonec ale umožňovala krátit proruské obsluze 122 mm dělD-30 čas potřebný k přípravě palby z minut na desítky sekund. Během dvou let bojů přišlo ukrajinské dělostřelectvo o polovinu své výzbroje a přes 80 procent ztrát způsobily právě houfnice D-30.[89]
Ruská státní a provládní média vykládají vývoj vztahů Ruska a Západu především v souvislosti s ukrajinskou krizí po svém. DekadentníZápad podle nich chce zlikvidovat vzrůstající ruskou sílu aSpojené státy a Evropská unie mohou za vznik celého ukrajinského konfliktu. Ukrajinská vláda je podle nich fašistická a na východě vlastní země utlačuje a vraždí ruskojazyčné obyvatelstvo. Tuto rétoriku pak v Evropské unii přejímá část politického spektra a někteří účastníci internetových diskusí.[90]
Putinův poradceSergej Markov uvedl, že Rusko brání své menšiny před rusofobií a rasismem vládnoucí elity naZápadě, která podle něj mj. začalaukrajinskou krizi. Na Ukrajině podle něj vládne ultranacionalistický fašistický teror ukrajinské junty a Rusko musí trpící Rusy zachránit. Na územích, kde operují ruští vojáci, podle něj vládne demokracie a svoboda slova. Ruská válečná propaganda cílí také na početné ruské menšiny vPobaltí a Rusko jim podává pomocnou ruku. Markov uvedl, žeEstonsko aLotyšsko mají všechny důvody obávat se ruské agrese, protože podle něj uplatňují represivní přístup vůči ruské menšině. V Estonsku ruská menšina tvoří 25 procent obyvatel, v Lotyšsku 27 a v Litvě 5 procent. Podle švédské televizeSVT, která rozhovor přinesla, záleží jestli tuto propagandu Rusové v Pobaltí přijmou.[45]
Podrobnější informace naleznete v článku Putinismus.
ObyvateléDoněcku s ruskými vlajkami a protiamerickými transparenty, 9. května 2014
Průzkum provedený v srpnu 2014 analytickým Centrem Levada zjistil, že pouze 13 % dotázaných Rusů by podpořilo ruskou vládu v otevřené válce s Ukrajinou.[91] V březnu 2014 v Rusku vypukly pouliční protesty proti anexi Krymu a ruské intervenci na Ukrajině.[92][93] Dne 21. září 2014 protestovaly proti válce na Ukrajině „desítky tisíc“ lidí v centru Moskvy.[94]
Ruské státní televizní stanice, které sleduje 94 % obyvatel, podle ruského sociologaBorise Dubina šířily strach z okolního světa, který nerozumí složité ruské povaze“. Z pořadů vyplývá pocit, žeRusové jsou jiní, složitější, lepší, s výjimečnou historickou zkušeností.Putin je pak se svými postoji, které jsou pro většinu ostatního světa nepřípustné, pro Rusy hrdinou. Když Putin tvrdí, že na Ukrajině ruští vojáci nejsou, všichni včetně Rusů podle Dubina vědí, že to není pravda, ale část Rusů to považuje za povolenou a geniální válečnou lest. Pohrdání druhými je vnímáno jako projev hrdosti a nezávislosti svébytného ruského národa.Narcismus ovládá státní, občanskou i vojenskou politiku v Rusku.[95]
HistorikAlexej Kelin si myslí, že Rusové vnímají více emocionálně než Evropané, což je důsledkem toho, že se jim ještě nepodařilo dohnat Evropu ve všech směrech a zbavit se definitivně následkůmongolské nadvlády, o což se snaží od dobPetra Velikého. Ruská elita podle něj byla vždy daleko od poddaných a neexistovala žádnáobčanská zkušenost, jen v roce1917 byla procarská elita vystřídána bolševickými demagogy. Mocnáři si od té doby jen udržovali stav okolnostmi vynucené loajality poddaných. Poddanství je přitom voliči vnímáno jako ochranářství a privilegia mocných jako přirozenost. Současný stav voličstvu vyhovuje a jen 20 procent Rusů se účastní politického života.[95]
Protiválečný protest v Moskvě 21. září 2014
Ostře se na témaPutinova režimu, potažmo ruské intervence na Ukrajině, vyslovovalBoris Němcov jakožto jeden z hlavních ruských opozičních předáků. 80 procentní podporu Rusů Putinovi přikládá tomu, že Putin „systematicky Rusům vymýval mozky.“ Vyvolal u nich pocit méněcennosti vůčiZápadu, nenávist k cizincům, pocit, že je potřeba obnovit sovětské pořádky, a víru, že lze svět ohromit pouze násilím, agresí, silou a strachem. PropagandaGoebbelsova stylu, kdy je apelováno na city a jedná se podle hesla „tisíckrát opakovaná lež se stává pravdou,“ cílí na prosté lidi a je podle Němcova účinná. Stojí za ní podle něj také generální ředitelPrvního kanáluKonstantin Ernst nebo vedoucí provládní agenturyRusko dnesDmitrij Kiseljov. Rusko se podle Němcova pomalu mění v jakýsi hybridnífašistický stát využívající některé fašistické prvky. Národnostní menšiny, jazyk a kulturu používá k rozkladu okolních států zevnitř a používá proti nim i proti vlastním lidem zločinné metody. Podle Němcovova odhadu bude Putinkrizi na Ukrajině spíše prohlubovat a bude dál investovat doarmády.[96]
Proruské obyvatelstvoDonbasu, pro které byla hlavním zdrojem informací ruská státní média, 20. prosince 2014
Ruská média bývají západními komentátory často obviňována z propagandistického pokřivení faktů ve svých reportážích[97] nebo z tajení ruské techniky na povstalecké straně.[98] Podle internetového deníkuEcho24 je ruská propaganda v souvislosti s válkou na východní Ukrajině velmi intenzivní a její dosah je ohromný. Deník ji dokonce označil jako „ruské lži“,[99] podobně jakoLidovky.cz.[95] AgenturouAssociated Press byly zachyceny praktiky ruských internetových trolů[100] (v Petrohradu, následně převzato světovými médii), kteří podle ní šíří manipulativní (nepravdivé) informace na diskuzních fórech a webech, sami tito lidé pak uvádějí "stojí za tím vláda".[101]
Server Echo24 odkázal na slovenskýDenník N, který přinesl seznam aktivisty Juraje Smetany. Tento seznam obsahuje údaje o internetových stránkách, které propagandu ruských médií tlumočí v prostředí českého a slovenského internetu. Podle Smetany jsou tyto weby sice většinou anonymní, ale působí „profesionálním dojmem“. Často mají kromě toho společné to, že celkově líčí Rusko jako zdravou duchovní zemi, kdežto v západních zemích je podle nich morálně rozvrácená společnost.[99]
Na rozmach ruské propagandy v Česku upozornila iBBC. V Česku vznikla velká skupina profesionálně vypadajících zpravodajských webů, které prezentují ruská stanoviska a dávají velký prostor ukrajinské krizi. Mají nepřehlednou vlastnickou strukturu a vyvstává tak otázka, kdo je financuje. Podle těchto webů je například ukrajinská vláda označována jako fašistická a Spojené státy podle nich plánují ovládnout svět. České stránky ruské oficiální zpravodajské služby Sputnik (bývalýHlas Ruska) uvádí zprávy s titulky jako „Ruská armáda je nejsilnější v Evropě“ nebo „Obama nenávidí Rusko“. Při průjezdu konvoje Američanů přes Českou republiku si ruské televize všímaly jen negativních informací a některé informace naopak zatajovaly.[102] Podle dvou ze čtyř průzkumů od STEM/MARK a Phoenix research on-line většina Čechů proti konvoji nic neměla, podle třetího od SANEP byly tábory příznivců a odpůrců vyrovnané[103] a podle čtvrtého od Medianu bylo 38 % lidí pro konvoj a 25 % proti,[104] ruská média ale informovala o tom, že Češi jsou proti a masově protestují. Ještě silnější propaganda v ruštině je z Ruska cílena na pobaltské ruské menšiny.[102]
Evropská unie přišla v březnu 2015 s plánem do června stanovit způsob, jak bojovat proti ruské dezinformační kampani. V lednu 2015 problematiku nebezpečí ruské propagandy probírali na svém setkání ministři zahraničí Evropské unie. Už dříve zazněla možnost vzniku ruskojazyčnételevize podporované EU. Diplomaté zdůrazňovali, že je potřeba na ruskou propagandu odpovídat nikoliv vlastní propagandou, ale podáváním kvalitních informací.[90]
Rozhovor s Batomunkujevem jako ukázka ruské propagandy
3. března přinesl ruský opoziční deníkNovaja Gazeta rozhovor s těžce popáleným ruskýmburjatským tankistou Dorži Batomunkujevem, který ke svým zraněním přišel na Ukrajiněv bojích u Debalceva. Batomunkujev tvrdil, že když jeli v tanku, občas bylo rádio rušeno Ukrajinci, kteří vysílali zprávu: „Poslouchejte pozorně, vy zrůdy z Moskvy, Pitěru, Rostova. Všechny vás zabijeme. Zabijeme vás, vaše ženy, vaše děti, vaše rodiče. Jsme fašisti. Před ničím se nezastavíme. Budeme vás zabíjet jako naši bratřiČečenci, uřežeme vám hlavy. Zapamatujte si to. Pošleme vás domů v zinkových rakvích, rozsekané na kousky.“[71]
Podle Batomunkujeva je prezidentPutin „vychytralý politik“ hájící ruské zájmy, které jsou ohrožoványOrganizací spojených národů aEvropskou unií. Ruská vláda podle něj chápe, že je potřeba pomoci, ale nemůže vojáky vyslat oficiálně, aby „nenaštvala Evropu“ a Severoatlantickou alianci (NATO). Batomunkujev si myslí, že sama NATO přitom Ukrajincům dodává zbraně.[71] Je také přesvědčen, že bojoval za správnou věc. Nebyl pyšný na to, že zabíjel lidi, ale uklidňovalo ho, že to bylo v zájmu míru a obyčejných lidí – dětí, dědečků a babiček, zemědělců atd. Připomínal sipožár budovy odborů v Oděse, ve kterém uhořely desítky odpůrcůvlády Arsenije Jaceňuka. Ukrajinští vojáci podle něj zabíjeli nevinné lidi, civilní obyvatelstvo a děti.[71]
V březnu 2015, po uzavření příměří v Minsku mezi proruskými separatisty vDonbasu a ukrajinskou vládou, němečtí představitelé kritizovali vrchního velitele sil NATO v Evropě, amerického generála Philipa Breedlova, za "nepravdivá tvrzení a přehnané soudy“ o přítomnosti ruských vojsk na Ukrajině, které podle nejmenovaného německého představitele zbytečně vyhrocují ukrajinskou krizi a ohrožují důvěryhodnost NATO.[105]
Americký ministr zahraničíJohn Kerry a ukrajinský prezidentPorošenko při setkání Kyjevě, 5. února 2015
Hlavy států a předsedové vlád členských státůEvropské unie na svém setkání 6. března 2014 důrazně odsoudili nevyprovokované porušení ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti Ruskou federací a vyzvali ruskou vládu, aby okamžitě stáhla své ozbrojené síly na jejich základny v souladu s příslušnými dohodami. Dále vyzvali Ruskou federaci, aby umožnila okamžitý přístup mezinárodních pozorovatelů do oblastí východní Ukrajiny. Podle hlav států a vlád bylo rozhodnutíNejvyšší rady Autonomní republiky Krym uspořádat referendum o budoucím statusu území v rozporu s ukrajinskou ústavou, a tudíž protiprávní. Bylo rozhodnuto také pozastavit dvoustranné rozhovory s Ruskem o vízových otázkách a o nové komplexní dohodě, která měla nahradit stávající dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Ruskem.[106]
Parlamentní shromážděníRady Evropy v lednu2015 odsouhlasilo rezoluci, kterou bylo až do dubna 2015 prodlouženo odebrání ruských hlasovacích práv, odhlasované v dubnu2014 kvůli ruskéanexi ukrajinského Krymu. Navíc Rusové nemohou mít po tuto dobu zastoupení v ústředních orgánech parlamentního shromáždění. Byla také odsouhlasena rezoluce, kteráRusko důrazně žádá o okamžité propuštění unesené ukrajinské pilotkyNadiji Savčenkové. V návaznosti na to ruští poslanci s okamžitou platností pozastavili do konce roku svou činnost ve shromáždění a pohrozili, že Rusko odpoví "kardinálními akcemi". Rusko také stáhlo svoje předchozí rozhodnutí umožnit návštěvu evropských poslanců v moskevské vazební věznici, kde Savčenková v té době držela už 40 dníhladovku.[107]
Státy, které uvalily sankce na Rusko nebo na ukrajinské občany, kteří podporují separatismus
Rusko
Státy, které uvalily sankce
Členské země EU, které uvalily sankce
Kvůli politice Ruska vůči Ukrajině zavedly postupně od března 2014 Spojené státy, Evropská unie, Kanada, Austrálie a Norsko ekonomické sankce proti Rusku.[108]
V důsledku debat byly sankce rozšířeny o 149 ruských představitelů, kterým byl zakázán vstup do EU. Podle premiéra Sobotky by už sankce neměly být navyšovány, protože neovlivňují ruskou expanzivní politiku. Česká opozice, ale také ministr zahraničí Zaorálek, mají odlišný resp. opačný názor.[109][110] Politický dosah je ale kontroverzní a názory analytiků se velmi různí.[111] Nicméně ekonomický dopad se neoddiskutovatelně projevil na ruské ekonomice, která se propadla až o 9 %.[112]
Kvůli sankcím zavedeným Evropskou unií vůči Rusku se několik ruských firem, ruská bankaSberbank a bývalý ukrajinský prezident Viktor Janukovyč obrátili na Soudní dvůr Evropské unie.[113]
Francie oznámila v lednu 2016, že chce podmínečně v létě sankce zrušit. Už dříve se také zmínil o možném zrušení v případě dodržování mírových dohod Ruskem americký ministr zahraničíJohn Kerry.[114]
Na sankce zavedené Spojenými státy, Evropskou unií, Kanadou, Austrálií a Norskem reagovalo Rusko tím, že těmto subjektům zakázalo do Ruska vyvážet hovězí, vepřové a drůbeží maso, ryby, ovoce, zeleninu, sýry, mléko a mléčné výrobky.[115] Navíc byly Ukrajinským leteckým společnostem zakázány přelety nad Ruským územím a stejný zákaz byl zvažován i pro letecké společnosti z EU a USA. Už při zavedení zákazu ekonomové počítali s tím, že tento zákaz urychlí inflaci v Rusku.[115] Zákaz dovozu potravin měl trvat jeden rok, výpadek těchto potravin na Ruském trhu měl být kompenzován zvýšeným dovozem z Běloruska a z Kazachstánu.[116] Podle některých poslanců stranySpravedlivé Rusko je zákaz dovozu v rozporu s ústavou, a proto podali návrh zákona, který zákaz dovozu potravin ze západu napadá.[117] Za tento návrh byla těmto poslancům vedením strany udělena důtka.[118] Protože Maďarsko, Řecko a Kypr otevřeně nesouhlasí se zavedenými sankcemi vůči Rusku, uvažovala ruská média o možnosti, že by zákaz dovozu potravin z těchto tří zemí mohl být koncem dubna 2015 odvolán.[119] Podle ministra hospodářského rozvojeAlexeje Uljukajeva ale není možné stanovit výjimky pro jednotlivé země, a proto musí být hledáno řešení, které je v souladu s normamiWTO.[120]
Možnost vyjmout Řecko ze zákazu dovozu potravin do Ruska byla naznačena na schůzce prezidenta Putina s řeckým prezidentemAlexisem Tsiprasem, ovšem na tuto návštěvu řeckého prezidenta v Rusku kvůli zlepšení vztahů mezi Ruskem a Řeckem jako na možné zlepšení pozice Řecka při vyjednávání splácení řeckého dluhu.[121][122] Podle některých anylytiků by se tak Řecko mohlo stát ruským trojským koněm.[123][121][122]
Proruští demonstranté proti nové ukrajinské vládě s transparentem protiNATO, 9. března 2014
ZNATO se nejvíce destabilizačních snah Ruska bojípobaltské státy, které byly půl století součástíSovětského svazu a mají početné ruské menšiny[124] (Estonsko 25 procent,Lotyšsko 27,Litva 5 procent),[45] jejich vojenská síla je přitom malá.[124] Příslušníci ruské menšiny v Lotyšsku a Estonsku jsou často v postavení občanů druhé kategorie bez základních občanských práv tzv. neobčanů. Jenom v Lotyšsku žije 300 000 neobčanů[125] a tento jev nemající oporu v mezinárodním právu kritizovalo i parlamentní shromážděníRady Evropy.[126] O reálné hrozbě pro Pobaltí přitom na konci roku 2014 otevřeně mluvil například Putinův poradceSergej Markov.[45] Litevská prezidentkaDalia Grybauskaitė uvedla, že v případě napadení agresorem je schopná se Litva bránit 72 hodin, což by mělo stačit na to, aby spojenci Litvě přišli na pomoc. Na začátku března 2015 posílily obranyschopnost Litvy, Lotyšska a Estonska Spojené státy, které do oblasti poslaly 3000 vojáků a přes 100 kusů těžké vojenské techniky včetně tankůM1 Abrams,BVP,M2 Bradley a vozidelHumvee. Cílem je podle armádního generála Johna O'Connora odradit Rusko od případných hrozeb v této oblasti. Severoatlantická aliance také hodlá v oblasti vytvořit jednotku rychlého nasazení s 5 tisíci muži a šest velitelských center nejen v Pobaltí, ale i v dalších částech východní Evropy.[124]
6. května 2015 začalo v Litvě vojenské cvičení s názvem Úder blesku. Zúčastnilo se jej 3000 vojáků s cílem odvrátit případný útokruských neoznačených vojáků a separatistů na nový litevský plynový terminál, budovy místní samosprávy, sklady a letiště podlekrymského scénáře. Nadále probíhalo také cvičení Zaibo Kiritis v Lotyšsku se 3000 vojáky včetně amerického 7. pěšího pluku Cottonbaler a americké těžké techniky, která dorazila v březnu. Největší cvičení se konalo v Estonsku, kde cvičilo 13 tisíc vojáků a příslušníků polovojenskéEstonské obranné ligy, čtyři americké tanky Abrams a belgická, britská a německá proudová letadla. 4. května 2015 pak zahájilo NATO vSeverním moři největší protiponorkové cvičení Dynamic Mongoose. Jedenáct zemí na ně vyslalo 5000 vojáků a námořníků, třináct lodí a čtyři ponorky. Cílem cvičení bylo uniknout odhalení a torpédovat cizí lodě. Mezi účastníky poprvé v historii figurovalo i neutrálníŠvédsko.[127]
Posílení vlivu Ruska na západě svých hranic se bojí také dosud neutrální členské státy programuPartnerství pro mírFinsko a Švédsko, které začaly v létě 2014 uvažovat o nějaké formě partnerství s NATO. V reakci na to uvedlSergej Markov, že by Finsko mohlo tímto krokem způsobit třetí světovou válku a před takovými snahami Finsko nepřímo varoval i ruský ministr zahraničíSergej Lavrov. Finský prezidentSauli Niinistö přitom novinářům řekl, že by tato země při napadení Ruskem neměla šanci.[128]
PřistoupeníFinska aŠvédska do alianceNATO vyžaduje jednomyslný souhlas všech členů a tyto procesy byly zahájeny v létě 2022 na národních úrovních. Poslanecká sněmovna ČR přístupové protokoly odhlasovala také s podporou opozice 27. srpna 2022[129] a krátce nato je podepsal rovněž prezident.[130]
Podle prohlášení premiérů zemíVisegrádské skupiny a některých politologů byloRuskou anexí Krymu v roce 2014 porušenoBudapešťské memorandum.[131][132][133] Jako jasné porušení platných dohod toto jednání označili např. lídři státůG7.[134]Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci, kterou připomnělo povinnost dodržování Charty OSN co se týká jednoty a územní celistvosti členských států OSN a upozornilo na bezpečnostní záruky vyplývající z Budapešťského memoranda z roku 1994.[135] V listopadu 2016 vydal svou zprávuMezinárodní trestní soud, který rozhodl, že situace na Krymu je ozbrojeným konfliktem mezi Ruskem a Ukrajinou, který vypukl nejpozději 26. února 2014 vysláním ruských ozbrojených sil na Ukrajinu bez souhlasu ukrajinské vlády. Podle soudu je určujícím faktorem okupace cizího území.[19]
Jeden z aktivistických plakátů během ukrajinské krize
V průběhu války na východní Ukrajině viděla část veřejnosti podobnost mezi děním na Ukrajině a situací českého pohraničí těsně předdruhou světovou válkou, když byly poMnichovské konferenci a následném ultimátu velmocí v roce 1938 nacistickým Německem anektoványSudety. V roliprohitlerovskéSudetoněmecké strany a henleinovců podle tohoto pohledu figurují proruští separatisté a v roli agresora je viděno Rusko, které se přitom opírá o loutková referenda.[136] Kritici této analogie používají argument, že Sudety v průběhu dějin nepatřily k území některého z německých států, na rozdíl od Krymu, který byl od roku 1783 součástíRuské říše.[137]
Samotný Vladimir Putin se po referendu o připojení Krymu k Ruské Federaci mnohokrát odvolával nakosovskýprecedens a na rozhodnutíMezinárodního soudního dvora vHaagu z roku 2010. Podle rozhodnutí mezinárodního soudu nebylo jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova naSrbsku v únoru2008 porušením mezinárodního práva.[138] Po několikaměsíčnímbombardování Jugoslávie silamiNATO bylo historicky srbské Kosovo v roce 1999 fakticky odtrženo od Srbska.[139] Stejný argument jako prezident Putin použili také krymští politici, kteří referendum o připojení k Rusku podpořili.
Na sociálních sítích byl Putin v souvislosti s ukrajinskou krizí přirovnáván kHitlerovi. Ukrajinští aktivisté mu dali přezdívku „Putler“.[136]
Některá západní média zmiňovala v souvislosti s proruským separatismem na Ukrajině takéSeverní Kypr, který byl v roce 1974 vojensky okupován tureckou armádou a fakticky anektován Tureckem.[140]
Tato část článku potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že jivylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též nadiskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Mapa zachycující počátek ruského útoku na Ukrajinu v únoru 2022Trosky budovy zasažené ruským ostřelováním běhembitvy o KyjevMapa držení obcí a měst stranami válčícími na Donbasu. Stav: 29. června 2023
Po uzavřeníDruhé minské dohody měla válka mezi Ukrajinou a Ruskem podporovanými separatisty z tzv.Doněcké lidové republiky podobu „zamrzlého konfliktu“.[141] Příměří bylo přerušováno přestřelkami, ze kterých se obviňovaly obě strany.[142]
V roce 2019 bylo zabito více než 110 ukrajinských vojáků.[143] V roce 2020 bylo podle ukrajinských úřadů zabito 50 ukrajinských vojáků.[144] V roce 2019 došlo k 27 úmrtím civilistů souvisejícím s konfliktem, v roce 2020 k 26 úmrtím a v roce 2021 k 25 úmrtím, přičemž více než polovina z nich byla způsobena minami a nevybuchlou municí.[145]
V listopadu 2021 varovaly americké úřady Evropskou unii před nezvyklou ruskou vojenskou aktivitou uhranic s Ukrajinou, a před možnou hrozbou otevřené vojenské invaze na Ukrajinu. Rusko u hranic do listopadu shromáždilo okolo 90 tisíc vojáků. Americký ministr zahraničíAntony Blinken vyjádřil obavy, že by Rusko chtělo podobně jako v případěvpádu na Krym využít falešné záminky – obvinění z provokací – k tomu, aby vtrhlo na Ukrajinu. Mluvčí ruského prezidentaDmitrij Peskov zprávu agentury Bloomberg odmítl jako „prázdné a neodůvodněné zvyšování napětí“, a zároveň varovalNATO před případným „útočným“ počínáním v bezprostřední blízkosti ruských hranic s tím, že je Moskva připravena v takovém případě k protiopatřením posilujícím bezpečnost Ruska.[146]
Američané předali některým evropským partnerům mapy a satelitní fotografie, ze kterých vyplývala oprávněnost amerických podezření. Počty a postavení ruské techniky a vojáků umožňovaly představit si vpád na Ukrajinu ze tří směrů – z Krymu, z Běloruska a z Ruska. Podle amerických informací byly povolány i desítky tisíc rezervistů, kteří by mohli mít za úkol spravovat dobytá území. V takovém rozsahu to přitom byla bezprecedentní akce, která neměla obdoby od dobSovětského svazu a jeho invazí doČeskoslovenska v roce 1968 a doAfghánistánu. Podle odhadu amerických úřadů přípravy spěly k útoku na přelomu ledna a února 2022. Naposledy došlo předtím k velkým přesunům techniky na ruském území sousedícím s Ukrajinou v dubnu 2021, kdy šlo podle vyjádření ruskéhoministra obranySergeje Šojgu o vojenské cvičení, a jednotky se posléze zase stáhly.[147]
Zprávy se objevily v době, kdy Bělorusko organizovalo náporovou migrační vlnu do Evropské unie. Americké zpravodajské zdroje označily tuto akci za možnou kouřovou clonu pro chystaný útok na Ukrajinu. Někteří komentátoři zmiňovali i možnost, že Rusko chce dát pouze najevo připravenost k použití síly a vyvolat napětí, nikoliv skutečně zaútočit.[148] Generální tajemník NATOJens Stoltenberg uvedl, že je potřeba, aby Rusko více vysvětlovalo své kroky a ustoupilo od útočné rétoriky. Moskva podle něj v daný čas na hranicích shromažďovala nejen lidské síly, ale i těžkou techniku, jako je dělostřelectvo, těžké zbraně nebo drony. Antony Blinken varoval, že případná agrese Ruska bude mít vážné následky.Vladimir Putin naproti tomu uvedl, že pokud by na Ukrajině NATO nasadilo například střely schopné dosáhnout Moskvu za 5 až 7 minut, muselo by Rusko reagovat podobně ve vztahu k těm, kteří by je takto ohrozili.[149][ujasnit]
V polovině února 2022 média s odvoláním na významné zdroje psala o tom, že ruská invaze na Ukrajinu měla začít ve středu 16. února 2022. Oficiální západní místa tuto informaci nepotvrdila.[150][151]
Ruskemanektovaná území jihovýchodní Ukrajiny a území pod skutečnou kontrolou Ruska k 30. září 2022Ve válce s Ruskem zahynulo přibližně 100 000 ukrajinských vojáků
Dne 21. února 2022 všakvojenské jednotky Ruské federace na rozkaz Vladimira Putina vstoupily na územívýchodní Ukrajiny, tj. na území separatistických republik DLR a LNR, pod záminkou udržování míru.[152] V časných ranních hodinách 24. února 2022 Rusko zahájilo rozsáhlý útok na Ukrajinu.[153]
Vojskům Ruské federace se podařilo i přes odpor ukrajinské armády dobýt významnou část všech oblastí přímo hraničících s Ruskem. K září 2022 se z některých oblastí okupační vojska stáhla nebo byla vytlačena při ukrajinských protiofenzívách. Rusko a proruští separatisté však nadále kontrolují významné části Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti. Luhanská oblast byla pak v červenci 2022 dobyta celá. Pod kontrolou ruských vojsk jsou také menší části Mykolajvské a Charkovské oblasti.
Vedle častých ruských útoků na civilní cíle[154][155][156][157][158][159] je tato fáze konfliktu doprovázena rozsáhlými krádežemi a ničením ukrajinského kulturního dědictví ze strany ruských vojáků.[160]
V důsledku masivního raketového útoku z 23. listopadu (Rusko odpálilo 78 raket a dronů, z nichž většinu tvořily řízené střely schopné přesného zásahu cíle) se dočasně zhroutil prakticky celý ukrajinský energetický systém.[161]
Podle odhadu OSN z ledna 2025 bylo zabito nejméně 12 tisíc ukrajinských civilistů. DeníkThe Wall Street Journal v září 2024 odhadoval, že ve válce zahynulo přibližně 80 tisíc ukrajinských vojáků a dalších 400 tisíc utrpělo zranění. Podle údajů UNHCR z dubna 2025 bylo v Evropě evidováno 6,3 milionu ukrajinskýchuprchlíků, z toho nejvíc v Polsku. V Česku bylo ke konci roku 2024 přibližně 350 tisíc válečných uprchlíků z Ukrajiny.[162] Mezi ukrajinskými válečnými uprchlíky převládaly ženy a děti, protože ukrajinští muži mladší než 60 let nesměli od začátku invaze opustit Ukrajinu.[163] Odhaduje se, že kvůli nesouhlasu s válkou a obavám z ekonomických sankcí a policejních represí opustilo Rusko více než 800 tisíc lidí.[164] K dubnu 2025 se ruské ztráty odhadovaly na 900 tisíc mrtvých a raněných vojáků.[165]
↑abSeparatistické útvary ustavené v květnu2014 na území východní Ukrajiny, jejichž nezávislost oficiálně uznává pouzeJižní Osetie a, od 21. 2. 2022, také Rusko.
↑ Severokorejci bojují proti Ukrajincům v ruské Kurské oblasti. Hlášeni první dezertéři.Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-10-16 [cit. 2024-10-16].Dostupné online.
↑ČTK. Za Rusko bojují na Ukrajině tisíce Kubánců, tvrdí USA.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-10].Dostupné online.
↑Belarus Says Its Army Not Taking Part in Ukraine Invasion [online]. The Defense Post, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24].Dostupné online. (anglicky)
↑ Pohyb v zákopech, boj v ulicích. Britové zrychleně cvičí tisíce ukrajinských vojáků.ČT24 [online].Dostupné online.
↑abcdeket;ČT24;ČTK. Nová ofenziva rebelů? U hranic s Ukrajinou prý čeká 50 tisíc Rusů.ct24.cz [online]. 2015-05-07 [cit. 2015-05-08].Dostupné online.
↑abcdČTK. Ukrajinští dobrovolníci zajali dva ruské vojáky ze speciálních sil.iDNES.cz [online]. 2015-05-17 [cit. 2015-05-18].Dostupné online.
↑ Necelý rok války na Ukrajině připravil Rusko o 26 miliard a 220 vojáků.ČT24 [online]. 2015-05-12 [cit. 2015-05-12].Dostupné online.
↑MORELLO, Carol; CONSTABLE, Pamela; FAIOLA, Anthony. Crimeans vote in referendum on whether to break away from Ukraine, join Russia.The Washington Post. 17 March 2014.Dostupné online [cit. 17 March 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BBC Radio 4 - Analysis, Maskirovka: Deception Russian-Style [online]. [cit. 2015-04-11].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LALLY, Kathy. Putin's remarks raise fears of future moves against Ukraine — The Washington Post.www.washingtonpost.com. washingtonpost.com, 17 April 2014.Dostupné online [cit. 14 September 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑President of Russia [online]. Eng.kremlin.ru, 1 June 2010 [cit. 2014-04-20].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Per Liljas. Rebels in Besieged Ukrainian City Reportedly Being Reinforced.Time. 19 August 2014.Dostupné online [cit. 28 August 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑How the war zone transformed between June 16 and Sept. 19 [online]. 25 September 2014 [cit. 2015-03-21].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Exclusive: Charred tanks in Ukraine point to Russian involvement.Reuters. 23 October 2014.Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-10.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Luke Harding.Ukraine ceasefire leaves frontline counting cost of war in uneasy calm [online]. [cit. 2014-12-29].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcdpet. Putin rozhodl o anexi Krymu v závěrečný den her v Soči.ČT24 [online]. 2015-03-09 [cit. 2015-03-11].Dostupné online.
↑abc Válka Ruska s Ukrajinou, pojmenoval situaci na Krymu Mezinárodní trestní tribunál.Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-11-15 [cit. 2016-11-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-11-16.
↑ Mezinárodní soudní dvůr začal řešit další spor Ukrajiny s Ruskem.ČTK [online]. 2017-03-06.Dostupné online.
↑ Kiev claims 'intensive' movements of troops crossing from Russia.AFP. 2 November 2014.Dostupné v archivu pořízeném dne 14 November 2014.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑various reuters. worst east Ukraine shelling for month.www.reuters.com. 9 November 2014.Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-09.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Spot report by the OSCE Special Monitoring Mission to Ukraine (SMM), 8 November 2014 [online]. osce.org, 8 November 2014 [cit. 2014-11-09].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Ukraine crisis: Russian 'Cargo 200' crossed border — OSCE.www.bbc.co.uk. BBC, 13 November 2014.Dostupné online [cit. 13 November 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ОБСЕ заявляет, что на ростовских КПП были машины с надписью "груз 200".ria.ru. 6 August 2015.Dostupné online [cit. 7 August 2015]. (rusky)Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Response to Special Representative in Ukraine Ambassador Martin Sajdik and OSCE Special Monitoring Mission Chief Monitor Ertugrul Apakan [online]. 4. 11. 2015 [cit. 2015-11-06].Dostupné v archivu pořízeném dne 22 December 2015.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcdČTK; Interfax. Putin přiznal "misi Janukovyč" a přípravy na anexi Krymu.Tyden.cz [online]. 2015-03-09 [cit. 2015-03-09].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24.
↑Меджлис срочно собирает митинг под крымским парламентом [online]. [cit. 2023-05-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Меджліс розпочинає мітинг проти сепаратизму у Криму [online]. [cit. 2023-05-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-12-20.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Татары разошлись создавать самооборону, чтобы защищать Крым [online]. [cit. 2023-05-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-11-18.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. // «Украинская правда», 26.02.2014.
↑Число пострадавших в столкновениях возле ВР Крыма составляет 35 — Минздрав Крыма [online]. [cit. 2023-05-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-06-17.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑«Мы идем в Россию. Как – не знаю». Как Россия присоединяла Крым. Расследование «Газеты.Ru» [online].Газета.Ru [cit. 2023-05-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑В Симферополе проходят массовые митинги крымских татар и пророссийских организаций (трансляция) [online]. Левый берег [cit. 2023-05-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-22. (Ukrajinsky)Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HARAZÍM, Petr. 6 důvodů proč si Ukrajina nedokáže poradit se „zelenými mužíky“.Vojsko.net [online]. 2014-04-15 [cit. 2014-09-09].Dostupné online.
↑ Putin přiznal, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci.Český rozhlas [online]. 2014-03-17 [cit. 2014-10-14].Dostupné online.
↑ Prohlášení stálého představitele Ruské federace při OSN V. I. Čurkina na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti OSN k situaci na Ukrajině: Prohlášení prezidenta Ukrajiny.russiaun.ru [online]. 2014-03-03 [cit. 2022-04-10].Dostupné online.
↑BÍLÝ, Miloš. HISTORIE: Válka v Gruzii optikou Ukrajiny.Neviditelný pes [online]. 2014-08-16 [cit. 2015-03-11].Dostupné online.
↑abcdket; luk. Putinův poradce: Strach Pobaltí z Ruska je oprávněný.ČT24 [online]. 2014-11-11 [cit. 2015-03-11].Dostupné online.
↑redakce. Rusku hrozí ostuda. Vězněná ukrajinská letkyně může každým dnem zemřít.www.lidovky.cz [online]. Lidovky.cz, 2015-02-27 [cit. 2015-03-02].Dostupné online.
↑DORAZÍN, Martin; SKALICKÝ, Matěj. Rusko chce svátek na Putinovy narozeniny. Den uctivých lidí má oslavit 'zelené mužíčky' z Krymu.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2014-10-04 [cit. 2015-03-11].Dostupné online.
↑ab 'Separatisté' útočí na jihu. Začíná boj o Azovské moře?.Echo24.cz [online]. 2014-08-28 [cit. 2014-09-09].Dostupné online.
↑mlb. Boeing nad Ukrajinou sestřelil Buk přivezený z Ruska, potvrdila komise.iDNES.cz [online]. 2016-09-28 [cit. 2016-11-16].Dostupné online.
↑ Na východ Ukrajiny dorazil další konvoj z Ruska. Separatisti plánují útok na Mariupol.rozhlas.cz [online]. 2015-02-20 [cit. 2015-03-04].Dostupné online.
↑ Červený kříž chce jednat o humanitárním konvoji, žádá od Ruska víc informací.rozhlas.cz [online]. 2014-08-14 [cit. 2015-03-04].Dostupné online.
↑ab Na Donbas nás tajně vozí humanitární konvoje, přiznali ruští žoldnéři.E15.cz [online]. 2014-12-25 [cit. 2015-07-14].Dostupné online.
↑ Živě: Doněck znovu pod palbou, městem duní minometná střelba.aktualne.cz [online]. 2015-02-19 [cit. 2015-03-05].Dostupné online.
↑ Na Ukrajině zajali ruské výsadkáře. Prý tam byli náhodou.Echo24.cz [online]. 2014-08-26 [cit. 2014-09-09].Dostupné online.
↑ Ukrajinci chytili ruské výsadkáře. Hranici přešli omylem, zní z Moskvy.iDNES.cz [online]. 2014-08-26 10:24, rev. 2014-08-26 16:25 [cit. 2014-09-09].Dostupné online.
↑ Ruští výsadkáři, kteří „zabloudili“ na Ukrajinu, jsou zpět ve vlasti.iDNES.cz [online]. 2014-08-31 [cit. 2014-09-09].Dostupné online.
↑ Novoazovsk ovládli povstalci. Rusové jsou tu na dovolené, říkají.iDNES.cz [online]. 2014-08-28 8:29, rev. 2014-08-28 13:01 [cit. 2014-09-09].Dostupné online.
↑KRAMER, Andrew E.; GORDON, Michael R. Ukraine Reports Russian Invasion on a New Front.The New York Times [online]. 2014-08-27 [cit. 2016-08-29].Dostupné online. (anglicky)
↑Novinky. Ruské rodiny hledají na Ukrajině nezvěstné vojáky.Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-10-16 7:59 [cit. 2015-02-27].Dostupné online.
↑ČTK. Na Ukrajině umírají ruští vojáci, upozornila aktivistka. Už je v cele.Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-10-19 21:29 [cit. 2015-02-27].Dostupné online.
↑Novinky; ČTK. Zbili ruského politika, který se zajímal o osud výsadkářů zabitých na Ukrajině.Novinky.cz [online]. Borgis, 2014-08-30 21:36 [cit. 2015-02-27].Dostupné online.
↑ket;ČT24;ČTK. Ruští vojáci z Murmansku odmítli jet na "služební cestu do Donbasu".ct24.cz [online]. 2015-02-19 [cit. 2015-02-23].Dostupné online.
↑ Bublina splaskla, ukrajinské síly nebojují s regulérními ruskými jednotkami.Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-01-29 [cit. 2015-03-05].Dostupné online.
↑abcdHÁJEK, Adam. Všichni jsme věděli, kam jedeme, říká ruský tankista raněný u Debalceve.idnes.cz [online]. 2015-03-03 [cit. 2015-03-04]. [zpravy.idnes.cz/dorzi-batomunkujev-novaja-gazeta-rusko-ukrajina-vojak-raneny-u-debalceve-1lh-/zahranicni.aspx?c=A150303_155422_zahranicni_aha Dostupné online].
↑abaš. Ruským vojákům vyhrožovali vězením, když nepůjdou na Ukrajinu.Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-05-11 [cit. 2015-05-11].Dostupné online.
↑ULYANOVA, Zhanna; RUBIN, Mikhail. 14 типографий отказались печатать доклад "Путин. Война".rbc.ru. 12 May 2015.Dostupné online. (Russian)Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SCHRECK, Carl. PayPal Blocks Russian Account For Nemtsov Report On Ukraine War.Radio Free Europe. 14 May 2015.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcluk. Necelý rok války na Ukrajině připravil Rusko o 26 miliard a 220 vojáků.ČT24 [online]. 2015-05-12 [cit. 2015-05-12].Dostupné online.
↑ OBSE: Příměří na východě Ukrajiny se porušuje stále častěji.rozhlas.cz [online]. 2015-04-15 [cit. 2015-05-12].Dostupné online.
↑ČTK. Moskva posílá další zbraně separatistům v Donbasu, tvrdí NATO.Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-05-11 [cit. 2015-05-12].Dostupné online.
↑Breedlove's Bellicosity: Berlin Alarmed by Aggressive NATO Stance on Ukraine [online]. 6. března 2015.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Mise OBSE na východní Ukrajině objevila vojáky ruské armády.Rozhlas.cz [online]. 2015-08-04 [cit. 2015-08-06].Dostupné online.
↑ Russia opens fire on Ukraine again as the West stands by.The Washington Post [online]. 2015-11-19 [cit. 2015-11-20].Dostupné online. (anglicky)
↑UČŇOVÁ, Martina. Všichni mluví o Blízkém východě, ale na Ukrajinu se zapomíná. Do EU přitom míří tisíce ukrajinských uprchlíků.EuroZprávy.cz [online]. 2015-11-06 [cit. 2015-11-20].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-11-21.ISSN2336-257X.
↑GAZDÍK, Jan. Generál Šedivý: Putinův scénář vychází, Krym je zapomenut.Aktuálně.cz [online]. 2014-04-16 [cit. 2015-11-20].Dostupné online.
↑ŠÍR, Jan. ŠÍR: Putinův syrský vabank, Rusko směřuje k rozložení ekonomiky a rozpadu státu.Lidovky.cz [online]. 2015-10-08 [cit. 2015-11-20].Dostupné online.ISSN1213-1385.
↑MÁNERT, Oldřich. Ukrajina uzavřela nebe pro ruská letadla, Putin se čílí kvůli Krymu.iDNES.cz [online]. 2015-11-25 [cit. 2015-11-28].Dostupné online.
↑BAROCHOVÁ, Anna. Ukrajina je bez dodávek uhlí. Trest za potemnělý Krym, zní z Moskvy.iDNES.cz [online]. 2015-11-28 [cit. 2015-11-28].Dostupné online.
↑ab Putin poprvé přiznal zásah ruské armády na Ukrajině.Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-10-13 [cit. 2016-10-13].Dostupné online.
↑ČTK. Vladimir Putin poprvé přiznal přítomnost vojáků v Donbasu.Ihned.cz [online]. 2015-12-18 [cit. 2016-10-13].Dostupné online.
↑SVĚTNIČKA, Lubomír. Ruský vir v mobilní aplikaci umožnil zaměřovat ukrajinské dělostřelectvo.iDNES.cz [online]. 2016-12-23 [cit. 2016-12-23].Dostupné online.
↑abČTK. Brusel vymýšlí plán, jak bojovat s ruskou propagandou.e15.cz [online]. 2015-03-12 [cit. 2015-03-23].Dostupné online.
↑ANTONOVA, Natalia. Putin walks a tightrope as evidence mounts of Russians dying in Ukraine.The Guardian. 5 September 2014.Dostupné online [cit. 7 September 2014].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Dozens Arrested at Moscow Anti-war Protest [online]. 2 March 2014 [cit. 2020-11-26].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 September 2020.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russian anti-war protesters detained in Moscow.Agence France-Presse. 2 March 2014.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 May 2014.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑DEMIRJIAN, Karoun. Russian peace march draws tens of thousands in support of Ukraine.The Washington Post. 21 September 2014.Dostupné online [cit. 23 September 2013].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑abcPROCHÁZKOVÁ, Petra. Putin lže celému světu do očí. A doma v Rusku oslavují jeho hrdinství.Lidovky.cz [online]. 2014-09-11 [cit. 2015-03-03].Dostupné online.
↑ ‚V Rusku je hybridní fašismus.‘ Co řekl Němcov chvíli před smrtí.Echo24 [online]. 2015-03-07 [cit. 2015-03-09].Dostupné online.
↑ Reportér ruských televizí mimoděk dokázal trvající přítomnost ruských tanků na ukrajinské frontě.Britské listy [online]. 2015-02-16 [cit. 2015-02-27].Dostupné online.
↑ab 42 českých a slovenských webů, které šíří ruské lži.Echo24 [online]. 2015-02-27 [cit. 2015-03-02].Dostupné online.
↑Russia steps up propaganda push with online "Kremlin trolls" [online]. AP [cit. 2015-06-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-02.
↑ Ruská propaganda strčí sovětskou do kapsy - i díky trollům.www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize.Dostupné online.
↑ab BBC varuje: Proruská propaganda je v Česku na vzestupu.ČT24 [online]. 2015-04-03 [cit. 2015-04-04].Dostupné online.
↑ Americký konvoj a hlas lidu českého: Tři průzkumy... A jeden dopadl hodně, hodně jinak.ČT24 [online]. 2015-03-26 [cit. 2015-04-04].Dostupné online.
↑ Protiruské výroky Američanů krizi zbytečně vyhrocují, stěžuje si prý Berlín.E15 [online]. 7.3.2015 [cit. 2015-03-25].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02.
↑luk. Na bojkot své delegace v Radě Evropy odpoví Rusko "kardinálními akcemi".www.ceskatelevize.cz [online]. ČT24, 2015-01-29 [cit. 2015-01-29].Dostupné online.
↑ V Litvě se připravují na krymský scénář, cvičí celé Pobaltí.Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-05-07 [cit. 2015-05-08].Dostupné online.
↑ZBAVITELOVÁ, Gita. Rusko varuje Finsko před vstupem do NATO.www.rozhlas.cz [online]. Rozhlas.cz, 2014-06-16 [cit. 2015-03-11].Dostupné online.
↑PS ČR.33. schůze, 83. hlasování, 27. srpna 2022, 04:19 Prot.o přístupu Švédského království k Severoatlantické sml. [online]. Praha: 2022-08-27 [cit. 2022-09-01].Dostupné online.
↑ Prezident podepsal vstup Finska a Švédska do NATO. Česko je 24. zemí, která dokončila ratifikaci smluv.ČT24 [online]. [cit. 2022-09-01].Dostupné online.
↑"Address by President of the Russian Federation [online]. 18. 3. 2014.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Two Ukrainian Soldiers Killed Over Bloody Weekend In Donbas.Radio Free Europe/Radio Liberty. 3 February 2020.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 January 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Ukraine conflict: Moscow could 'defend' Russia-backed rebels.BBC News. 9 April 2021.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 December 2021. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Conflict-related civilian casualties in Ukraine [online]. 27 January 2022 [cit. 2022-01-27]. S. 3.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Rusko zvažuje invazi na Ukrajinu, varují USA. U hranic se shromažďují vojáci.iDNES.cz [online].MAFRA, 2021-11-12 [cit. 2021-12-06].Dostupné online.
↑NOVÁK, Martin. Invaze na Ukrajinu hrozí z několika směrů. Rusko má na hranicích i dělostřelectvo.Aktuálně.cz [online].Economia, 2021-11-23 [cit. 2021-12-06].Dostupné online.
↑ČTK. Ruský útok na Ukrajinu je stále jednou z reálných možností, řekl Biden.Deník.cz. 2022-02-15.Dostupné online [cit. 2022-02-20].
↑ Ruský útok na Ukrajinu začne tři hodiny po půlnoci, tvrdí tajné služby.Forum 24 [online]. 15. 2. 2022.Dostupné online.
↑ROTH, Andrew; BORGER, Julian. Putin orders troops into eastern Ukraine on ‘peacekeeping duties’.The Guardian. 2022-02-21.Dostupné online [cit. 2022-02-24]. (anglicky)
↑GAHAGAN, Jeremy. Ukraine: Russia has launched 'full-scale invasion'.BBC [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24].Dostupné online. (anglicky)
↑ČTK. Dětská nemocnice v Mariupolu se stala terčem náletu, EU zavádí další sankce.České noviny [online]. ČTK, 2022-03-09 [cit. 2022-10-10].Dostupné online.
↑ČTK. BBC: Masové hroby na Ukrajině; poničená města kopou provizorní pohřebiště.České noviny [online]. ČTK, 2022-03-14 [cit. 2022-10-10].Dostupné online.
↑ČTK. Město Buča po vraždách civilistů označují Ukrajinci za novou Srebrenicu.České noviny [online]. ČTK, 2022-04-03 [cit. 2022-10-10].Dostupné online.
↑ČTK. V hromadných hrobech v Izjumu leží hlavně civilisté, část byla mučena.České noviny [online]. ČTK, 2022-09-16 [cit. 2022-10-10].Dostupné online.
↑ČTK. V Lymanu se našlo provizorní pohřebiště s 200 těly a hromadný hrob.České noviny [online]. ČTK, 2022-10-07 [cit. 2022-10-10].Dostupné online.
↑ČTK. Rusko po poškození Kerčského mostu tvrdě udeřilo napříč Ukrajinou.České noviny [online]. ČTK, 2022-10-10 [cit. 2022-10-10].Dostupné online.
↑ČTK. AP: Rusové z muzea v Melitopolu ukradli čelenku z doby Attilovy vlády.České noviny [online]. ČTK, 2022-10-09 [cit. 2022-10-10].Dostupné online.
↑FXMAG. Zmasowane rosyjskie ostrzały rakietowe doprowadziły do kryzysu energetycznego w Ukrainie. Ciężko będzie przetrwać zimę? | FXMAG INWESTOR.www.fxmag.pl [online]. [cit. 2022-12-06].Dostupné online. (polsky)
↑ MAPA: Válka na Ukrajině. Aktuální fronta, počet obětí a srovnání armád.e15 [online]. 3. února 2025.Dostupné online.
↑ Sílí tlak na Ukrajince, aby se vrátili domů bojovat: „Nemohu zabíjet“.Seznam Zprávy [online]. 4. května 2024.Dostupné online.
↑ Zpátky už nemůžeme, ví mladí Rusové. Země zažívá exodus jako po rozpadu SSSR.iDNES.cz [online]. 27. srpna 2022.Dostupné online.
↑ Rusové přišli na Ukrajině o 900 tisíc vojáků. Mrtvých je čtvrt milionu, tvrdí činitel NATO.Echo24 [online]. 4. dubna 2025.Dostupné online.
.jpg)
_05.jpg)
.jpg)
_06.jpg)
_04.JPG)
_en.png)
_%25D0%25BF%25D1%2596%25D1%2581%25D0%25BB%25D1%258F_%25D0%25BE%25D0%25B1%25D1%2581%25D1%2582%25D1%2580%25D1%2596%25D0%25BB%25D1%2583.jpg)
%2c_Senator_Richard_Blumenthal_(D-Conn.)%2c_and_Senator_Lindsey_Graham_(R-S.C.)_visited_Kyiv%2c_Ukraine%2c_August_23%2c_2023_-_53184097752.jpg)
.jpg)
