Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Parlamentní volby v Rusku 2011

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno zRuské parlamentní volby 2011)

Ruské parlamentní volby v roce 2011 se konaly 4. prosince 2011. Volilo se v nich do 450 křeselStátní dumy,dolní komoryFederálního shromážděníRuské federace, do které se naposledyvolilo v roce 2007. Parlamentní volby se konaly krátce předprezidentskými volbami v březnu 2012.

Volby skončily vítězstvím dosavadní vládní stranyJednotné Rusko, která získala s 49,29 % nadpoloviční většinu (238 z 450) křesel. Oproti výsledku předchozích voleb si ovšem pohoršila a přišla oústavní většinu. Nejvíce posílilikomunisté, kteří si s 19,20 % hlasů polepšili o 35 křesel na dohromady 92 křesel. Třetí skončila stranaSpravedlivé Rusko, která získala s 13,25 % dohromady 64 křesel, o 26 více než v předchozích volbách. Poslední, kdo se dostal do parlamentu, bylaLiberálně-demokratická strana Ruska, která získala 11,68 % hlasů a tak 56 křesel, o 16 více, než minule. Zbylé strany se do parlamentu nedostaly, navíc pouzeJabloko s 3,43 % hlasů získalo nárok na státní příspěvek. Účast voličů byla 60,2 %.[1][2]

Politické strany

[editovat |editovat zdroj]

Před volbami měly v Dumě své zástupce čtyři strany, které tím automaticky získaly právo se voleb účastnit:Jednotné Rusko vedenéVladimirem Putinem,Komunistická strana Ruské federace vedenáGennadijem Zjuganovem,Liberální demokratická strana Ruska vedenáVladimirem Žirinovským aSpravedlivé Rusko vedenéNikolajem Levičevem.

Další tři strany doložily dostatek podpory sebráním 150 000 podpisů do 19. října:Jabloko vedenéGrigorijem Javlinským,Ruští patrioti vedeníGennadijem Semiginem aSprávná věc vedenáAndrejem Dunajevem.

Mezi strany, kterým se nepodařilo splnit pravidla pro registraci, patřily napříkladJiné Rusko neboNacionálně bolševická strana Ruska.

Kontroverze

[editovat |editovat zdroj]
Plakát Jednotného Ruska v Petrohradu

Již před volbami se objevily spory ohledně jejich příprav. Nestátní nezisková organizaceGOLOS připravila nawebu interaktivní mapu Ruské federace s vyznačenými nahlášenými prohřešky proti férovosti voleb, přičemž další je tam zároveň možná nahlásit.[3]O podvodech včetně vycpávání uren dodatečnými hlasy mluví opozice i ruští a evropští pozorovatelé. Blogeři poukazují na živé televizní přenosy průběžných výsledků: v Rostovské, Voroněžské a Sverdlovské oblasti krátce ukázaly voličskou účast 140, 130 a 115 procent.

Naopak úřady a některá média začala různě GOLOS obviňovat z provádění propagandy za cizozemské peníze atp.[3]

Výsledky

[editovat |editovat zdroj]
StranaHlasy%+/−Křesla+/−%
  Jednotné Rusko (Единая Россия)32 379 13549,32−14,98238−7752,88
  Komunistická strana Ruské federace (Коммунистическая партия Российской Федерации)12 599 50719,19+7,6292+3520,46
  Spravedlivé Rusko (Справедливая Россия)8 695 52213,24+5,5064+2614,21
  Liberálně-demokratická strana Ruska (Либерально-Демократическая Партия России)7 664 57011,67+3,4356+1612,45
  Jabloko (Яблоко)2 252 4033,43+1,840±00,00
  Ruští patrioti (Патриоты России)639 1190,97+0,080±00,00
  Správná věc (Правое дело)392 8060,6000,00
Celkem (účast 60,20%)64 623 062100,00±0,00450±0100,00
Zdroj:Ústřední volební komise

Povolební protesty

[editovat |editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Protesty v Rusku (2011–2013).

V důsledku podezření, že volby byly na více místech zmanipulované a doprovázené volebními podvody, došlo ještě večer 4. prosince ve velkých městech po celémRusku k protestům, které se po týdnu malých demonstrací rozrostly na největší protesty odpádu Sovětského svazu. Celkově protesty proběhly v 99 městech po celé zemi a v 42 městech v zahraničí. Symbolem protestů se stala bílá stužka.

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuRussische Parlamentswahlen 2011 na německé Wikipedii.

  1. Putinova strana udržela těsnou většinu.lidovky.cz [online]. 2011-12-6 [cit. 2011-12-6].Dostupné online. 
  2. Данные о предварительных итогах голосования [online]. 2011-12-4, rev. 2011-12-6 [cit. 2011-12-06].Dostupné online. (rusky) 
  3. abHÁJEK, Adam. Kreml dráždí mapa jeho hříchů, před volbami si došlápl na pozorovatele.idnes.cz [online]. 2011-12-3 [cit. 2011-12-3].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Volby v RuskuRusko
Prezidentské

19911996200020042008201220182024

Parlamentní

1990199319951999200320072011201620212026

Regionální
Referendum
Portály:Politika |Rusko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Parlamentní_volby_v_Rusku_2011&oldid=23127217
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp