Ruská invaze na Ukrajinu (ruskyвторжение России на Украину,vtorženie Rossii na Ukrainu/ukrajinskyросійське вторгнення в Україну,rosijske vtorhnennja v Ukrajinu) nebolirusko-ukrajinská válka (ruskyроссийско-украинская война,rossijsko-ukrainskaja vojna/ukrajinskyросійсько-українська війна,rosijsko-ukrajinska vijna; běžně téžruskáagrese na Ukrajině,válka na Ukrajině čiPutinova válka[18][19][20][21]), vRusku pouze pod legálním označením„speciální vojenská operace na Ukrajině“, je mezinárodníozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022 ruským útokem naUkrajinu. Je součástíruské vojenské intervence na Ukrajině a vyvrcholenímrusko-ukrajinské krize. Jedná se o největšíkonflikt vEvropě od koncedruhé světové války a o jeden z největších konfliktů na světě ve21. století.[22]
Již ode dne 26. října 2021 se v tisku, v kontextu sílícího napětí meziRuskem aUkrajinou, objevovaly zprávy o hromadění desetitisíců ruských vojáků a vojenské techniky při hranicích s Ukrajinou, které vyústilo v oficiálně ohlášené vojenské manévry, avšak Rusko válku doposudnevyhlásilo.[23][24][25][26]
Dne 3. prosince 2021 americký deníkThe Washington Post s odvoláním na americké zpravodajské služby oznámil, že Rusko shromáždilo armádu 175 000 vojáků a chystá se počátkem roku 2022 napadnout Ukrajinu. V té době měl k dispozici i satelitní snímky ruských základen s připravenou technikou.[27]
Ruští představitelé přitom přípravy na invazi opakovaně popírali a ještě v lednu a únoru 2022 podobná tvrzení označovali za „hysterii“, „provokace“ a „dezinformace“Západu.[28][29] Dne 16. únoraruská duma uznala nezávislost samozvaných republik v donbaské oblasti na východní Ukrajině nazvanýchDoněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR). K 18. únoru byly zaznamenány stovky případů porušení příměří včetně explozí na obou stranách hranice separatistických území Doněcké a Luhanské oblasti.[30] Obě republiky poté vyhlásily evakuaci obyvatelstva[31] a všeobecnou mobilizaci.[32] Dne 21. února ruský prezidentVladimir Putin zveřejnil téměř hodinový projev, v němž oznámil uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky a současně zpochybnil „skutečnou státnost“ Ukrajiny, kterou označil za „integrální součást naší [ruské] historie“.[33][34] Následujícího dneRada federace schválila použití vojenské síly v zahraničí, načež ruské jednotky vstoupily na obě donbaská území. V ranních hodinách 24. února Putin zveřejnil další prohlášení, v rámci kterého oznámil zahájení „speciální vojenské operace“ (ruskyспециальная военная операция,specialnaja vojennaja operacija, případně zkráceněспецоперация) s cílem „demilitarizace a denacifikace Ukrajiny“. „Vojenskou operaci“ zdůvodnil potřebou ochránit samotné Rusko před rozšiřovánímNATO a pomociruskojazyčnému obyvatelstvu na východní Ukrajině, jež údajně čelíšikaně a genocidě ze strany ukrajinské vlády. Ukrajince ve stejném projevu označil zaneonacisty; trvalou okupaci ukrajinského území mimo donbaskou oblast nicméně výslovně odmítl a nehovořil ani o plánech na dobytíKyjeva a dalších ukrajinských měst.[35][36]
Téměř okamžitě po zahájení invaze Ukrajina oznámila přerušenídiplomatických vztahů s Ruskou federací. Kvůli vypuknutí bojů vyhlásil prezidentVolodymyr Zelenskyj na Ukrajině týž denválečný stav a 25. února všeobecnoumobilizaci. Ruská vojska vstoupila na území Ukrajiny z Ruska,Krymu aBěloruska, přičemž se k bojové operaci připojili také Ruskem podporovaní ozbrojení separatisté z Doněcké a Luhanské oblasti. První údery byly vedeny proti ukrajinské vojenskéinfrastruktuře, vojenským letištím, zařízenímprotivzdušné obrany (PVO) a dalším strategickým cílům, aby pozemní jednotky postupně pronikaly dále do vnitrozemí za účelem obléhání a dobývání klíčových měst včetně samotnéhoKyjeva, přičemž u některých z nich narazily na tvrdou ukrajinskou obranu a musely se vypořádávat s vážnýmilogistickými problémy.[37][38] Ruská strana se vedle toho dopouštěla vzdušných a raketových úderů i daleko na západním území ukrajinského státu[39][40] a v některých obléhaných městech (Buča,Irpiň) se po ústupu Rusů začalo hovořit o hromadném vraždění civilního obyvatelstva s podezřením na možnéválečné zločiny.[41][42]
Podle údajůOrganizace spojených národů (OSN) z 24. dubna 2023 bylo od počátku invaze zabito nejméně 8574 civilistů a minimálně 14 441 jich bylo zraněno; skutečné ztráty na civilním obyvatelstvu jsou však pravděpodobně mnohem vyšší,[43] protože například není znám skutečný počet obětí vMariupolu. Výše materiálních škod na infrastruktuře, budovách a dalších hmotných statcích byla již 10. března 2022 vyčíslena nejméně na 100 miliardamerických dolarů.[44] Řada měst a obcí (Popasna,Marjinka,Vuhledar,Mariupol,Bachmut) byla při dobývání ruským vojskem prakticky srovnána se zemí.[45] Invaze navíc odstartovala v evropských poměrech nebývale rozsáhlou migrační vlnu: dle OSN opustilo Ukrajinu k 25. dubnu 2023 přes 8 milionůuprchlíků.[46] Již v prvních týdnech od zahájení konfliktu se ruská invaze na Ukrajinu kvůli svému rozsahu stala největší bojovou operací v Evropě od skončenídruhé světové války.[47][48]
Jednání Ruska odsoudila většina světového společenství a řada mezinárodních organizací.Rezoluce Valného shromáždění OSN ES-11/1, kterou podpořila drtivá většina států, odsoudila jednání Ruska a vyzvalaMoskvu k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků z území Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, proti bylo pět států: Rusko, Bělorusko,KLDR,Sýrie aEritrea. 35 zemí včetněČíny,Indie,Pákistánu,Íránu aJihoafrické republiky se zdrželo a 12 zemí se hlasování nezúčastnilo.
Rusko požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na Ukrajině, neutralitu Ukrajiny, uznání nezávislosti separatistických republik a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi.[49][50]
Invaze vedla k protiválečným protestům v řadě států světa, posílenícenzury v ruských mediích, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku či omezení účasti Ruska na řadě sportovních a dalších mezinárodních akcí. V Rusku invaze asankce přispěly v roce 2022 k poklesuHDP o 2,5 %.[51] Na Ukrajině invaze zapříčinila 30% roční propadHDP,[52] četné ztráty na životech a majetku a pozastavení letecké a námořní dopravy. Z globálního pohledu vedla invaze a související sankce k omezenímezinárodního obchodu a prudkému nárůstu cen některýchkomodit.[53]
Ruská invaze na Ukrajinu je nejzávažnější a nejrozsáhlejšípostsovětský konflikt, tedy válka vzemích bývalého Sovětského svazu (rozpad 1991), které Ruská federace označuje za své „blízké zahraničí“ a usiluje zde o uplatňování svého velmocenského vlivu. Označuje se tak fázerusko-ukrajinské války, která přešla od lokálního konfliktu k útoku na celou Ukrajinu.
Otázka zahraničněpolitické orientace Ukrajiny před válkou do určité míry rozdělovala zemi a orientace na Rusko měla větší podporu na východě a jihu Ukrajiny, kde je více ruskojazyčného obyvatelstva, a na severu a západě země měli větší podporu prozápadní politici. Prvním velkým střetem v této otázce bylaoranžová revoluce na přelomu let 2004 a 2005, která zabránila jmenování Ruskem podporovanéhoViktora Janukovyče prezidentem. Po opakování zpochybněných voleb se stal prezidentemViktor Juščenko, který usiloval o integraci do západních struktur. Žádost o vstup doSeveroatlantické aliance (NATO) byla na konferenci v Bukurešti v dubnu 2008 odmítnuta s ohledem na odpor Ruska ostře vyjádřeného v Putinově projevu namnichovské bezpečnostní konferenci o rok dříve. Když se stal Janukovyč v roce 2010 prezidentem, ukončil snahy o vstup do NATO, ale pokračoval v jednáních s Evropskou unií. Ta vyvrcholila přípravouasociační dohody s EU, jejíž podpis v listopadu 2013 prezident na nátlak Ruska zrušil s tím, že je „prozatím nevýhodná“. Ruský prezident Vladimir Putin tím pozastavil spolupráci s EU. Odpor k tomuto kroku vyvolal novouukrajinskou krizi.
Občanské protesty označovanéeuromajdan trvaly několik měsíců, měly řadu lidských obětí ozbrojenými zásahy státní moci a pořádaly se protidemonstrace zvanéantimajdan. V únoru 2014 prezident Janukovyč nedodržel čerstvě podepsanou dohodu na řešení krize, uprchl z Kyjeva a stal se nezvěstným. Parlament jej proto sesadil pro neschopnost vykonávat úřad, a to i hlasy části poslanců Janukovyčovy vlastní strany. Mocenská změna eskalovala krizi a Rusko na ni zareagovalo nepřiznaným zahájenímválky proti Ukrajině. Vojenskyobsadilo poloostrov Krym, což podstatně usnadnila ruská základna v pronajatémSevastopolu, a s pomocí proruských separatistů zahájiloválku na východě Ukrajiny (Donbase), ze které se po neúspěchu dohodMinsk I aMinsk II stal vleklý konflikt. Na odštěpeneckých územích byly zakládány různékvazistáty, z nichž déle přetrvaly pouze tzv.Doněcká aLuhanská lidová republika (DLR a LLR). Rusko hned na jaře 2014anektovalo Krym, zatímco DLR a LLRanektovalo až po invazi spolu dalšími okupovanými územími. Na šok z napadení Ukrajina reagovala modernizací a restrukturalizací armády a její přípravy na předpokládaný další útok ze strany Ruska. Události způsobily podstatné změny ve společnosti, ve vztazích k Rusku a vnímání ukrajinské identity, což mělo důsledky například v zákonech odekomunizaci (2015) nebo ve vytvoření sjednocenéPravoslavné církve Ukrajiny nezávislé na moskevském patriarchátu.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinouznovu eskaloval v březnu dubnu roku 2021, kdy Ukrajina v čele s nově zvoleným prezidentem Zelenským projevila odhodlání spolupracovat s NATO, časem vstoupit do NATO a zahájit diplomatická jednání s cílem osvobodit okupovaný Krym, načež Rusko u ukrajinských hranic shromáždilo vojenské síly. V letních měsících Bruselský summit NATO potvrdil zahájení Akčního plánu procesu vstupu Ukrajiny do NATO a USA podepsaly s Ukrajinou dohodu o strategické obranné spolupráci. Následovalo prohloubení krize a přesun ruských vojsk do Běloruska. Podrobnosti naleznete v článkuRusko-ukrajinská krize (2021–2022)
Bývalý ukrajinský prezidentViktor JanukovyčParlamentní volby na Ukrajině v roce 2012 vyhrálaStrana regionů (modře)Hořící barikády 18. února 2014 naEuromajdanuKrymská domobrana se štíty v barvách Autonomní republiky Krym, únor 2014Animovaná mapa postupu vojsk a bombardovaných měst 1. fáze invaze:
Území kontrolované Ukrajinou
Území okupované Ruskem a proruskými separatisty
Územní mapa Ukrajiny s vyznačením bojových operací a ozbrojených střetů
Konkrétní problémy:Žurnalistický styl na mnoha místech je třeba upravit na encyklopedický styl, různé odhady a predikce přepsat do formulací, kdo kdy co řekl, budoucí a přítomný čas adekvátně upravit na čas minulý. Pravopis, formulace; přílišné spoléhání na primární zdroje a doslovné přejímání tvrzení jednotlivých zúčastněných stran, zejm. ruské – hraničící na NPOV
Dne 24. března 2021 ukrajinský prezidentVolodymyr Zelenskyj podepsal dekret č. 117/2021, kterým schválil „strategii deokupace a reintegrace dočasně okupovaného území Autonomní republiky Krym a města Sevastopol“. Ukrajina si v dekretu vyhrazuje právo uplatnit „všechny prostředky ochrany lidských a občanských práv a svobod, nezávislosti, státní suverenity a územní celistvosti“ naKrymu a v Sevastopolu.[54] 30. března 2021 přijala Vrchní Rada Ukrajiny zákon 1357-IX, který umožňuje prezidentovi povolat do armády záložáky bez vyhlášení mobilizace a vytvořila legislativní základ pro brannou povinnost určitých skupin žen podle jejich profesí a specializací.[55][56]
Od 30. března 2021 začalo Rusko přesouvat značné vojenské síly na svouhranici s Ukrajinou,[57] což vyvolalo obavy z možnosti rozsáhlé invaze, které zesílily začátkem roku 2022. Diplomatická jednání nevedla ke zmírnění napětí a Rusko pokračovalo v soustřeďování vojsk, ačkoliv jeho představitelé opakovaně popírali útočné plány.
19. ledna 2022 byl vnesen k projednání do senátu USA Lend-Lease Act pro zbrojní dodávky Ukrajině.[58]
26. ledna 2022 vláda České republiky na základě seznamu požadavků Ukrajiny obdrženého o týden dříve odsouhlasila dar pro Ukrajinu 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů v hodnotě 36,6 milionu korun pro samohybné kanónové houfnice DANA.[59]
V první polovině února 2022 vyjadřovala západní média a tajné služby s odvoláním na vyjádření prezidenta USAJoea Bidena přesvědčení, že ruská invaze na Ukrajinu začne ve středu 16. února 2022.[60][61] Dne 16. února 2022 měla ruskáStátní duma na programu jednání o nezávislosti separatistických republik (Doněcké LR a Luhanské LR), ležících navýchodní Ukrajině, během nějž její poslanci přijali usnesení, vybízející Putina k uznání jejich nezávislosti.[62]
Na začátku listopadu 2021 se CIA ředitelWilliam Burns a americký velvyslanec Ruska John Sullivan setkali s generálním tajemníkem Bezpečnostní rady Ruské federace,Nikolaiem Patruševem a informovali ho, že vědí o plánech ruské invaze.[63] Burns varoval, že pokud bude Putin pokračovat v plánech, západ zareaguje tvrdými sankcemi na Rusko.[64] Podle Sulivana byl Patrušev velice přesvědčený, že invaze bude úspěšná. Avšak Patrušev veřejně odmítal, že Rusko napadne Ukrajinu.[65]
Ruské ministerstvo zahraničí předložilo 17. prosince 2021 podmínky nenapadení sousedních států, které zahrnovaly odstranění vojenské infrastruktury NATO ve všech spojeneckých zemích, které vstoupily do NATO od roku 1997, což by zahrnovalopobaltské země i všechny zeměVisegrádské skupiny včetně České republiky. Své požadavky předalo NATO i americké diplomacii, kteří však takové podmínky odmítli.[66]
Rusko 17. února 2022 zveřejnilo odpověď, kde konstatovalo, že americká strana nereagovala konstruktivně na základní prvky návrhu smlouvy o bezpečnostních zárukách se Spojenými státy připravené ruskou stranou. Rusko odmítá další rozšiřování NATO, požaduje odvolání „bukurešťské formulace“, že „Ukrajina a Gruzie se stanou členy NATO“,[67] a odmítá vytváření vojenských základen na území států, které byly dříve součástíSovětského svazu a nejsou členy Severoatlantické aliance, včetně využití jejich infrastruktury pro vedení jakékoliv vojenské činnosti, jakož i návrat vojenských kapacit včetně úderu a infrastruktury NATO do stavu z roku 1997, kdy byl podepsán „Zakládající akt Rusko–NATO“. Tato ustanovení mají pro Ruskou federaci zásadní význam. Při absenci připravenosti americké strany dohodnout se na pevných, právně závazných zárukách k zajištění ruské bezpečnosti ze strany Spojených států a jejich spojenců, bude Rusko nuceno reagovat, a to i prostřednictvím realizace vojensko-technických opatření.[68] Fakticky tak žádalo návrat vojenských možností NATO do roku 1997 a opuštění podpory NATO pro středoevropské země, které do NATO vstoupily až poté (včetně ČR).[69]
Od 17. února 2022 je podle zpráv monitorovací mise OBSE na Ukrajině evidována mnohonásobně zvýšená intenzita porušení příměří a explozí. Podle zveřejněných mapOBSE exploze značně převažují na územíDoněcké aLuhanské oblasti na linii kontaktu ukrajinských a separatistických sil.[30] Ve zprávě z 18. února 2022 se uvádí porušování demilitarizované zóny, vládní síly měly v demilitarizované zóně jeden raketový systém země-vzduch, naopak separatisté 13 samohybných houfnic, 8 houfnic, 5 protitankových kanónů a kromě toho přes 80 BVP.[70]
Dne 19. února 2022 ukrajinský prezidentVolodymyr Zelenskyj vystoupil nabezpečnostní konferenci v Mnichově a žádalzápadní svět o podporu Ukrajiny a jejích obranných schopností. Zelenskyj řekl, že bezpečnostní architektura v Evropě a ve světě je téměř zničena. Je příliš pozdě přemýšlet o opravách, je čas postavit nový systém. Zelenskyj počtvrté a naposledy inicioval konzultace v rámciBudapešťského memoranda. Zelenskyj řekl, že pokud se konzultace nebudou opakovat nebo její výsledky nezaručí bezpečnost Ukrajiny, bude mít Ukrajina plné právo věřit, že Budapešťské memorandum nefunguje a všechna rozhodnutí o balíčku z roku 1994 jsou zpochybněna. V Budapešťském memorandu se Ukrajina v roce 1994 zavázala být zemí bez jaderných zbraní a byla jí poskytnuta ujištění týkající se respektování její suverenity a územní celistvosti. V roce 2008 Putin v rozhovoru pro televizi ARD ujišťoval, že Krym není sporné území, Rusko uznává hranice Ukrajiny a etnické problémy na Krymu jsou vnitřní záležitostí Ukrajiny do které Rusko nebude zasahovat.[71] Zelenskyj navrhl svolánísummitu o bezpečnostní situaci za účastistálých členů Rady bezpečnosti OSN a Německa,Turecka a Ukrajiny s cílem najít nový rámec záruk ukrajinské bezpečnosti. Žádal o poskytnutí jasné evropské perspektivy Ukrajině, o nástroje podpory dostupné kandidátským zemím a jasného a komplexního časového rámce pro vstup doSeveroatlantické aliance. Dále žádal o podporu transformace na Ukrajině, založení Fondu stability a obnovy pro Ukrajinu, Lend-Lease programu zbrojních dodávek, dodávek nejnovějších zbraní, strojů a vybavení pro ukrajinskou armádu, která podle něj chrání celou Evropu. Ve své řeči zmínil také vyvinutí účinného balíčku preventivních sankcí k odvrácení ruské agrese a zaručení energetické bezpečnosti Ukrajiny včetně zajištění její integrace do energetického trhu Evropské unie.[72][73]
Dne 19. února 2022 vyhlásil vůdce Doněcké republikyDenis Pušilin a vůdce Luhanské republikyLeonid Pasečnik všeobecnou mobilizaci.[32]
Dne 19. února 2022 uskutečnilo Rusko vojenské cvičení zaměřené na strategické jaderné zbraně. Během cvičení Rusko úspěšně otestovalo střely s plochou dráhou letu mířící na terče na pevnině i na moři. Ruský ministr zahraničíSergej Lavrov v telefonátu se svým francouzským protějškem zdůraznil, že Západ musí brát vážně ruské bezpečnostní požadavky. Ignorování ruských požadavků, k nimž patří především to, aby Ukrajina nikdy nevstoupila do NATO, podle něj bude mít negativní dopady na stabilitu v Evropě i ve světě.[74]
Dne 21. února 2022 proběhlo zasedáníRady bezpečnosti Ruské federace o tom, zda uznat nezávislost Donbasu. Všichni přítomní se vyslovili pro toto uznání. Během zasedání se hodnotily výsledky jednání o bezpečnostních garancích s NATO a USA. Lavrov uvedl, že Západ se nechystá přijmout klíčové ruské návrhy bezpečnosti, zejména co se týče nerozšiřování NATO na východ. Tento požadavek byl odmítnut s odkazem na tzv. politiku otevřených dveří aliance a svobodu státu zvolit si způsob zajištění své bezpečnosti. Žádná alternativa k tomuto klíčovému bodu není nabízena ani v reakci Spojených států, ani v reakci Aliance. Pro Rusko základní princip nedělitelnosti bezpečnosti, na který Rusko aktivně odkazovalo, se Spojené státy snaží všemi možnými způsoby obejít. Rada došla k závěru, že Ukrajina nikdy nebude plnit Minské dohody a odmítá jakákoliv jednání s představiteli Donbasu. Šojgu konstatoval „zvýšení intenzity ostřelování území Donbasu ze strany Ukrajiny a přítomnost zakázané těžké ukrajinské vojenské techniky u hranic s Donbasem.“ Obecně vyhodnotil situaci jako extrémně napjatou. Konstatoval, že „od 14. února jsme svědky aktivnější fáze či snahy přivést ukrajinskou armádu prakticky na samý vrchol všech stupňů pohotovosti.“ Z toho vyvozoval, že se buď připravují velké, vážné provokace, nebo se připravuje vojenská varianta, jak vyřešit alespoň otázku Donbasu. Šojgu odkázal na projev Zelenského,[72][73] který dle něj znamenal, že by si Ukrajina chtěla vrátit status jaderné země. Další účastníci jednání hovořili o „těžké humanitární situaci“ a „genocidě na Donbase“.[75] Šéfcivilní rozvědky SVRSergej Naryškin při zasedání působil nervózně, po dotazu Putina odpověděl, že je pro začlenění DLR i LLR do Ruské federace, ačkoliv se hovořilo pouze o uznání jejich nezávislosti.[76]
Dne 22. února 2022 Ukrajina,Spojené státy americké,Spojené království,Irsko,Mexiko a další státy požádaly o mimořádné svoláníRady bezpečnosti OSN kvůli ruské akci.[88] Ta nakonec v noci (UTC) na 26. února kvůli nesouhlasu několika zemí o odsouzení Ruska nerozhodla. Ani upravený text, vyjadřující kromě požadavku na okamžité stažení Ruska z Ukrajiny pouze politování, přijat nebyl kvůli ruskémuvetu, přičemž tři členové rady –Čína,Indie aSpojené arabské emiráty – se zdržely hlasování.[89]
Dne 24. února 2022 vystoupil Putin s projevem, v němž oznámil, že „dal svolení ke speciální vojenské operaci na Ukrajině“. V projevu též podal vysvětlení, proč k operaci přistoupil. Za hlavní příčiny označil snahy o rozšiřování NATO na východ, přiblížení jeho vojenské infrastruktury k ruským hranicím, údajné odmítání ruských návrhů na principy rovné a nedělitelné bezpečnosti v Evropě, rozbití původních bezpečnostních dohod a smluv, porušení západních slibů, že se NATO nerozšíří ani o palec na východ, údajné nelegitimní útoky západu v Jugoslávii,Afghánistánu,Iráku,Libyi a Sýrii, které podle něj vedly k mezinárodnímu terorismu a extremismu. Spojené státy označil Putin za „říši lží“ a západní blok jako „říši zla“, tvrdil, že po původní jednostranné otevřenosti nového Ruska, připravenosti poctivě spolupracovat s USA a dalšími západními partnery v podmínkách prakticky jednostranného odzbrojování se tito partneři okamžitě pokusili Rusko položit na lopatky, konečně Rusko zničit. Západ podle něj velmi aktivně podporoval separatismus a bandy žoldnéřů na jihu Ruska, naKavkaze. Pokud ale Rusko povolí komukoliv, aby vojensky ovládl území, která přiléhají k ruským hranicím, zůstane tam na mnoho desítek let dopředu, možná navždy a bude to představovat pro Rusko neustálou a narůstající, absolutně nepřijatelnou hrozbu. Za problém označil to, že na územích u ruských hranic – která považuje za vlastní ruská historická území – vzniká pro Rusko nepřátelské „antiRusko“, které prý za plné zahraniční kontroly ožívá vojenskými silami zemí NATO a zaplňuje je těmi nejmodernějšími zbraněmi. Putin vyjádřil obavy, že Ukrajina chce získat zpětDonbas a poloostrovKrym silou. Lidové republiky Donbasu se obrátily na Rusko s žádostí o pomoc. V souvislosti s článkem 51 části 7Charty OSN, se sankcemi Rady federace Ruska a v souladu sesmlouvami o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci s Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou, které Federální shromáždění ratifikovalo 22. února, se Putin rozhodl provést „speciální vojenskou operaci“. Jejím cílem je ochrana lidi, kteří byli osm let vystaveni šikaně a genocidě ze strany kyjevského režimu. A za tímto účelem bude Rusko usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny, stejně jako o postavení před soud těch, kteří spáchali četné krvavé zločiny proti civilistům, včetně občanů Ruské federace. Prohlásil, že „plánem není okupace ukrajinských území. Nikomu a nic nechceme vnucovat násilím. Současně se ale v poslední době dozvídáme, že na Západě stále častěji padají slova o tom, že smlouvy, které podepsal sovětský totalitní režim, které ukotvují výsledkydruhé světové války, už nemá cenu dodržovat. A jak na to odpovědět? Základem ruské politiky je svoboda, svobodné volby, svobodný výběr vlastní budoucnosti a budoucnosti svých dětí. Považujeme za důležité, aby se tímto zákonem – právem volby – mohly řídit všechny národy, které bydlí na území dnešní Ukrajiny, každý, kdo to bude chtít.“[90][91]
Putin při projevu, ve kterém oznamuje zahájení „speciální vojenské operace“ na Ukrajině 24. února 2022.[92]
Ve světě se k válce vyjadřovali politici, kteří se s Putinem setkávali jako diplomati. Mnozí z nich, např. bývalá americká ministryně zahraničíCondoleezza Riceová, otevřeně pochybovali o jeho mentálním zdraví: „Myslím si, že dnešní Putin je jiný než tehdejší. Byl vždy chladně kalkulující, ale teď je jeho chování nevyzpytatelné a projevuje se u něj vliv lživého a blouznivého výkladu historie na jeho rozhodování.“ Podle bývalého amerického velvyslance v Moskvě Michaela McFaula se změny v Putinově chování začaly projevovat s počátkempandemie covidu-19, které se panicky bojí. Když šel na návštěvu nemocnice, neměl jen respirátor, nýbrž speciální oblek, který vypadal jako ochrana proti chemickým zbraním nebo radioaktivitě. Také při jednáních s ruskými podřízenými nebo zahraničními státníky sedává na druhém konci velmi dlouhého stolu. Francouzská prezidentská kancelář po návštěvěEmmanuela Macrona v únoru v Moskvě potvrdila, že ji Kreml vyzval, aby hlava státu podstoupila na místě PCR test, nebo se nesmí k ruskému prezidentovi přiblížit. Také bývalý ředitel amerických zpravodajských služeb James Clapper se obával, zda je Putin „mentálně v rovnováze“.
Tehdejší Putinovy projevy byly plné dříve neobvyklé slovní agrese. Fakt, že se mu Ukrajina i přesanexi Krymu a ovládání částiDonbasu prostřednictvím separatistů vymkla z rukou a směřovala k Evropské unii a NATO, bere jako osobní porážku a možnou potupu svého jména v budoucích ruských učebnicích dějepisu.[93]
PublicistaTeodor Marjanovič uvedl, že „jako jsme kremelského vládce neodhadli, když se vedla debata o tom, co má za lubem, podobně můžeme být mimo realitu i nyní.“ Podle něj „teze, že se [Putin] zbláznil, je pohodlná i proto, že nás nenutí klást otázku, jestli demokratický svět neudělal chyby v době, kdy se vše teprve chystalo.“[94]
Představitelé amerických zpravodajských služeb varovali vládu Spojených států, že zahnání Putina do kouta ho může přimět k výpadu, který by mohl rozšířit konflikt i mimo Ukrajinu.[95]ŘeditelCIAWilliam Burns, který v minulosti zastával i post velvyslance v Rusku a s Putinem se setkával, se domnívá, že „Putin žije v bublině propagandy a již mnoho let se dusí v hořlavé kombinaci zášti a ambicí.“[96]
Komentátor Neal Ascherson se domnívá, že Putinův 24. únor 2022 se ukáže být jako Hitlerův 22. červen 1941 – „den, kdy napadl Rusko, odsoudil sebe i Německo ke zkáze“. Cituje historičku Margaret MacMillanovou, která vidí významnou paralelu mezi Putinem a Hitlerem: „oba muži mysleli vážně to, co říkali. A v obou případech je nikdo nebral vážně, dokud nebylo příliš pozdě“.[97]
PodleFora 24 ze 13. března 2022 se Putin v obavách z atentátu skrývá patrně v některém ze tří speciálně vybavených bunkrů a stýká se pouze s omezeným počtem přísně prověřených osob. Facebook rozhodl, že nebude mazat výzvy k odstranění Putina. Podnikatel Alex Konanychin vypsal odměnu milion dolarů za zatčení nebo likvidaci Putina. HistorikAlexej Kelin[98] se domnívá, že Putina opouštějí i sankcemi zasažení ruští oligarchové a budou hledat cestu, jak se ho s pomocí FSB, GRU nebo armády zbavit.[99] Ke svržení Putina vyzvala 13. března Rusy i hackerská skupina Anonymous.[100]
Podle deníkuDaily Mail, který cituje zpravodajské službyFive Eyes, trpí Putin mozkovou poruchou způsobenoudemencí,Parkinsonovou chorobou nebo tzv. „roid rage“ v důsledku steroidní léčby rakoviny. Zpravodajská komunita sdílí stále více zpráv o „nevyzpytatelném chování“ 69letého Putina, které si spojuje s jeho oteklým vzhledem na posledních záběrech – a absurdním odstupem, který si drží od návštěvníků Kremlu.[101] Putinův zdravotní stav zmiňuje iTelegramový účetGenerál SVR, o kterém nezávislý webMeduza tvrdí, že ho provozuje bývalý generál ruské zahraniční zpravodajské služby, který má důvěrné informace o ruském prezidentovi. Ten tvrdí, že Putin je nevyléčitelně nemocný a má rakovinu ve stadiu, kdy nemá šanci na uzdravení. Tím nebezpečnější se jeví možnost, že Putin už nemá žádné zábrany a své geopolitické ambice se snaží realizovat i za cenu jaderného útoku.[102]
Nikolaj Patrušev, podávající si ruku s Putinem, je podle některých zdrojů jedním ze čtyř mužů, kteří znali datum a způsob zahájení invaze na Ukrajinu[103]
Putin 16. března 2022 v televizním vystoupení použil jazyk připomínající stalinskou éru. Západ podle něj využívápátou kolonu zrádných Rusů k vyvolání občanských nepokojů, jejichž cílem je zničení Ruska. Řekl: „Rusové budou vždy schopni rozlišit skutečné vlastence od šmejdů a zrádců a jednoduše je vyplivnou jako komára, který jim omylem vletěl do úst. Jsem přesvědčen, že takováto přirozená a nutná sebeočista společnosti naši zemi jen posílí.“[106]
Putinův počáteční vojenský plán zřejmě vznikl ve velmi malé skupině s důrazem na utajení, ruští vojenští velitelé nebyli připraveni a někteří vojáci přešli hranice, aniž by věděli, co dělají. John Sipher, který dříve řídil operace CIA v Rusku, se domnívá, že Putin je jediný, kdo v Rusku rozhoduje. Bývalý šéf britské MI6 John Sawers usuzuje, že ani řada lidí z Putinova okolí nemá tušení, co se děje v jeho hlavě a je proto obtížné získat relevantní zpravodajské informace. Podle psychologa Adriana Furnhama je Putin obětí své vlastní propagandy, naslouchá jen určitému počtu lidí a vše ostatní blokuje. Je známa Putinova posedlost sledováním videí, na nichž je libyjský plukovníkKaddáfí zabíjen poté, co byl v roce 2011 odstaven od moci. Ti, kdo Putina znají osobně, tvrdí, že ruského vůdce pohání touha překonat vnímané ponížení Ruska v 90. letech spolu s přesvědčením, že Západ je odhodlán udržet Rusko na dně a odstavit ho od moci. Kvůli izolovanosti Putin možná stále nemá takový přehled o tom, jak špatně se věci vyvíjejí pro jeho vlastní vojáky, jako západní zpravodajské služby. Putinova koncepce nepřipouští selhání nebo slabost a panují obavy, „že udělá něco neuvěřitelně zbrklého, a to zákeřným způsobem stisknutí tlačítka“.[107]
Podle novinářeCraiga Copetase se od zahájení invaze na Ukrajinu Putin zbavil osmi generálů[pozn. 1] a propustil asi tisíc lidí ze svého okolí. Putin již mnoho let vede život poustevníka a jeho opatrnost a nedůvěřivost hraničí s paranoiou. Kvůli obavám o život si nechává ochutnávat jídlo.[108]
Podle americké rozvědky se Putinovi vysocí poradci bojí říkat mu pravdu. Američtí představitelé se domnívají, že omezený tok informací – možná ještě zhoršený Putinovou izolací během pandemie covidu-19 – mu mohl vnuknout nerealistické představy o tom, jak rychle může ovládnout Ukrajinu. Podle nich Putin nevěděl, že jeho armáda na Ukrajině využívá a ztrácí brance. Také si není plně vědom, do jaké míry je ruská ekonomika poškozována ekonomickými sankcemi. Putin je podle amerických představitelů přinejmenším zčásti stále veden snahou získat zpět prestiž Ruska ztracenou rozpadem Sovětského svazu. Začíná si ale být vědom situace ruské armády na Ukrajině na základě informací, které k němu přicházejí, a mezi ním a vysokými ruskými vojenskými představiteli nyní panuje trvalé napětí.[109]
Ideologicko-velmocenské důvody k invazi shrnuje v souladu s ideologiíPutinova Ruska dlouhodobě šířenouruskou propagandou[p 28] článekNástup Ruska a nového světa oslavující vítězství na Ukrajině, který vyšel omylem dva dny po začátku invaze na oficiálním státním zpravodajském webuRIA Novosti.[111] Rusko neuznáváUkrajince jako samostatný národ a chce „obnovovat ruskou jednotu, jednotu ruského světa a ruského lidu – celistvost Velkorusů, Bělorusů a Malorusů“ a napravit tak jeho rozdělení přirozpadu Sovětského svazu, „vracet ztracenou Ukrajinu“ a odčiňovat „národní ponížení“. Další zdůvodnění je obnovovánísupervelmocenského postavení ztracené rozpadem Sovětského svazu, událost označenou Putinem za „největší geopolitickou katastrofu 20. století“. Podmaněním Ukrajiny a obnovením „historických hranic Ruska“ by podle ideologie byla poražena globální nadvláda Západu a tím by se potvrdila přeměna unipolárního světa s jedinou supervelmocí USA namultipolární svět, kde by jednou z rovnocenných globálních velmocí bylo Rusko.
Ukrajina hraje specifickou roli na sakrální mapě Ruska v jejich příběhu "ruského světa". Podle Alaina Besançona "když Ukrajina získala nezávislost, vnímalo to mnoho Rusů jako akt nevěry a prožívalo bolest milostné zrady".[112] Fionna Hill a Angela Stent napsaly:To Putin, Ukrainians are Nazis because they refuse to admit they are Russians (Pro Putina jsou Ukrajinci nacisty, protože odmítají uznat, že jsou Rusové). Ruská tolerance vůči odlišnosti jiných národů končí ve chvíli, kdy ony jiné národy odmítají dát souhlas "ruské ideji" a zaujmout své místo ve světě vymyšleném Rusy. Na kompase ruských emocí se střelka z polohy "osvobozujeme bratry" dokáže neuvěřitelně snadno přesunout do polohy "vyhlazujeme zrádce".Lze to přirovnat k chování šílence, který je z nějakých pouze jemu známých příčin přesvědčen, že jistá žena přirozeně patří pouze jemu a zvláštním způsobem ji miluje. Když se ukáže, že ona jeho lásku neopětuje, tak ji zavraždí.[113]
Po ruské anexiKrymu Ukrajina uzavřela 400 km dlouhýSeverokrymský kanál, který přiváděl vodu zDněpru a pokrýval 85 % krymské spotřeby vody.[114] Na Krymu bylo několik sladkovodních jezer, která jsou už převážně vyčerpána. Velká část zdrojů pitné vody je spotřebována stále vzrůstajícím počtem ruských vojáků a ruských vojenských základen.[115] Za zásobování obyvatelstva vodou je podleČtvrté Ženevské úmluvy odpovědná okupující mocnost, tedy Rusko – nad to se Ukrajina opakovaně vyjádřila, že v případě hrozby humanitární katastrofy je připravena dodávky vody obnovit.[115] Na podzim roku 2020 však začali ruští představitelé obviňovat Ukrajinu z vytvoření humanitární katastrofy a pokusu o „genocidu“ krymského civilního obyvatelstva. Když Ruskona jaře 2021 rozmístilo na Krymu a u hranic se separatistickými regiony (LPR/DPR) desítky tisíc vojáků a moderních zbraní, mnozí experti (včetně tehdejšího ministra obrany Ukrajiny Andrije Tarana) naznačovali, že Ruská federace zvažuje útok na Ukrajinu, aby si zajistila dodávky vody na okupovaný poloostrov. Podobné problémy zažívaly i okupované oblasti Donbasu.[116]
Hlavní útok ruských vojsk z Krymu již během prvního dne invaze 24. února směřoval kSeverokrymskému kanálu.[117] Přítok vody do Severokrymského kanálu byl obnoven po obsazení Nové Kachovky okupačními vojsky.[118]
Invaze může souviset se snahou uvést do provozu plynovodNord Stream 2 a odvést tak pozornost od zelené politiky jak se domníváFrans Timmermans čiJohn Kerry.[119] Důvodem mohou také být naleziště ropy a plynu na území Ukrajiny.[120]
Příprava proruské vlády na Ukrajině v letech 2014–2022
PodleChristo Grozeva z organizaceBellingcat Rusko od roku 2014 utratilo miliardy dolarů za síť proruských politiků na Ukrajině. Do přípravy bylo zapojeno 150–160 vysoce placených důstojníků FSB, kteří měli neomezený rozpočet na verbování Ukrajinců všech úrovní. Agenti FSB utráceli peníze za cesty do Thajska, na Maledivy, na Kypr, kde se s ukrajinskými proruskými politiky setkávali a vypláceli jim sumy v hotovosti. Tyto osoby měly provést vnitřní převrat bezprostředně po invazi. Předseda Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny proto činnost stran s vazbami na Ruskou federaci během války pozastavil. Nejvíce proruských politiků se soustředilo v opoziční straně Opoziční platforma – Za život (Опозиційна платформа — За життя, OPZŽ). Jedním z poslanců strany OPZŽ byl Illja Kyva, který těsně před invazí odletěl do Španělska a odtud invazi podpořil.Verchovna Rada Ukrajiny ho zbavila mandátu a je stíhán za velezradu. Spolupředseda OPZŽVadym Rabinovyč je v Rusku.Viktor Medvedčuk ze strany OPZŽ, jehož osobním přítelem a kmotrem jeho dcery je Vladimir Putin, se nachází na neznámém místě a je rovněž stíhán za velezradu.[121]
Pro velezradu je stíhán také bývalý šéf ukrajinského Hlavního odboru vnitřní bezpečnosti SBU, brigádní generál Andrij Naumov, který v doprovodu několika lidí opustil Ukrajinu 23. února před zahájením ruské invaze. Jeho rodina opustila Ukrajinu již dříve. Orgány činné v trestním řízení prohledaly v druhé polovině března řadu jeho adres a nemovitostí napsaných na jeho příbuzné.[122]
Vytvořením sítě proruských agentů na Ukrajině byl pověřen generál ruské tajné služby FSBSergej Beseda. Ten Putinovi přislíbil vytvoření dvoutisícových bojůvek mladých mužů v každém větším ukrajinském městě a tisícové davy, které budou vítat ruskou armádu. Miliardy rublů, které na tuto podvratnou činnost Rusko vynaložilo, se ale uvnitř služby rozkradly a Putin dostával o výsledku činnosti FSB zcela zkreslené informace. Podle interního zdroje dokonce Putin vydal rozkaz, aby si tankisté vzali na cestu slavnostní uniformy pro přehlídku v Kyjevě. Korupce v ruské armádě může i za neúspěch celé vojenské akce. Z desítek miliard rublů vyčleněných naWagnerovu skupinu se k žoldákům dostala jen polovina. Ztratilo se také asi osm bilionů rublů, které byly určeny v posledních pěti letech na modernizaci armády, tedy asi čtvrtina státního rozpočtu Ruské federace. Podle informací z centrály FSB tento obludný korupční mechanismus vybudovali dva náměstci ministra obranySergeje Šojgu – Timur Ivanov a Ruslan Calikov. Ti pak naléhali na rozpoutání války ve víře, že "válka smaže všechny hříchy".[123]
V reakci na neúspěch ruské invaze na Ukrajinu zahájil Putin čistky v 5. služběFSB (Služba operativních informací a mezinárodních vztahů), v jejímž rámci existuje Odbor operativních informací (DOI), který plní funkce zahraniční rozvědky speciální služby. V dubnu bylSergej Beseda zatčen a převezen do vyšetřovací vazby v Lefortovu. Jeho případ vyšetřuje Hlavní vojenské vyšetřovací oddělení Vyšetřovacího výboru Ruské federace.[124]
Aby Rusko svůj krok ospravedlnilo, vytvořilo propagandistická videa, která měla dokazovat, že Ukrajina válku ve skutečnosti vyprovokovala (tzv.operace pod falešnou vlajkou). Novinářům se s pomocí veřejně dostupných zdrojů podařilo prokázat, že se často jednalo o zcela amatérsky inscenované scény – např. údajný útok na civilní auto, kde oběti byly ve skutečnosti mrtvoly z márnice se stopami po provedené pitvě. Zničenýobrněný transportér údajně užitý ukrajinskými diverzanty byl typ, který ukrajinská armáda neužívala.Raketomet použitý k ostřelování pohraniční oblasti Tarasovského rajónuRostovské oblasti byl podle geolokace umístěn v okupovanéLuhanské oblasti, na jižním břehu řeky Siverskij Doněck. Také dělostřelecký granát, který zasáhl mateřskou školku ve městěStanycja Luhanska (místo ovládané v době incidentu ukrajinskými vládními silami), byl odpálen z oblasti ovládané Ruskem podporovanými separatisty.[125]
Americká společnostMicrosoft ve spolupráci sNSA, NATO, evropskými úřady a ukrajinskými kyberbezpečnostními silami pomohla zlikvidovat velký kyberútok, který na začátku Rusové chystali.[126]
Tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany UkrajinyOleksij Danilov potvrdil, že ukrajinské úřady věděly, že Rusko zaútočí, a začaly se připravovat již v listopadu 2021, ale neoznámily to, aby nevyvolaly chaos. Zaskočilo je pouze zapojení Lukašenkova Běloruska, se kterým nepočítaly.[127]
USA v roce 2022 hned v počátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu varovaly Rusko, že použití taktickénukleární zbraně bude znamenat okamžitý vstup USA do války, likvidaci ruské Černomořské floty a veškerých ruských pozemních a vzdušných cílů na ukrajinském území. Bývalý šéfCIADavid Petraeus potvrdil, že to byl vážně míněný postoj, který zastávaly i politické špičky ve Washingtonu a postoj spojenců v Evropě by v tomto ohledu nehrál žádnou roli, a který byl sdělen Rusku před prostředníky (Čína,Indie).[128] Americký prezidentJoe Biden v té době v projevu na Valném shromáždění OSN v New Yorku obvinilPutina z „otevřeného jaderného vyhrožování Evropě“.[129] Rusko (Putin) ve stejné době mění ruskou jadernou doktrínu a otevřeně vyhrožuje jaderným útokem nazápadní země, které podporují Ukrajinu.[130]
Rusko používá po celý konflikt proti ukrajinským vojákům chemické zbraně, což je v rozporu s uzavřenými úmluvami.[131] Moskva obvinění odmítá, podobně jako Kyjev, který čelí protichůdným tvrzením.[132]
Největší rozsah invaze okolo 24. března, před stažením Ruska ze severní části UkrajinyMapa držení obcí a měst stranami válčícími na Donbasu. Stav: 23. srpna 2022.
Invaze probíhala v prvních fázích ostřelováním různých vojenských cílů na celém území Ukrajiny, obsazováním letišť a dalších strategických objektů. Ruská vojska čineoznačené jednotky postupovaly z východu v oblasti samozvaných separatistických republik, od jihu z okupovanéhoKrymu i od severu z území Ruska i Běloruska. Dne 2. března dobyla ruská vojska městoCherson, dosud největší dobyté město.[133] V následujících dnech se konaly ve městě protesty proti okupaci, kterých se zúčastnilo několik tisíc lidí a které byly ruskými vojáky rozehnány střelbou.[134]
Dne 26. března prohlásilgenerálplukovník ruského generálního štábuSergej Rudskoj, že „v zásadě byly dosaženy cíle první fáze operace a bojové schopnosti ukrajinských ozbrojených sil byly významně oslabeny“. Rusko se poté stáhlo ze severní části Ukrajiny a soustředilo se na ovládnutí východu, tj. oblastiDonbasu.[135]
Dne 23. května byl v Kyjevě odsouzen první ruský voják od začátku invaze – seržant Vadim Šišimarin byl shledán vinným, že 28. února zastřelil z okna auta 62letého Ukrajince na rozkaz jiného ruského vojáka ve vsi Čupachivka na severovýchodě země. K činu se přiznal hned první den procesu.[137]
Dne 23. června dostali obránci městaSeverodoněck příkaz od ukrajinského vojenského velení, aby se z města stáhli.[138] Dne 25. června, několik měsíců po začátku těžkých bojů v této oblasti, bylo město ruskou armádou a proruskými separatisty dobyto.[139] Dne 27. červnaVojenské vzdušné síly Ruské federace provedlyraketový útok na obchodní centrum vKremenčuku, přičemž bylo zabito 18 lidí. V době útoku se v obchodním centru mělo nacházet zhruba 1000 lidí.[140][141] Dne 2. července se ukrajinští vojáci stáhli z městaLysyčansk. Následujícího dne oznámil ruský ministr obranySergej Šojgu, že ruská armáda toto město dobyla, čímž fakticky získala kontrolu nad celouLuhanskou oblastí.[142][143] Ta připadla Česku pro budoucí obnovu země.[144]
Dne 18. srpna 2022 poradce ukrajinského prezidentaOleksij Arestovyč uvedl, že válka je ve strategickém patu, za měsíc prý nedošlo k větším strategickým změnám.[145]
Anektovaná území jihovýchodní Ukrajiny, červená linka značí území pod ruskou kontrolou k 30. září 2022
Dne 6. září 2022 nastala velká Charkovská protiofenzíva při které dokázali Ukrajinci dobýt zpátky celouCharkovskou oblast, včetně důležitých měst, jako jsouIzjum,Kupjansk aBalaklija. Hlavní fáze trvala šest dní a dokázalo se během ní osvobodit více než 3000 km² území.[146]
Dne 30. září 2022 se staly 4 ukrajinské oblasti z větší části okupované Ruskem (Doněcká, Luhanská, Chersonská a Záporožská oblast) součástí Ruské federace na základě referenda o připojení k Rusku. Výsledkyreferend a jejich průběh byly mezinárodně zpochybněny a většinou států OSN neuznány.[148]
Od 5. června 2023 se spekulovalo, že začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva,[150] tu Kyjev potvrdil až 10. června.[151] Obě strany mají velké ztráty, ovšem v počáteční fázi je postup pomalejší než byl očekáván.[152] Podle českého prezidentaPetra Pavla bude mít Ukrajina pouze jeden pokus na to, aby provedla zásadní protiofenzivu, další rok již hrozí, že klesne o válku zájem a bude velmi obtížné získat na další finance.[153]
Dne 1. prosince 2023 uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že ukrajinská protiofenziva nebyla úspěšná, odůvodnil to především nedostatkem zbraní a pozemních sil.[154] Zelenskyj také prohlásil, že pro Ukrajinu bude jednodušší získat zpět poloostrov Krym než oblast Donbasu na východě země, Donbas je prý totiž silně militarizován a jsou tam časté proruské nálady.[155]
Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) podle proslovu prezidenta Putina v prosinci 2023, Putin i nadále trvá na svých maximalistických cílech na Ukrajině, které se rovnají úplně kapitulaci Ukrajiny i Západu.[156] Pokusil se také popřít slova amerického prezidenta Joea Bidena, který prohlásil, že Rusko v budoucnu zaútočí na některou z členských zemí NATO, Rusko prý nemá žádný důvod bojovat proti NATO. Analytici považují Putinova slova za „prázdná“, protože dříve vyhrožoval Finsku (když prohlásil, že Finsko bude mít s Ruskem po vstupu do NATO problémy) a Polsku (když prohlásil, že Rusko odpoví všemi možnými prostředky na přesun polských vojsk k hranicím s Běloruskem).[156]
Dne 17. února 2024 ruská armáda po dlouhé bitvědobyla Avdijivku, předměstí městaDoněcku. Toto vítězství mohlo zvýšit morálku Ruska, podle některých názorů šlo však spíše oPyrrhovo vítězství, když ruská armáda v těchto bojích ztratila přes 16 tis. vojáků a stovky kusů obrněné techniky a jejich výsledkem bylo prakticky kompletní zničení města.[157][158]
Pohled na městoVovčansk v Charkovské oblasti, kterým procházela frontová linie, červen 2024
Po půlroční republikánské blokaci poslanci vamerické Sněmovně 20. dubna 2024 schválili pozměněný zákon o pomoci Ukrajině už dříve schválenýSenátem. Pro Ukrajinu se počítá s přibližně 61 miliardami dolarů na vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině a partnerům v regionu.[159][160] Důvodem byla reálná možnost, že Evropa v případě neúspěchu Ukrajiny bude ohrožena rozpínavostí Ruska.[161]
V květnu 2024 zahájila ruská armáda z území Ruska ofenzivu vCharkovské oblasti, jejímž cílem mělo být zřejmě dobytíCharkova. Armáda obsadila přes 10 vesnic, z oblasti bylo evakuováno přes 10 tis. obyvatel. Koncem května se postup ruské armády v této oblasti zastavil.[162]
V dubnu 2024 ukrajinský prezident Zelenskyj podepsal novýmobilizační zákon,[163] aby mohl být navýšen počet vojáků v ukrajinské armádě.[164][165] Podepsal také zákon o snížení věku pro mobilizaci do ukrajinské armády z 27 na 25 let.[166] V květnu 2024 nadále platilo vládní nařízení z února 2022, že ukrajinští muži ve věku od 18 do 60 let nesmí opustit Ukrajinu.[167] Ukrajinské úřady prováděly nucenou mobilizaci v ulicích ukrajinských měst.[168] Mnoho ukrajinských mužů se snažilo odvodům do armády vyhnout pomocíkorupce.[169]
V srpnu 2024 ukrajinská armáda zahájila první ofenzivu na území Ruska, kdyžzaútočila na Kurskou oblast, během které obsadila mj. městoSudža. K 8. srpnu 2024 pronikla až 35 km do ruského vnitrozemí.[158] Cíle útoku nejsou jasné.
V říjnu 2024 se do invaze na straně ruské armády zapojili vojáci zeSeverní Koreje. Podle Ukrajinské vojenská rozvědky se má do bojů zapojit 12 tisíc těchto vojáků.[170]
Bidenova administrativa koncem roku 2024 tlačila na Ukrajinu, aby snížila věk branců a začala mobilizovat mladé lidi už od 18 let, protože Ukrajina podle americké vlády už dostala potřebné zbraně, ale musí zvýšit počet vojáků, aby mohla pokračovat v boji.[171] Od února 2025 bylo umožněno narukovat lidem ve věku 18 až 24 let.[172]
Množily sedezerce v ukrajinské armádě a jen za rok 2024 zahájili ukrajinští vojenští prokurátoři 60 tisíc řízení s vojáky, kteří opustili pozice. Za dezerci z ukrajinské armády hrozí až dvanáct let vězení.[173] Ukrajinský zákonodárce se znalostí armádních záležitostí odhadoval, že ke konci roku 2024 z ukrajinské armády dezertovalo až 200 000 mužů. Jednalo se často o nedávno mobilizované nováčky, ale také o vojáky vyčerpané po několika letech nepřetržitých bojů.[174]
Začátkem roku 2025 ruské síly postupovaly na východní Ukrajině.[175][176] Dne 28. dubna představitelé Severní Koreje poprvé potvrdili účast vojáků ve válce.[3]
Dne 28. února 2022 se ruská a ukrajinská delegace poprvé během invaze sešla na ukrajinsko-běloruských hranicích k rozhovorům, po šesti hodinách však průlom nepřinesly a obě strany se dohodly na dalším jednání.[177] Rozhovory o příměří poté nadále pokračovaly prostřednictvím videohovorů.[178]
Ruská strana si kladla šest podmínek: ukrajinskou neutralitu (nevstoupení do NATO), odzbrojení a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi, proces „de-nacifikace“, zákonná práva používání jazyka ruských menšin v zemi, uznání nezávislosti dvou separatistických republik (DLR aLLR) a uznání Krymu jako součásti Ruské federace.[179] Ukrajinská delegace žádá příměří, okamžité stažení ruských vojsk a bezpečnostní záruky.[180] K jistému porozumění došlo u prvních čtyř ruských požadavků, zbylé dva byly nejpalčivější problémy jednání.[179]
Ruská strana byla do poslední chvíle v naději, že Ukrajinu dotlačí do podpisu takové dohody o příměří, kde bude obsažena neutralita Ukrajiny. Rusko bylo připraveno zakončit válku, jestli Ukrajina přijme neutralitu a dá garance, že nevstoupí doNATO. Ukrajina nepřijala mírový návrh ze dvou příčin: Zaprvé by se musela měnit ukrajinská ústava, kde je zapsáno, že se Ukrajina chystá stát členem NATO a za druhé kvůli nedůvěře k ruské straně, že splní své závazky. Kromě toho rozhodnutí Ukrajiny ovlivnilBoris Johnson, který po návratu z istanbulských mírových jednání navštívil Kyjev a vyzval, ať se nic nepodepisuje-ať se místo toho bojuje.[181]
Předseda amerického sboru náčelníků štábůMark Milley vyzval v listopadu 2022 Ukrajinu a Rusko, aby zahájily mírové rozhovory.
Jeden z pracovních dokumentů z istanbulských jednání s názvem „Smlouva o trvalé neutralitě a zárukách bezpečnosti pro Ukrajinu“ byl podepsán ukrajinskou delegací.[182] Podle Putina byl odsouhlasen návrh této dohody, ale po stažení ruských jednotek z blízkosti Kyjeva – na žádost ukrajinské strany, aby Rusko vytvořilo podmínky pro uzavření konečné dohody – kyjevské úřady opustily všechny předchozí dohody.[183]
V polovině března 2022 předložilo Rusko Ukrajině návrh mírové dohody, kterou připravilo už před zahájením útoku. Podle polského diplomata Jakuba Kumocha, který se zúčastnil mírových jednání mezi Moskvou a Kyjevem, byla ruská dohoda pro Ukrajinu ponižující a předem počítala s kapitulací Ukrajiny a ztrátou území, za což ale zároveň nenabízela žádné reálné záruky.[184]
Od července 2022 ukrajinský prezident Zelenskyj odmítá jednat o příměří, Ukrajina prý musí nejprve dobýt zpět všechna ztracená území na východě země, až pak přijde čas na jednání.[185]
Předseda sboru náčelníků štábů americké armádyMark Milley naléhal v listopadu 2022 na Ukrajinu a Rusko, aby našly „politické řešení“, a varoval, že válku na Ukrajině nelze vyhrát čistě vojenskými prostředky. Milley řekl, že je nepravděpodobné, že by Ukrajina dokázala Rusko rychle porazit, a vyzval ukrajinské vedení, aby po úspěšnéukrajinské protiofenzívě na podzim roku 2022 využilo silnou vyjednávací pozici a začalo s Ruskem jednat.[186][187] Bidenova administrativa se od Milleyho slov distancovala a ujistila ukrajinskou vládu, že bude dál podporovat její válečné úsilí.[188]
V červenci 2022 ruský ministr zahrančíSergej Lavrov prohlásil, že cílem Ruska je svrhnout prozápadní vládu na Ukrajině,[189] ale koncem roku 2022 řekl, že míru bude dosaženo, když Ukrajina uzná ruskou suverenitu nadanektovanou jihovýchodní Ukrajinou.[190]
K lednu 2023 Putin uvedl jako podmínku k vážnému dialogu s Ukrajinou uznání požadavků na zohlednění nových územních skutečností.[191]
V listopadu 2023 na summituG20 Vladimír Putin kritizoval ukončení mírového jednání ukrajinskou stranou, apeloval na jejich obnovení a ukončení tragických válečných akcí na Ukrajině.[192]
Dne 23. prosince 2023 deníkThe New York Times zveřejnil informaci, kterou získal od několika vysoce postavených amerických a ruských představitelů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, že Putin od září 2022 několikrát tajně nabídl přes prostředníky, že je ochoten uzavřítpříměří, které zmrazí válku na současných frontových liniích.[193] Bývalý vysoký ruský představitel řeklThe New York Times, že Putin byl ochoten zastavit válku na současných pozicích, ale nebyl ochoten ustoupit o jediný metr.[194] Tajné nabídky na příměří a zmrazení konfliktu byly v roce 2023 odmítnuty Ukrajinou i Spojenými státy.[195][196]
Podle průzkumu agenturySTEM z ledna 2024 by více než dvě třetiny Čechů (69 %) podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu, že by Rusko získalo část ukrajinských území.[197] K říjnu 2024 by si již více než polovina Rusů přála okamžitý konec války.[198]
V květnu 2024 zveřejnila agentura Reuters informaci s odkazem na čtyři ruské zdroje z Putinova okolí, že Putin je ochoten uzavřít příměří a zastavit válku na „současné linii bojů“, ale je připraven dál bojovat, pokud Ukrajina a západní země jeho návrh na příměří odmítnou.[199]
V květnu 2024 byl představenčínsko-brazilský mírový plán, šestibodový návrh vyzývá k okamžitému příměří, deeskalaci a obnovení přímých mírových rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou. Volodymyr Zelenskyj jej odmítl jako „destruktivní“.[200] V září 2024 vyjádřilo podporu tomuto plánu iŠvýcarsko.[201]
V říjnu 2024 předložil Volodymyr Zelenskyj pětibodový mírový plán, který zahrnuje vstup Ukrajiny do NATO, posílení ukrajinské obrany a vyzbrojení ukrajinské armády, podpis dohody se Spojenými státy a dalšími spojenci, která by umožnila společné využívání ukrajinských přírodních zdrojů, přesun války na ruské území, a boj s Ruskem až do jeho porážky a vytlačení z ukrajinského území. Zelenskyj odmítl příměří s Ruskem, které by zmrazilo frontovou linii.[202]
Setkání zástupců Spojených států, Saúdské Arábie a Ruska v Rijádu dne 18. února 2025
V únoru 2025 dala ukrajinská vláda a její evropští spojenci jasně najevo, že jsou znepokojeni tím, že americký prezidentDonald Trump zahájil jednání s ruským prezidentem Putinem a má v úmyslu učinit ústupky Rusku.[203] Americký ministr zahraničíMarco Rubio odmítl obavy, že by Ukrajina a Evropa byly vyloučeny z jakýchkoli budoucích mírových jednání o ukončení války na Ukrajině.[204] Rubio řekl, že nebude jednoduché ukončit tak složitou válku, jako je tato, ale Donald Trump je jediným vůdcem na světě, který by potenciálně mohl zahájit mírový proces vedoucí k ukončení války.[205]
Dne 18. února 2025 se americká a ruská delegace setkaly vRijádu vSaúdské Arábii, aby jednaly o možnosti zahájit mírová jednání.[206] Americký ministr zahraničíMarco Rubio uvedl, že cílem setkání bylo zjistit jaké má Rusko skutečné úmysly a jestli má zájem o mírová jednání.[207] Dne 21. února americký prezident Donald Trump prohlásil, že Zelenskyj a Putin by spolu měli začít jednat o míru, aby zabránili dalšímu zabíjení mladých vojáků a smrti „milionů“ lidí.[208]
Turecký prezidentRecep Tayyip Erdoğan řekl, žeTurecko by bylo „ideálním hostitelem pro případná jednání mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy“, s tím, že Rusko i Ukrajina považují Turecko za „spolehlivého prostředníka“.[209]
V Bílém domě se 28. února 2025 sešli prezidenti Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump s viceprezidentem J. D. Vance za účelem podpisu dohody o těžbě nerostů americkými firmami na Ukrajině, čímž Trump podmínil další pomoc USA. Téměř hodinová schůzka skončila roztržkou, při které Američané vyčetli Zelenskému nedostatek úcty.[210] Následně došlo z rozhodnutí Trumpa k zastavení americké pomoci Ukrajině i sdílení informací. Trump mluvil o 500 miliardách, které USA investovaly do Ukrajiny a které by chtěl pro USA získat zpět pomocí fondu na těžbu. Zelenskyj poté znovu potvrdil ochotu podepsat dohodu, přestože výše pomoci USA byla zpochybněna.[211] Ukrajina deklarovala připravenost na pozastavení bojů na 30 dní ve vzduchu, na souši i na moři.[212]
Dne 18. března 2025 se uskutečnil telefonní rozhovor Trumpa a Putina, při kterém Putin přislíbil okamžité zastavení útoků na energetickou infrastrukturu.[213] Útoky však pokračovaly.[214]
Dne 22. října 2025 Zelenskyj souhlasil s Trumpovým návrhem zastavit boje na současné linii, označil to jako dobrý kompromis.[215] Podle Trumpa ovšem návrh Rusko odmítlo, s tím, že požaduje postoupit celé území Donbasu, naopak je ochotno vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti.[216][217]
Anonymous pomocí DDoS útoku odstavil webové stránky ministerstva RF.
DeníkThe Times zveřejnil informaci, že v době od skončeníOlympijských her v Pekingu do začátku ruské invaze na Ukrajinu podnikli čínští hackeři asi 600 útoků na ukrajinské weby spojené s ministerstvem obrany Ukrajiny, jadernými zařízeními a dalšími úřady. Účelem útoku bylo získat nebo zničit data, ale ukrajinští odborníci tvrdí, že žádný z útoků nebyl úspěšný. Ukrajinská rozvědka původ útoků nekomentovala, ale zdroje z amerických zpravodajských služeb potvrdily, že za kybernetickými útoky stojí čínští hackeři.[218][219]
Z dat, která získal bezpečnostní systém Turris Sentinel a hardwarový firewall Turris Shield, které provozuje správce české národní doményCZ.NIC, ruští hackeři zkoušeli zranitelnost ukrajinských cílů na webu už 36 hodin před invazí. Během přibližně dvou hodin zachytila asi čtvrtina routerů, které sdílejí data se systémem Turris Sentinel, snahy o hledání míst napadnutelných následným útokem, pocházející z Ruska.[220]
Útoku ruské armády předcházel 23. února 2022 kybernetický útok typuDDoS.[221] Od 16:30 kyjevského času byly nedostupné webové stránky ukrajinského parlamentu, ministerstva zahraničních věcí a Rady ministrů (včetně všech stránek jednotlivých ministerstev) a Bezpečnostní služby Ukrajiny. Internetové stránky Rady ministrů byly znovu spuštěny přibližně v 17:10 místního času; většina ostatních stránek byla spuštěna do dvou hodin po útoku. Nezávislý výzkumník hrozeb Snorre Fagerland ve spolupráci sBellingcat aThe Insider určil jako zdroj útoku webovou službu, která zřejmě slouží jako řídicí a kontrolní centrum a která sehrála roli v minulých kybernetických útocích spojených s ruskými státními zájmy. Použitý malware má souvislost s předchozími kybernetickými útoky na ukrajinskou vládu z dubna 2021 a také na gruzínskou vládu a předběžně je připisován hackerskému oddělení ruské vojenské rozvědky (GRU), známému jako APT28 neboFancy Bear.[222]
V den útoku Ruska na Ukrajinu byl hackerským útokem zasažen satelitní internet KA-SAT, jehož prostřednictvím EuroSkyPark připojuje k síti až 5800 německých větrných elektráren Enercon s výkonem okolo 11 GW. Větrné elektrárny po výpadku spojení přešly do automatického režimu a nadále vyrábějí elektřinu, nelze je ale dálkově monitorovat a ovládat.[223] 3. března na tiskové konferenci francouzského ministerstva ozbrojených sil generál Michel Friedling potvrdil, že proti satelitnímu systému KA-SAT byl veden kybernetický útok a jeho zákazníci jsou stále bez konektivity.[224] Americká společnostViasat, která vlastní satelity, poskytla 30. března nové podrobnosti o způsobu provedení kybernetického útoku, který je dosud největším známým útokem v rámci války. Útok postihl uživatele od Polska po Francii, vyřadil z provozu vzdálený přístup k tisícům větrných turbín ve střední Evropě. Na Ukrajině v prvních hodinách ruské invaze způsobil značnou ztrátu komunikace. Útok v časných ranních hodinách 24. února na satelitní síť KA-SAT začal distribuovaným útokem typu DDoS („denial-of-service“), který vyřadil z provozu velké množství modemů. Poté přešel k destruktivnímu útoku, při němž škodlivá aktualizace softwaru distribuovaná v síti vyřadila z provozu desítky tisíc modemů v celé Evropě tím, že přepsala jejich vnitřní paměť. Viasat svým zákazníkům v Evropě, z nichž většina využívá službu pro širokopásmový přístup k internetu pro domácnosti, zaslala 30 000 náhradních modemů. Nejvyšší ukrajinský představitel pro kybernetickou bezpečnost Victor Shora uvedl, že nemá informace o tom, zda byla služba obnovena, a nedokázal říci, které ukrajinské agentury mimo armádu byly postiženy. Ze smluv však vyplývá, že mezi zákazníky, mezi nimiž jsou i policejní orgány a obce, je i ukrajinská agentura Shora, Státní služba pro speciální komunikace.[225]
Antivirová společnostESET uvedla 1. března, že stovky zařízení na Ukrajině byly napadeny těsně před vpádem ruských vojáků do země destruktivním virem nazývaným HermeticWiper. Analýzou malwaru zjistila, že vznikl již 28. prosince 2021 a útok byl připravován nejméně 2 měsíce předem. S ukrajinskou vládou spolupracují bezpečnostní experti společnostiMicrosoft. Na ruské straně pracuje více hackerských skupin – uskupení Conti, běloruské UNC1151, skupina SandWorm (patrně organizovaná přímo ruským státem) a TheRedBanditsRU.[226]
Nezávislý ukrajinský web Suspilne, který nepřetržitě informuje o situaci během ruské invaze na Ukrajinu oznámil 1. března, že byl terčem útoku počítačovým virem, který maže data. Ve stejnou dobu byl rušen signál satelitního vysílání UA: Pershiy.[227] Ruští hackeři znovu napadli stránky ukrajinského zpravodajského webu Suspilne News 8. března v 10.51. Suspilne pokračuje v poskytování informací na sociálních sítích: Telegram, Facebook, Instagram, YouTube, Viber a také na Twitteru.[228]
Ruští hackeři na napadení ruských vládních webů 16. března reagovali napadením ukrajinské státní televize, kam na lištu vpašovali falešnou výzvu prezidenta Zelenského, aby Ukrajinci složili zbraně. Ten to komentoval jako dětinskou provokaci a vzkázal ruským vojákům aby složili zbraně a vrátili se domů.[229]
Na finanční instituce na Ukrajině byl podniknut útok novým druhem viru, označovaným CaddyWiper, který se snaží ničit data. Při šíření škodlivého kódu byl zneužit mechanizmus pro hromadnou konfiguraci operačního systému Windows.[230]
Do kybernetické války proti Západu se zapojili také čínští hackeři ze skupinyMustang Panda. Jejich hackerské nájezdy cílí na evropské diplomatické subjekty, a to včetně jednotlivců zapojených do služeb pro uprchlíky a migranty. ČeskýNárodní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) už od konce února varuje, že hrozba kybernetických útoků a kyberšpionáže platí i pro české subjekty.[231]
Dne 19. března oznámila Státní služba pro speciální komunikaci a ochranu informací Ukrajiny, že od 15. února bylo na Ukrajinu ruskými hackery podniknuto více než 3 000 útoků DDoS. Dosavadní rekord činil 275 útoků DDoS za den. Nejsilnější útok ve své špičce přesáhl 100 Gb/s. Hackeři útočí především na informační zdroje státních úřadů, institucí a společností ve finančním a telekomunikačním sektoru. Všechny služby však fungují a jsou uživatelům k dispozici. Poskytovatelé a operátoři se potýkají s kybernetickými útoky na své sítě.[232] 28. března byl z Ruskem okupovaných území podniknut kybernetický útok na ukrajinského poskytovatele telekomunikačních služebUkrtelecom. Předcházela mu přípravná fáze, během které se hackeři snažili analyzovat, jak je uspořádána IT infrastruktura poskytovatele. Druhou fází byl kybernetický útok z 28. března, během kterého se hackeři pokusili vyřadit zařízení a služby společnosti a získat kontrolu nad sítí a zařízením společnosti Ukrtelecom. Tento útok IT specialisté společnosti Ukrtelecom odvrátili tím, že dočasně omezili přístup ke službám pro soukromé uživatele a firmy. Uživatelská data nebyla v důsledku kybernetického útoku poškozena ani ohrožena.[233]
Check Point zveřejnil detaily o struktuře a fungování známé ruské ransomwarové skupiny Conti, která může mít vazby na tamní zpravodajské služby. Conti navenek operuje jako klasická high-tech společnost s jasnou řídící, finanční i personální strukturou, ale podniká ransomwarové útoky na desítky organizací včetně kritické infrastruktury a zdravotnictví a vymáhá výkupné. Přitom její zaměstnanci, placení z výnosu této trestné činnosti ani nemusejí vědět, že se podílejí na kyberzločinech.[234]
Ředitel FBIChristopher Wray oznámil, že Federální úřady USA zlikvidovaly botnet, který byl řízen ruskou vojenskou zpravodajskou službouGRU. Botnet, který v tomto případě zahrnoval tisíce infikovaných síťových hardwarových zařízení, byl zneškodněn dříve, než mohl způsobit škodu.[235]
Druhý den konfliktu se ve velkém rozběhly kybernetické útoky proti Rusku. Ukrajina kvůli hrozbě ruské hybridní války začala ve velkém rekrutovat hackery.[236] Představitelé ukrajinskéhoministerstva obrany požádali hackerské podsvětí o pomoc při posilování kybernetické bezpečnosti. Spoluzakladatel kyjevské společnosti Cyber Unit Technologies zabývající se kybernetickou bezpečností Jegor Aušev, sdělil, že budou provádět digitální špionáž proti ruským silám, zatímco defenzivní dobrovolníci pomohou chránit infrastrukturu země.[237] Skupina IT dobrovolníků, která si říkáIT Army of Ukraine, má více než 230 000 příznivců na Telegramu a tipuje cíle, na které mají hackeři zaútočit, jako jsou ruské banky a burzy kryptoměn.[238]
Hackerská skupinaAnonymous v nočních hodinách 24. února oznámila natwitterovém účtu, že oficiálně vstupuje do kybernetické války s Ruskem[239] a ráno 25. února oznámila, že vyřadila z provozu zpravodajskou staniciRT (dříve Russia Today).[240][241] Cílem hackerských útoků se staly rovněž weby Kremlu,ruské vlády aministerstva obrany.[242] Hackeři vyslovili své přesvědčení, že Ukrajina je demokratická země napadenáfašistickou diktaturou a nejde o bitvu mezi NATO a Ruskem, ale o boj demokracie sfašismem.[237] K blokování webů pro ruské klienty i firmy vyzývali rovněž čeští programátoři a zveřejnili skript, který umožní všem správcům webových stránek zablokovat přístup ruským uživatelům.[243] Dne 8. března byl web projektu asi hodinu terčem masivního hackerského útoku typu DDoS. Do projektu, který ruským uživatelům zobrazuje ukrajinskou vlajku a požadavek zastavit ruskou agresi proti Ukrajině, je zapojeno 16 580 webů.[244] Hackerská skupina Anonymous 26. února vyřadila weby šesti ruských státních institucí, včetně cenzurního úřaduRoskomnadzor. Na Twitteru zveřejnila video s ruskými televizními stanicemi vyhrávajícímiukrajinskou hymnu.[245]
SkupinaAnonymous mobilizovala pro válku s Putinovým režimem hackery po celém světě a 27. února vyslala následující vzkaz přímo Putinovi:„Pokud budete pokračovat v této cestě, ztratíte podporu ruských občanů, ostatní země světa s vámi odmítnou spolupracovat a budete čelit bezprecedentním kybernetickým útokům ze všech koutů světa. Členové Anonymous vyhlásili vašemu agresivnímu režimu kybernetickou válku a v posledních několika dnech vyřadili zprovozu řadu vládních webových stránek. Několik vyřazených webových stránek je však pouze začátek. Brzy pocítíte hněv světových hackerů, z nichž mnozí pravděpodobně pocházejí z vaší země. Vaše tajemství již nemusí být vbezpečí a existuje možnost, že budou napadeny klíčové součásti vaší vládní infrastruktury. Nyní, s invazí na Ukrajinu, se začínají do popředí dostávat předchozí invaze do Gruzie a na Krym a ukazují jasnou strategii Ruska, jak znovu získat oblasti, které kdysi držel Sovětský svaz. Sovětský svaz před mnoha lety selhal a svět na brutalitu tohoto režimu nezapomněl. Lidé na celém světě se vám budou bránit na každém kroku. Tuto válku nemůžete vyhrát bez ohledu na to, jak mocní si myslíte, že jste.“[246]
Facebook,YouTube a čínskýTikTok zablokovaly 2. března vysílání proruských médiíRT aSputnik.[247]Microsoft jako globální společnost uvedl, že má jen omezené možnosti jak sankcionovat Rusko. Aby zabránil šíření ruské propagandy, zablokoval na svých webových stránkách státem sponzorovaný obsah televizí RT (Russia Today) a Sputnik a zároveň odstranil zpravodajské aplikace RT z obchodu Microsoft Store. Bezpečnostní expertiMicrosoftu spolupracují s ukrajinskou vládou, aby jí pomohli odrážet kybernetické nájezdy hackerů, kterých během prvních tří dnů bojů přibylo o 196 %. Anglická softwarová společnost INSYDIUM, jejíž pluginy užívají i ruské banky, zablokovala hned po vpádu ruských vojsk bez varování všem ruským uživatelům licence na své aplikace, což způsobilo nefunkčnost některých směnárenských aplikací a nemožnost vybrat si peníze.[248]
Hackerské skupině NB65, která je kAnonymous přidružená, se v noci na 2. března podařilo vyřadit z provozu počítačové systémy kontrolního centra ruské vesmírné agenturyRoskosmos. Jejím prostřednictvím jsou řízeny išpionážní satelity, které jsou pro Moskvu při útoku na Ukrajinu klíčové. Ruská strana to nepotvrdila, ale hackeři na Twitteru zveřejnili snímky z administračního rozhraní serverů, které potvrzují, že jsou skutečně mimo provoz.[249] Útok nakonec potvrdil šéf agenturyDmitrij Rogozin, který kybernetický nájezd odsoudil. Podle ruské státní agenturyTASS navíc požaduje potrestání hackerů.[250]
Ukrajinský zpravodajský webUkrajinska pravda 2. března uvedl že ukrajinské Centrum obranných strategií získalo osobní údaje 120 000 ruských vojáků bojujících na Ukrajině. Záznamy obsahují jména, adresy, čísla pasů, názvy jednotek a telefonní čísla. Web nyní tyto údaje volně sdílí na svých internetových stránkách, ale nebylo možné je ověřit.[251]
Dne 4. března ohlásili hackeřihnutí Anonymous, že se jim už podařilo napadnout 2 500 webových stránek ruské a běloruské vlády, státních médií, bank, nemocnic, letišť, společností a proruských hackerských skupin, nejčastěji útoky typu DDoS. Na opačné straně stojí hackeři TheRedBanditsRU, kterým se podařilo proniknout do kamerového systému ukrajinských policistů.[252]
Dne 5. března ohlásili hackeřihnutí Anonymous, že se jim podařilo napadnout stránky ruskéFederální bezpečnostní služby. Webové stránky FSB nejsou přístupné, místo toho se na nich zobrazuje chybové hlášení.[253]
Ministerstvo pro digitalizaci a média Ruské federace vydalo rozhodnutí, že země se 11. března odpojí odsvětového internetu. Dosáhne tak téměř absolutní kontroly nad tím, jaké informace občané Ruska dostávají. Druhým cílem opatření je ubránit se dalšímkybernetickým útokům, jaké provedli např. hackeři hnutí Anonymous. Tyto anonymní volně spolupracující skupiny mnoha hackerů po celém světě nemusí být nutně soukromé, ale mohou skrývat operace jiných hackerů, včetně státních ze zemí NATO, nebo dokonce Číny, Indie a Izraele. Skupina Anonymous byla schopná napadnout i ruské systémy navádějící rakety dlouhého doletu na cíl a soustředěné kybernetické útoky by mohly Rusko velmi citelně oslabit.[254]
Dne 10. března zveřejnili hackeři z Anonymous více než 360 000 utajovaných dokumentů (balík dat o velikosti 820 GB),[255] které získali proniknutím do databáze ruského cenzurního úřaduRoskomnadzor. Uniklá databáze obsahovala i čerstvé dokumenty, některé nesly razítko 5. března 2022. Dokumenty byly volně přístupné na internetu, očekáválo se, že jejich analýza potrvá minimálně několik dní či týdnů.[256]
V neděli 13. března skupina Anonymous napadla německou pobočku ruské firmyRosněfťRosneft Deutschland a z laptopů zaměstnanců zcizila 20 TB dat. Zároveň na dálku vymazala obsah na 59 telefonech i dalších zařízeních. Předsedou dozorčí rady této firmy jeGerhard Schröder, který je terčem kritiky pro blízké vztahy s Putinem i pro jeho postoj k invazi Ruska na Ukrajinu.[257]
Hackerská skupina GhostSec, která je součástí hnutí Anonymous, získala přístup k několika stovkám ruských vládních i vojenských tiskáren. Začala na nich tisknout protiválečný vzkaz Rusům, který končí slovy: „Sláva Ukrajině! Bůh žehnej Ukrajincům a Rusům. Nechte ruskou vládu zažít, co Ukrajinci zažívají každým dnem.“[258]
Hackeři Anonymous napadli ruskéMinisterstvo pro mimořádné situace. To na svých webových stránkách v noci na 17. března v ruštině zobrazovalo návštěvníkům informace, že na Ukrajině zuří ničivá válka, při které umírají vojáci na obou stranách a informace o tom, že ruská média jsou pod přísným dohledem ruského cenzurního úřaduRoskomnadzor, a proto nemohou o ruské agresi na Ukrajině informovat objektivně.[259] Podle agenturyTASS si ruské ministerstvo pro digitální rozvoj stěžuje, že Rusko čelí bezprecedentním kybernetickým útokům. Napadeny už byly webové stránky Kremlu, dopravce Aeroflot či banky Sberbank.[260]
Hackeři skupinysquad303, která se hlásí k hnutí Anonymous, zřídili speciální webovou stránku1920.in, prostřednictvím které může kterýkoli běžný uživatel internetu Rusům rozesílat zprávy. Díky tomu, že o projektu informovala přední světová zpravodajská média, bylo tak odesláno k 17. březnu už 30 milionů zpráv. Ve zprávě rozesílané na čísla mobilních telefonů stojí: „Vaše média jsou cenzurována, Kreml vám lže. Zjistěte pravdu o Ukrajině. Je čas svrhnout diktátora Putina!“[261]
Hackeři Anonymous 20. března napadli stránky ruské státní korporace pro atomovou energiiRosatom, poslali pozdrav Putinovi a zveřejnili gigabajty dat. Hackeři se také nabourali do populární ruské sociální sítěVkontakte a jejím uživatelům poslali zprávu, ve které se uvádí, že Rusko napadlo Ukrajinu a 25 dní ostřeluje naše města. Zpráva uvádí počet mrtvých Ukrajinců i ztráty útočníků. Autoři zprávy vyzývají Rusy, aby vyšli na náměstí svých měst a požadovali zastavení války a Putinovo odstoupení. Zároveň byli uživatelé upozorněni, že sociální síť byla napadena hackery a veškerá data a korespondence byly předány příslušným orgánům. Ti, kteří mají na svých profilových fotografiích symbol „Z“, mohou být považováni za zločince a zařazeni na seznam mezinárodně hledaných osob. V budoucnu mohou být zadrženi v kterékoli zemi na světě.[262]
Hackeři Anonymous dali 21. března lhůtu 48 hodin všem západním firmám, které dosud nepřerušily své aktivity v Rusku a varovali, že musí Rusko opustit, jinak se stanou terčem hackerů. Na fotografii, kterou zveřejnili Anonymous, jsou loga 41 společností, včetněBurger King,Cargill,Nestlé a dalších, které podle nich financují ruskou armádu a nesou vinu za utrpení Ukrajinců.[263] Hned následujícího dne hackeři z KelvinSecurity Group, kteří se hlásí k Anonymous, hrozbu podpořili zveřejněním 10 GB dat zahrnujících e-maily, hesla, obchodní partnery, atd. firmyNestlé.[264] 23. března na hrozbu reagovala firmaBridgestone a oznámila ukončení svých aktivit v Rusku.[265]
Hackeři Anonymous oznámili 22. března, že získali přístup k aktivům Ruska po celém světě ve výši více než 17 miliard amerických dolarů.[266]
Hackeři Anonymous oznámili 23. března, že pronikli na web ruské Federální služby pro dozor v oblasti školství a vědy (Rosobrnadzor), provedli tzv. defacement a umístili tam ukrajinskou vlajku a vzkaz ruskému prezidentovi – Killer Putin, Fuck Putin![267]
Hackeři Anonymous oznámili 24. března, že se jim podařilo získat dataRuské centrální banky a mají v úmyslu zveřejnit několik desítek tisíc interních dokumentů, včetně tajných dohod.[268] Zároveň zahájili útoky na západní firmy, které odmítají ukončit svou činnost v Rusku, a napadením prostřednictvímDDoS vyřadili tři ruské weby – největšího světového prodejce sportovního zbožíDecathlon, francouzského prodejce pro domácí kutily a zahradnictvíLeroy Merlin a francouzské nadnárodní maloobchodní skupinyAuchan.[269] Přitom opakovali svou výzvu západním firmám, které ještě v Rusku působí, aby tam okamžitě ukončily činnost. Zveřejnili seznam dalších potenciálních cílů, mezi kterými jsou firmy Lenovo, MSI, Acer, Asus, Deutsche Telekom, Knauf, Geberit, Metro, Emirates či Raiffeisenbank.[270] Na varováníhnutí Anonymous reagovala americká softwarová společnost Teradata a také švýcarská firma Geberit a ukončila v Rusku podnikání.[271]
26. března napadli hackeři IT infrastrukturu ruských leteckých úřadů.Ruský úřad pro civilní letectvíRosaviatsia přišel o přibližně 65 terabajtů dat. Podle Rosaviatsia se ztratily všechny dokumenty, pošta, soubory na serverech, registr letadel a leteckého personálu, byl odstraněn systém veřejných služeb. Ztratily se všechny příchozí a odchozí dopisy za období 1,5 roku.[272]
Hackeři Anonymous zveřejnili 4. dubna nový seznam společností, které obcházejí sankce a nadále podnikají v Rusku. Oznámili, že po masakru civilistů vBuče budou tyto firmy terčem kybernetických útoků v rámci kampaně #OpRussia. Na seznamu jsou společnosti jako Lenovo, Acer, Asus, Atos, Check Point, Emirates Airlines, Huawei, Kery Group, Metro AG, MSI, Raiffeisen Bank, Ritter Sport, Turkish Airlines, Tencent či Xiaomi.[273]
Hackerům ze skupiny Black Rabbit, která se hlásí k Anonymous, se podařilo proniknout do počítačových systémů, které řídí bezpečnostní kamery v sídle ruského prezidenta a zveřejnili minutové video, které zachycuje Kreml i s jeho pracovníky z různých místností.[274]
Hackeři Anonymous zveřejnili 8. dubna 437 500 firemních e-mailů, které se jim podařilo stáhnout z napadených serverů ruské ropné a plynárenské společnosti Aerogas, těžební společnosti Forest a petrohradského obchodního centra Petrovsky Fort. U Aerogasu jde o balík 145 GB dat a zhruba 100 tisíc e-mailů.[275]
Hackeři zhnutí Anonymous napadli počítačové systémy čínské investiční banky UBS Securities. Čínu považují za legitimní cíl kvůli jejímu liknavému postoji k ruské invazi na Ukrajinu. Do kybernetické války se už v březnu zapojili phishingovými útoky členové čínské hackerské skupiny Mustang Panda, kteří napadají služby pro uprchlíky a migranty z Ukrajiny v evropských zemích.[276]
Jedním z aspektůukrajinské propagandy je potřeba vyvolat emocionální odezvu ukrajinské i světové veřejnosti pomocí extravagantních a dramatických válečných příběhů, jako jsou například příběhy oKyjevském přízraku, o ukrajinském důchodci, který údajně obyčejnou puškou sestřelil ruskýstíhací bombardérSuchoj Su-34, nebo o ukrajinské babičce, která údajně otrávila osm ruských vojáků palačinkami.[277][277][278]
Putinovo zdůvodnění invaze, že se Rusko „speciální vojenskou operací“ brání před napadením „nacistickou“ Ukrajinou a snaží se chránit ruskojazyčné obyvatelstvo na východní Ukrajině,[92] je považováno za propagandu a dezinformace, které byly určené především pro domácí ruské publikum. Ve svém projevu oznamujícím invazi Putin také nepravdivě tvrdil, žeNATO na Ukrajině vybudovalo vojenskou infrastrukturu a ohrožovalo Rusko.[279] Podle pozdějšího tvrzení „Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině.“ Ministr zahraničí Lavrov to interpretoval slovy: „na Ukrajinu jsme nezaútočili. Vznikla tam situace, která přímo ohrožuje bezpečnost Ruské federace.“ Podobně Putin zamlžoval fakta už při anexi Krymu roku 2014 a teprve později přiznal, že na Krym poslal armádu „pod záminkou ochrany vojenských objektů“.[280]Jevgenij Prigožin naopak v červnu 2023 prohlásil, že „údajná genocida ruských obyvatel v Donbasu a Luhansku je mýtem“, „Ukrajina osm let nebombardovala Doněck, pouze ruské pozice. Ukrajina se nechystala zaútočit na Rusko s vojáky NATO, ruské ministerstvo obrany klame veřejnost i prezidenta. Donbas byl od roku 2014 plundrován Rusy a válka v roce 2022 začala z úplně jiných důvodů, než které byly veřejnosti inzerovány.“.[281]
Putin a Konstantin Ernst, šéf státem kontrolované televizní stanicePrvní kanál. Asi 85 % Rusů získává většinu informací z ruských státních médií, které šíří propagandu a dezinformace.[282]
Putin tvrdil, že běhemválky na Donbase se Ukrajina od roku 2014 dopouštělagenocidy na ruskojazyčném obyvatelstvuDonbasu, a ruská invaze na Ukrajinu měla za cíl tuto genocidu zastavit.[283] Kremelská propaganda, která byla namířená především na domácí ruskou veřejnost, ale měla vliv i mimo hranice Ruska, hovořila o osmi letech genocidy ruskojazyčných obyvatel Donbasu.[284] Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo během války na Donbase 6500 ozbrojených proruských separatistů, 4400 ukrajinských vojáků a 3404 civilistů na obou stranách frontové linie. Naprostá většina civilistů zahynula během prvního roku bojů.[285] V roce 2019 zahynulo na Donbase v důsledku války 27 civilistů, v roce 2020 došlo k 26 úmrtím a v roce 2021 k 25 úmrtím, z čehož více než polovina byla v důsledku exploze min a nevybuchlé munice.[285]
Putinova slova o snaze „ochránit“ ruskojazyčné obyvatele na Ukrajině byla v přímém rozporu se skutečností, že ruská armáda během invaze bombardovala a ničila převážně ruskojazyčná města na východě Ukrajiny jakoCharkov,Oděsu neboMariupol, ve kterých většinu obyvatel tvořili etničtíRusové nebo ruskojazyčníUkrajinci.[286]
Tvrzení o boji proti „nacistům“ a „banderovcům“ na Ukrajině je pokusem Kremlu zvýšit podporu pro válku mezi ruskými občany. Kremelská propaganda začala válku na Ukrajině označovat za pokračování „Velké vlastenecké války“ Sovětského svazu protinacistickému Německu,[287][288] protože rétorika 'boje proti fašismu' hluboce rezonuje v Rusku, které utrpělo v boji proti nacistickému Německuobrovské ztráty na lidských životech.[289][290] Jako mnoho dalších zemí měla i Ukrajina okrajovákrajně pravicová hnutí, jakoPravý sektor neboSvobodu, ale analytici se obecně shodují, že ruská propaganda krajně pravicový vliv na Ukrajině silně zveličovala a v ukrajinské vládě, armádě ani mezi voliči neexistuje široká podpora pro krajně pravicové ideologie.[291][292] V ukrajinských parlamentních volbách v roce 2019 získala koalice krajně pravicových stran včetně Pravého sektoru pouze 2 % hlasů a nezískala žádný mandát.[293] Ukrajinský dobrovolnickýPluk Azov, který měl krajně pravicový původ, byl středem pozornosti kremelské propagandy. V době invaze na Ukrajinu v roce 2022 byla ale brigáda do značné míry depolitizovaná.[294][295]
V polovině března 2022 se na sociálních sítích a také na webu ukrajinské televize objevilo falešné video, v němž prezident Zelenskyj vyzýval své vojáky ke složení zbraní. Jednalo se odeepfake, softwarově upravené záběry. Facebook i Twitter vydaly prohlášení, že tato videa odstraňují.[296]
Dne 6. dubna 2022 prohlásil mluvčíruského ministerstva obrany Igor Konašenkov, že ukrajinská rozvědka SBU připravuje provokaci v chemickém závodě Pervomajskyj u Charkova, kde se chystá odpálit zásobník se 120 tunami chloru a obvinit pak ruskou armádu ze způsobení chemické katastrofy. Chemická továrna na uvedeném místě však už několik let nefunguje a většina budov byla zbourána. Na internetu jsou dohledatelné záběry z roku 2013 zachycující výbuch jedné z budov.[297]
Po invazi Ruska na Ukrajinu požádala dne 25. února 2022vláda Petra Fialy aVojenské zpravodajství (žádalo o zablokování 22 webů) sdruženíCZ.NIC o blokování dezinformačních webů, které šířily v Česku ruskou propagandu obhajující invazi.[298] Oprávněnost blokování potvrdil v únoru 2023 Nejvyšší správní soud.[299]
Městský soud v Praze se 29. února 2024 usnesl, že zablokování webu provozovaného společností AC24 s.r.o. v únoru roku 2022, který byl vládou označen za jeden z tzv. dezinformačních webů, bylo nezákonné. Blokace webů porušila nařízení Evropského parlamentu a Rady EU o svobodném přístupu k internetu. Dle tohoto nařízení může poskytovatel připojení web zablokovat pouze ve stanovených případech, například když obsah serveru porušuje zákony daného státu nebo když hrozí zahlcení serveru. Obsah daného webu žádné zákony neporušoval, jelikož český právní řád s tzv. dezinformacemi vůbec neoperuje. Poskytovatel připojení neměl zablokovat web na základě výzvy vlády ČR a Národního centra kybernetických operací (NCKO). Tato výzva byla dle rozhodnutí soudu pouhou politickou proklamací bez právní odpovědnosti. Odpovědnost za škody vzniklé společnost AC24 s.r.o. tak nese poskytovatel internetového připojení T-Mobile. Podle advokátky Denisy Sudolské, která zastupovala poškozenou firmu, se jedná o přelomový rozsudek, neboť do té doby nenesl za zablokování webu nikdo odpovědnost. Společnost T-Mobile se odkazovala na výzvu vlády a NCKO, tyto orgány však nenesly právní odpovědnost, jelikož se jednalo pouze o výzvu a konečné rozhodnutí udělala společnost T-Mobile. Dle advokátky se zablokování webů se podobalo cenzuře s cílem omezit přístup k danému webu.[300][301]
Rusko při zdůvodňování invaze tvrdí, že USA vedly v minulosti také krvavé války bez mandátu OSN, případně že „Počet obětí zločinné politiky USA je srovnatelný s počtem obětí Hitlerova režimu.“[302] Rusko připomíná vojenské akce Západu protianexi Kuvajtu (1990),vojenská akce proti Bělehradu (1999) čivůči Bagdádu (2003), které také nezískaly mandát OSN. Na rozdíl od ruské invaze na Ukrajinu, však Západ o mandát OSN usiloval a předkládal důkazy vRadě bezpečnosti OSN, zatímco podobný postup Rusko v OSN vůči Ukrajině neuplatnilo, nedoložilo údajnou genocidu etnických Rusů na Ukrajině, nepožádalo o mandát Radu bezpečnosti OSN ani nepředložilo tyto věci v plénu OSN.[302]
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja během zasedání Rady bezpečnost 11. března 2022 v sídle OSN obvinil Ukrajinu z vývoje biologických zbraní. Na této konspirační teorii je pravdivý pouze fakt, že Ukrajina má síť biologických laboratoří, které se zabývají výzkumem patogenů, a tyto laboratoře dostávají finanční prostředky a podporu výzkumu také od USA. Laboratoře však vlastní a provozuje Ukrajina a jejich práce není tajná. Je součástí iniciativy nazvané Program snižování biologických hrozeb, jejímž cílem je snížit pravděpodobnost vypuknutí smrtelných epidemií, ať už přírodních, nebo způsobených člověkem.Světová zdravotnická organizace už požádala Ukrajinu, aby zničila všechny vzorky, které by v případě úmyslného nebo náhodného uvolnění mohly představovat hrozbu.
Ve Spojených státech tuto ruskou dezinformaci začala šířit krajní pravice spojená s bývalým prezidentemDonaldem Trumpem, jako skupina „Patriot Voices“,Tucker Carlson zFox News neboDonald Trump Jr. Mnohé z účtů, které toto tvrzení zveřejnily, se odvolávají na ruské propagandistické zdroje. Když představitelé Kremlu ve čtvrtek 10. března 2022 zopakovali konspirační teorii, že USA vyvíjejí biologické zbraně zaměřené na konkrétní etnika, trvalo jen několik minut, než se jejich citace objevily na amerických sociálních sítích. Ředitelka americké Národní zpravodajské služby Avril Hainesová během výpovědi před senátním výborem pro zpravodajské služby potvrdila, že tato vlivová kampaň je zcela v souladu s dlouhodobými snahami Ruska obviňovat Spojené státy ze sponzorování práce s biologickými zbraněmi a je určena především domácímu publiku. Tuto konspirační teorii převzala i čínská státní média a následně ji ještě posílilo čínské ministerstvo zahraničí, které zopakovalo tvrzení Ruska a vyzvalo k vyšetřování.[303]
Vojenské neúspěchy ruské armády v letech 2022–2023
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ji vylepšíte, aby odrážela aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též nadiskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění.
Vojenští analytici hodnotí neúspěšný pokus obsaditKyjev jako zásadní porážku ruské armády. Na letišti vHostomelu Rusové plánovali zřídit základnu, na niž by mohli přivážet další vojáky a lehkou obrněnou techniku na dostřel od centra hlavního města. Do akce byly nasazeny elitní ruské výsadkové jednotky, ale ukrajinská armáda některé vrtulníky sestřelila ještě ve vzduchu a zbytek výsadku zlikvidovala dělostřeleckou palbou a ručními zbraněmi. Snaha o ovládnutí vojenské letecké základny veVasylkivu jižně odKyjeva rovněž narazila na tvrdý odpor a ukrajinská obrana údajně sestřelila několik ruských těžkých dopravních letadelIl-76 s výsadkáři. Další transportní letouny musely změnit směr letu a vrátit se na základny v Bělorusku. Přestože se Rusům nakonec podařilo ovládnout letiště Hostomel, tvrdý odpor Ukrajinců v oblasti hlavního města si vynutil přehodnocení plánu invaze.[304]
Průběh počátku ruské invaze u Kyjeva a neúspěšný pokus o obsazení letiště Hostomel rekapituluje animované video.[305]
Putin,Sergej Šojgu aValerij Gerasimov s představiteli Číny a Mongolska během vojenského cvičeníVýchod 2018Ukrajinská poštovní známka paroduje krádeže Ruské vojenské techniky
Ruský prezident Putin před útokem na Ukrajinu zřejmě přeceňoval sílu ruských ozbrojených sil a věřil v rychlé vítězství.[306][307] Ruské plány na počátku vojenské operace předpokládaly rychlý postup ruských vojsk a ovládnutí Ukrajiny během několika dní.[308] Tomuto vývoji nasvědčovaly i předpoklady amerických tajných služeb.[309] Podle vojenského analytika Dušana Rovenského Rusko počítalo s rychlým postupem a na počátku operace chtělo využít podobný scénář jako přiobsazení Československa v srpnu 1968. Podcenilo přitom náladu obyvatel a odhodlání i bojové zkušenosti ukrajinské armády, získané mimo jiné ve střetech se separatisty na východě země. Podobný výcvik mají v Rusku jen speciální jednotky, ale nikoli vojáci základní služby, které Rusko poslalo na Ukrajinu přímo z vojenských manévrů.
V invazi Rusko nasadilo zastaralou techniku (tankyT-72),[310] která je při překonávání velkých vzdáleností nespolehlivá a selhává v důsledku opotřebení. U Kyjeva se Rusům nepodařilo ovládnout klíčové letiště Hostomel a transportní letouny, které již byly na cestě, musely být odkloněny do Běloruska. Nepřipravenost na dlouhodobější operace se projevuje nedostatkem pohonných hmot a munice a kolony čekají než se podaří dopravit zásoby z Ruska.[311]
Dlouhou kolonu ruských vojsk roztaženou před Kyjevem na 64 kilometrů se podařilo zastavit díky malé ukrajinské průzkumné jednotceAerorozvidka o 30 vojácích, která operuje s drony a je vybavena pouze čtyřkolkami, termokamerou a přístroji pro noční vidění. Těm se podařilo zničit tři první vozidla kolony a pak během následujících dvou nocí i další vozidla. Postupně zničili také některé důležité mosty přes menší vodní toky. Velitelem je plukovník Jaroslav Hončar. Jednotka se zaměřuje také na špionáž a rušičky, které Rusko používá v rámci elektronické války.[312]
Podle vojenského analytika Lukáše Visingra Rusko zabředlo do konfliktu, který nemůže vyhrát. Hluboké systémové problémy v ruských ozbrojených silách se projevily při plánování celé invaze a pokračují zejména v logistice. Rusko postrádá prostředky i vojenskou sílu, která by mu dovolila obléhat velká města a následnou okupaci země se 40 miliony obyvatel. Visingr soudí, že Rusové dojdou k poznání „že Vladimir Putin už není nepostradatelný tak, jak býval. Generálové jsou vojenští profesionálové a musí už nyní chápat, že akce na Ukrajině je z ruského pohledu sebevražda.“ Předpokládá, že „už nyní se v Kremlu podle všech možných indicií a »tradičních politických metod« hledá viník, na kterého se vše hodí. Převrat musí udělat někdo ze silového bezpečnostního aparátu.“[313]
Rusku se nepodařilo zcela zničit ukrajinský systém protivzdušné obrany, který stále částečně funguje. Kromě toho mu chybí specializovaná letadla pro radioelektronický boj, která umožňují ničit nepřátelské systémy PVO a chránit vlastní stroje. Nad Ukrajinou už ztratilo velké množství letadel, včetně nejmodernějších stíhacích bombardérůSuchoj Su-34, které létají nízko, aby nebyly zaměřeny radarem a stávají se pak cílem ručních protiletadlových zbraní jako jsou americké stingery nebo ruské igly. Ruské snímky zničených zaparkovaných letadel ukrajinské armády patrně ukazují pouze vyřazená uskladněná letadla nebo cvičné Albatrosy L-39 na odstavné ploše.[314]
Ruští vojáci, kteří zahynuli ve válce v roce 2022
Ruské armádě nefunguje moderní šifrovací komunikační systém Era, protože v místech, kde operují, zničili 3G a 4G vysílače, na kterých je závislý. Jsou proto nuceni užívat ke komunikaci obyčejné mobilní telefony, které ukrajinská armáda může odposlouchávat a navíc určit jejich souřadnice. Svědčí pro to i úspěšné ničení ruských vozidel přesnou dělostřeleckou palbou.[315]
Podle vyjádření ukrajinské strany se Ukrajincům podařilo zabít pět ruskýchgenerálů:Vitalije Gerasimova (náčelník štábu a 1. zástupce velitele 41. vševojskové armády),Andreje Suchověckého (zástupce velitele 41. vševojskové armády),Andreje Kolesnikova (velitel 29. vševojskové armády),Olega Miťajeva (velitel 150. motorizované divize, měl padnout v bojích u Mariupolu) aAndreje Mordvičeva (velitel 8. gardové vševojskové armády).[316][317][318] Zabití většího počtu takto vysoko postavených důstojníků je v moderní době neobvyklé.[319][320][321] Centrum pro boj proti dezinformacím při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny uvedlo 16. března jména ruských důstojníků zabitých od počátku invaze. Jmenovitě se má jednat o čečenského generálmajora Magomeda Tušajeva, o již jmenované generálmajora Vitalije Gerasimova a generálmajora Andreje Kolesnikova, dále o plukovníka Andreje Zacharova, plukovníka Sergeje Porochňu, plukovníka Igora Nikolajeva,podplukovníka Jurije Agarkova, podplukovníka Dmitrije Sofronova a podplukovníka Michaila Jermolina.[322]
Rusko počet zabitých vojáků nezveřejňuje a z ruských zdrojů lze celkové ztráty pouze odhadovat. Například senátorka za Tuvskou autonomní republikuLjudmila Narusovová uvedla, že z celé roty tamních odvedenců (100 vojáků) přežili jen čtyři. Podle některých odhadů k únoru 2023 bylo zabito nebo zraněno až 200 000 ruských vojáků.[323] Potvrzeny jsou ztráty důstojníků: 5 generálů, 2 plukovníků, nejméně 9 podplukovníků, nejméně 20 majorů a nejméně 70 nižších důstojníků, dále desítky výsadkářů, přinejmenším sedm členů speciálních sil armádní rozvědkyGRU, příslušníci elitních jednotek ruskénárodní gardy a elitní jednotky Viťaz a jednotek OMON, dále nejméně osm vojenských letců a jejich posádky a podle radia Svoboda také nejméně 130 profesionálních vojáků z Dagestánu. Podle vyšetřování BBC dorazil „náklad 200“ (šifra pro zabité vojáky) do nejméně 70 z 83 ruských regionů. V 15 regionech úřady neoznámily ani jediné úmrtí vojáků a jinde zprávy o mrtvých později mažou.[324] Ruská strana neprojevuje zájem o těla svých padlých vojáků, která jsou v rukou Ukrajinců, mnoho těl ruských padlých tak podléhá rozkladu ve válečné zóně. Ukrajinská strana se také pomocí mobilní aplikace snaží padlé ruské vojáky identifikovat a kontaktovat přímo příbuzné padlých v Rusku.[325]
Překvapivý neúspěch ruské armády přičítají západní vojenští odborníci špatně vyváženými investicemi do různých vojenských odvětví, neschopností ovládnout vzdušný prostor, nízkou kvalitou údržby pozemní techniky, chybami v taktice vedení boje, složením armády, kde 20–25 % tvoří branci, špatnou logistikou. GenerálDavid Petraeus k tomu přičítá nekvalitní a neprofesionální ruský poddůstojnický sbor. Západní analytici už v roce 2017 tvrdili, že je síla ruské armády přeceňována a že je technologicky zaostalá. Bývalý velitel sil americké armády v Evropě generálporučík Ben Hodges už 14. března odhadoval, že ruské armádě dochází čas, vojenské síly a možná i munice a kulminace konfliktu může nastat během dvou týdnů.[326] Český plukovník Daniel Zlatník označil za zásadní příčinu katastrofální logistiku ruských útvarů a také vliv onemocněnícovidem-19 (varianta omikron) mezi ruskými vojáky. Problematická byla i neprůchodnost bažinatým územím na severu Ukrajiny a vlivrasputice.[327]
Podle ukrajinského Ministerstva obrany spáchal sebevraždu velitel 13. tankového pluku v rámci 4. tankové divize Ruské federace poté, když zjistil, že 90 % záložních tanků jeho útvaru je kvůli chybějícím součástkám neschopných nasazení. Ruská technika po dekonzervaci ze skladů je v mnoha případech nepojízdná, protože během skladování bylo rozebráno elektrické zařízení, které obsahovalo drahé kovy, nebo byla použita na náhradní díly.[328]
V důsledku enormních ztrát těžké bojové techniky bylo Rusko nuceno nasadit do bojů zastaralé tankyT-62[329][330] a výrazně zastaraléT-55 ze skladů zakonzervovaných zásob.
Prostředky vyčleněné na zbrojní průmysl často končily na soukromých účtech vládních úředníků, velitelů nebo ředitelů podniků. V roce 2019 začala vyšetřovat FSB proč nebyl včas uveden do provozu podnikUralvagonzavod, který měl sériově vyrábět nejnovější ruský tankArmata T-14, představený už roku 2015. Velká část raketové a letecké techniky, kterou ruští vojáci používají, je pouze modernizovaná výzbroj sovětské konstrukce a jinak existuje pouze v prototypech. V armádě je také ve velkém a na všech úrovních zdrojem přivýdělku obchod s palivem, jehož nedostatek se projevil při bojovém nasazení na Ukrajině.[340]
Množství projektů moderních zbraní (hypersonické zbraně, moderní tanky, bezpilotní letouny) v ruské armádě bylo pozastaveno, případně se vývoj dostal jen na úroveň nefunkčních prototypů.[341] U dalších zbraní selhaly při bojovém nasazení jejich zásadní deklarované vlastnosti. Například "nezastavitelné" střelyKinžal byly opakovaně všechny sestřeleny ukrajinskou armádou pomocí systémůPatriot.
Rusko své ztráty na podhodnocuje a nelze je nijak ověřovat. Podle USA byly v prosinci 2023 celkové ztráty živé síly na ruské straně kolem 300 tisíc vojáků. Vladimir Putin 14. prosince 2023 během dlouhého projevu sdělil údaje, ze kterých vyplývají ztráty 363 tisíc lidí.[342]
Hraniční kontrola uprchlíků na přechodu s Maďarskem
Ukrajinu opouštějí zejména ženy s dětmi, protože pro muže platí všeobecná branná povinnost.Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) spolupracuje s vládami sousedních zemí a vyzývá je, aby ponechaly hranice otevřené pro ty, kteří hledají bezpečí a ochranu. K 26. únoru se před válkou pokoušelo uprchnout do sousedních zemí kolem 150 000 Ukrajinců.[343] Podle UNHCR byl počet uprchlíků v neděli 27. února již 368 000, z toho 45 200 dorazilo na hranici s Polskem během 15 hodin.[344] Polsko, kde žije asi 2 miliony Ukrajinců, z nichž mnozí přišli již po první okupaci částí Ukrajiny Ruskem v roce 2014, je připraveno na přijetí až jednoho milionu běženců.[345]
Místo humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny, železniční stanice vKrakově
Podle německého ministra vnitra se EU jednomyslně dohodla se všemi členskými zeměmi, že bude přijímat ukrajinské uprchlíky až po dobu tří let, aniž by museli nejprve žádat o azyl. Komisař pro humanitární pomoc a krizové řízeníJanez Lenarčič očekává, že konflikt humanitárně zasáhne přibližně 18 milionů Ukrajinců a asi čtyři miliony uprchnou ze země.[346]
Podle mluvčíUNHCR Laury Padoan činil počet uprchlíků z Ukrajiny ráno 28. února už 422 000 a kromě toho se na území Ukrajiny nachází asi 100 000 lidí vyhnaných ze svých domovů.[347]
K 1. březnu eviduje UNHCR 660 000 uprchlíků z Ukrajiny, kteří přecházejí hranice Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a Moldávie. Nejhorší je situace na hranici s Polskem, kde čekací doba je až 60 hodin a s Rumunskem, kde čekají až 20 hodin. Ostatní státy vycházejí vstříc a snaží se proceduru přijetí uprchlíků maximálně urychlit.[348]
Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) od začátku ruského útoku na Ukrajinu do 5. března z této země uprchlo do zahraničí zhruba 1,5 milionu lidí. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) oznámil o něco nižší bilanci, 1,3 milionu lidí.[349]
Během neděle 6. března vyhledalo azyl v Polsku dalších více než 142 tisíc lidí. Polsko už od počátku války přijalo 1,1 milionu uprchlíků z celkového množství více než 1,7 milionu lidí vyhnaných z domovů. Podle OSN se jedná o nejhorší uprchlickou krizi oddruhé světové války. UkrajinskýLvov už téměř vyčerpal své možnosti pomoci lidem na útěku před ruskou invazí. Prošlo jím už několik set tisíc lidí a dvě stě tisíc lidí zde uvázlo, přičemž denně přijíždí na lvovské vlakové nádraží padesát tisíc nových běženců.[350]
Britští úředníci vCalais vrátili více než 600 ukrajinských uprchlíků, kterým bez platného víza odmítli povolit vstup do Velké Británie.[351] Britský přístup kritizovala Francie.[352]
Ukrajinští uprchlíci na hranici s Rumunskem 5. března 2022
Z Ukrajiny už podleMezinárodní organizace pro migraci muselo uprchnout 2,3 milionu lidí. Podle dat mobilních operátorůČesko přijalo do 10. března asi 200 000 uprchlíků z Ukrajiny. Vláda očekává, že se tento počet může ještě zdvojnásobit.[354] K 16. březnu bylo podle dat mobilních operátorů vČesku kolem 270 000 uprchlíků zUkrajiny, z nichž více než polovinu tvoří děti.[355]
Aby ulevila státům nejvíce zasaženým přílivem uprchlíků zUkrajiny, přistoupilaEvropská unie k bezprecedentním kroku. Všechny členské státy EU jednomyslně odsouhlasily zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny, kteří nově nemusejí po příchodu do Česka ani jiných států žádat o azyl a automaticky získávají povolení k pobytu. Mohou tak rovnou začít pracovat nebo chodit do školy. Evropská solidarita, ke které se státy EU přihlásily, dalece překračuje míru, o kterou usilovaly dřívější „přerozdělovací kvóty.“[356]
Podle údajůUNHCR ze 16. března 2022 jsou počty uprchlíků (zřejmě spíše počty lidí, kteří překročili hranice) z Ukrajiny v sousedních státech následující:Polsko 1,9 milionu,Rumunsko 491 000,Moldavsko 351 000,Maďarsko 283 000,Slovensko 229 000,Rusko 169 000,Bělorusko 2 000. Počty uprchlíků ve státech, které nemají hranice s Ukrajinou,UNHCR neuvádí.[357]
Podle nezávislého lidskoprávního mediálního projektuOVD-Info (ОВД-Инфо), který se zabývá politickou perzekucí v Rusku, bylo při protestech proti ruské invazi na Ukrajinu od 24. do 27. února zatčeno téměř 6000 lidí.[358] Na několika místech v Bělorusku vypukly 27. února protesty proti invazi na Ukrajinu. Davy skandovaly „Sláva Ukrajině!“ a „Ne válce!“. Účastníci nahráli řadu videí, než přijela policie a provedla stovky zatčení.[359]
Známka inspirované graffity, které britský umělecBanksy nakreslil na jednu zničenou zeď vBoroďance - chlapec porážející Putina během zápasu v Judu
V Rusku vznikla řada petic proti vojenské invazi na Ukrajinu. Občanskou petici do 27. února podepsalo více než 830 000 lidí, další petice kolují mezi umělci a mezi zdravotníky. Protesty proti válce podepsalo více než 30 000 technologických pracovníků, 6000 zdravotníků, 3400 architektů, více než 4300 učitelů, více než 17 000 umělců a 2000 herců, režisérů a dalších tvůrčích osobností. Petice vědců a vědeckých novinářů, která do rána 27. února shromáždila 3000 podpisů, označuje Rusko jako viníka války, kterou nelze ospravedlnit. „Tento fatální krok vede k obrovským lidským ztrátám a podkopává základy zavedeného systému mezinárodní bezpečnosti. Žádáme okamžité zastavení všech vojenských operací namířených proti Ukrajině. Požadujeme respektování svrchovanosti a územní celistvosti ukrajinského státu,“ uvádí se v petici.[361]
Ukrajinská agentura Unian upozornila na článek, který Ruská agenturaRIA Novosti v sobotu 26. února omylem publikovala, a přestože ho vzápětí smazala, zůstal zachován ve webovém archivu. Článek komentátora Petera Akopova oslavující ruské vítězství na Ukrajině ilustruje uvažováníVladimira Putina o obnově velkého Ruska. Píše se v něm mimo jiné: „Protiruské Ukrajiny již nebude. Rusko obnovuje svou historickou plnost tím, že shromažďuje ruský svět, ruský lid, v celé jeho celistvosti – Velkorusy, Bělorusy a Malorusy.“ … „Rusko obnovuje svou jednotu – tragédie roku 1991, tato hrozná katastrofa v našich dějinách, byla překonána.“ Akopov předbíhá událostem a jeho věta: „Nyní je tento problém pryč – Ukrajina se vrátila do Ruska“ jasně poukazuje na smrtelné nebezpečí, které ruské imperiální zájmy představují pro demokratickou Ukrajinu.[362] V ruské státní televizi je možné vidět, resp. slyšet i mnohem extrémnější názory – výroky hrozí válkou celé Evropě.[363]
Ruský cenzurní úřadRoskomnadzor nařídil všem médiím v Rusku, aby pod hrozbou pokuty nebo zákazu činnosti zveřejňovala výhradně oficiální informace šířené ruskou vládou, a obvinil nezávislá ruská média, například televizní kanálDožď nebo opoziční novinyNovaja gazeta, že zveřejňují „falešné informace“ o ostřelování ukrajinských měst a o civilních obětech.[364][365]
Státem ovládaná ruská média, jako jsouPrvní kanál neboRossija-24,[366] z nichž čerpá informace většina Rusů, prezentují válku jako „speciální vojenskou operaci“ s cílem ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo na Donbasu.[367][368] Někteří pozorovatelé poukázali na názorovoumezigenerační propast mezi Rusy, přičemž mladší Rusové jsou většinou proti válce, zatímco starší generace Rusů mnohem častěji přijímá tvrzení šířená státem kontrolovanými médii.[369][370][371]
Roskomnadzor zablokoval 28. únoraCurrent Time and the Crimea.Realities project ukrajinského vysíláníRFE/RL. 1. března vypnul vysílání nezávislého ruského radiaEcho Moskvy a zablokoval vysílání televizního kanáluDožď, poslední nezávislé televizní stanice v Rusku, aby – podle svého vyjádření zamezil šíření informací, které považuje za „výzvy k extremistickým aktivitám, násilí a záměrně nepravdivé informace o speciální operaci ruského vojenského personálu“ na Ukrajině.[372] Zároveň Roskomnadzor na základě žádosti Generální prokuratury Ruské federace ze dne 27. února adresoval 1. března 2022 ruské Wikipedii požadavek, aby odstranila článek s názvemВторжение России на Украину (2022) s tím, že pokud tak neučiní, ruské Wikipedii hrozí zablokování.[373][374][375]
Americká streamovací platformaNetflix odmítla šíření ruské propagandy a neposkytne ruským uživatelům vysílání dvaceti ruských televizních stanic, včetně nejsledovanějšího Prvního kanálu Rusko 24.[376]
V souvislosti s válkou na Ukrajině podepsal dne 4. března Putin zákon o trestní odpovědnosti za šíření „nepravdivých informací“ o ruských ozbrojených silách, který postihuje šíření nepravdivých informací pokutou až 1,5 milionů rubů nebo třemi roky vězení, a jejich vytváření až 15 lety vězení. Co je nepravdivá informace stanovuje ruská vláda.[377] Moskevský zastupitelAlexej Gorinov, který byl odsouzen k sedmi letům věznění, protože 15. března na jednání zastupitelstva kritizoval válku a vyzval k jejímu zastavení, se stal prvním Rusem, který byl stíhán na základě březnového zákona proti šíření „nepravdivých informací“. Podle organizaceHuman Rights Watch se jedná o „evidentně politicky motivovaný rozsudek, jehož cílem je zastrašit a umlčet veřejnost.“[378] Další Rusové, například výtvarniceAlexandra Skočilenková nebo novinář a politikVladimir Kara-Murza, jsou také stíháni kvůli kritice války na Ukrajině.[379] Několik ruských armádních veteránů se přes hrozby pokut, nebo dokonce vězení odhodlalo otevřeně vystoupit proti invazi na Ukrajinu.[380]
Ruský opoziční politikIlja Jašin byl odsouzen k 8,5 letům vězení za šíření „falešných zpráv“ o ruské armádě, protože veřejně mluvil o páchání válečných zločinů na Ukrajině
Podle nezávislého ruského lidskoprávního projektu OVD-Info bylo (ke dni 7. března 2022) od 24. února při protestech proti ruské invazi na Ukrajinu zatčeno 13 217 lidí.[382] Ke dni 21. dubna bylo zatčeno 15 435 lidí.[383]
Ruská armáda je postižena korupcí a předseda Národní agentury Ukrajiny pro prevenci korupce Alexandr Novikov ve svém ironickém dopisu poděkoval ministru obrany Ruské federaceSergeji Kužegetoviči Šojguovi „za neocenitelný podíl na tom, že ruské prostředky a zdroje pro útok na Ukrajinu byly rozkradeny ještě ve fázi jejich nahromadění na hranicích“, čímž přispěl k urychlení likvidace okupantů. Ukrajinská armáda zjistila, že ochrana ruských tanků T-72 a T-80 je vyrobena z lepenkových tácků na vejce a že členové posádky ukořistěného ruského obrněného automobilu Barnaul-T měli neprůstřelné vesty vyrobené z lepenky místo pancéřových desek. Ve vestách byly ukryty letáky „O postupu při odhalování korupce a jiných porušení při zjišťování střetu zájmů ve vojenských jednotkách“. Pomalé automobilyZIL-130, použité k přepravě ruských vojáků na otevřené nástavbě během ukrajinských březnových mrazů, byly natřeny jasnou akvamarínovou barvou a sloužily jako vhodný cíl k nácviku v ovládání moderních zbraní pro ukrajinskou domobranu.[384]
V Rusku probíhá aktivní nábor do paramilitantních skupin, které mají být vyslány bojovat na Ukrajinu. PříslušníkWagnerovy skupiny, kterého zatkla ukrajinská tajná služba (SBU) při speciální operaci u Novoukrajinky, kde vytyčoval trasu pro vojáky, kteří měli ovládnout silnici mezi Chersonem a Doněckem, působil předtím v Sýrii a v separatistické oblasti Doněcka. Při výslechu uvedl, že do těchto jednotek se mohou hlásit i muži se záznamy v trestním rejstříku, se zákazem působit v žoldnéřských skupinách nebo lidé bez cestovního pasu. Nově naverbovaní byli cvičeni pod velením ruské vojenské rozvědkyGRU na jihu Ruska v táboře Molkino, který využívajíwagnerovci. Během prvního týdne invaze byl na ruské sociální sítiVKontakte zveřejněn inzerát vyzývající „příslušníky ochranek a bezpečnostních služeb“ z bývalých postsovětských zemí, aby se přihlásili o práci, která je „blízko v zahraničí“.[385]
Prezident metalurgického gigantuNorilsk Nickel a jeho největší akcionář Volodymyr Potanin varoval Kreml před konfiskací majetku společností, které opustily Rusko po invazi na Ukrajinu. Podle Potanina by takový krok vrátil zemi o více než 100 let zpět a globální nedůvěra k Rusku ze strany investorů by mohla trvat desetiletí. Potanin je nejbohatším mužem Ruska a podle agentury Bloomberg jeho majetek stále činí asi 22,5 miliardy dolarů, a to i přesto, že přišel asi o čtvrtinu jmění kvůli propadu akcií společnosti Norilsk Nickel na londýnské burze o více než 90 % v souvislosti se sankcemi.[386]
Mladí a vzdělaní Rusové i Bělorusové, kteří nesouhlasí s Putinovým režimem, se obávají zavřených hranic, politických represí a nucené vojenské služby a volí emigraci. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu už do zahraničí odešlo až 200 000 Rusů. Od roku 2000, kdy se Putin stal prezidentem, do roku 2019 opustily Rusko až dva miliony lidí, z nichž mnozí jsou podnikatelé, kreativci a akademici. Podle ekonomů může být odliv mozků pro Rusko nejdůležitějším problémem, pokud jde o jeho ekonomickou budoucnost.[387] V zahraničí ale někteří z nich musejí čelit narůstající vlněrusofobie.[388]
Označení ruské invazní vojenské techniky: Z – jednotky postupující z Krymu, LDR a LLR Z (v rámečku) – jednotky postupující na Charkov O – jednotky postupující do prostoru Kyjev – Sumy – Černihiv V – jednotky postupující na Kyjev ze západního směru X –nespecifikováno A –nespecifikováno
Rusové, kteří naopak invazi schvalují, si začali označovat vozidlapísmenemZ, jímž je označena velká část ruské invazní vojenské techniky. Někteří se také fotografují s oblečením s tímto písmenem, další vytvořili živý útvar ve tvaru Z, písmeno se objevuje na billboardech, fasádách či oknech budov.[389] Ruský gymnastaIvan Kuljak si na prsa připjal při předávání medailí improvizované písmeno Z a následně vyjádřil plnou podporu ruské invazi.[390] V Česku může podobné chování postihovat policie,[391] pořadatel závodů RunCzech tak musel poupravit kampaň, neboť používal sloganZ jakoZátopek.[392] Kvůli konotacím s nacisty rozpoutanou druhou světovou válkou symbol písmene je symbol někdy označován i jakozvastika(zwastika).[393]
Několik hodin poté, co editorka ruské státní televize Marina Ovsjannikovová pronikla na obrazovku během hlavních večerních zpráv s protestem proti ruské invazi na Ukrajinu, podali výpovědi Žanna Agalakova z pozice zpravodajky pro Evropu Prvního kanálu RT a také moderátoři Lilia Gildějevová a Vadim Gluske z konkurenční televize NTV.[394]
Putinovy válečné plány získaly západní rozvědky a předaly je Ukrajině. Počátkem března 2022, kdyPutin zahájil hon na čarodějnice ve svém nejbližším okolí, aby našel „viníky“ odpovědné za neúspěch jeho válečné strategie, zmizel na 12 dní z médií ministr obranySergej Šojgu. Zdroj blízký ministrovi sdělil investigativnímu zpravodajství Agentstvo žeŠojgu má zdravotní problémy se srdcem.[395]
Podle odhadu ředitele Ruské asociace pro elektronické komunikace (RAEC) Sergeje Plugotarenka již z Ruska odešlo 50 000 až 70 000 pracovníků z oboruIT a dalších 70 000 až 100 000 se chystá odejít. Odcházejí především do Turecka, Spojených arabských emirátů, Arménie, Gruzie a Pobaltí. Druhá vlna je podle něj nevyhnutelná.[396]
Google 9. dubna zablokoval v souladu se sankcemi uvalenými na Rusko účet ruskéStátní dumy na videoportáluYouTube. Ruský cenzurní úřadRoskomnadzor, který sám zablokoval sociální sítě Twitter, Facebook a Instagram, to označil za cenzuru.[397]
Ruské vojenské neúspěchy a dopady ekonomických sankcí mohou potenciálně vést až krozpadu Ruska.[398]
Podle průzkumu veřejného mínění z října 2022 je pro pokračování války jen 25 % Rusů, pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 % Rusů.[399]
Nevládní organizaceForum svobodných národů Ruska (Forum of the Free Peoples of Russia), kterou tvoří zástupci několika národů a etnických skupin působících v Ruské federaci, na své pražské konferenci roku 2022[400] vydalaPražskou deklaraci o dekolonizaci Ruska. Předpokládá, že Rusko se rozpadne na 34 oblastí.[401] Proces "úplné a všeobecné dekolonizace Ruska" musí vycházet z mezinárodního práva, včetně Všeobecné deklarace lidských práv a práva národů na sebeurčení zakotveného v Chartě OSN. Pražská deklarace definuje Ruskou federaci jako teroristický stát, jehož koloniální praktiky v průběhu staletí, jako je násilné vystěhovávání a genocida, učinily z původních obyvatel oběti historického bezpráví.
Podle účastníků fóra Putin vybudoval diktátorský systém s prosperující metropolí, který odčerpává zdroje z podřízených "kolonií" a využívá je k uspokojování imperiálních ambicí.[402] Deklarace obsahuje výzvu zástupcům etnických skupin, kteří bojují v řadách ruské armády "v nespravedlivé válce proti Ukrajině", aby se vrátili domů nebo se vzdali ukrajinským silám. Účastníci konference prohlásili, že "situaci, kdy se Ruská federace ocitla na pokraji chaosu a občanské války může zvrátit pouze úplná a řízená dekolonizace Ruska."[403]
Podle online referenda, konaného v Rusku ve dnech 16. až 28. února 2023, kterého se zúčastnilo 5,6 milionu občanů, byla v pěti krajích Ruska naprostá většina pro odtržení od Ruské federace. Jedná se oKaliningradskou oblast (72,1 procenta voličů pro odtržení od Ruska),Ingrii (66,2 procenta),Uralská oblast (68,2 procenta),Sibiř (63,9 procenta) aKubáň (55,7 procenta).[404]
Rusové využívají území Běloruska k útoku na Ukrajinu, ale běloruské jednotky se ho přímo nezúčastnily a Bělorusové se zapojení do bojů brání. Povolávací rozkaz tam dostali rezervisté. Exilová prezidentkaSvjatlana Cichanouská vyjadřuje Ukrajině podporu a v manifestu z 1. března oznámila vznik protiválečného hnutí.[405] Bělorusové z Ukrajiny, Polska a Litvy už vytvořili první jednotku, která se zapojila do boje proti Rusům.[406]
Podle poradce lídryně běloruské opoziceSvjatlany CichanouskéFranaka Viačorky, část běloruské armády patrně odmítla zaútočit po boku Rusů na Ukrajinu.[407] Náměstek běloruského ministra obrany Viktor Gulevič, který je zároveň náčelníkem běloruského generálního štábu, kvůli ruské invazi na Ukrajinu rezignoval. Podle něj se členové běloruské vojenské jednotky odmítli podílet na bojích a Bělorusko nebylo schopno sestavit jediný prapor.[408]
Ukrajinská rozvědka a Generální štáb ozbrojených sil opakovaně informovaly o tom, že Bělorusko se chystá připojit k ruským okupačním silám ve válce proti Ukrajině. Zároveň běloruská armáda údajně provedla anonymní průzkum mezi vojáky a většina z nich vyjádřila naprostou neochotu bojovat proti Ukrajině.[409] Běloruská armáda má sice 45 tisíc vojáků v aktivní službě, ale kvalitní výcvik a vybavení má zhruba jen pět až sedm tisíc z nich.
Ukrajinská armáda 23. března zveřejnila informaci, že ruské speciální služby se snaží přesvědčit běloruské vojáky, aby se zúčastnili války s Ukrajinou, a slibují jim 1000–1500 dolarů měsíčně.[410] Tiskový mluvčí ukrajinského Velitelství pozemních sil Volodymyr Fitio tisku sdělil, že se je snaží kontaktovat běloruská armáda a prohlašuje, že v případě jejího nasazení na Ukrajině je připravena se vzdát.[411]
Ukrajině během ruské invaze pomáhají partyzánské skupiny původem zBěloruska. Už v říjnu 2020 vznikla v Polsku odbojová organizace běloruských důstojníků policie a justiceByPol. V létě 2021 vyhlásil ByPol tzv. plán Pěramoha (bělorusky: Vítězství), v jehož rámci se vytváří síť anonymních buněk počtem do tří lidí, které by v případě nového vzplanutí masových protestů dostaly konkrétní úkoly. Hackerské skupiněKiberpartyzany, která vznikla také na podzim roku 2020, se už podařilo dostat k osobním údajům příslušníků Lukašenkových silových jednotek, databázi údajů z cestovních pasů všech občanů Běloruska nebo k databázím s evidencí telefonátů občanů policii, což umožnilo identifikovat policejní informátory. Mají též informace získané ze záznamů vnitřních odposlechů ministerstva vnitra a dalších Lukašenkových úředníků. Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu předávají údaje o Lukašenkových vojácích ukrajinské straně a také vyřadili z provozu elektronické systémy běloruských drah. Provoz železnice musel být řízen ručně a ruské vojenské vlaky nemohly jet přes Bělorusko během noci.[412]
Další skupinou, jež přešla k subverzním aktivitám, jsou „Busly laciać“ (Čápi letí), kteří na podzim 2020 začali sprejováním protestních graffiti. V září 2021 tato skupina shodila pomocí dronu hořící směs na základnu zvláštní policejní jednotky (OMON) a v prosinci na posádku tzv. vnitřních vojsk. Drony používané pro útoky na základny běloruských policejních jednotek byly předány obráncům Kyjeva. „Busly laciać“ také poškozuje zařízení na běloruské železnici, kterou musí hlídat policie. Ve městech, kde už došlo k diverzím, proběhly policejní razie, bití a zatýkání, ale běloruský odboj pokračuje a ve dnech 15. až 17. března byla zničena další tři kontrolní zařízení na železnici.[412]
Další oblastí činnosti běloruského odboje je sledování pohybu ruských i běloruských vojenských jednotek. Kanál „Bielaruski Hajun“, zřízený v internetové aplikaciTelegram, publikuje údaje o přesunu vojenské techniky nebo pohybu vojenských letadel a raket, které dostává od lidí z celého Běloruska. V řadách ukrajinské domobrany bojují vojáci Běloruského praporu Kalinouského a další dobrovolníci.[412]
Protiválečnou demonstraci, která se konala v Minsku 27. února, policie brutálně rozehnala a většinu protestujících zatkla. Běloruské márnice a nemocnice jsou přeplněné mrtvolami padlých ruských vojáků a zdravotníci ve městechMozyr aHomel museli podepsat slib mlčenlivosti.[413]
V zemědělském areálu běloruského státního podnikuPripjaťská aliance ve městěNaroŭlja vznikl na počátku ruské invaze filtrační tábor, kam byli převezeni vojenští zajatci a také ukrajinští civilisté unesení z oblasti Hostomelu. Podle reportéra RFE/RL Dmytro Žulaje mohly v táboře skončit stovky civilistů. Tábor střežili ruští vojáci a docházelo tam k systematickému bití a mučení uvězněných Ukrajinců a odpírání lékařské péče.[414] Násilná deportace civilistů je porušením Článku 49 Ženevských dohod. Někteří Ukrajinci deportovaní do Běloruska, jsou stále věznění v táborech na území Ruska.Naroŭlja se po začátku invaze na Ukrajinu proměnila v logistické centrum ruské armády.[415]
Odpor vůči ruské invazi na Ukrajinu se projevuje i poškozováním sovětských válečných památníků (Teplice)
Západní vlády a jejich úřady začaly vyvíjet bezprecedentní úsilí o identifikaci a zmrazení majetku ruských oligarchů a dalších osob blízkých Putinovu režimu v zahraničí. Podle některých odhadů bylo téměř 20 % bohatství země ukryto v offshorových jurisdikcích, jako jsou Kypr, Seychely, Britské Panenské ostrovy – dokonce i Spojené státy. Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů zveřejnilo výběr zprostředkovatelů, offshorových agentů a bank, které podle ICIJ pomáhají ruské elitě přesouvat a ukrývat peníze.[416]
Modelovým příkladem jak oligarchové zbohatli na úkor státu je případRomana Abramoviče, který zveřejnilaBBC. Abramovič roku 1995 ve zmanipulované aukci koupil od ruské vlády ropnou společnost Sibněft za 250 milionů dolarů a roku 2005 ji prodal státu zpět za 13 miliard dolarů. Abramovičův majetek byl v rámci sankcí zmrazen a byl diskvalifikován jako ředitel fotbalového klubu Chelsea.[417]
Podle francouzského ministra hospodářství Bruna Le Mairea máFrancie justiční prostředky jak zabavit majetky ruských oligarchů. Jeho úřad zřídil k tomuto účelu zvláštní oddělení, které dohledá majetek nejen samotných oligarchů, ale i jejich dětí, manželek, společností. Le Maire také zdůraznil, že nepůjde pouze o zmrazení jejich majetku, ale o jeho konfiskaci.[418]
Velká Británie zavedla roku 2017 tzv.Unexplained Wealth Order (UWO), který měl postihnout mimořádně bohaté lidi, o nichž se předpokládá, že jsou spojeni s mezinárodní korupcí, organizovaným zločinem a jejich pomocníky. Předpokládá se, že Spojené království je zaplaveno ruskou hotovostí a dalšími penězi uloupenými z bývalého Sovětského svazu. Tyto peníze jsou ukryty v obrovském množství nemovitostí – od kancelářských budov až po mega vily – a jejich skuteční vlastníci jsou skryti v síti tajných fiktivních společností. Jedná se o organizace, které existují pouze na papíře a jsou registrovány v daňových rájích. Již od roku 2016 byl připravován nový Zákon o hospodářské kriminalitě, který se po ruské invazi na Ukrajinu stal aktuální.[419]
Italská policie v rámci sankcí po invazi na Ukrajinu zabavila ve svých přístavech dvě jachty patřící ruským miliardářům –Alexeji Mordašovovi, který je třetím nejbohatším mužem v Rusku s majetkem odhadovaným na 22,7 miliardy dolarů (více než 534 miliard korun). Druhým sankcionovaným jeGennadij Timčenko, na kterého Velká Británie uvalila sankce, a od začátku roku 2022 přišel o téměř polovinu svého čistého jmění.[420]
Americký prezidentJoe Biden během svého projevu o stavu Unie na adresu ruských oligarchů prohlásil: „Spojujeme se s našimi evropskými spojenci, abychom našli a zabavili vaše jachty, vaše luxusní byty, vaše soukromá letadla. Přijdeme si pro vaše nepoctivé zisky.“[421]
Izraelská televize Channel 12 informovala, že na telavivském letišti přistálo sedm privátních tryskových letadel pronajatých v Turecku, která sem přepravila pasažéry z Petrohradu a Moskvy. Skrytá identita pasažérů i načasování letů nasvědčují tomu, že může jít o lidi na sankčních seznamech USA a Evropské unie, kteří využívají pronajatá letadla, aby své přesuny maskovali. Izraelský letištní úřad instruoval personálBen Gurionova letiště, aby nepovoloval dlouhodobé parkování soukromých letadel patřících lidem na americkém sankčním seznamu a omezil je pouze na 48 hodin.[422] Ministr zahraničíJa'ir Lapid při návštěvě Bratislavy 14. března prohlásil, že Izrael nebude plnit roli země pro odklonění ruských majetků postižených sankcemi.[423]
Evropský parlament jednal o zrušení „zlatých pasů“ a „zlatých víz“ pro občany ze států mimoEvropskou unii, kteří v Evropě investovali peníze a získali tak povolení k pobytu (víza) nebo občanství EU (pas) se všemi právy, která k tomu náleží – včetně možnosti pohybu, pobytu či práce v jakékoliv ze sedmadvaceti zemí. Víza dosud udělovalo 12 členských zemí, pasy pouzeKypr,Malta aBulharsko. PodleTransparency International bylo s touto praxí spojeno praní špinavých peněz a korupce. Členské státy by podleTransparency International měly zajistit, aby bylo okamžitě zrušeno občanství nebo povolení k pobytu udělené sankcionovaným osobám. Analytik Chromý upozornil na vyhýbání se daním nebo páchání jiné trestné činnosti, jako tzv. praní špinavé reputace. Jako problém vnímá, že zlaté pasy mohou sloužit k obcházení sankcí uvalených na stát, ze kterého osoba původně pochází. Pro legislativní návrh na zrušení těchto výhod hlasovalo 595 europoslanců, 12 bylo proti a 74 se zdrželo. Autorkou návrhu je nizozemská europoslankyně Sophia in 't Veldová z liberální frakceObnova Evropy. O návrhu musí rozhodnoutEvropská komise.[424]
Britský ministr pro bydleníMichael Gove navrhl, aby do zabavených nemovitostí ruských oligarchů byli nastěhováni ukrajinští uprchlíci.[425][426]
Sankce proti Rusku zavedlo iJaponsko a zmrazilo majetek jak jednotlivcům, mezi kterými jsou poslanci Dumy, tak organizacím a zakázalo exportčipů do Ruska. Kvůli územnímu sporu oKurilské ostrovy Japonsko dosud nepodepsalo mírovou smlouvu s Ruskem. Přijímá ukrajinské uprchlíky a poskytuje Ukrajině humanitární pomoc, na kterou dosud vyčlenilo zhruba 175 milionů dolarů. Pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu i vzhledem k rostoucím ambicím Číny se v zemi dokonce otevřela diskuze o možném umístění amerických jaderných zbraní na japonském území.[427]
Po čtvrtém kole sankcí Evropské unie je už na seznamu téměř 900 osob pocházejících z Ruska, kterým bude zakázán vstup na území členských zemí EU nebo jim bude zakázáno cestovat, bude zmrazen jejich majetek a budou odstřihnuti od přístupu k financím.[428]
Švýcarsko zařadilo na sankční seznam dalších 200 osob a svůj seznam sankcionovaných přizpůsobilo Evropské unii. Majetek těchto osob ve Švýcarsku musí být zmrazen a nahlášen Státnímu sekretariátu pro hospodářské záležitosti (SECO). Změna vstoupila v platnost dne 16. března v poledne.[429] Z prvního soupisu majetku ruských oligarchů vyplývá, že Rusové uvedení na sankčních seznamech mají ve Švýcarsku nemovitý majetek za více než šest miliard dolarů. Švýcarská bankovní lobby odhadla, že tamní banky mohou držet více než 200 miliard dolarů ruského majetku.[430]
Ministerstva financí a spravedlnosti USA zahájila činnost tzv.Multilateral Russian Oligarch Task Force nazvanéREPO (Russian Elites, Proxies, and Oligarchs), jejíž zřízení USA ohlásily 26. února. Ministryně financíJanet L. Yellenová a generální prokurátorMerrick B. Garland se virtuálně setkali se zástupci Austrálie, Kanady, Německa, Francie, Itálie, Japonska, Spojeného království a Evropské komise. Společně se usnesli, že pracovní skupina, složená z ministerstva financí a ministerstva spravedlnosti nebo vnitra v každé členské jurisdikci bude využívat své příslušné orgány v součinnosti s dalšími příslušnými ministerstvy ke shromažďování a sdílení informací za účelem přijetí konkrétních opatření, včetně sankcí, zmrazení majetku a občanskoprávního a trestněprávního zabavení majetku a trestního stíhání. Tato mezinárodní spolupráce už vedla k zadržení několika plavidel v hodnotě stovek milionů dolarů. REPO diskutovala také o možnostech, jak postavit před soud ty osoby a firmy, které usnadnily pohyb sankcionovaných aktiv nebo jiných nezákonných finančních prostředků. Generální prokurátor USA zřídil 2. března také pracovní skupinu ministerstva spravedlnostiKleptoCapture, která nasadí zdroje amerického státního zastupitelství a donucovacích orgánů k odhalování obcházení sankcí a souvisejícího trestného jednání. Orgán ministerstva financí pro vymáhání finanční kriminality (Financial Crimes Enforcement Network – FinCEN) se spojí s kolegy v členských zemích REPO a dalších zemích, aby zvýšil sdílení informací. FinCEN rovněž vydá upozornění pro finanční instituce o důležitosti identifikace a hlášení podezřelých transakcí ruských elit, oligarchů a jejich zmocněnců, na něž se vztahují sankce a které se týkají nemovitostí, luxusního zboží a majetku vysoké hodnoty. Úřad pro terorismus a finanční zpravodajství ministerstva financí v koordinaci s ministerstvy spravedlnosti a zahraničí a federálními donucovacími orgány USA rovněž spustí program, který nabízí odměny za informace vedoucí k zabavení, omezení nebo propadnutí majetku spojeného s korupcí zahraničních vlád, včetně vlády Ruské federace. Vládní dokument uvádí seznam 50 osob, které jsou pro Spojené státy prioritní.[431]
VItálii se zabavováním majetku ruských oligarchů zabýváGuardia di Finanza, která se specializuje na daňovou a finanční kriminalitu a má více než 60 tisíc zaměstnanců. Za dohled zodpovídá zvláštní útvar,Výbor pro finanční bezpečnost, který má rozsáhlé pravomoci a koordinuje spolupráci ministerstev a různých agentur.Itálie má zkušenosti z boje proti organizovanému zločinu a velmi progresivní zákony o praní špinavých peněz a finančních kontrolách, dokáže rekonstruovat finanční toky i pokud jde o offshorové společnosti, je schopna kontrolovat majetek a identifikovat tak vlastníky. Italové navíc umně skloubili IT a tradiční metody – mají skvělé kyberstopaře a zosnovali jedinečnou síť informátorů – v bankách, fondech, institucích.[432]
Členské státy Evropské unie vytvořily pracovní skupinu s názvem „Freeze and Seize“ (Zmrazit a zabavit) za účelem zajištění koordinace na úrovni EU při provádění sankcí proti ruským a běloruským oligarchům uvedeným na seznamu. Bude pracovat společně s mezinárodní pracovní skupinou „REPO“, v jejímž rámci EU působí společně se zeměmiG7 – Kanadou, Francií, Německem, Itálií, Japonskem, Spojeným královstvím a Spojenými státy, a také s Austrálií.[433]
V květnu 2021 byly na seznamu nepřátelských zemí Ruska pouze dva státy:USA a Česká republika (poKauze Vrbětice). V únoru 2022 Rusko rozšířilo tento seznam na 48 zemí (všechny členské státyG7 a všechny státyEU).[434] Dne 3. května 2022 Rusko zavádí protisankce vůči nepřátelským zemím, právnickým a fyzickým osobám. Sankce zahrnují zákaz uzavírat nové smlouvy a plnit stávající smlouvy, provádět finanční operace, dodávat produkty a suroviny.[435] Dne 11. května 2022 publikuje Rusko seznam 31 firem, kterých se výše uvedené sankce týkají, obsahuje firmy jako Gazprom Germania GmbH, Gazprom Schweiz AG, Gazprom Marketing & Trading USA Inc, Vemex, Wingas, EuRoPol GAZ.[436]
Jack Hanick, bývalý zaměstnanec televizních stanic CNBC a Fox News, byl zatčen v Londýně za svou práci televizního producenta pro ruského mediálního magnátaKonstantina Malofejeva, který je spojován s agresí na Ukrajině, zejména na Krymu a byl na americkém sankčním seznamu. Jde o vůbec první trestní obvinění z porušení amerických sankcí vyplývajících z ruské anexe Krymu v roce 2014. Prokurátoři uvedli, že když agenti FBI vyslýchali Hanicka ohledně jeho práce pro Malofejeva, vypovídal nepravdivě. Pokud bude Hanick vydán do Spojených států, hrozí mu až 20 let vězení.[437]
Vrcholná politická reprezentace České republiky ruský útok na Ukrajinu odsoudila a vláda omezila diplomatické vztahy s Ruskem. Zasazovala se také o maximální zpřísnění ekonomických sankcí vůči Rusku i Bělorusku na evropské úrovni, pracovala na jejich realizaci na národní úrovni. Uzavřela český vzdušný prostor ruským letadlům, zahájila dodávky vojenské techniky a materiálu pro ukrajinskou armádu. Vláda i charitativní organizace a další subjekty zahájily také humanitární pomoc obyvatelům Ukrajiny. Česko se stalo jednou ze zemí, do které po zahájení invaze mířily toky válečných uprchlíků, a úřady je začaly zpracovávat jakocizince mimo zemí EU.Vláda Petra Fialy urychleně – ve vyhlášenémkrizovém stavu – přijala zákon odočasné ochraně.
Tento zákon sněmovny[438] již dovoluje na celý rok poskytnout státní záruky, navazující finanční i lehčí pomoc dalších nevládních subjektů, jež zejména v Praze začaly zajišťovat příchozí, hledat jim ubytování, zdravotní a sociální služby, zapojení do pracovního trhu, vzdělávání dětí apod. Česko je s bilaterální pomocí Ukrajině vyjádřenou v % HDP jednou z nejštědřejších zemí na světě.[439] Nadále by na rekonstrukční pomoc Ukrajině mělo Česko mezi lety 2023–2025 každý rok dát půl miliardy Kč.[440]
Od 25. října 2022 se do Česka nepovoluje vstup Rusům seschengenským vízem uděleným v Česku ze zemí mimo Schengenský prostor, stejně tak učinilo takéPolsko,Finsko apobaltské země (ruští občané však mohou i nadále přicestovat do Česka s vízem z jiných schengenských zemí). Pro studenty z Ukrajiny a Běloruska se vízová pravidla naopak zmírní.[440]
Podle údajů z roku 2025 byla Českem poskytnuta pomoc ve výši přibližně 232 miliard korun.[441]
Demonstrace na podporu Ukrajiny, Václavské náměstí v Praze, 27. února 2022Demonstrace Rusů žijících v Česku proti ruské invazi na Ukrajinu, Václavské náměstí v Praze, 27. března 2022Uprchlíci na Hlavním nádraží v PrazeDobrovolníci poskytující pomoc běžencům na Hlavním nádraží v Praze
VČesku 24. února protestovalo naVáclavském náměstí asi 3 000 lidí.[442][443] V neděli 27. února se na témže místě na demonstraci pořádané organizacíMilion chvilek pro demokracii sešlo podle policejních odhadů 70 až 80 tisíc lidí.[444][445] Tři tisíce Rusů protestovalo v Praze proti válce a Putinovi 27. března 2022.[446]
V únoru 2023 činila vojenská pomoc Česka od počátku ruské invaze zhruba 10 miliard korun.[447] V roce 2022 poskytlo Česko Ukrajině podleMinisterstva obrany ze svých zásob 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), 5 průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 6 systémů protivzdušné obrany, 4 vrtulníky, 128 minometů, 13 samohybných kanónových houfnic a 12 raketometů. Dále více než 27 tisíc dělostřeleckých nábojů, 4900 raket pro raketomety, 8 tisíc protipancéřových zbraní, přes 17 tisíc min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30 tisíc pistolí, 11 tisíc dlouhých ručních střelných zbraní a také přes 4 miliony nábojů pro ruční střelné zbraně. Ministerstvo poskytlo i vojenský zdravotní materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj či náhradní díly. Z českých skladů hmotných rezerv pak 900 metrů mostních konstrukcí.[447] Podle náčelníka generálního štábu armádyKarla Řehky vždy z vyřazených kusů techniky nebo rezerv bez oslabení bojeschopnosti české armády.
Obranný průmysl realizoval dodávky za dalších 30 miliard korun. Na českém území se také v únoru 2023 cvičí zhruba 4 tisíce ukrajinských vojáků. V roce 2022 čeští vojáci vycvičili přes 600 ukrajinských příslušníků mechanizovaného praporu a zhruba 50 specialistů ve třech oblastech.[447] V různých sbírkách přispěli na pomoc Ukrajině čeští občané částkou 1,5 miliardy korun.[447] Pomoc české armádě byla v roce 2022 od USA přislíbena ve výši 2,3 miliardy korun, z EU 155 miliónů (vyplaceno v lednu 2023), na rok 2023 USA přislíbily 4,4 miliardy korun.[448]
Na konci roku 2023 činila česká vojenská pomoc Ukrajině od začátku konfliktu v aktuální hodnotě 1,2 miliardy korun (původní pořizovací hodnota byla 6 miliard korun).[449] Nejstarší zbraně pocházely zkonce 50. let, nejnovější z roku 2019.[450] Jednalo se o bitevní vrtulníky Mi-24, 62 tanků pořízených mezi lety 1968 až 1993, přes 130 bojových vozidel pěchoty a další vozidla, kanónové houfnice, raketomety a další. Neuvedené konkrétní typy lze dovodit z dřívějších prohlášení.[451] V přepočtu na HDP se Česko nachází v první desítce podporovatelů Ukrajiny (1,1 %HDP). Jako kompenzaci ČR obdržela 8 vrtulníků z USA v hodnotě 6,9 miliardy korun a z Německa 15 tanků Leopard 2A4 v celkové hodnotě 1,9 miliardy korun.[449] Mezi největší dárce vojenské pomoci Ukrajině patří USA (45 miliarddolarů) a Německo (17 miliard dolarů). Ministerstvo obrany ČR licencovalo další komerční vývoz vojenské techniky na Ukrajinu ve výši 30 miliard korun.[450]
Ministryně obranyČernochová oznámila 12. prosince 2023, že materiální vojenská pomoc Ukrajině odArmády České republiky byla ukončena, protože armáda již vyčerpala všechny zásoby, které mohla poskytnout. Pokračovat bude jen finanční pomoc tím, že od začátku války dodalo Česko Ukrajině vojenské vybavení v hodnotě 6,2 miliardy korun (například bitevní vrtulníky, tanky či bojová vozidla pěchoty). V rámci mise EUMAM, schválené v roce 2022 v době českého předsednictví v Radě Evropské unie, Česko dosud vycvičilo zhruba 4000 ukrajinských vojáků. Mimo státní pomoc činily vydané licence na komerční (tj. zaplacené Ukrajinou nebo jinými třetími stranami) dodávky vojenského materiálu Ukrajině zhruba 117 miliard korun a již uskutečněných projektů je zhruba necelá polovina.[452]
Ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) v České republice Martin Rozumek dna začátku března 2022 potvrdil, že je možné bez problémů zvládnout desítky tisíc osob, možná i větší počty. OPU spustilo platformuPomáhej Ukrajině! s informacemi i v ukrajinštině.[453][454]Ministerstvo zemědělství oznámilo 28. února 2022, že spustí speciální webové stránky pro uprchlíky zUkrajiny, kde naleznou informace o volných pracovních místech.[455]
DoČeska za tři týdny invaze přišlo 270 000 válečných utečenců z Ukrajiny.[456] Kvůli uprchlické vlně byl vyhlášennouzový stav,[457] Parlament schválilLex Ukrajina. Uprchlíci z Ukrajiny dostávali první měsíční dávku 5000 Kč.[458] Uprchlíci mají zajištěné ubytování, stravování a základní sociální a materiální pomoc.[459] Problémem bylo, že Ukrajinci čelili podvodům s vízy i kuplířství.[460] Uprchlíci byli také hlavní skupinou nárůstuHIV pozitivních případů v ČR.[461] V dubnu 2022 náklady na zvládnutí uprchlické vlny vláda odhadovala na 54 miliard Kč.[462]
Česko bylo zemí s největší masou ukrajinských uprchlíků v přepočtu na počet obyvatel, k dubnu 2023 bylo vydáno přes 500 tisíc dočasných ochran. Někteří však odešli do jiné země, nebo ochranu zrušili. K dubnu 2023 bylo v Česku 325 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s přiznanou dočasnou ochranou.[463] Pracovní poměr z nich mělo 42 % a dalších 14 % pracovalo na částečný úvazek.[464] V polovině roku 2023 překonaly příjmy z odvodů ukrajinských uprchlíků do státního rozpočtu výdaje na jejich podporu[465] (v Q3 2023 byl příjem 5,5 miliard Kč, výdaje na podporu 4,4 miliardy Kč).[466] V dubnu 2024 bylo v ČR 340 tisíc uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou. Podle Ministerstva vnitra necelých 30 % z nich jsou děti, mladí do 17 let a senioři starší 65 let. Podíl žen z více než 120 tisíc ekonomicky aktivních přesahuje 60 %.[465]
Podle průzkumu CVVM z období 8. 9. – 8. listopadu 2022 (821 dotázaných), s kroky české vlády na podporu Ukrajiny souhlasilo 42 % lidí a 52 % s nimi nesouhlasilo, 74 % považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro mír ve světě, 70 % podporuje vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko, 49 % podporuje i snahy o politickou a ekonomickou izolaci Ruska jakožto kroky směřující k zastavení konfliktu, 43 % schvaluje poskytování vojenského vybavení Ukrajině.[467]
Země dovážejícíropu z Ruska před uvalením embarga na ruskou ropu státy EU v roce 2022
Rusko a Bělorusko
Země, které uvalily na Rusko sankce
Země, které blokují obcházení sankcí
Země, které zavedly jednotná omezení
V důsledku invaze byly uvaleny ekonomické sankce na Rusko a Bělorusko ze strany Evropské unie, Velké Británie, Spojených států amerických a dalších zemí. Část, ale nikoli většina[468] soukromých nadnárodních společností omezila svoje aktivity nebo kontrakty s ruskou stranou. Např.McDonald's, kterého musel nahradit nový ruský řetězecbister Vkusno i točka (Chutné, tečka),[469] oznámil uzavření svých 850 restaurací v Rusku jako reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.[470] Nestabilita se projevila na finančních i komoditních trzích a mimo jiné také výrazným propadem rublu. PropadHDP Ruska v roce 2022 se odhaduje okolo 15 %, ale případné embargo na ropu a plyn ekonomiku příliš neohrozí.[471]
Dne20. dubna 2022, téměř dva měsíce od začátku invaze, byla cenaamerického dolaru opět na úrovni 80rublů (1 USD = 80 RUB) jaká byla i před válkou.[472] Data ruského statistického úřadu ukazují, že se výroba propadla v mnoha odvětvích, od automobilů až po domácí spotřebiče; ruská ekonomika se postupně hroutí.[473]
Asijské země, napříkladSaúdská Arábie,[474]Indie neboČína, využily evropského embarga na dovoz ruské ropy a začaly ve velkém nakupovat zlevněnou ropu z Ruska.[475] Podle politického geografaMichaela Romancova se kromě západních zemí, které jsou ovšem pro Rusko důležité, zbytek světa k izolaci Ruska „z pragmatických a někdy i ideologických důvodů nepřipojil. Znamená to, že Rusko není izolované od Číny, Indie, Íránu a Turecka, abychom zmínili alespoň ty velké důležité země."[476]
Rusko je největším světovým vývozcemzemního plynu,[477] obilí aumělých hnojiv a také patří mezi největší světové vývozce surové ropy, uhlí, oceli a kovů,[478] včetněpalladia,platiny, zlata,kobaltu,niklu a hliníku.[479][480] V důsledku války došlo k růstu cen mnoha těchto komodit.[481] Rostoucí ceny umělých hnojiv, které se vyrábí s využitím zemního plynu,[482] přispěly k celosvětovému nárůstu cenzákladních potravin a k světové potravinové krizi.[483][484] V důsledku omezování závislosti na dovozu ruského plynu začaly stoupat obavy o dostatek této komodity v českých zásobnících a to především na zimní období. Naplněnost českých zásobníků plynu lze sledovat nahttps://www.zasobyplynu.cz/.
V dubnu 2022 se Rusko podílelo 45 % na dovozu zemního plynu do EU a vydělávalo tím 900 milionů dolarů denně.[485] V prvních dvou měsících války Rusko vydělalo více než 66 miliard dolarů na exportu fosilních paliv a 71 % z těchto zisků představoval vývoz do EU.[486] Dne 18. května 2022 zveřejnila Evropská unie plány na ukončení své závislosti na ruské ropě, zemním plynu a uhlí do roku 2027.[487] V důsledku omezování závislosti na ruském plynu začaly růst obavy o dostatek plynu v zásobnících. Jejich stav lze sledovat online nahttps://www.zasobyplynu.cz/.
Česko si pronajalo po začátku invaze na Ukrajinu v nizozemském přístavu Eemshaven asi třetinu kapacity plovoucího LNG terminálu (3 miliardy m3 ročně) nazkapalněný zemní plyn.[488] Pro přepravu plynu do ČR je však nutné využít německé plynovody. V březnu 2024 vyzvaly zeměV4 a Rakousko Evropskou komisi k podniknutí právních kroků proti Německu, které zvýšilo poplatek za tranzit plynu na 1,860 €/MWh. Podle českého ministra průmyslu a obchoduJosefa Síkely se jednalo o „přímé ohrožení energetické bezpečnosti států, které nemají přímý přístup k LNG terminálům.“[489]
Ve snaze poškodit ruskou ekonomiku se západní vlády rozhodly zmrazitdevizové rezervy ve výši 300 miliard dolarů, které vlastníCentrální banka Ruské federace. Podle některých západních politiků by mohly být v budoucnu zabaveny a využity k obnově válkou zničené Ukrajiny.[490]
Negativní dopad války na Ukrajině pociťuje také ruská i ukrajinskávěda, jednotliví vědci i vědecké instituce (v mnoha různých odvětvích).[491]
Za rok 2022 získala Ukrajina ekonomickou pomoc ve výši odpovídající téměř 700 miliard Kč.Ratingová agentura Fitch snížila hodnocení Ukrajiny na C,[492] takže úroky z těchtopůjček budou vyšší. Na rok 2023 plánovala EU půjčku 18 miliard EUR (s odkladem splácení 10 let) pro Ukrajinu.[493] Počatkem roku 2024 byla schválena pomoc EU ve výši 50 miliard EUR, přičemž 2/3 budou poskytnuty formou půjčky.[494]
Od ledna 2022 většinou západní státy přislíbily Ukrajině pomoc ve výši více než 380 miliard dolarů, včetně téměř 118 miliard dolarů přímé vojenské pomoci.[495] V roce 2022 poskytla Bidenova administrativa Ukrajině převážně vojenskou pomoc ve výši 112 miliard dolarů.[496] V dubnu 2024 americký prezidentJoe Biden schválil dalších 61 miliard dolarů na pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem.[497]
V roce 2025 pohrozila Trumpova administrativa uvalenímdruhotných sankcí proti Rusku ve formě zvýšenýchcel na země nakupující ruskou ropu, zemní plyn, uran a další nerostné suroviny, které jsou hlavním zdrojem příjmů Ruska.Čína,Indie aBrazílie jsou hlavními spotřebiteli fosilních paliv z Ruska.[498] Americký prezidentDonald Trump vyzval v září 2025 Evropu, aby přestala nakupovat ruskou ropu a začala vyvíjet ekonomický tlak na Čínu, která pomáhala Rusku obcházet západní sankce a financovala tak válku na Ukrajině.[499]
Po ruské invazi v roce 2022 a následném vyhlášení válečného stavu ukrajinská vláda pozastavila možnost alternativnícivilní služby pro osoby odmítající vojenskou službu z důvodu svědomí z náboženských i jiných důvodů, a to přesto, že toto právo je uvedeno v ukrajinské ústavě.[500] Od prosince 2024 umožňuje ukrajinská vláda některým registrovaným náboženským společnostem výjimku až pro polovinu duchovních. Pozornost vzbudil případ (zmíněný lidskoprávní organizacíForum 18) ve věci Dmytra Zelinského, příslušníkaCírkve adventistů sedmého dne, který byl v roce 2024 odsouzen k tříletému trestu odnětí svobody za odmítnutí mobilizace zdůvodu svědomí. Od října 2024 tak probíhá soudní kauza ve věci práva na alternativní civilní službu. Na stranu obhajoby se postavili například ukrajinštíkvakeři.[501]
Země, které dodaly Ukrajině neletální zbrojní materiál
Země, které nedodávají Ukrajině zbraně
Ukrajina
Rusko
Země, které uzavřely svůj vzdušný prostor pro ruská letadla
Země, které neuzavřely svůj vzdušný prostor pro ruská letadla
Přehled zemí dodávajících humanitární pomoc Ukrajině:
Ukrajina
Rusko
Země, které dodávají Ukrajině humanitární pomoc
Země, které nedodávají Ukrajině humanitární pomoc
Ukrajinská vlajka na polské ambasádě vSarajevuBraniborská brána v Berlíně nasvícená do barev Ukrajiny, 24. únoraOpera v Sydney nasvícená do barev UkrajinyEiffelova věž nasvícená do barev Ukrajiny, 26. únoraŘecký ministr zahraničí v Kyjevě u památníku ukrajinských vojáků, kteří zahynuli ve válce v roce 2022
Africká unieAfrická unie – PředsedakomiseMoussa Faki apředseda unieMacky Sall vyzvali Rusko a všechny další zainteresované aktéry, aby bezpodmínečně respektovali mezinárodní právo, územní celistvost a národní suverenitu Ukrajiny. Rovněž obě strany konfliktu vyzvali k okamžitému uzavření příměří a zahájení politických jednání.[503]
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán – Ázerbájdžán zaujal postoj, že je potřeba respektovat suverenitu a územní celistvost států, veškeré spory je potřeba řešit politickými, diplomatickými prostředky a dialogem.[504] Dne 26. února Ázerbájdžán dopravil letecky na Ukrajinu humanitární pomoc v hodnotě více než 5 milionů eur.[505] Ázerbájdžánská ropná společnost SOCAR nařídila svým čerpacím stanicím na Ukrajině, aby zdarma doplňovala paliva sanitek, hasičských vozů a dalších humanitárních vozidel.[506]Putin a čínský prezidentSi Ťin-pching na summituBRICS v Kazani v Rusku v říjnu 2024. Většina zemíglobálního Jihu zaujala k válce na Ukrajiněneutrální postoj a udržovala s Ruskem dobré vztahy.[507]
ČínaČína – Čínský ministr zahraničí varoval USA před „oprávněnými obavami o bezpečnost Ruska“.[508] Podle západních tajných služeb byli čínští představitelé o invazi dopředu informováni a požádali Putina, aby začátek invaze odložil až na dobu po skončeníZimních olympijských her 2022 v Číně.[509] V první reakci na invazi čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že označení kroků Ruska za invazi není pravdivé, Rusko jako nezávislá země může dle něj činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy.[510][511][512] Při hlasování v OSN ohledně rezolucí týkajících se konfliktu (jak v Radě bezpečnosti, tak ve Valném shromáždění) se Čína zdržela hlasování. K západním sankcím vůči Rusku se Čína nepřipojila, ale dvě velké státem kontrolované banky –Čínská průmyslová a obchodní banka (ICBC) aBank of China – omezily financování na nákupy ruských komodit.[513] Čína kritizovala sankce proti Rusku a uvedla, že chápe ruské bezpečnostní obavy ohledně rozšiřování NATO na východ.[514]
Pro Rusko je Čína v objemu obchodu na prvním místě, ale pro Čínu je Rusko mnohem méně důležité. Obchod mezi oběma zeměmi tvoří pouhá 2 % celkového objemu čínského obchodu, zatímco Evropská unie a Spojené státy mají mnohem větší podíl. Čínské banky a společnosti se obávají sekundárních sankcí, pokud budou obchodovat s ruskými partnery. Většina čínských bank si nemůže dovolit ztratit přístup k americkým dolarům a mnoho čínských průmyslových podniků si nemůže dovolit ztratit přístup k americkým technologiím. Neil Thomas, analytik pro Čínu ve společnosti Eurasia Group, uvedl: „Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by Čína uvažovala o pomoci Rusku a porušení západních sankcí, neboť by to pro Peking znamenalo i tvrdý ekonomický trest.“[515]
Evropská unieEvropská unie – V rámci sankcí sjednotily státy Evropské unie svůj postup. Od konce února do počátku června schválila EU celkem 6 sankčních balíčků, které kromě jiné stanovují harmonogram postupnéhoomezování dovozu ruskéropy.[516] Přibližně 300 poslancůStátní dumy dostalo zákaz vstupu na území EU a byl jim zmrazen majetek. Toto opatření bylo vztaženo i na další představitele Ruska. Rovněž byl omezen obchod se separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Na mimořádném jednáníEvropské rady byly přijaty sankce proti Rusku, nebylo však přijato některými požadované vyřazení Ruska z bankovního systémuSWIFT, protože se na tom všichni zastupitelé členských států neshodli. Státy, které se původně postavily proti vyloučení Ruska ze SWIFT však postupně své názory přehodnocují. 25. února 2022 rozhodla Evropská unie podle šéfa diplomacieJosepa Borrella o zmrazení majetku Vladimira Putina a ministra zahraničíSergeje Lavrova.[517] Rusku bude rovněž pozastaveno členství vRadě Evropy. Oznámil to italský ministr zahraničíLuigi Di Maio, jehož země v tomto funkčním období Radě Evropy předsedá. Dne 1. dubna navštívila Kyjev předsedkyněEvropského parlamentuRoberta Metsolaová a při setkání s předsedy parlamentu a vlády ujistila, že Evropa stojí za Ukrajinou.[518] Dne8. dubna delegace vedená předsedkyní Evropské komiseUrsulou von der Leyenovou navštívila Kyjev iBuču, aby předala prezidentovi symbolickou obálku s formuláři a podmínkami členství v EU. Předsedkyně projevila soucit se ztrátami na životech a shrnula dosavadní dopady sankcí na Rusko, projev zakončila "Slava Ukrajini".[519] Zelenskyj přislíbil, že formuláře vyplní do jednoho týdne.
FinskoFinsko – PrezidentSauli Niinistö a premiérkaSanna Marinová ruský útok odsoudili.[520] Dne 28. února Marinová uvedla, že její země Ukrajině dodá zbraně. Finsko tím učinilo „historické rozhodnutí“ a odchýlení od tradice, že nevyváží zbraně do zemí, které jsou ve válce.[521] Ministr obranyAntti Kaikkonen upřesnil, že se jedná o 2 500 útočných pušek, 150 000 nábojů, 1 500 protitankových zbraní a 70 000 balíčků s proviantem.[522] V průzkumu, který byl zveřejněn několik dní po invazi, se pro vstup doNATO vyslovilo rekordních 53 % dotázaných.[523] V dalším průzkumu agentury Yle, provedeném 14. března 2022, se pro vstup doNATO vyslovilo 62 % Finů, což představuje nárůst o 41 p. b. od roku 2017.[524]
FrancieFrancie – PrezidentEmmanuel Macron se od začátku konfliktu snažil jednat telefonicky s Vladimirem Putinem. Tyto rozhovory nevedly k žádné změně postojů útočníka, někteří dlouhodobí komentátořiČRo uvedli, žeFrancie nebyla nikdy pro Rusko partnerem u stolu. Prezident se dále věnoval během konfliktu lokálně probíhající volební kampani. Dne 20. dubna oznámil, že do Ruska již volat nebude.[472]
LitvaLitva – V den začátku invaze prezidentGitanas Nausėda podepsal dekret o zavedenívýjimečného stavu v zemi.[525] Dne 2. dubna oznámilo ministerstvo energetiky, že od začátku dubna Litva přestala jako první země EU odebírat ruský plyn.[526][527] Litevský umělec obarvil rybník v sousedství ruské ambasády ve Vilniusu barvou připomínající krev a připojl vzkaz: „Haagský tribunál na tebe čeká, Putine.“[528]
MaďarskoMaďarsko – PremiérViktor Orbán odsoudil ruský vojenský útok a podpořil suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Na maďarsko-ukrajinských hranicích rozmístil maďarské ozbrojené síly, aby pohraničníkům pomáhaly s ochranou hranic, ale případně také pomohly ukrajinským uprchlíkům. Maďarský ministr obrany Tibor Benko uvedl, že jeho země neplánuje Ukrajinu zásobovat zbraněmi, natož tam vyslat vojenský personál.[529]
NěmeckoNěmecko – KancléřOlaf Scholz v první reakci personifikoval odpovědnost za napadení Ukrajiny do osoby Vladimira Putina, nikoli na celý ruský národ a invazi označil za hrubé porušení mezinárodního práva.[530] Uvedl, že návrat evropské politické architektury před rok 1989 či dokonce do 19. století je nemyslitelný.[531] Německo se nejprve postavilo proti vyloučení Ruska z mezinárodního bankovního systému SWIFT, 26. února bylo posledním členským státem EU, který se nevyjádřil k tomuto návrhu kladně, což bylo odůvodňováno obavami z ekonomických ztrát.[532] Pod tlakem domácích médií a veřejnosti však došlo v německé zahraniční politice k obratu. Ještě v sobotu 26. února Německo oznámilo, že dodá na Ukrajinu 1000 protitankových zbraní a 500 protiletadlových střelStinger.[533] O den později kancléř Scholz v projevu na mimořádném zasedání německéhoSpolkového sněmu obvinil Putina z útočné války, kterou chce Ukrajinu vymazat z mapy, ujistil východní členy NATO, že Německo dostojí svým závazkům k jejich obraně a bude hájit každý metr území aliance, a oznámil prudké navýšení investic do armády: jen v roce 2022 máBundeswehr dostat dodatečných 100 miliard eur.[534]
PolskoPolsko – PremiérMateusz Morawiecki odsoudil ruskou invazi a požadoval nejtvrdší možné sankce Evropské unie proti Rusku. Země začala připravovat přijímací centra pro ukrajinské uprchlíky a dne 25. února vyhlásila bojovou pohotovost.[535][536] Polské ministerstvo zahraničí uvedlo, že během dne 24. února přijalo 29 tisíc Ukrajinců a že je všem připraveno poskytnout pomoc. Týž den Polsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro ruské letecké společnosti. Polská prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze spáchání trestného činu útočné války podle § 117 polského trestního zákoníku ze strany představitelů Ruska a Běloruska.[537] V den invaze polský správní úřad zablokoval ruskou televizní síťRT z důvodu šíření ruské propagandy.[538] Dne 18. března premiér a vicepremiér oznámili, že na summitu NATO požádají o vyslání mírové mise na Ukrajinu.[539] Návrh ale podporu nezískal.[540] Dne 23. března oznámil mluvčí ministerstva zahraničí, že Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů, které podezírá ze špionáže.[541][542] Dne 30. března premiér oznámil, že Polsko plánuje do konce roku 2022 přestat dovážet ruskou ropu a nejpozději do května téhož roku chce přestat dovážet uhlí z Ruska.[543][544]
SlovenskoSlovensko – PrezidentkaZuzana Čaputová, předseda vládyEduard Heger a místopředsedkyně vládyVeronika Remišová odsoudili útok.[545][546] Slovensko potvrdilo, že bude přijímat ukrajinské uprchlíky a vytvořilo na hranicích osm míst pro poskytnutí nejnutnější pomoci. Delegace, která by navštívila Kyjev, se vzhledem na údajná bezpečnostní rizika neuskutečnila společně s Českem, Polskem a Slovinskem dne 15. března, ale premiér Eduard Heger využil možnost doprovoditUrsulu von der Layenovou dne 8. dubna 2022. Předsedkyně komise v oficiálním projevu poděkovala za vojenské dodávky Slovenska.[519]
ŠvédskoŠvédsko – PremiérkaMagdalena Anderssonová v projevu ze dne 1. března uvedla, že Rusko představuje hrozbu pro mezinárodní mír a bezpečnost.[547] Anderssonová oznámila, že její země pošle na Ukrajinu 5 000 protitankových střel, helmy a štíty.[522] Připomněla, že Švédsko nic takového neudělalo od roku 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko.[521]
FilipínyFilipíny – Filipíny odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu a dne 2. března podpořily rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN.[548] PrezidentRodrigo Duterte v prohlášení ze dne 4. března vyjádřil své obavy z další eskalace konfliktu, jenž by dle něj mohl přerůst vnukleární válku a Putina nazval „sebevrahem“.[549] Podle Duterteho osobního názoru by Filipíny měly zachovat neutralitu, avšak jak dále zkonstatoval „realita mi říká, že nakonec si prostě budeme muset vybrat, na kterou stranu se postavíme“.[550]
GruzieGruzie – PrezidentkaSalome Zurabišviliová oznámila, že gruzínský národ je šokován ruskou agresí a vyzvala k zastavení bojů.[551] PremiérIrakli Garibašvili den po začátku invaze uvedl, že se jeho země nehodlá připojit k sankcím proti Rusku.[552] Dne 3. března oznámil premiér, že Gruzie podala žádost o vstup do Evropské unie.[553][554]Indický premiérNaréndra Módí a ruský prezident Putin na summituBRICS v Kazani, Rusko, 22. října 2024
IndieIndie – Indie, podobně jako Čína, otevřeně nepodpořila ani jednu ze stran konfliktu. PremiérNaréndra Módí sice Putina vyzval k okamžitému zastavení násilí, ale země i nadále pokračuje v obchodování s Ruskou federací, která Indii dodává zbraně.[555] Při hlasování o rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN se Indie zdržela. Administrativa amerického prezidenta Joe Bidena pak zemi pohrozila sankcemi v případě, bude-li v úzkých ekonomických stycích s Ruskem pokračovat.[556] Na zasedání Rady bezpečnosti OSN dne 5. dubna stálý zástupce Indie označil zprávy o zabíjení civilistů v Buči za „znepokojivé“ a podporuje jejich nezávislé vyšetření.[557] Indie využila evropského embarga na dovoz ruské ropy a začala ve velkém nakupovat zlevněnou ropu z Ruska.[475]Putin, ajatolláhChameneí a íránský prezidentRaísí dojednali dodávky íránských dronůŠáhid, Teherán, červenec 2022
ÍránÍrán – Ministr zahraničíHosejn Amír Abdolláhján prohlásil za příčinu invaze provokaceNATO. Válka však podle něj není řešením a vyzval k politickému a demokratickému vyřešení situace.[558] Írán začal později Rusku dodávat vojenský materiál a sebevražedné drony, které následně Rusko považovalo za své. Představitelé Íránu zpočátku popírali jakékoli dodávky dronů, nakonec je však přiznali, avšak s tvrzením, že je dodali ještě před začátkem války. V listopadu 2022 zkritizoval íránský duchovníMasih Mohajerí vládu za to, že Írán nenavázal s napadenou Ukrajinou silnější vztahy a nepřipomněl Rusku mezinárodní pravidla zakazující jakékoli zemi zabírat cizí území. RežimKremlu označil za agresora. Bývalý íránský velvyslanec v Moskvě,Nematollah Izadí, se vyjádřil kriticky v otázce dodávek dronů do Ruska. Tyto skutečnosti poukazují na rozkoly v íránské zahraniční politice.[559]
IzraelIzrael – Vláda po dřívějších zdrženlivých vyjádřeních vyzývajících k diplomatickému řešení následně odsoudila ruskou invazi. Vyjádřila obavu o osud zhruba 200 tisíc obyvatel židovské národnosti na území Ukrajiny.[558][560] Izrael žádá omluvu za výrok Lavrova o Hitlerovi,[561] který vychází ze zjednodušené interpretace DNA analýz.[562]
JaponskoJaponsko – PremiérFumio Kišida odsoudil ruský vpád na Ukrajinu a oznámil, že v případě uvalování sankcí na Bělorusko a Rusko bude Japonsko postupovat v součinnosti s USA.[563] Země se posléze mj. připojila k sankcím proti Ruské centrální bance, omezila export do Běloruska a dne 8. března rozšířila sankční balíček o dalších dvacet osob, včetně čečenského prezidenta Kadyrova.[564][565] Ukrajinské armádě zaslalo Japonsko neprůstřelné vesty a helmy s příslibem dodávek dalšího materiálu.[566] V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu pak japonský ministr zahraničí Jošimasa Hajaši připomněl, že jižní částsouostroví Kurily, v současnosti kontrolovaná Ruskem, je nedílnou součástí Japonského císařství.[567]
MikronésieMikronésie – V reakci na invazi přerušilotichomořské souostroví své diplomatické vztahy s Ruskem a ke stejnému kroku vyzvalo i ostatní státy.[568] Podle vyjádření prezidentaDavida Panuela je ruský vpád na Ukrajinu „jednoznačně ničemný“ a Mikronésie jej vnímá „s nejvyšší mírou opovržení“.[568]
MoldavskoMoldavsko – PrezidentkaMaia Sanduová 24. února oznámila, že země na základě útoku uzavírá svůj vzdušný prostor[569] a ve večerních hodinách parlament odhlasoval vyhlášenívýjimečného stavu na 60 dní.[570] Ministr zahraničí Nicu Popescu 28. února oznámil, že Moldavsko zůstane neutrální a nepřipojí se k sankcím EU, protože si to jako malá, na Rusku ekonomicky závislá, země nemůže dovolit. Zároveň ubezpečil, že bude pokračovat pomoc uprchlíkům.[571] Během návštěvyJosepa Borrella v Kišiněvě dne 3. března předseda parlamentu Igor Grosu oznámil, že země podá žádost o vstup do Evropské unie.[572]
NATONATO – Generální tajemníkJens Stoltenberg považoval napadení Ukrajiny za vážnou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost a flagrantní porušení mezinárodního práva. Odsoudil agresi vůči nezávislé zemi.[530] 25. února lídři zemí NATO na mimořádném videosummitu jednohlasně odsoudili ruskou agresi, kterou označili za „hrozivou strategickou chybu“, a odhlasovali posílení východního křídla aliance. V případě potřeby budou ve východní Evropě rozmístěny další jednotky.[573] Podle Petra Fialy členské státy deklarovaly možnost rozhodným způsobem bránit území NATO v případě ohrožení jeho bezpečí. Jens Stoltenberg však oznámil, že jednotky NATO nemíní zasáhnout přímo na Ukrajině.[574]Vladimir Putin a severokorejský vůdceKim Čong-un v Pchjongjangu v červnu 2024
Severní KoreaSeverní Korea – Severokorejské ministerstvo zahraničí označilo dne 26. února za hlavního původce konfliktu USA a jejich údajnou snahu o rozšiřování NATO v Evropě.[575] Během hlasování o rezoluci mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN byla Severní Korea jednou z pěti zemí, jež hlasovala proti rezoluci.[576]
Spojené královstvíSpojené království –Princ Charles invazi odsoudil a označil ji za útok na svobodu a demokracii.[577] V den invaze, dne 24. února, oznámil premiérBoris Johnson, že uvalí sankce na více než 100 osob i subjektů, mezi nimi i několik oligarchů. Ruskou agresi odsoudila i ministryně zahraničíLiz Trussová a uvedla, že Británie bude s mezinárodními partnery pracovat na co nejtvrdší odpovědi.[578] Velká Británie také zmrazila aktiva velkých bank, mezi nimi iVTB Bank, a uzavřela svůj vzdušný prostor pro ruskou leteckou společnostAeroflot.[579][580]Ukrajinský prezident Zelenskyj, americký prezidentJoe Biden a americký ministr zahraničíAntony Blinken na summitu NATO ve Washingtonu v červenci 2024
Spojené státy americkéSpojené státy americké – PrezidentJoe Biden podepsal exekutivní příkaz zakazující obchod se separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Ve večerních hodinách středoevropského času oznámil přijetí opatření, která zabrání Rusku být součástí světové ekonomiky, zároveň však vyloučil možné zapojení americké armády v bojích na území Ukrajiny.[581] Podle agentury Bloomberg zvažují Spojené státy uvalení sankcí na Ruskou centrální banku, které by znemožnily využít 643 miliard dolarů, které nashromáždila před invazí na Ukrajinu.[582] USA rozšířily sankce tak, aby zmrazily veškerá aktiva ruské centrální banky ve Spojených státech nebo v držení Američanů. Bidenova administrativa odhadla, že tento krok může mít dopad na „stovky miliard dolarů“ ruských finančních prostředků.[583]
ŠvýcarskoŠvýcarsko – Stejně jako zeměNATO iŠvýcarsko projevilosolidaritu vůčiUkrajině. Současný ministr hospodářství a bývalý prezident zeměGuy Parmelin uvedl, žeRusové, na které byly uvaleny sankce, nesmějí do Švýcarska. Přestože se k unijním sankcím Švýcarsko nepřipojilo, ministr hospodářství chce zabránit využívání nebo případnému obcházení švýcarských finančních institucí sankcionovanými Rusy. Švýcarsko je totiž dle švýcarského velvyslanectví vMoskvě nejoblíbenějším místem, kam bohatí Rusové posílají své peníze. Dlestanice RTS to v roce 2020 bylo 2,5 miliardy dolarů (tedy 55 miliard korun).[584][585][586][587][588] Dne 28. února uvedla ve vyjádření švýcarská vláda, že přijímá balík sankcí, které v předchozích dnech přijala EU. Mezi nimi jsou například finanční postihy prezidenta, premiéra či ministra zahraničí nebo zákaz vstupu pěti ruskýmoligarchům.[522][589]Turecký prezidentRecep Erdogan a ruský prezident Putin, září 2025. Turecko zaujalo k válce na Ukrajině neutrální postoj.
TureckoTurecko – PrezidentRecep Erdogan nejprve odsoudil ruský útok na Ukrajinu. O den později však odmítl ukrajinskou žádost o uzavření Bosporu a Dardanel pro ruské válečné lodě a postavil se proti uvalení ekonomických sankcí na Rusko. Uvedl, že turečtí právníci musí přezkoumat, jestli konflikt naplňuje podstatu války.[590] Dne 26. února však prezident Ukrajiny Zelenskyj na Twitteru poděkoval Erdoganovi za uzavření průlivů pro ruské válečné lodě.[591] Následujícího dne uzavření potvrdil ministr zahraničíMevlüt Çavuşoğlu podlekonvence z Montreux.[592][593]
VatikánVatikán –Papež František vyjádřil dne 26. února svou podporu ukrajinskému prezidentovi Zelenskému a navzdory protokolu osobně navštívil ruskou ambasádu ve Vatikánu, kde jednal s velvyslancem Alexandrem Avdějevem.[594] Dne 6. března pak papež odmítl ruské tvrzení, že na Ukrajině provádí „speciální vojenskou operaci“, střet nazval válkou a Ukrajinu označil za „zemi mučedníků“, ve které „tečou potoky slz a krve“.[595]Kardinál státní sekretářPietro Parolin v telefonickém rozhovoru s ruským ministrem zahraničí Lavrovem zopakoval papežovu výzvu k pokoji zbraní a vyjádřil ochotu k jakémukoli zprostředkování míru.[596] Na žádost ukrajinskýchkatolickýchbiskupů provedl papež 25. březnazasvěcení Ruska a UkrajinyNeposkvrněnému Srdci Panny Marie, jak o to s příslibem nastolení míru žádalaPanna Maria přizjevení ve Fatimě.[597] Stejně jako žádal papežJan Pavel II. klid zbraní během války v Kosově (duben 1999), také papež František během mše svaté naSvatopetrském náměstí vkvětnou neděli vyzval válčící mocnosti k příměří a ke společným jednáním během nadcházejícíchVelikonoc (17. duben 2022).[598]
Prezident Putin a Sergej Šojgu byli obviněni z odpovědnosti za válečné zločiny
Mezinárodní trestní soud uvedl, že po nevyprovokované invazi Ruska na Ukrajinu okamžitě zahájí aktivní vyšetřování možnýchválečných zločinů. Ministr zahraničí USAAntony Blinken prohlásil 6. března, že USA zaznamenaly velmi důvěryhodné zprávy o použití určitých zbraní na Ukrajině, které „by mohlo představovat válečný zločin.“ Měl na mysli podezření, že Rusko používákazetové bomby v hustě osídlených oblastech s velkým počtem civilistů.[601]
Dne 16. března 2022 dorazil osobně na Ukrajinu hlavní žalobceMezinárodního trestního souduKarim Ahmad Khan a mluvil telefonicky s prezidentem Zelenským. Jeho návštěvou začalo oficiální vyšetřování možných válečných zločinů ruské armády na Ukrajině.[602]
Americká viceprezidentkaKamala Harrisová 10. března 2022 vyjádřila rozhořčení nad bombardováním porodnice a scénami evakuace zkrvavených těhotných žen a podpořila výzvu k mezinárodnímu vyšetřování válečných zločinů Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu.[603]
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (ICJ) v rozhodnutí, pro které hlasovalo 13 z 15 soudců, vyhověl předběžným opatřením které navrhla Ukrajina a nařídil okamžité zastavení vojenských aktivit ruské armády. Zároveň tím zamítl žádost Ruska vyřadit případ z agendy ICJ.[604]
Britská generální prokurátorka Suella Bravermanová oznámila, že jmenuje Howarda Morrisona, aby pomohl s přípravou obžaloby proti Putinovi jak na Ukrajině, tak předMezinárodním trestním soudem (ICC). Morrison byl v minulosti jedním ze soudců tribunálu pro bývalou Jugoslávii, který odsoudil za válečné zločinyRadovana Karadžiče.[605]
Nejvyšší představitelkaRady OSN pro lidská právaMichelle Bacheletová na zasedání v Ženevě vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky. Uvedla, že její úřad obdržel věrohodná tvrzení, že ruské síly použily kazetovou munici v obydlených oblastech Ukrajiny nejméně 24krát. "Masivní ničení civilních objektů a vysoký počet civilních obětí silně naznačují, že nebyly dostatečně dodržovány základní zásady rozlišování, přiměřenosti a opatrnosti," uvedla Bacheletová s odkazem na válečná pravidla zakotvená v Ženevských úmluvách. Dodala, že její úřad, který má na Ukrajině téměř 60 pozorovatelů OSN pro lidská práva, ověřil 77 incidentů, při nichž byla poškozena zdravotnická zařízení, včetně 50 nemocnic. Nebyly ušetřeny domy a administrativní budovy, školy, vodárny a elektrické systémy. Rusko se mohlo dopustit válečných zločinů.[606]
Dne 17. března 2023 vydali soudci Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) zatykače na prezidenta Putina a zmocněnkyni pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou za válečné zločiny na Ukrajině.[608]
Rusko u příležitosti svého předsednictví v Radě bezpečnosti OSN uspořádalo v úterý (9. července 2024) v New Yorku slavnostní oběd, kde byl hlavním chodem kotleta po kyjevsku, což je pokrm z kuřecího masa známý v angličtině jako Chicken Kiev. Stálý zástupce Ukrajiny při OSN Serhij Kyslycja proti obědu vznesl námitku. Tuto informaci přinesla ukrajinská agentura Ukrinform.
Generální tajemník OSNAntónio Guterres apeloval na Putina, aby ukončil ruský útok a stáhl jednotky z území Ukrajiny.[530][609] Rusko však podle očekávání 26. února na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující útok.[610]
Valné shromáždění OSN přijalo 2. března 2022 na svém mimořádném zasedánírezoluci, která odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a požadovala okamžité ukončení bojů spolu se stažením ruských vojsk z území cizího státu. Valné shromáždění v rezoluci požadovalo, „aby Ruská federace okamžitě přestala používat sílu na Ukrajině a zdržela se jakýchkoliv dalších ilegálních výhrůžek nebo používání síly proti jakémukoliv členskému státu (OSN)“. Pro rezoluci hlasovalo 141 členských států, proti bylo pět –Bělorusko,KLDR,Eritrea, Rusko aSýrie, zdrželo se 35 států včetně Číny, Indie či Jihoafrické republiky. Právně nezávazná rezoluce vznikla po vetu Ruska vRadě bezpečnosti, které nedovolilo přijmout obdobnou právně závaznou rezoluci.[611][612]
Rezoluce rovněž odsuzuje rozkaz Putina z 27. února 2022, jímž uvedl jaderné síly své země do vyššího stupně pohotovosti.[612]
Rada OSN pro lidská práva naprostou většinou hlasů svých členů podpořila rezoluci odsuzující ruskou invazi na Ukrajinu a Rusko zůstalo téměř osamoceno, protože hlasování se zdrželi jeho tradiční spojenciČína,Kuba aVenezuela. Rusko podpořila pouzeEritrea. Na základě této rezoluce se také ustaví komise OSN pro vyšetřování případných válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.[613]
Agentura OSN pro uprchlíky (UNHCR) 3. března 2022 uvedla, že od počátku ruské invaze uprchl z Ukrajiny milion lidí, což je nejrychlejší exodus uprchlíků v 21. století.[614]
OSN se dostala pod palbu kritiky, když 8. března 2022 vyšlo najevo, že jejím zaměstnancům byly rozeslány instrukce, zakazující používat v souvislosti s děním na Ukrajině slova „válka“ či „invaze“. Stejně tak byli pracovníci nabádáni, aby na svých profilech na sociálních sítích nevyjadřovali podporu Ukrajině, např. formou vyvěšení ukrajinské vlajky. Uniklá interní komunikace zveřejněná deníkem The Irish Times to odůvodňuje údajnou nutností dodržovat nestrannost v mezinárodních otázkách a potenciálním ohrožením dobré pověsti instituce.[615]
Večer 15. března 2022 do obléhaného Kyjeva dorazila delegace tří evropských premiérů: Petra Fialy z Česka,Mateusze Morawieckého z Polska aJaneze Janši ze Slovinska, aby vyjádřili podporu prezidentovi Zelenskému a všem Ukrajincům. Delegaci doprovázel i polský expremiérJarosław Kaczyński.[616]
Dne 7. dubna 2022 valné shromáždění OSN schválilo vyloučení Ruska zRady pro lidská práva. Pro návrh hlasovalo 94 členských států, proti bylo 24 států včetně Číny,Etiopie, Íránu,Kazachstánu čiVietnamu, zdrželo se jich 58.[617][618]
ProkurátorMezinárodního trestního soudu (ICC), britský právník Karim Ahmad Khan, přijel do Kyjeva s týmem vyšetřovatelů a expertů, aby zahájil své nezávislé vyšetřování přímo na místě války. Dne 13. dubna 2022 spolu s generální prokurátorkou Ukrajiny Irynou Venediktovou navštívil místo, kde se nalézá masový hrob ve městěBuča.[620]
Inspektoři OSN v září 2022 dorazili na Ukrajinu.[621]Noam Chomsky tak srovnává, že zdejší válka je mírnější nežválka v Iráku, kam inspektoři OSN nebyli vpuštěni.[622]
Protiválečný protest v Moskvě 24. února 2022Manifestace solidarity s Ukrajinou v polskéVratislavi 24. února 2022Ukrajinští uprchlíci v Polsku protestující 6. března proti invazi na Ukrajinu
Demonstrace na podporu Ukrajiny se konaly také v několika ruských městech, mimo jiné vMoskvě,[682]Petrohradu,[683]Novosibirsku,[684]Nižním Novgorodu[685] čiJekatěrinburgu.[686] K 3. březnu se protestovalo nejméně ve 115 ruských městech.[687] K 14. březnu bylo v Rusku zadrženo téměř 14 000 lidí.[688] Za účast na protiválečné demonstraci hrozí v Rusku několik let ve vězení a 4. března byl zaveden zákon s cílem zamezit šíření „falešných zpráv“ o armádě, tresty za účast se mohou zvýšit až na 15 let odnětí svobody.[688]
V některých zemích, zejména vPobaltí, se rozšířilo hnutíbojkotu ruských a běloruských výrobků. VEstonsku mnoho obchodních řetězců odstranilo z regálů ruské potraviny a nápoje.[689] VLotyšsku většina supermarketů odstranila ruské a běloruské výrobky, jako jsou potraviny, nápoje, časopisy a noviny, přičemž nejvýznamnějšími řetězci, které se k bojkotu připojily, byly Coop, Rimi, Maxima a Barbora.[690] VKanadě bylo kontrolním úřadům několika provincií, včetněLiquor Control Board of Ontario,[691]Société des alcools du Québec,[692]Newfoundland and Labrador Liquor Corporation,[693]Manitoba Liquor & Lotteries Corporation, aNova Scotia Liquor Corporation,[694] nařízeno odstranit ruské alkoholické výrobky ze svých maloobchodních prodejen. VKanadě vládaBritské Kolumbie zastavila dovoz ruských alkoholických výrobků a Rada pro kontrolu alkoholu vOntariu oznámila odstranění ruského alkoholu ze všech 679 prodejen v rámci svéjurisdikce.[695] VUSA politici vOhiu,New Hampshire aUtahu zavedli zákonná omezení prodeje ruského alkoholu a mnoho barů, restaurací a prodejců alkoholu dobrovolně odstranilo ruské značky ze svého sortimentu, přičemž někteří podnikli další kroky na podporu ukrajinských likérů jako další projev solidarity sUkrajinou.[696][697] V návaznosti na protesty finský i švédský alkoholový monopolAlko aSystembolaget oznámily, že zastavují prodej ruských alkoholických nápojů.[698] Také dva hlavní finští maloobchodníci,S-Group aKesko, rovněž uvedli, že stahují ruské zboží ze svých regálů.[699]
Protiputinovské graffiti - fotografie z autobusového nádraží v Pražských Holešovicích.Náčelník generálního štábuValerij Zalužnyj a generálOleksandr Syrskyj během obrany Kyjeva v březnu 2022Zelenskyj uděluje vyznamenání poblíž frontové linie vCharkovské oblasti, 29. května 2022Ruský ministr obranySergej Šojgu a generálplukovníkJunus-bek Jevkurov, 1. října 2022
↑abSeparatistické útvary ustavené v květnu2014 na území východní Ukrajiny, jejichž nezávislost oficiálně uznávala pouzeJižní Osetie a, od 21. 2. 2022, také Rusko. Od 30. 9. 2022 je Ruská federace považuje za svoji součást.
↑K říjnu 2025 se zbavil armádního generálaSergeje Surovikina, velitele Skupiny sil „Jihozápad“ (duben 2022); generálplukovníkaAlexandra Dvornikova, vrchního velitele ruských sil v Sýrii (červen 2022), který formálně odejít musel po neuspokojivých výsledcích vDonbasu; generálplukovníkaAndreje Mordviočkina, velitele 20. armády (červenec 2022); generálplukovníkaSergeje Kuzovleva, zástupce velitele Západního vojenského okruhu (srpen 2022); generálplukovníkaValerije Gerasimova, náčelníka generálního štábu (formálně převelen na „poradní“ pozici v listopadu 2022); generálporučíkaMichaila Teplinského, velitele 36. armády (prosinec 2022); generálplukovníkaOlega Salička, nově dosazeného velitele 1. tankové armády (únor 2023); generálplukovníkaIgora Konasenkova, mluvčího ruského ministerstva obrany (březen 2023).
↑ Severokorejci bojují proti Ukrajincům v ruské Kurské oblasti. Hlášeni první dezertéři - Novinky.www.novinky.cz [online]. 2024-10-16 [cit. 2024-10-18].Dostupné online.
↑LYSÁ, Tereza. Severokorejci se už zapojili do bojů. Pod palbu se dostali v Kurské oblasti.iDNES.cz [online]. 2024-11-04 [cit. 2024-11-17].Dostupné online.
↑abČTK. KLDR poprvé potvrdila vyslání vojáků na pomoc Rusku ve válce.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-04-28].Dostupné online.
↑abČTK. Za Rusko bojují na Ukrajině tisíce Kubánců, tvrdí USA.ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-10-06].Dostupné online.
↑Staff Writer With AFP. Belarus Says Its Army Not Taking Part in Ukraine Invasion.The Defense Post [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24].Dostupné online. (anglicky)
↑ Cílem EU je vycvičit 60 000 Ukrajinců, Borrell chce řešit navýšení kapacit.Armádní noviny [online].Dostupné online.
↑ Pohyb v zákopech, boj v ulicích. Britové zrychleně cvičí tisíce ukrajinských vojáků.ČT24 [online].Dostupné online.
↑ Moskva jmenovala nového velitele ruských sil na Ukrajině.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-10-08 [cit. 2022-12-27].Dostupné online.
↑ Rusko pokračuje ve skryté mobilizaci a má nového velitele.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-06-27 [cit. 2022-06-27].Dostupné online.
↑JEMELKA, Petr. Čečenský vůdce Kadyrov potvrdil vyslání oddílů obávaných zabijáků na Ukrajinu.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-02-26 [cit. 2022-02-26].Dostupné online.
↑ Rusko posiluje. Na Ukrajinu přesouvá až dva tisíce vojáků z Gruzie.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-04-01 [cit. 2022-04-01].Dostupné online.
↑ V Rusku má narukovat až 300 tisíc rezervistů.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-09-21 [cit. 2022-09-21].Dostupné online.
↑ Severokorejci bojují proti Ukrajincům v ruské Kurské oblasti. Hlášeni první dezertéři.Novinky.cz [online]. Borgis, 2024-10-16 [cit. 2024-10-16].Dostupné online.
↑ UK Reveals Deadly Reason Why Putin Wants Ukraine To Hand Over Unoccupied Land To End War.www.huffingtonpost.co.uk [online]. 2025-08-17 [cit. 2025-09-02].Dostupné online.
↑ How many Ukrainian soldiers have died?.www.economist.com [online]. 2024-11-26 [cit. 2024-12-01].Dostupné online.
↑TITLBACH, Filip. Studio N: Putinova válka, den pátý.Deník N [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑LIPOLD, Jan. Komentář: Putinova válka začala. Dějiny ožily a jsou na naší straně.Seznam Zprávy [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑SOBOTA, Jiří. Putinova válka proti našemu světu.Týdeník Respekt [online]. Economia, 2022-02-27 [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ 8 Deadliest Wars of the 21st Century.Britannica.com [online].Dostupné online.
↑Sonne, Paul; Dixon, Robyn; Stern, David L. Russian troop movements near Ukraine border prompt concern in U.S., Europe.The Washington Post [online]. 2021-10-30 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑Charap, Samuel. The U.S. Approach to Ukraine’s Border War Isn’t Working. Here’s What Biden Should Do Instead.www.politico.com [online].Politico, 2021-11-19 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑Gershkovich, Evan. Russia’s Massive Military Drills on Ukraine Border Stir Invasion Fears.The Wall Street Journal [online]. 2022-02-10 [cit. 2022-04-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ Bylo by fér, kdyby Rusko vyhlásilo Ukrajině válku, když už ji napadlo.CNN Prima News [online]. [cit. 2022-05-22].Dostupné online.
↑ Diplomat blasts West’s ‘Russian invasion of Ukraine’ rumors as cover-up for its own gambit.tass.com [online].TASS, 2022-01-20 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑Dollimore, Laurence; Craven, Nick. Ukraine's President demands to see US evidence of Russian invasion 'on Wednesday' as Moscow accuses the West of provoking war 'at any cost': First families return to UK after government told Brits to get out NOW.www.dailymail.co.uk [online]. Mail Online, 2022-01-12 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ab Reporty speciální monitorovací mise OBSE na Ukrajině.osce.org [online]. OBSE, 2022-02-18 až 2022-02-23 [cit. 2022-03-21].Dostupné online.
↑ab Zástupci části Donbasu mimo kontrolu Kyjeva zahájili evakuaci civilistů..ČT24 [online].Česká televize, 2022-02-18 [cit. 2022-04-23].Dostupné online.
↑ab Východ Ukrajiny po mobilizaci separatistů: rostoucí počet porušení příměří i první oběti mezi vojáky.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2022-02-19 [cit. 2022-04-23].Dostupné online.
↑Perrigo, Billy. How Putin's Denial of Ukraine's Statehood Rewrites History.The Time [online]. 2022-02-22 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ČTK; Hron, Jan; Havlická, Kateřina. Ukrajina je historická součást Ruska, řekl Putin. Uznal donbaské republiky.iDnes.cz [online]. 2022-02-21 [cit. 2022-03-18].Dostupné online.
↑ Full text: Putin’s declaration of war on Ukraine.The Spectator [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑Lister, Tim; Tawfeed, Mohammed; Voitovych, Olga; McCarthy, Simone; John, Tara. Ukraine war in maps: Tracking the Russian invasion.edition.cnn.com [online].CNN, 2022-03-14 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑Beaumont, Peter. Focus on Kyiv deadlock obscures Russia’s success in south Ukraine.www.theguardian.com [online].The Guardian, 2022-03-08 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ Dozens killed as Russian forces strike targets in western Ukraine.www.bbc.com [online]. BBC news [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ Wojna w Ukrainie. W Lubaczowie zatrzęsły się szyby. "Wojna dotknęła nas tak blisko".www.polsatnews.pl [online]. polsatnews.pl, 2022-03-13 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (polsky)
↑ War in Ukraine: Evidence grows of civilian killings in Bucha.www.bbc.com [online]. BBC news, 2022-04-03 [cit. 2022-04-06].Dostupné online. (anglicky)
↑Ochab, Ewelina U. As Russian Troops Retreat From Irpin And Bucha, More Evidence Of Putin’s War Crimes Emerges.www.forbes.com [online].Forbes, 2022-04-03 [cit. 2022-04-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ukraine: civilian casualty update 24 April 2023.www.ohchr.org [online]. UNITED NATIONS, 2023-04-24 [cit. 2023-05-02].Dostupné online. (anglicky)
↑Lawder, David. Ukraine war damage tops $100 billion so far, economic adviser says.www.reuters.com [online].Reuters, 2022-03-10 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ČTK. Rusové vyřadili Popasnu ze seznamu obcí, město srovnali se zemí. Zelenskyj to přirovnal k Lidicím.Hospodářské noviny [online]. 2023-03-16 [cit. 2023-03-16].Dostupné online.
↑ Refugees fleeing Ukraine (since 24 February 2022).data2.unhcr.org [online]. The UN Refugee Agency (UNHCR) [cit. 2023-05-02].Dostupné online. (anglicky)
↑Karmanau, Yuras; Heintz, Jim; Isachenkov, Vladimir; Litvinova, Dasha. Russia presses invasion to outskirts of Ukrainian capital.ABC News [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑Shalal, Andrea. IMF chief Georgieva says Ukraine war to lower global growth forecast.www.reuters.com [online].Reuters, 2022-03-10 [cit. 2022-03-18].Dostupné online. (anglicky)
↑ Dekret o Strategii deokupace a reintegrace Krymu a Sevastopolu.zakon.rada.gov.ua [online]. 2021-03-24 [cit. 2022-03-05].Dostupné online.
↑ Zákon umožňující povolání záložáků do armády bez mobilizace.bbc.com [online]. 2021-03-30 [cit. 2022-03-19].Dostupné online.
↑ Zákon 1357-IX o zlepšení jednotlivých otázek výkonu vojenské služby a vedení vojenského účetnictví.zakon.rada.gov.ua [online]. 2021-03-30 [cit. 2022-03-19].Dostupné online.
↑ Mezi Moskvou a Kyjevem roste napětí, Rusko přesouvá vojska k hranicím.iDNES.cz [online]. iDNES.cz, 2021-04-01 [cit. 2022-01-23].Dostupné online.
↑ Vláda schválila pomoc Ukrajině. Česko daruje zemi čtyři tisíce dělostřeleckých granátů.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2022-01-26 [cit. 2022-05-12].Dostupné online.
↑ Ruský útok na Ukrajinu začne tři hodiny po půlnoci, tvrdí tajné služby.FORUM 24 [online]. Forum 24, 15. 2. 2022.Dostupné online.
↑ Jednání ruské Státní dumy o nezávislosti Luhanské a Doněcké Republiky.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 16. 2. 2022 [cit. 2022-03-03].Dostupné online.
↑MASSICOT, Dara. What Russia Got Wrong.Foreign Affairs. 2023-02-08, roč. 102, čís. 2. Volume Title: March/April 2023.Dostupné online [cit. 2024-04-03].ISSN0015-7120. (anglicky)
↑SCHWIRTZ, Michael; TROIANOVSKI, Anton; AL-HLOU, Yousur. Putin’s War: The Inside Story of a Catastrophe.The New York Times. 2022-12-17.Dostupné online [cit. 2024-04-03].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑EDITOR, Tom Parfitt, Moscow | Larisa Brown, Defence. Even Ukraine doesn’t believe the West’s claim that war is coming, says Russia.www.thetimes.co.uk. 2024-04-03.Dostupné online [cit. 2024-04-03].ISSN0140-0460. (anglicky)
↑ Ruská odpověď na odpověď USA a NATO k bezpečnostním požadavkům Ruska z 17.12.2021.www.facebook.com [online]. Ministerstvo zahraničí Ruska, 2022-02-17 [cit. 2022-03-04].Dostupné online.
↑DRAKE, Daniel. Rusko neustoupilo ani o píď. Chce stažení NATO i ze střední Evropy včetně Česka.Novinky.cz [online]. 2022-02-17 [cit. 2024-04-17].Dostupné online.
↑ Daily Report 38/2022.www.osce.org [online]. Organization for Security and Co-operation in Europe, Special Monitoring Mission to Ukraine, 18. 2. 2022 [cit. 2023-05-15].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-18. (anglicky)
↑ Krym je vnitřní problém Ukrajiny, ujišťoval Putin v roce 2008.ČT24 [online]. Česká televize, 8. 4. 2015 [cit. 2023-05-15].Dostupné online.
↑ab Projev Volodymira Zelenského na bezpečnostní konferenci v Mnichově..Ukrinform [online]. National News Agency of Ukraine, 2022-02-19 [cit. 2022-03-04].Dostupné online.
↑KOTTASOVÁ, Ivana; QIBLAWI, Tamara. Putin orders troops into pro-Russian regions of eastern Ukraine.CNN.com [online]. CNN Worldwide, 2022-02-21 [cit. 2022-02-22].Dostupné online. (anglicky)
↑HERSZENHORN, David M. Putin orders Russian troops into Ukraine after recognizing breakaway ‘republics’.Politico.eu [online].Politico, 2022-02-21 [cit. 2022-02-22].Dostupné online. (anglicky)
↑ Počkejte s invazí na konec olympiády, naléhala podle zpravodajců Čína na Rusy.iDNES.cz [online].MAFRA, 2022-03-03 [cit. 2022-03-04].Dostupné online.
↑DI FEO, Gianluca. Ucraina, i primi soldati russi nel Donbass.la Repubblica. GEDI Gruppo Editoriale, 2022-02-21.Dostupné online [cit. 2022-02-22].ISSN2499-0817. (italsky)
↑ Prejav ruského prezidenta Putina: Ukrajinu označil sa skorumpovaný štát, kde „vyháňajú ruštinu zo škôl“.TVNOVINY.sk [online]. MARKÍZA - SLOVAKIA [cit. 2022-02-23].Dostupné online. (slovensky)
↑ Ukrajina je bábka bez štátnosti. Čo povedal Putin v prejave?.SME [online]. Petit Press [cit. 2022-02-23].Dostupné online. (slovensky)
↑ TOTO povedal Putin v hodinovom prejave o Ukrajine: Velebenie Stalina, Lenina a nepriame vyhrážky.Nový Čas [online]. FPD Media, 2022-02-21 [cit. 2022-02-23].Dostupné online. (slovensky)
↑PROCHÁZKOVÁ, Petra. Plno urážok, ponižovania a historických nezmyslov. Rozoberáme Putinov prejav.Denník N [online]. N Press, 2022-02-22 [cit. 2022-02-23].Dostupné online.ISSN2729-9198. (slovensky)
↑TINGLE, Rory. 'Dangerous parallels' between Ukraine 'invasion' and Nazis.MailOnline [online]. Associated Newspapers, 2022-02-22 [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ Ještě dnes v noci se kvůli Rusku sejde Rada bezpečnosti OSN.Deník N [online]. N Media, 2022-02-22 [cit. 2022-02-22].Dostupné online.ISSN2571-1717.
↑ Rusko využilo právo veta. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou invazi neprošla.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2022-02-26 [cit. 2022-02-26].Dostupné online.
↑ Обращение Владимира Путина. Полный текст.tass.ru [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-04-01].Dostupné online. (rusky)
↑ab Full text: Putin's declaration of war on Ukraine.The Spectator. 24 February 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Washington’s newest worry: The dangers of cornering Putin.WION [online]. Zee Media Corporation [cit. 2022-03-04].Dostupné online. (anglicky)
↑ US view of Putin: Angry, frustrated, likely to escalate war.AP NEWS [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ History replays like a half-forgotten song, but once we remember, it’s far too late.the Guardian [online]. 2022-03-06 [cit. 2022-03-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ Sám svým vězněm. Putin se ukrývá na neznámém místě, exministr mluví o hrozícím atentátu.FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Sesaďte Putina, vyzývají hackeři z Anonymous obyvatele Ruska.Novinky.cz [online]. [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑OWEN, Glen. Spies suggest Putin's 'bloated' appearance could be drugs side effect.Mail Online [online]. 2022-03-12 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Tajemný zdroj Generál SVR: Putin má rakovinu, zvažuje jaderný útok, zastavte ho.FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ab Muž č. 2 v Kremlu. Jestřáb Patrušev šíří lži o Západu, u Putina má výsadní postavení.Aktuálně.cz [online]. 10. 6. 2022.Dostupné online.
↑ A look at the trio who convinced Putin to invade.Yahoo News. 9. 1. 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Tváře války. Kdo jsou Putinovi nejbližší, zodpovědní za krvavý vpád na Ukrajinu.Aktuálně.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Rescuers search for survivors in smashed Mariupol theater.AP NEWS [online]. 2022-03-17 [cit. 2022-03-17].Dostupné online. (anglicky)
↑Crimea.Realities. Crimea Drills For Water As Crisis Deepens In Parched Peninsula.Radio Free Europe/Radio Liberty [online].RFE/RL, 2020-10-25 [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ab Fake News of Russian Occupation of Crimea.VoxUkraine [online]. VoxUkraine [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (anglicky)
↑HURSKA, Alla. Water Crises and the Looming Ecological Catastrophe in Occupied Crimea and Devastated Donbas.The Jamestown Foundation [online]. 2022-01-21 [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ Russian forces unblock water flow for canal to annexed Crimea, Moscow says.Reuters [online].Reuters, 2022-02-24 [cit. 2022-03-03].Dostupné online. (anglicky)
↑ Russian troops destroy Ukrainian dam that blocked water to Crimea – RIA.Reuters [online].Reuters, 2022-02-26 [cit. 2022-03-03].Dostupné online. (anglicky)
↑MALÁ, Markéta. „Timmermans je zcela mimo.“ Putinova agrese může ukončit Green Deal.Echo24.cz [online]. Echo Media, 2022-02-28 [cit. 2022-03-03].Dostupné online.
↑TYBUREC, Martin. Je to válka o ropu a plyn, říká ukrajinský geolog.Seznam Zprávy [online]. 2022-04-15 [cit. 2022-06-29].Dostupné online.
↑ŽABKA, Jan. Ne oběť boje, ale těla z márnice. Ruskou invazi na Ukrajinu mají vysvětlit i falešná videa.HlídacíPes.org [online]. Ústav nezávislé žurnalistiky, 2022-02-24 [cit. 2022-02-26].Dostupné online.
↑ Украина знала о нападении России и начала подготовку к нему еще осенью – Данилов.www.unian.net [online]. [cit. 2022-03-12].Dostupné online. (rusky)
↑SKÝPALA, Martin. Bývalý šéf CIA: USA odradily Rusko od útoku jadernými zbraněmi na Ukrajinu.FORUM 24 [online]. 2024-09-21 [cit. 2024-09-24].Dostupné online.
↑ USA varovaly Rusko před katastrofou, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně.Seznam Zprávy [online]. ČTK, 2022-09-25 [cit. 2024-09-24].Dostupné online.
↑ŠVAMBERK, Alex. Rusko hrozí jaderným úderem proti zemím, které pomáhají Ukrajině.Novinky.cz [online]. 2024-09-26 [cit. 2024-09-26].Dostupné online.
↑VOSKA, Michal. Kamarádovi to doslova roztrhlo plíce. Novinky mluvily na Ukrajině s vojáky zasaženými chemickou zbraní.Novinky.cz [online]. 2025-01-15 [cit. 2025-01-16].Dostupné online.
↑ Rusko čelí obvinění z použití zakázané zbraně. Záludná látka má vojáky "vypudit" ven.Aktuálně.cz [online]. 2025-07-07.Dostupné online.
↑ Rusové znásilňují ženy v okupovaném Chersonu, zabili 17letou dívku, říká Ukrajinka pro CNN.CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2022-04-24].Dostupné online.
↑ Russian soldiers fire on Kherson protesters.BBC News.Dostupné online [cit. 2022-04-24]. (anglicky)
↑ Zasažený křižník Moskva se potápí, oznámila Ukrajina. Rusové se loď pokusí odtáhnout do přístavu.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-04-24].Dostupné online.
↑ Ruský voják dostal v Kyjevě za vraždu ukrajinského civilisty doživotí.ČT24 [online]. [cit. 2022-06-28].Dostupné online.
↑ Ukrajinští obránci dostali rozkaz stáhnout se ze Severodoněcku. Město je téměř zcela zničené.Hospodářské noviny [online]. 2022-06-24 [cit. 2022-06-28].Dostupné online.
↑ Ruské jednotky dobyly Severodoněck, ukrajinské síly se stáhly k Lysyčansku.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-06-28].Dostupné online.
↑ Rusové zasáhli obchodní centrum v ukrajinském Kremenčuku. Nejméně deset lidí útok nepřežilo.Deník N [online]. 2022-06-27 [cit. 2022-06-28].Dostupné online.
↑ "Co za zrůdy to mohlo udělat?" Rusové prolomili mlčení k útoku na Kremenčuk.Aktuálně.cz [online]. 2022-06-28 [cit. 2022-06-28].Dostupné online.
↑ Zprávy z bojiště: Rusové obsadili Lysyčansk. Past však zřejmě zůstala prázdná.Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-07-23].Dostupné online.
↑ Rusové dobyli Lysyčansk, oznámila Moskva. Podle USA se Ukrajinci stáhli záměrně.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-07-23].Dostupné online.
↑ Západ si už rozparceloval Ukrajinu. Na Česko ale zbyla rekonstrukce „ruského“ Luhanska.echo24.cz [online]. [cit. 2023-08-23].Dostupné online.
↑ Z Balakliji a Izjumu se stáhli ruští vojáci. Přeskupují se, tvrdí Moskva.Deník.cz [online]. 2022-09-10.Dostupné online.
↑CNN, Simone McCarthy and Rob Picheta. Russia announces immediate 'partial mobilization' of citizens, escalating its invasion of Ukraine.CNN [online]. [cit. 2022-09-21].Dostupné online.
↑ Putin sebral Ukrajincům území a teď by chtěl vyjednávat.www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-09-30].Dostupné online.
↑abBAUER, Vojtěch. Putinova slova naznačují budoucí konfrontaci s NATO.Novinky.cz [online]. 2023-12-18 [cit. 2023-12-18].Dostupné online.
↑AXE, David. Russian Regiments Collide With Ukraine’s Rebuilt Defensive Line—And Lose 80 Vehicles In One Day.Forbes [online]. [cit. 2024-08-09].Dostupné online. (anglicky)
↑ab Institute for the Study of War.Institute for the Study of War [online]. [cit. 2024-08-09].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-25. (anglicky)
↑NOVÁK, Martin. Miliardy, které Ukrajinu dostanou z nejhoršího. Co změní schválená pomoc z USA.Aktuálně.cz [online]. 2024-04-21 [cit. 2024-04-25].Dostupné online.
↑BAHOUNKOVÁ, Petra. Není to hra, pochopil šéf americké Sněmovny reprezentantů a žádá miliardy na pomoc Ukrajině.ČT24 [online]. Česká televize, 2024-04-19 [cit. 2024-04-25].Dostupné online.
↑BARTOŠOVÁ, Michaela. Dalším Putinovým cílem může být Pobaltí, naznačuje analýza. NATO by útoku nestihlo zabránit.CNN Prima NEWS [online]. 2024-04-23 [cit. 2024-04-25].Dostupné online.
↑ Rusko uspěchalo ofenzivu u Charkova. Přišlo o moment překvapení a ztrácí dobytá území.FORUM 24 [online]. [cit. 2024-08-09].Dostupné online.
↑ ‘Everyone will fight.’ Ukrainian men weigh their options as new draft law comes into effect.CNN. 25 May 2024.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Ukrajina přijala nový zákon o mobilizaci. Zavádí přísné postihy pro „vyhýbače“.Seznam Zprávy [online]. 11. dubna 2024.Dostupné online.
↑ Zelenskyj podepsal nový mobilizační zákon. Armádě chybějí vojáci na frontě.Novinky.cz [online]. 16. června 2024.Dostupné online.
↑ NYT: Může Ukrajina najít nové vojáky, aniž by zdecimovala celou generaci?.ČTK [online]. 12. dubna 2024.Dostupné online.
↑ Sílí tlak na Ukrajince, aby se vrátili domů bojovat: „Nemohu zabíjet“.Seznam Zprávy [online]. 4. května 2024.Dostupné online.
↑ Bojeschopné Ukrajince chytají na ulicích a v barech. Spoustu jiných stát kryje.Novinky.cz [online]. 23. října 2024.Dostupné online.
↑ Kvůli mobilizaci se na Ukrajině uplácí ve velkém, změnit to má nový zákon, slibuje šéf protikorupční agentury.Hospodářské Noviny [online]. 19. března 2024.Dostupné online.
↑ Zelenskyj: Rusko nasadí severokorejské vojáky do boje na přelomu týdne.ČeskéNoviny.cz [online]. Česká tisková agentura [cit. 2024-10-26].Dostupné online.
↑ Povolejte i 18leté. Zbraně máte, bez více vojáků nevydržíte, tlačí USA na Ukrajinu.iDNES.cz [online]. 27. listopadu 2024.Dostupné online.
↑ Ukrajinská armáda připravuje smlouvy pro mladé zájemce o službu, potvrdil Zelenskyj.Novinky.cz [online]. 8. února 2025.Dostupné online.
↑ Z ukrajinské armády letos zběhlo víc vojáků, než za předchozí dva roky dohromady, píší FT.Echo 24 [online]. 1. prosince 2024.Dostupné online.
↑ Desertion threatens to starve Ukraine's forces at a crucial time in its war with Russia.AP News. 29 November 2024.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Rusové u Pokrovsku dobyli tři vesnice. Zaplatili za ně ztrátou stovek vojáků.iDNES.cz [online]. 4. ledna 2025.Dostupné online.
↑ČTK [online]. Expert: Dosažením klíčových opěrných bodů ruská armáda zřejmě dosáhla cílů, 22. února 2025.Dostupné online.
↑ První kolo rozhovorů Ukrajinců s Rusy skončilo. Průlom nepřineslo.iDNES.cz [online]. 2022-02-28.Dostupné online.
↑ Mírové jednání delegací Ruska a Ukrajiny nepokročilo. Sejdou se opět ve středu.TN.cz [online]. 2022-03-15 [cit. 2022-03-22].Dostupné online.
↑ab Putin Erdoganovi oznámil mírové podmínky pro Kyjev. „Jsou nepřijatelné,“ uvádí turecká diplomacie.Echo24.cz [online]. 2022-03-19.Dostupné online.
↑ Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou přerušila ‚technická pauza‘. Týmy se opět potkají v úterý.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2022-03-14.Dostupné online.
↑Давид Арахамия: РФ обещала Украине мир за отказ от НАТО [online]. Deutsche Welle (DW), 2023-11-25 [cit. 2023-11-26].Dostupné online.
↑Putin Reveals Details Of Draft Treaty On Ukrainian Neutrality During Meeting With African Leaders [online]. Today News Africa, 2023-06-18 [cit. 2023-11-26].Dostupné online.
↑Встреча с главами делегаций африканских государств по украинской проблематике [online]. Petrohrad: kremlin.ru, 2023-07-28 [cit. 2023-11-26].Dostupné online.
↑STEIN, Ditta. Kreml měl „mírovou smlouvu“ už před válkou, líčí diplomat. Lačnou, ponižující.iDNES.cz [online]. 2024-05-23 [cit. 2024-05-23].Dostupné online.
↑ Zelenskyj: Příměří až po vrácení území. Rusko je najezená velryba, co chce pauzu.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-07-22.Dostupné online.
↑ Ukraine Military Victory Unlikely Soon, Top US General Says.VOA News. 16 November 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russia's Losses Give Ukraine an Opening for Negotiations, Top US General Says.Bloomberg. 16 November 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ U.S. scrambles to reassure Ukraine after Milley comments on negotiations.Politico. 14 November 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russia will help Ukrainians 'get rid of regime', says Lavrov.Al Jazeera. 25 July 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2023.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russia's Lavrov: Either Ukraine fulfils Moscow's proposals or the issue will be decided by our army.Sky News. 26 December 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 January 2023.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Putin Signals Readiness for Peace Talks if Kyiv Cedes Occupied Regions.The Moscow Times. 5. 1. 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Putin tvrdí, že chce mír, protože nehodlá řezat skalpelem do dětských těl.Deník N [online]. 2023-11-22.Dostupné online.
↑ Putin Quietly Signals He Is Open to a Cease-Fire in Ukraine.The New York Times. 23 December 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Vladimir Putin open to ceasefire negotiations with Ukraine: Report.WION. 24 December 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Exclusive: Putin's suggestion of Ukraine ceasefire rejected by United States, sources say.Reuters. 13 February 2024.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Putin’s war must not become ‘frozen,’ Zelensky warns as Ukraine’s troops face shortages of weaponry and aid.CNN. 16 January 2024.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Většina Čechů podporuje rychlý konec války na Ukrajině. I za cenu ztrát území.Deník.cz [online]. 2024-02-23.Dostupné online.
↑ Rusové už toho mají taky dost. Polovina z nich chce válku okamžitě ukončit.Novinky.cz [online]. 2024-10-05.Dostupné online.
↑ Putin je připraven jednat, chce zmrazit válku na současné frontě.Novinky.cz [online]. 24. května 2024.Dostupné online.
↑ Ukrinform - zprávy z Ukrajiny.Ceskenoviny.cz [online].Dostupné online.
↑ Švýcarsko vyjádřilo podporu čínsko-brazilské mírové iniciativě o Ukrajině.Deník N [online]. 2024-09-29.Dostupné online.
↑HRON, ČTK, Jan. Zelenského tajný plán vítězství. Prvním bodem je pozvání do NATO.iDNES.cz [online]. 2024-10-16 [cit. 2024-11-10].Dostupné online.
↑ Kyiv, EU alarmed by prospect of 'dirty deal' after Trump-Putin call.Reuters. 13 February 2025.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Ukraine, Europe will be part of 'real' peace talks, says Rubio, as US weighs Putin's motives.Reuters. 17 February 2025.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Rubio says "we have a long ways to go" before talks on ending Russia-Ukraine war.CBS News. 17 February 2025.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russia and US agree to work toward ending Ukraine war in a remarkable diplomatic shift.AP News. February 18, 2025.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HUBENKO, Dmytro; DOCKERY, Wesley. Trump tells Putin, Zelenskyy to 'get together' to end war.Deutsche Welle. 2025-02-22.Dostupné online [cit. 2025-02-23].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BOSE, Nandita; HOLLAND, Steve. In reversal, Trump says Russia attacked Ukraine.Reuters. February 22, 2025.Dostupné online [cit. 2025-02-22].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Can Turkey play a role in Ukraine's future?.Deutsche Welle. 21 February 2025.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Nejhorší možný scénář pro Ukrajinu, píše po střetu v Oválné pracovně BBC.Aktuálně.cz [online]. 2025-02-28 [cit. 2025-03-19].Dostupné online.
↑SUKHOV, Oleg. Explainer: Did Trump lie about $350 billion aid to Ukraine, and does Kyiv have to repay it?.The Kyiv Independent [online]. 2025-02-25 [cit. 2025-03-19].Dostupné online. (anglicky)
↑ Zelenskyj souhlasí se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu.Seznam Zprávy [online]. 2025-03-18 [cit. 2025-03-19].Dostupné online.
↑DOHNALOVÁ, Anna. Odborník hodnotí telefonát jako výhru Putina.Seznam Zprávy [online]. 2025-03-18 [cit. 2025-03-19].Dostupné online.
↑ Rusko i Ukrajina informují o nočních vzdušných úderech nepřítele.Seznam Zprávy [online]. 2025-03-18 [cit. 2025-03-19].Dostupné online.
↑ Zelenskyj: Trumpův návrh zastavit boje na současné linii je dobrý kompromis.Deník.cz [online]. 2025-10-22.Dostupné online.
↑ Válku ukončí jen jasné ruské vítězství, zavrhl Trumpův plán Medvěděv. Putin žádá celý Donbas.Novinky.cz [online]. 2025-10-19.Dostupné online.
↑ Chci Doněckou oblast, řekl Putin Trumpovi. Jinde by prý mohl ustoupit.ct24.ceskatelevize.cz [online].Dostupné online.
↑ Ruští hackeři si oťukávali ukrajinské cíle na webu už 36 hodin před invazí.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑BAJAK, Frank. Cyberattacks accompany Russian military assault on Ukraine.AP News [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Attack on Ukrainian Government Websites Linked to GRU Hackers.bellingcat [online]. 2022-02-23 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ČÍŽEK, Jakub. Až 5 800 německých větrných elektráren je bez internetu a nelze je ovládat. Spekuluje se, že šlo o kybernetický útok.Živě.cz [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ČÍŽEK, Jakub. Satelity skutečně odstavil kybernetický útok. Francouzi nechtějí ukázat na viníka z diplomatických důvodů.Živě.cz [online]. [cit. 2022-03-05].Dostupné online.
↑FIŠER, Miloslav; ZOULOVÁ, Lenka; Novinky. Hybridní válka v plném proudu. Ukrajina rekrutuje hackery ve velkém.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑abKILIÁN, Karel. Hackeři z Anonymous vyhlásili Rusku kybernetickou válku. Terčem už byly státní weby i televize RT.Živě.cz [online].Czech News Center, 2022-02-25 [cit. 2022-02-26].Dostupné online.
↑ A free-for-all but no crippling cyberattacks in Ukraine war.AP NEWS [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑FIŠER, Miloslav; Novinky. Hackeři vyhlásili Rusku válku, vyřazují z provozu jeden cíl za druhým.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑NETÍKOVÁ, Magdaléna (mne). Anonymous vytáhli do kyberválky s Ruskem. Ukrajina rekrutuje hackery.iDNES.cz [online]. MAFRA, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Hackeři vyhlásili Rusku válku, vyřazují z provozu jeden cíl za druhým.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑FIŠER, Miloslav; ZOULOVÁ, Lenka; Novinky. Blokujte weby Rusům, burcují čeští programátoři. Nástroj vytvořili pro celý svět.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Čeští programátoři Rusům ukazovali, co se opravdu děje na Ukrajině. Zaútočili na ně hackeři.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑SOUKUP, Jaroslav; Novinky. Hackeři pokračují v útocích proti Rusku, televizní stanice vyhrávaly ukrajinskou hymnu.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-02-27 [cit. 2022-02-27].Dostupné online.
↑ Anonymous hack sees Ukraine national anthem played on Russian state's channels.MARCA [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑ZÍTKO, Tomáš. Z Facebooku, YouTube a čínského TikToku zmizela proruská média RT a Sputnik. Sociální sítě začaly blokovat kremelskou propagandu.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02].Dostupné online.
↑ Windows Rusům nezablokuje. Za Ukrajinu ale Microsoft nachystal jinou odvetu.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ab VIDEO: Životní trefa. Ukrajinský důchodce sestřelil puškou moderní ruskou stíhačku, dostal medaili.CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-10-07].Dostupné online.
↑ Ukrajinská babička otrávila jídlem osm Rusů. Jeli domů v zinkových rakvích, tvrdí voják.CNN Prima NEWS [online]. [cit. 2024-10-07].Dostupné online.
↑ Fact check: Russia's disinformation campaign targets NATO.www.dw.com.Deutsche Welle, 13 February 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Válka na Ukrajině | Věřit lháři Lavrovovi aneb Kreml hraje vabank, o žádnou dohodu nestojí.Reflex.cz [online]. [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑KAIZR, Patrik. VIDEO: Rusové útočí na mé muže, zuří Prigožin. Vzpoura, tvrdí Kreml a poslal na něj tajnou službu.CNN Prima News [online]. 2023-06-23 [cit. 2023-06-26].Dostupné online.
↑abSTENGEL, Richard. Putin May Be Winning the Information War Outside of the U.S. and Europe.TIME. 20. 5. 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HINTON, Alexander. Putin's claims that Ukraine is committing genocide are baseless, but not unprecedented.The Conversation. 25 February 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 February 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Šablona:Cbignore
↑ Osm krvavých let. Ruský příběh o ukrajinské genocidě žije dodnes.Seznam Zprávy [online]. 19. března 2022.Dostupné online.
↑abConflict-related civilian casualties in Ukraine [online]. 27 January 2022 [cit. 2022-01-27]. S. 3.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Putin tvrdí, že osvobozuje Rusy. Ale vraždí je stejně jako Ukrajince.Deník.cz [online]. 3. března 2022.Dostupné online.
↑GARNER, Ian.Russia and Ukraine Are Fighting for the Legacy of World War II [online]. 26 March 2022 [cit. 2023-10-16].Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ The 'Death Cult' Keeping Russia in Ukraine.The Bulwark. 1 June 2022.Dostupné online [cit. 16 October 2023].Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BERGER, Miriam. Putin says he will 'denazify' Ukraine. Here's the history behind that claim..Washington Post. 2022-02-25.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-03. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ 'It's a reference to the USSR — to its return' Why is the Kremlin incorporating Soviet symbols into its war propaganda?.Meduza. 5 May 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 May 2022. (anglicky)Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BERGER, Miriam. Russian President Valdimir Putin says he will 'denazify' Ukraine. Here's the history behind that claim..The Washington Post. 24 February 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 February 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ABBRUZZESE, Jason. Putin says he is fighting a resurgence of Nazism. That's not true.www.nbcnews.com.NBC News, 24 February 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 February 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ARREDONDAS, Margarita. Azov Battalion key to Russian propaganda justifying invasion of Ukraine.Atalayar. 5 April 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Azov Regiment takes centre stage in Ukraine propaganda war.France 24. 25 March 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑RITZMANN, Alexander. The myth far-right zealots run Ukraine is Russian propaganda.Euronews. 12 April 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Zelenského výzva ke složení zbraní byl deepfake. ‚Rusové chtějí zpochybnit úplně vše,‘ míní Koubský.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-03-18].Dostupné online.
↑HORÁK, Jan. Neexistuje žádné právo na přístup k dezinformačním webům, řekl Nejvyšší správní soud.Aktuálně.cz [online]. 2023-02-02 [cit. 2023-02-03].Dostupné online.
↑ Kvůli Rusku vyzvala vláda k vypnutí dezinformací. Ilegální, řekl poprvé soud - Seznam Zprávy.www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-03-11 [cit. 2024-11-02].Dostupné online.
↑ Městský soud v Praze konstatoval nezákonnost blokace webů ze strany operátorů | AK Sudolská | Advokátní kancelář | JUDr. Denisa Sudolská - Italská 1219/2, Praha 2.www.aksudolska.cz [online]. [cit. 2024-11-02].Dostupné online.
↑abPETRÁČEK, Zbyněk. Lekne se i Brazílie? Proč Moskva přesvědčuje svět o bizarnostech.Lidovky.cz [online].MAFRA, 2022-07-08 [cit. 2022-07-08].Dostupné online.
↑ Russia's bioweapon conspiracy theory finds support in US.AP NEWS [online]. 2022-03-11 [cit. 2022-03-12].Dostupné online. (anglicky)
↑V okolí Kremlu se začíná rodit myšlenka, která může změnit válku. Likvidace Vladimira Putina je každým dnem bližší, říká vojenský a bezpečnostní analytik [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-07].Dostupné online.
↑ Rusku se nedaří kontrolovat vzdušný prostor nad Ukrajinou, chybí mu technika.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑ Rusové zničili vysílače a teď jim nefunguje šifrování, Ukrajinci proto vědí, kam střílet.Echo24.cz [online]. 2022-03-10 [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑ Ukrajina ohlásila zabití ruského generála, od začátku invaze už třetího.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Rusko podle Kyjeva od začátku invaze přišlo.Deník N [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑AP. Ukraine says fourth Russian general killed during battle for Mariupol.www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-17].Dostupné online. (anglicky)
↑REFRESHER. Na Ukrajině zabili už třetího ruského generála.refresher.cz [online]. [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑Russia invades Ukraine — live updates from Suspilne,[1], 16. března 2022 (anglicky).
↑ Soaring Death Toll Gives Grim Insight Into Russian Tactics.The New York Times. February 2, 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GRUNTOVÁ, Kateřina. Rusové museli útok na Ukrajinu plánovat minimálně rok dopředu, popisuje logistik z generálního štábu.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2022-03-31 [cit. 2025-08-26].Dostupné online.
↑ Ztráty na technice donutily Rusko nasadit na Ukrajině zastaralé tanky T-62 | 26. 5. 2022.Britské listy [online]. 2022-05-26 [cit. 2022-05-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruská armáda z tlustých do tenkých – na frontu vrhá stařičké tanky T-62. V roce 1968 obsazovaly Československo | SECURITY MAGAZÍN.www.securitymagazin.cz [online]. [cit. 2022-05-27].Dostupné online.
↑ Na Ukrajině zemřel už osmý ruský generál. V Petrohradě pohřbili Frolova.iDNES.cz [online]. 2022-04-17.Dostupné online.
↑ Ruský generál v penzi sedl do suchoje a vznesl se nad Luhansk. Sestřelili ho.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-05-24].Dostupné online.
↑ Moskva potvrdila smrt ruského generála: Zemřel na Ukrajině, vybuchla pod ním mina.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2023-12-04 [cit. 2023-12-08].Dostupné online.
↑ Žil jako zmetek, zemřel jako pes. Na Ukrajině byl zabit ruský generál, který mučil vlastní vojáky - Novinky.www.novinky.cz [online]. 2024-11-07 [cit. 2025-08-12].Dostupné online.
↑ У Москві «без особливого розголосу» поховали заступника командира інженерних військ Росії.New Voice [online]. [cit. 2025-08-12].Dostupné online. (ukrajinsky)
↑HÁJEK, ČTK, Adam. Ruského generála zabil úder HIMARS, velitele mariňáků Putin nedávno povýšil.iDNES.cz [online]. 2025-07-03 [cit. 2025-08-12].Dostupné online.
↑ Ukrajinci zabili jednoho z nejvyšších ruských důstojníků Gudkova. Podílel se na popravách | TN.cz.tn.nova.cz [online]. 2025-07-03 [cit. 2025-08-12].Dostupné online.
↑ Na Ukrajině podle médií zemřel další ruský generál.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-06-05.Dostupné online.
↑ Ukrinform - zprávy z Ukrajiny | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2025-08-12].Dostupné online.
↑KORDÍK, Jiří. Putin se prořekl. Na Ukrajině padly stovky tisíc Rusů, přiznal omylem.TN Nova [online]. 2023-12-14 [cit. 2023-12-14].Dostupné online.
↑FALLON, Katy. ‘No place to go’: Ukraine’s neighbours open up for refugee influx.www.aljazeera.com [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑BREZAR, Aleksandar. More than 500,000 refugees have fled Ukraine in just four days - UN.Euronews [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ukraine’s neighbours bracing for millions of refugees if Russia invades.the Guardian [online]. 2022-02-21 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ukraine live updates: Russia warns it will hit targets in Kyiv.BBC News [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑ Status 1498195309763211266.Twitter [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑REFUGEES, United Nations High Commissioner for. UNHCR mobilizing to aid forcibly displaced in Ukraine and neighbouring countries.UNHCR [online]. [cit. 2022-03-02].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v Evropě nejhorší uprchlickou krizi od druhé světové války, uvedla OSN.ČT24 [online]. [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑ Zacházejí s námi hůř než s odpadem, stěžují si Ukrajinci. Z Británie je vracejí.Novinky.cz [online]. Borgis, 10. března 2022.Dostupné online.
↑ France and Britain trade barbs over treatment of Ukraine refugees in Calais.Reuters. 6. března 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LEWIS, Simon. U.S. top diplomat Blinken reassures Moldova amid refugee influx from Ukraine.Reuters. 2022-03-06.Dostupné online [cit. 2022-03-12]. (anglicky)
↑ Ukrajina hlásí nálety na tři nová města. Ruský konvoj u Kyjeva se z části rozptýlil.Aktuálně.cz [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑ Списки задержанных в связи с акциями против войны с Украиной 27 февраля 2022 года [Spiski zaděržannych v svjazi s akcijami protiv vojny s Ukrajinnoj 27 fevralja 2022 goda. Seznamy zadržených v souvislosti s akcemi proti válce s Ukrajinou 27. února 2022].OVD-News [online]. 22-02-27 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (rusky)
↑Anti-War Protests Break Out Across Belarus. [s.l.]: [s.n.], February 27, 2022 21:35.Dostupné online. (anglicky)
↑ Russia Bans Media Outlets From Using Words 'War,' 'Invasion'.The Moscow Times. 26 February 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 February 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Use Only Official Sources About Ukraine War, Russian Media Watchdog Tells Journalists [online]. 24 February 2022 [cit. 2022-02-24].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 February 2022.Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KRALOVA, Simona; VETSKO, Sandro. Ukraine: Watching the war on Russian TV – a whole different story.BBC News [online]. 3. března 2022.Dostupné online.
↑ Klid a prakticky nulové ztráty. Jak vidí Rusové válku v televizi.iDNES.cz [online]. 1. března 2022.Dostupné online.
↑ How is the Ukraine invasion being viewed in Russia?.Al Jazeera. 24 February 2022.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 February 2022.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ How do young Ukrainians and Russians feel about another war?.www.aljazeera.com. Al Jazeera, 7 February 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GESSEN, Masha. The War That Russians Do Not See.The New Yorker. 4 March 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Ukraine war: 'My city's being shelled, but mum won't believe me'.BBC News. 4 March 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Leading Moscow Radio Station Taken Off Air Over Coverage Of War In Ukraine.RadioFreeEurope/RadioLiberty [online]. [cit. 2022-03-02].Dostupné online. (anglicky)
↑ As it happened: Ukraine live updates: Deadly blast at Kyiv TV tower after Russia warns capital.BBC News [online]. 27 February 2022 00:00 [cit. 2022-03-02].Dostupné online. (anglicky)
↑Уведомление об ограничении доступа к информационному ресурсу [Upozornění na omezení přístupu k informačnímu zdroji] [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-02].Dostupné online. (rusky)
↑ Роскомнадзор пригрозил заблокировать «Википедию» за статью о военной операции России [Roskomnadzor pohrozil zablokováním Wikipedie kvůli článku o ruské vojenské operaci].Росбалт [Rosbalt] [online]. Infornační agentura Rosbalt, 2022-03-01 [cit. 2022-03-02].Dostupné online. (rusky)
↑VÍTKOVÁ, Klára. Netflix se vzepřel Kremlu a odmítl na své platformě vysílat ruské kanály šířící propagandu.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-02].Dostupné online.
↑ČTK. Až 15 let vězení bude nově v Rusku hrozit za lživé zprávy o ruské armádě.České noviny [online]. 04.03.2022, 08:43, aktualizace 04.03.2022 21:14.Dostupné online.
↑ První Rus jde do vězení za kritiku války. Lidé u soudu mu tleskali.Seznam Zprávy [online]. 8. července 2022.Dostupné online.
↑SAUER, Pjotr. Moscow councillor jailed for seven years after criticising Ukraine war.www.theguardian.com. Guardian News & Media Limited, 8 July 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑JEMELKA, Petr.Idiot, který se pustil do války s celým světem. Putina už otevřeně kritizují ruští váleční veteráni [online].Novinky.cz, 2022-10-05 [cit. 2022-10-05].Dostupné online.
↑HUMPÁLOVÁ, Jolana. Exodus médií z Ruska. Rusům zbyde jen propaganda.Seznam Zprávy [online]. 6. 3. 2022 20:40 [cit. 2022-03-07].Dostupné online.
↑ НАПК поблагодарило министра обороны РФ Шойгу за хищение армии [NAPK poblagodarilo ministra oborony RF Šojgu za chiščenie armii. NAPK poděkovalo ruskému ministru obrany Šojgu za rozkrádání armády.Унiaн. Інформаційне агентство [Unian. Informační agentura] [online]. 10.03.22 21:34 [cit. 2022-03-12].Dostupné online. (ru, ukr)
↑ŠVAMBERK, Alex. Pojeďte na piknik na Ukrajinu, verbovali v Rusku vagnerovce.Novinky.cz [online]. Borgis, 12. 3. 2022 17:06, aktualizováno 12. 3. 2022 17:35 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑БІЛОУС, Олександр [BILOUS, Oleksandr]. Це поверне в 1917 рік: найбагатший бізнесмен в Росії застеріг від націоналізації західних компаній [Ce poverne v 1917 rik: najbagatšij biznesmen v Rosii zasterig vid nacionalizacii zachidnych kompanij. Návrat do roku 1917: nejbohatší obchodník v Rusku varoval před znárodněním západních společností].РБК-Украина [online]. 12. března 2022 11:33 [cit. 2022-03-17].Dostupné online. (ukr)
↑RYŠÁNEK, Adam. Rusko zažívá „odliv mozků“. Od začátku války odešly desítky tisíc lidí.Seznam Zprávy [online]. 13. 3. 2022 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Domovy opouštějí desetitisíce Rusů. ‚Věci se budou jen zhoršovat,‘ vysvětlují odchod do ciziny.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 14. března 2022 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑MALACHOVSKÁ, Alexandra. Rusko ovládla válečná symbolika písmene Z. Opěvují ho i děti z nemocnice.Novinky.cz [online]. Borgis, 11. 3. 2022 12:50 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑mat [TOMÍČEK, Matěj]. Gymnasta Kuljak se za podporu útoku na Ukrajinu nestydí a udělal by to znovu.iDNES.cz [online]. 2022-03-09 9:13, aktualizováno 10:19 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑[Redakce]. Písmeno Z jako svastika. Policie má stíhat za symbol podpory ruské invaze na Ukrajinu.Aktuálně.cz [online]. 2022-03-08 18:19 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑NOVOTNÝ, Milan. „Z“ jako Zátopek? Smůla. Pořadatel musel kvůli ruským tankům měnit plakáty.Deník.cz. 2022-03-11.Dostupné online [cit. 2022-03-17].
↑DAZED. What is the ‘Z’, the pro-war symbol sweeping Russia?.Dazed [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-03-17].Dostupné online. (anglicky)
↑KIRBY, Paul. Russia's state TV hit by stream of resignations.BBC News. 16 March [2022].Dostupné online [cit. 2022-03-17]. (anglicky)
↑HONZEJK, Petr. Pozor, tohle není sci-fi. Připravme se na možný rozpad Ruské federace.Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2022-09-30 [cit. 2022-10-02].Dostupné online.
↑ Počet Rusů požadujících jednání o míru se zdvojnásobil, ukázal průzkum.iDNES.cz [online]. 2022-11-30.Dostupné online.
↑ Běloruské márnice jsou plné těl ruských vojáků. Lukašenkovi se už do války nechce.Aktuálně.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Tryskáče ruských oligarchů přistávají v Izraeli. Vláda zvažuje odpověď.Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑STAFF, T. O. I. Lapid vows Israel won’t be a ‘route to bypass’ sanctions on Russia.www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ruští oligarchové unikají sankcím díky zlatým pasům, europoslanci je chtějí zakázat.Aktuálně.cz [online]. 2022-03-09 [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑ Do domů ruských oligarchů nastěhujme Ukrajince, navrhuje britský ministr.iDNES.cz [online]. 2022-03-13 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ECHO24. Použijme zabavené vily ruských oligarchů pro ubytování uprchlíků, navrhl britský ministr.Echo24.cz [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Válka na Ukrajině oživila rusko-japonské spory. Tokio zvažuje umístění amerických jaderných zbraní.ČT24 [online]. [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑KLÍMOVÁ, Jana. Komu má zbýt jen na jídlo a léky? Pod sankcemi je nově Abramovič i další oligarchové.HN.cz [online]. 2022-03-16 [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Violations of international law in Ukraine: further individuals sanctioned.www.admin.ch [online]. [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ U.S. Departments of Treasury and Justice Launch Multilateral Russian Oligarch Task Force.U.S. Department of the Treasury [online]. [cit. 2022-03-17].Dostupné online. (anglicky)
↑ US citizen charged with violating Crimea-related sanctions.AP NEWS [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-03-07].Dostupné online. (anglicky)
↑Zákon č. 65/2022 Sb., Zákon o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, platný od 21. 3. 2022 na jeden rok
↑ Bilateral aid to Ukraine by country GDP 2023.Statista.com [online]. 2023-02-24.Dostupné online.
↑ab Do Česka se nedostanou Rusové s schengenským vízem za účelem turistiky vydaným kdekoliv v EU.ČT24 [online]. 2022-10-12.Dostupné online.
↑ Česká pomoc Ukrajině dosud činí 232 miliard korun, spočítal německý institut. Je pátá nejvyšší v EU, absolutně vyšší než třeba pomoc francouzská, takže zaráží, že Česko o Ukrajině nejedná.Kurzy.cz [online]. 18. února 2025.Dostupné online.
↑ Thousands gather to support Ukraine in central Prague.Radio Prague International [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ V centru Prahy se sešly tisíce lidí, protestovaly proti invazi na Ukrajinu | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ V Praze demonstrovalo na podporu Ukrajiny až 80 tisíc lidí.Deník N [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-27].Dostupné online.
↑ Sláva Ukrajině. Desítky tisíc lidí protestovaly na Václavském náměstí.iDNES.cz [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-02-27].Dostupné online.
↑ Tři tisíce Rusů protestovalo v Praze proti válce a Putinovi.Novinky.cz [online]. Borgis.Dostupné online.
↑abcdWASSERBAUEROVÁ, Terezie. Desítky tanků a houfnic, stovky vozidel. Černochová bilancovala pomoc Ukrajině.iDNES.cz [online]. 2023-02-23 [cit. 2023-02-28].Dostupné online.
↑ČTK. Rok ruské agrese: Česko darovalo Ukrajině vojenský materiál za téměř pět miliard - Seznam Zprávy.Seznam Zprávy [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-03-08].Dostupné online.
↑ab MO: Česko darovalo Ukrajině techniku včetně tanků či raketometů za 1,2 mld.ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2023-11-10 [cit. 2023-11-10].Dostupné online.
↑abMAX. PŘEHLEDNĚ: Čtyři vrtulníky, 62 tanků, přes 80 000 nábojů do houfnic. Česká pomoc Ukrajině v číslech - Echo24.cz.echo24.cz [online]. 2023-11-10 [cit. 2023-11-10].Dostupné online.
↑LUKÁŠ, Vít.Ministerstvo obrany ČR odtajnilo informace o vojenské pomoci Ukrajině, takže už víme, kolik toho ČR poskytla. Mnohé zbraně lze odvodit [online]. Armádní zpravodaj, 2023-11-21 [cit. 2023-11-23].Dostupné online.
↑SEDLÁK, Jakub. Vojenská pomoc pro Ukrajinu je u konce, bude už jen finanční, uvedla Černochová.iDNES.cz [online]. 2023-12-12 [cit. 2023-12-26].Dostupné online.
↑ Organizace pro pomoc uprchlíkům —.www.opu.cz [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ Česko by bez problémů zvládlo desítky tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Možná i víc, dodává ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Rozumek.Plus [online]. 2022-02-23 [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ Ministr zemědělství po jednání krizového štábu: Pomůžeme lidem prchajícím před válkou. Zároveň ujišťuji, že zemědělství a potravinářství situaci zvládá (eAGRI).eagri.cz [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ Vláda na jednání k uprchlíkům z Ukrajiny asi požádá o delší nouzový stav.Ceskenoviny.cz [online].Dostupné online.
↑ Ukrajinští uprchlíci dostanou pět tisíc korun, schválila vláda.Novinky.cz [online]. Borgis.Dostupné online.
↑ Bydlení uprchlíků jako rychlý byznys. Stát zaplatil za ubytování desítky milionů.iDNES.cz [online]. 2022-03-25.Dostupné online.
↑ Ukrajinci čelí podvodům s vízy i kuplířství. Uprchlickou krizi má v Česku řešit koordinátor, řekl Rakušan.ČT24 [online].Dostupné online.
↑ HIV pozitivní pacienti, jejichž počet v ČR roste, by nemuseli informovat lékaře. Je to ale hazard se zdravím zdravotníků, varuje ČLK.nasezdravotnictvi.cz [online]. [cit. 2023-07-25].Dostupné online.
↑ Zvládnutí uprchlické vlny z Ukrajiny má stát 54 miliard, příliv se zastavil.iDNES.cz [online]. 2022-04-13.Dostupné online.
↑ V Česku zůstává 325 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Nabídka trvalého pobytu ale zatím na stole neleží.Euractiv.cz [online]. 2023-04-14.Dostupné online.
↑ První velká data o Ukrajincích v Česku. Bojují s chudobou, bydlením i češtinou.iDNES.cz [online]. 2023-04-05.Dostupné online.
↑abJUNA, Petr. Ukrajinci pracují, dávky nečerpají. Desetina z nich přesto sotva vyžije.Seznam Zprávy [online]. 2024-04-08 [cit. 2024-04-17].Dostupné online.
↑ Výdaje na uprchlíky jsou nižší než příjmy.Člověk v tísni [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-04-17].Dostupné online.
↑ Česká veřejnost ke konfliktu na Ukrajině – podzim 2022.cvvm.soc.cas.cz [online]. 2022-12-09 [cit. 2022-12-10].Dostupné online.
↑ Turecko teď s Putinem jedná jinak než dřív, protože ví, že je zahnán do úzkých, tvrdí Romancov.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 8. srpna 2022.Dostupné online.
↑PARTINGTON, Richard. UK manufacturers face higher costs as Ukraine crisis hits supply chains.The Guardian. 1 March 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russia faces major disruptions to oil, commodities flows without SWIFT.Reuters. 27 February 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PHILLIPS, Matt. Metal prices soar after Russia's invasion of Ukraine.Axios. 4 March 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Metals world agonizes over war but keeps buying from Russia.Mining.com. 4 April 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Takový komoditní šok tu nebyl 50 let, tvrdí ve své zprávě Světová banka.Seznam Zprávy [online]. 28. dubna 2022.Dostupné online.
↑ Soaring fertilizer prices put global food security at risk.Axios. 6 May 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russia-Ukraine war worsens fertilizer crunch, risking food supplies.NPR. 12 April 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ALEXANDER, Peter; ARNETH, Almut; HENRY, Roslyn; MAIRE, Juliette; RABIN, Sam; ROUNSEVELL, Mark. Increasing food prices may cause up to a million deaths in 2023, even if Ukraine food exports are restored.www.researchsquare.com. 22 July 2022.Dostupné online.doi:10.21203/rs.3.rs-1851998/v1.Je zde použita šablona{{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Missiles fly, but Ukraine's pipeline network keeps Russian gas flowing to Europe.CBC News. 12 April 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russia has made $66 billion from fuel exports since it invaded Ukraine - and the EU is still its biggest buyer, study finds.Business Insider. 28 April 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ EU unveils 210 bln euro plan to ditch Russian fossil fuels.Reuters. 18 May 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑GRIČOVÁ, Andrea. K novému terminálu na LNG v Nizozemsku dorazil první tanker. Jde o historický moment, řekl Fiala.ČT24 [online]. Česká televize, 2022-09-08 [cit. 2022-09-08].Dostupné online.
↑ Solidarita se nekoná. Německo od léta zvýší přirážku za tranzit plynu.iDNES.cz [online]. 24. května 2024.Dostupné online.
↑ Germany open to Russian Central Bank asset seizure to finance Ukraine's recovery.Euractiv. 17 May 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Česko půjčí Ukrajině na obnovu přes miliardu korun.www.fintag.cz [online]. [cit. 2023-06-30].Dostupné online.
↑ Rada schválila pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur.www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2023-09-24].Dostupné online.
↑ Orbán kapituloval, EU se jednomyslně shodla na pomoci Ukrajině.www.novinky.cz [online]. [cit. 2024-02-04].Dostupné online.
↑ Ukraine aid: Where the money is coming from, in 4 charts.CNN. 20 March 2024.Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 March 2024.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ The White House is asking for almost $106 billion for Israel, Ukraine and the border.NPR. October 26, 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Americans are spending $61B on Ukraine's war effort. What will it get them?.CBC [online]. 26. dubna 2024.Dostupné online.
↑ Trump’s abrupt Ukraine shift exposes fresh frustrations with Putin.The Hill. 2025-09-24.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Trump pushes Europe to stop buying Russian oil and up pressure on China in effort to end Ukraine war.CNN. 2025-09-05.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Russia outlines plan for 'unfriendly' investors to sell up at half-price.Reuters. 30 December 2022.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Statement from Chair of the African Union, H.E President Macky Sall and Chairperson of the AU Commission H.E Moussa Faki Mahamat, on the situation in Ukraine.African Union [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-25. (anglicky)
↑ Хикмет Гаджиев озвучил позицию Азербайджана по событиям в Украине.1news.az [online]. [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (rusky)
↑ Азербайджан отправил в Украину самолет с гуманитарной помощью.haqqin.az [online]. [cit. 2022-02-26].Dostupné online.
↑ Азербайджан будет бесплатно раздавать бензин в Украине - новость дополнена; 21:47.haqqin.az [online]. [cit. 2022-02-26].Dostupné online.
↑SHIDORE, Sarang. The Return of the Global South.Foreign Affairs. 31. srpna 2023.Dostupné online.Je zde použita šablona{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ China warns US over Russia’s ‘legitimate security concerns’.Aljazeera.com [online]. 2022-01-27.Dostupné online.
↑ČTK. NY Times: Čína požádala Rusko, aby s invazí na Ukrajinu počkalo do konce olympiády.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2022-03-03 [cit. 2022-03-06].Dostupné online.
↑sob. Čína je připravena změkčit dopady sankcí uvalených na Rusko kvůli Ukrajině, tvrdí Financial Times.ČT24 [online]. Česká televize, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24].Dostupné online.
↑ČTK. Čína hodlá do sankcí proti Rusku hodit vidle.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24].Dostupné online.
↑ Čína si kvůli Rusku nebude chtít pálit prsty, zachová se jako chytrá horákyně, odhaduje analytička Karásková.Plus [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24].Dostupné online.
↑KAHÁNEK, Adam. Čínské banky omezily financování na nákupy ruských komodit.Novinky.cz [online]. Borgis, 2022-02-26 [cit. 2022-03-06].Dostupné online.
↑ Does China support the Russian invasion of Ukraine?.The Toronto Star [online]. 2022-02-25.Dostupné online.
↑BUSINESS, Laura He, CNN. Analysis: China can't do much to help Russia's sanction-hit economy.CNN [online]. [cit. 2022-03-12].Dostupné online.
↑ČTK. EU schválila částečné embargo na ruskou ropu i sankce proti bankám.ČeskéNoviny.cz [online].ČTK, 2022-06-03 [cit. 2022-06-03].Dostupné online.
↑ Putin a Lavrov na sankčním seznamu. EU jim zmrazí majetek.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Předsedkyně europarlamentu navštívila Kyjev a nabídla pomoc s poválečnou obnovou.ČT24 [online]. [cit. 2022-04-02].Dostupné online.
↑LONAS, Lexi. Finland says debate on NATO membership 'will change' after Russian invasion.TheHill [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ab Konec severské neutrality? Putinova válka tlačí Finy a Švédy do NATO.Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-06].Dostupné online.
↑abc Finsko či Švédsko. Pomoc Ukrajině nabízejí i jindy neutrální státy.iDNES.cz [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ Finnish lawmakers to discuss potential NATO membership.POLITICO [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-06].Dostupné online. (anglicky)
↑НОВОСТИ, Р. И. А. Президент Литвы подписал декрет о введении режима ЧП.РИА Новости [online]. 20220224T1146 [cit. 2022-02-24].Dostupné online. (rusky)
↑ Litva oznámila, že přestala odebírat ruský plyn. Čína chce s Moskvou obchodovat.ČT24 [online]. [cit. 2022-04-03].Dostupné online.
↑ Litva jako první země EU přestala odebírat plyn z Ruska.iDNES.cz [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-04-03].Dostupné online.
↑ Lithuanian artists created a bloody pond near the Russian Embassy in Vilnius, Perild, 6.4.2022.www.perild.com [online]. [cit. 2022-04-06].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-06.
↑ Премьер Венгрии заявил о намерении остаться в стороне от конфликта на Украине.ТАСС [online]. [cit. 2022-02-24].Dostupné online.
↑abc Barbarský a hanebný čin, katastrofa! Svět odsoudil ruskou invazi.Natoaktual.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Scholz: Za útok na Ukrajinu nese odpovědnost Putin a nikoli Rusové.EuroZprávy.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Německo počítá. Pro vyloučení Ruska ze SWIFT už jsou kromě něj všichni.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-26].Dostupné online.
↑ Německo procitlo, Ukrajincům posílá protitankové střely i rakety.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ ‚Pro naši vlastní bezpečnost.‘ Scholz ohlásil rozsáhlé investice do armády a odsoudil válku na Ukrajině.iROZHLAS [online].Český rozhlas, 2022-02-27 [cit. 2022-03-06].Dostupné online.
↑ Polsko a Slovensko poskytnou pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Připojí se i Maďarsko.ČT24 [online]. Česká televize, 2022-02-24 [cit. 2022-02-24].Dostupné online.
↑ Mazowiecki pion PZ PK wszczął śledztwo w sprawie napaści Rosji na Ukrainę - Prokuratura Krajowa - Portal Gov.pl.Prokuratura Krajowa [online]. [cit. 2022-03-02].Dostupné online. (polsky)
↑ Europe increases pressure on Kremlin-backed broadcaster RT.POLITICO [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-30].Dostupné online. (anglicky)
↑ Polsko požádá na summitu NATO o vyslání mírové mise na Ukrajinu, řekl Morawiecki.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-03-30].Dostupné online.
↑ Zelenskyj zpražil Kaczyńského. Zavrhl jeho nápad na mírovou misi.Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-30].Dostupné online.
↑ Polsko vyhostí 45 ruských diplomatů, které podezřívá ze špionáže. Moskva chystá odvetné kroky.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-03-23].Dostupné online.
↑ Moskva zatím nebude vyžadovat rubly za plyn. Polsko přestane používat ruskou ropu a uhlí.ČT24 [online]. [cit. 2022-03-31].Dostupné online.
↑ Poláci jako evropský předvoj. Končí s ruským uhlím i ropou.Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-31].Dostupné online.
↑ Vojna na Ukrajine: Sulík je v šoku, Remišová bude mrznúť v byte, Čaputová o stratených ilúziách.www1.pluska.sk [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-24].Dostupné online. (slovensky)
↑AKTUALITY.SK. Kuleba: Rusko začalo totálnu inváziu Ukrajiny.Aktuality.sk [online]. Ringier Axel Springer SK [cit. 2022-02-24].Dostupné online. (slovensky)
↑ Speech by Prime Minister Magdalena Andersson concerning Russia’s military attack on Ukraine.Regeringskansliet [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-07].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-07. (anglicky)
↑ Philippines condemns Russia's invasion of Ukraine, joins call for end to hostilities.Philstar.com [online]. [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑MERCADO, Neil Arwin. Duterte: ‘Watch out for Putin, he is suicidal’.INQUIRER.net [online]. 2022-03-04 [cit. 2022-03-08].Dostupné online. (anglicky)
↑ROMERO, Alexis. Duterte says he wants Philippines to remain neutral in Russia-Ukraine conflict.Philstar.com [online]. [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑ Georgian nation shocked by Russian aggression in Ukraine, President declares.1TV [online]. [cit. 2022-03-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ Georgia says it won’t join international sanctions against Russia.eurasianet.org [online]. [cit. 2022-03-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ Gruzie a Moldavsko požádaly o vstup do EU. Patříme tam, tvrdí.iDNES.cz [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-06].Dostupné online.
↑ Gruzie chce ve čtvrtek požádat o vstup do Evropské unie.Echo24.cz [online]. 2022-03-02 [cit. 2022-03-06].Dostupné online.
↑ Modi Appeals for 'Cessation of Violence' in Call With Putin, First Indian Reaction to Russian Attack.The Wire [online]. [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑ Buď ruské zbraně, anebo sankce, tlačí USA na Indii.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑abEUROZPRÁVY.CZ. Izrael kritizoval Rusko za napadení Ukrajiny.EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2022-02-24].Dostupné online.
↑ Íránský duchovní se kvůli dronům pro Rusko pře s vládou. Kreml označil za agresora - Novinky.www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-11-08].Dostupné online.
↑ Izrael vyzývá k diplomacii, o Rusku mlčí.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-24].Dostupné online.
↑ State of emergency for 60 days established in Moldova.Moldpres [online]. 2022-02-24.Dostupné online. (anglicky)
↑ Moldova stays neutral, won't join sanctions against Russia - FM.Interfax [online]. 2022-03-01.Dostupné online. (anglicky)
↑ Igor Grosu: EU membership application will be submitted. President Sandu to provide details.www.ipn.md [online]. 2022-03-03.Dostupné online. (anglicky)
↑ NATO posílí své východní křídlo. Krok Putina označilo za ‚hrozivou strategickou chybu‘.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ NATO přijme další kroky k obraně svých členů, znovu posílí východní křídlo | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ North Korea defends Russia in highest-level statement on Ukraine crisis so far | NK News.NK News - North Korea News [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-08].Dostupné online. (anglicky)
↑ Rusko je v tom prakticky samo. V OSN ho podpořily jen čtyři země.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑NOLASCO, Stephanie. Prince Charles condemns Russian invasion of Ukraine: ‘Brutal aggression’.Fox News [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-05].Dostupné online. (anglicky)
↑ Evropa trestá Rusko tvrdými sankcemi, Aeroflot nesmí přistát v Británii.iDNES.cz [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-03-06].Dostupné online.
↑ Spojené státy a Velká Británie uvalí na Rusko další sankce. Budou se týkat zejména ruských bank.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-03-05].Dostupné online.
↑ Vzdušný prostor nad Ukrajinou se uzavřel. Letecké společnosti hledají nové trasy.iDNES.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-05].Dostupné online.
↑ Biden ohlásil kroky proti Rusku. Matka všech sankcí se ale nekoná.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-24].Dostupné online.
↑ Kyjevu hrozí mohutný nálet.Seznam Zprávy [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ Ruble plummets as sanctions bite, sending Russians to banks.AP NEWS [online]. 2022-02-28 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑ Švýcarsko nařídilo zablokovat obchody lidí ze sankčního seznamu EU | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Švýcarsko podpořilo protiruské sankce. Oficiálně se k nim však nepřipojí.Forbes [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Švýcarsko se nepřipojí k unijním sankcím vůči Rusku.Deník N [online]. 2022-02-23 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Švýcaři pomůžou Unii v sankcích. Zatím však obezřetně.euractiv.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑abSWISSINFO.CH. Switzerland faces pressure to toughen sanctions on Russia.SWI swissinfo.ch [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Švýcarsko navzdory neutralitě uvalí na Rusko sankce po vzoru Evropské unie.ČT24 [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ Erdogan odmítl pomoct Ukrajině. Bospor a Dardanely Rusům nezavře.iDNES.cz [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ Turecko omezí pohyb válečných lodí Bosporem.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-06].Dostupné online.
↑ 'Respect closure of Black Sea access,' Turkey tells Ukraine and Russia.euronews [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-06].Dostupné online. (anglicky)
↑ Nečekaný krok papeže Františka. Osobně navštívil ruské velvyslanectví, aby jednal o Ukrajině.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑ Na Ukrajině je válka, žádná speciální vojenská operace, vzkázal Rusku papež František.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑ Kardinál státní sekretář telefonoval Lavrovovi: "Boje musí skončit".Vatican News [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑ Kéž skončí tato krutá a nesmyslná válka, prosil papež u Mariiných nohou.Vatican News [online]. [cit. 2022-03-25].Dostupné online.
↑ Papež vyzval k velikonočnímu příměří na Ukrajině | ČeskéNoviny.cz.www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-04-10].Dostupné online.
↑ECHO24. Rusko aktualizovalo seznam nepřátel. Vedle Česka je na něm nově EU i Ukrajina.Echo24.cz [online]. 2022-03-07 [cit. 2022-03-07].Dostupné online.
↑ČTK. Rusko aktualizovalo seznam "nepřátel". USA a Česko doplnila celá EU či Ukrajina.Deník.cz. 2022-03-07.Dostupné online [cit. 2022-03-07].
↑CNN, Devan Cole. Blinken says US has seen reports of Russian abuses in Ukraine that 'would constitute a war crime'.CNN [online]. [cit. 2022-03-07].Dostupné online.
↑ Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na Putina. Ten soud neuznává - Seznam Zprávy.www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-03-17].Dostupné online.
↑SHETH, Sonam. Biden says Putin launched a 'premeditated war' on Ukraine that will result in 'catastrophic loss of life and human suffering'.Business Insider [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující invazi na Ukrajinu.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-26].Dostupné online.
↑ Valné shromáždění OSN odsoudilo ruskou invazi poměrem 141 ku pěti hlasům. Čína se zdržela.ČT24 [online]. Česká televize, 2022-03-02 [cit. 2022-03-02].Dostupné online.
↑ab ONLINE: Vláda kvůli pomoci Ukrajině zavede nouzový stav. Valné shromáždění OSN ruskou invazi odsoudilo.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-03-02].Dostupné online.
↑ V Radě OSN pro lidská práva Rusko podpořila pouze Eritrea.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-03-04].Dostupné online.
↑ As refugee numbers soar, many haunted by terror of war.AP NEWS [online]. 2022-03-03 [cit. 2022-03-04].Dostupné online. (anglicky)
↑iDnes.cz, ČTK. Nenazývejte konflikt na Ukrajině válkou, nabádá své zaměstnance OSN.iDNES.cz [online]. 2022-03-08 [cit. 2022-03-08].Dostupné online.
↑ Bojujete i za naše životy a svobodu, vzkázal Fiala. Zelenskyj návštěvu tří premiérů ocenil.ČT24 [online]. [cit. 2022-03-17].Dostupné online.
↑ Rusko bylo vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-04-07].Dostupné online.
↑MEJZROVÁ, Anita. OSN vyloučila Rusko z Rady pro lidská práva. Země vyhrožovala státům „důsledky“.Deník N [online]. 2022-04-07 [cit. 2022-04-07].Dostupné online.
↑ Russian police have detained almost 1,400 people at anti-war protests across Russia after President Vladimir Putin sent troops to invade Ukraine, an independent monitor said Thursday..MSN [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑TIMES, The Moscow. Dozens of Russian Anti-War Picketers Detained – Reports.The Moscow Times [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Fears Moscow plans to encircle and threaten Kyiv – as it happened | Ukraine | The Guardian.amp.theguardian.com [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online.
↑ROWAN, Claudia; PLATT, Poppie; STYLLIS, George. Ukraine war: Russian tanks enter Kyiv as city goes into 'defensive phase'.The Telegraph. 2022-02-25.Dostupné online [cit. 2022-02-25].ISSN0307-1235. (anglicky)
↑ Propaganda, confusion, and an assault on press freedom as Russia attacks Ukraine.Columbia Journalism Review [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Tirana, Anti-War Protest Held in Front of Russian Embassy.ALBANIA DAILY NEWS [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ucranianos en Argentina marchan por la paz en Buenos Aires frente a la embajada de Rusia.www.cronista.com [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (španělsky)
↑LLC, Helix Consulting. «Հայաստանում կան մարդիկ, որոնք դեմ են պատերազմին, Ռուսաստանի կայսերապաշտ քաղաքականությանը». Բողոքի ակցիա՝ ՌԴ դեսպանատան դիմաց - Այսօր` թարմ լուրեր Հայաստանից.www.aysor.am [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑EARL, Carly; AUSTRALIA, Source: Guardian. Ukraine supporters gather in Sydney to protest Russian invasion – video.The Guardian. 2022-02-25.Dostupné online [cit. 2022-02-26].ISSN0261-3077. (anglicky)
↑ Bakıda Ukraynaya dəstək aksiyası olub.Azadlıq Radiosu [online]. [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (ázerbájdžánsky)
↑D18 Hərəkatı Ukraynaya dəstək aksiyası keçirib [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (ázerbájdžánsky)
↑AP. Hundreds of Belarusians protest Russian attack on Ukraine.www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑ Марши в поддержку Украины, «явка выше 70%». Подводим итоги основного дня голосования.ZERKALO.IO [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (rusky)
↑REUTERS. Bosnians, remembering their own war, protest in support of Ukraine.Reuters. 2022-02-25.Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (anglicky)
↑ Grupo protesta contra invasão da Ucrânia em frente ao consulado da Rússia em São Paulo neste sábado.G1 [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online. (portugalsky)
↑КАРАДЖОВ, Максим. На протеста пред руското посолство: Киев покръсти Русия, Киев ще я опее.Dnevnik [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (bulharsky)
↑ OBRAZEM: Šedesátitisícový dav v Praze volal po míru a sankcích, které Rusko zabolí.FORUM 24 [online]. Forum 24 [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ Demonstration mod Rusland i Danmark: - Jeg er mundlam - TV 2 | Ghostarchive.ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ VIDEO JA FOTOD ⟩ Eesti rahvas avaldas Vabaduse väljakul Ukrainale toetust: Slava Ukraini!.Postimees [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (estonsky)
↑ In pictures: Thousands in Finland protest Russia's attack on Ukraine.News [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ À Paris, manifestation contre l'invasion de l'Ukraine devant l'ambassade de Russie.France 24 [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-28].Dostupné online. (francouzsky)
↑In Photos: Georgians March for Ukraine [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ Protestas en Chile y México contra la incursión rusa en Ucrania | TRT Español.www.trt.net.tr [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (španělsky)
↑ VIDEO Ukrajinci prosvjeduju pred ruskim veleposlanstvom u Zagrebu: "Nadam se da će se nešto popraviti u tim bolesnim glavama".N1 [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (chorvatsky)
↑ Ukrainians vent ire at Russian moves with rally outside embassy | The Asahi Shimbun: Breaking News, Japan News and Analysis.The Asahi Shimbun [online]. [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (anglicky)
↑WELLE (WWW.DW.COM), Deutsche. Ukraine-Russia conflict: Protests in Berlin | DW | 23.02.2022.DW.COM [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑In Delhi, protest by parents, friends of those stuck in Ukraine [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑ Iran Police Disperse Crowd Chanting 'Death To Putin And Supporters’ | Ghostarchive.ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ Iranians defy Khamenei, protest Putin outside Ukrainian embassy - The Jerusalem Post | Ghostarchive.ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ 'This is a tragedy' - Ukrainians in Ireland protest.www.rte.ie. 2022-02-24.Dostupné online [cit. 2022-02-25]. (anglicky)
↑MÁSSON, Snorri. Mótmæli við sendiráðið: „Erfitt að lýsa þessu með orðum“ - Vísir.visir.is [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (islandsky)
↑ Manifestazione a Milano contro la guerra in Ucraina, in migliaia in piazza tra bandiere e slogan: "Subito la pace".la Repubblica [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (italsky)
↑ ‘Putin is the new Hitler’: Israelis protest invasion outside Russian embassy | The Times of Israel.www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ Thousands Rally in Tel Aviv Against Russian Invasion of Ukraine.Haaretz.Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (anglicky)
↑ Ukrainian-Canadians rally outside embassy in Ottawa ahead of Russian invasion.Ottawa [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Ресей консулдығының алдында пикет өткізгендерді полиция ұстап әкетті.Азаттық радиосы [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (kazašsky)
↑CRUZ, Julián Pino. Colombianos y ucranianos protestan frente a Embajada de Rusia en Colombia por la invasión de Putin.Blu Radio [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (španělsky)
↑ Márki-Zay Péter békéért imádkozott többezer tüntetővel az orosz követség előtt.telex [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (maďarsky)
↑ [UPDATED] Ukrainians in Malaysia protest invasion at Russian embassy.The Vibes [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-28].Dostupné online. (anglicky)
↑abSORIA, Horacio Fernando; BIANCO, Miguel Lo. 'She woke up with bombs': Ukrainian diasporas in Latin America protest invasion.Reuters. 2022-02-26.Dostupné online [cit. 2022-02-28]. (anglicky)
↑ Protest la Ambasada Federației Ruse din Chișinău: „Kremlin, oprește-te!”.Jurnal.md [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (rumunsky)
↑ Tientallen demonstranten voor Russische ambassade en op Plein.NU [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (nizozemsky)
↑ Russians, Ukrainians and Norwegians in joint anti-war protest.The Independent Barents Observer [online]. [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ Manifestação em Lisboa, frente à embaixada da Federação Russa: “Queremos armas!”.Expresso [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (portugalsky)
↑ Profesorul de istorie Marcel Bartic protestează în fața Ambasadei Rusiei din București în semn de solidaritate cu Ucraina/ A fost amendat de jandarmerie pentru protest neautorizat.G4Media.ro [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (rumunsky)
↑ Η διαδήλωση Ελλήνων και Ουκρανών σε 15 εικόνες.Athens Voice [online]. [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (řecky)
↑ Nesúhlas s útokom na Ukrajinu vyjadrili v Bratislave, v Prievidzi i v Košiciach.Pravda.sk [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (slovensky)
↑ V Ljubljani in Mariboru danes protesti proti vojni v Ukrajini - Primorske novice | Ghostarchive.ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑RTVE.ES/EFE. Un millar de personas protesta en Madrid contra la guerra.RTVE.es [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (španělsky)
↑ Sweden: Hundreds protest in Stockholm against Russian military offensive in Ukraine | Video Ruptly.www.ruptly.tv [online]. [cit. 2022-02-26].Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-02-25. (anglicky)
↑NEWS, A. B. C. Protesters worldwide take to the streets against Russian aggression in Ukraine.ABC News [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑TECH, Cat ThomasCat Thomas is a freelance journalist based in Taipei She covers anything from politics to culture to; IT, Sometimes All of Those Combined If She Can Swing.We’re All Ukrainians Today: Rally Held in Taipei to Protest the Invasion of Ukraine [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (anglicky)
↑ İstanbul’daki Rusya Karşıtı Protestolar İkinci Gününde.Amerika'nin Sesi | Voice of America - Turkish [online]. [cit. 2022-02-26].Dostupné online. (turecky)
↑ Demonstrators protest outside Russian Embassy in Washington after Russia invades Ukraine.www.cbsnews.com [online]. [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Hundreds protest outside Downing Street to demand tougher sanctions on Russia after invasion of Ukraine.The Big Issue [online]. 2022-02-24 [cit. 2022-02-25].Dostupné online. (anglicky)
↑ Anti-war protests break out as Belarus votes to renounce non-nuclear status | Reuters | Ghostarchive.ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ Policie v Moskvě i v Petrohradu rozhání protesty proti válce a zatýká.Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-02-27].Dostupné online.
↑ Ruská policie zatkla lidi protestující proti válce. Kreml zakazuje šířit jiné než oficiální zprávy o Ukrajině.iROZHLAS [online].Český rozhlas [cit. 2022-02-27].Dostupné online.
↑ Nejsme vojáčci. Policie v Rusku zadržuje protestující proti válce s Ukrajinou.Deník.cz. 2022-02-24.Dostupné online [cit. 2022-02-27].
↑ Protesty ve stovce ruských měst: 3126 zatčených v Moskvě, 2084 v Petrohradě.Echo24.cz [online]. 2022-03-01 [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ Ruská policie zadržuje demonstranty proti válce, regionální politici podepisují petici.ČT24 [online]. [cit. 2022-02-27].Dostupné online.
↑ Za účast na protiválečné demonstraci hrozí v Rusku až 6 let vězení.Novinky.cz [online]. Borgis.Dostupné online.
↑ab Puškin, chodec nebo slunečnice. Ruští odpůrci Putina šifrují své zprávy.Reflex.cz [online].Dostupné online.
↑SPURR, Bill. Russian vodka at the NSLC? Nyet! | SaltWire.www.saltwire.com [online]. [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ Why is Russian alcohol being pulled off BC liquor store shelves? - Victoria Times Colonist | Ghostarchive.ghostarchive.org [online]. [cit. 2022-03-01].Dostupné online.
↑ Cox orders all Russian products pulled from Utah liquor store shelves.Deseret [online]. 2022-02-27 [cit. 2022-03-01].Dostupné online. (anglicky)
↑PANJA, Tariq. Champions League Final Will Be Played in Paris, Not Russia.The New York Times. 2022-02-25.Dostupné online [cit. 2022-02-27].ISSN0362-4331. (anglicky)
↑PRINCE-WRIGHT, Joe.UEFA Champions League final to Paris; Russia, Ukraine neutral venues [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ Poland refuses to play Russia in next month's 2022 World Cup qualifier over Ukraine.CNN [online]. 2022-02-26 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑WILSON, Jeremy; SLATER, Luke. Sebastian Vettel and Max Verstappen call for Russian GP boycott as Uefa moves Champions League final.The Telegraph. 2022-02-23.Dostupné online [cit. 2022-02-27].ISSN0307-1235. (anglicky)
↑ Formula 1 statement on the Russian Grand Prix | Formula 1®.www.formula1.com [online]. [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ IOC pushes to cancel events in Russia, Belarus.ESPN.com [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑NAIR, Rohith. Russia stripped of major events as invasion of Ukraine intensifies.Reuters. 2022-02-25.Dostupné online [cit. 2022-02-27]. (anglicky)
↑ UCI statement concerning the situation in Ukraine.www.uci.org [online]. [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ FIG decision regarding the conflict in Europe.gymnastics.sport [online]. [cit. 2022-02-27].Dostupné online.
↑ Rusy a Bělorusy na MS nechceme, vyhlásili Finové. S razantní výzvou přišli Švýcaři.Sport.cz [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ Vyloučení Ruska a Běloruska z MS se blíží. Za agresory už je i náhrada.iSport.cz [online]. [cit. 2022-02-28].Dostupné online.
↑ Russia is banned from Eurovision after invasion of Ukraine.the Guardian [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
↑ EBU statement regarding the participation of Russia in the Eurovision Song Contest 2022.Eurovision.tv [online]. 2022-02-25 [cit. 2022-02-27].Dostupné online. (anglicky)
ROVENSKÝ, Dušan. Putinova „specoperace“: Ruská invaze na Ukrajinu v detailech.ATM. 2022-03-25, roč. 54, čís. 4/2022, s. 2 až 4, 6 až 8 a 10 až 12.ISSN1802-4823.
FOJTÍK, Jakub. Ruské vrtulníky při okupaci Ukrajiny.ATM. 2022-03-25, roč. 54, čís. 4/2022, s. 14 a 15.ISSN1802-4823.
FOJTÍK, Jakub. Letectvo nad Ukrajinou.ATM. 2022-03-25, roč. 54, čís. 4/2022, s. 16 a 17.ISSN1802-4823.
ZAJAC, Ivan. „Speciální operace“ na moři.ATM. 2022-03-25, roč. 54, čís. 4/2022, s. 13.ISSN1802-4823.
RAMANI, Samuel.Putin's War on Ukraine: Russia's Campaign for Global Counter-Revolution. [s.l.]: Hurst Publishers, 13. duben 2023.Dostupné online.ISBN978-1-80526-003-5.
MITZER, Stijn.Attack On Europe: Documenting Equipment Losses During The 2022 Russian Invasion Of Ukraine [online]. oryxspioenkop.com, 2022-02-24.Dostupné online. (anglicky)
Válka v mapách: Jak vypadá fronta před ukrajinskou protiofenzivou [online]. seznamzpravy.cz, 2023-04-25, rev. 2023-05-02 [cit. 2023-05-07].Dostupné online.
_en.png)
.jpg)
_1604.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_53.jpg)
.jpg)
_01.jpg)
_cropped.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
_01.jpg)
.jpg)
_01.jpg)
.jpg)
_2_(cropped).jpg)
.jpg)
_01.jpg)
