| Ruská vojenská intervence v Sýrii | ||||
|---|---|---|---|---|
| konflikt:Syrská občanská válka,Válka proti Islámskému státu,Druhá studená válka | ||||
.jpg) DvaSuchoje Su-25SM se 3. října 2015 chystají ke startu na letištiChumajnim (vojenská částmezinárodního letiště Básila al-Asada) vLatákii. Každý stroj má vedle přídavných nádrží podvěšeny čtyři tříštivo-trhavé pumy OFAB 250/270 | ||||
| Trvání | 30. září2015–8. prosince2024 (9 let, 2 měsíce a 8 dnů) | |||
| Místo | Sýrie | |||
| Příčiny | PodporavládyBášara Asáda, boj proti terorismu | |||
| Výsledek | porážka apád Asadova režimu | |||
| Změny území | území Sýrie pod kontrolou protiasadovsképřechodné vlády Sýrie | |||
| Strany | ||||
| ||||
| Ztráty | ||||
| ||||
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | ||||
Ruská vojenská intervence vSýrii začala30. září2015 a je vedená v rámcisyrské občanské války na podporu režimuBašára al-Asada. Do bojů je zapojeno předevšímletectvo. Podle Ruska i USA v Sýrii hrozízástupná válka širšíhokonfliktu mezi Ruskou federací a Spojenými státy.[1][2][3][4][5][6][7]
Rusko udržuje dlouhodobé přátelské vztahy se syrskými vládami reprezentovanými zesnulým prezidentemHáfizem al-Asadem a jeho synem, rovněž prezidentemBašárem al-Asadem, kteří byli, resp. jsou také předsedy Socialistické strany arabské obrody (Baas). Ruské námořnictvo využívalo a doposud využívánámořní základnu vTartúsu. Po vypuknutíobčanské války dodávalo Rusko Asadovi kromě humanitární pomoci také nejrůznější vojenskou výzbroj.[8] Rusko vidí v osobě prezidenta Asada a v jeho vládě hráz proti militantnímu islamismu prezentovaného především organizacíIslámský stát.[9]
Ruská intervence v Sýrii byla zahájena dne 30. září 2015 na základě žádosti prezidenta SýrieAsada. Tuto žádost jednomyslně schválilruský parlament. Podle ruského ministerstva obrany se letectvo zaměřuje na vojenské objekty, zbrojní sklady a komunikační sítě, které používají radikálové z Islámského státu. AgenturaReuters však s odvoláním na anonymní zdroj z americké armády uvedla, že ruské nálety zprvu nemířily na pozice islamistů.[10][8]
V září začalo Rusko posilovat svoji přítomnost v Sýrii. Byla rozšířenaletecká základna Chumajnim u Latákie,[8] kde byly rozmístěny ruské letouny a také protiletadlová obrana.[9] Dle nejmenovaného amerického činitele se na počátku jednalo o 28 letounů (čtyři víceúčelovéSuchoje Su-30SM a po dvanácti bombardérechSuchoj Su-24M aSuchoj Su-25SM/UB), 14 vrtulníků (bitevníMil Mi-24 a transportníMil Mi-17) a protiletadlový kompletPancir-S1.[11] Pozdější zdroje uvádí dalších 6Suchojů Su-34 a celkem 21 vrtulníků včetně 16 bitevníků Mil Mi-24.[12] Dne 30. září zahájilo ruské letectvo bombardování cílů v oblastiguvernorátu Homs.[13]
Dne 7. října 2015 odpálily čtyři loděKaspické flotily celkem 26 střel s plochou dráhou letu3M-14T Kalibr NK (v kóduNATO SS-N-30A).[14] Ministr obrany RuskaSergej Šojgu uvedl, že střely byly namířeny na cíle vIslámským státem kontrolované částiSýrie, o čemž v koalici vedené USA, jež se angažuje jak v Sýrii tak v Iráku, existují pochybnosti. Střely po odpalu z jižní částiKaspického moře dle údajů letěly přibližně 1500 kilometrů k cílům v Sýrii přes vzdušný prostor Íránu a Iráku s nimiž byl přelet střel přes jejich území napřed konzultován a jimi povolen. MinistrŠojgu dále uvedl, že podle objektivních řídicích dat byly všechny cíle zničeny a nebyly zasaženy žádné civilní objekty. Pentagon však prohlásil, že nemá žádné údaje o výskytu jednotek Islámského státu v okolíAleppa, kam některé rakety směřovaly. Rusko však tvrdí, že jeho útoky jsou cílené na všechny teroristické skupiny. Ruský ministr zahraničí prohlásil, že Moskva je ochotna navázat kontakt s povstaleckou skupinou známou jakoSvobodná syrská armáda a koordinovat útoky naIslámský stát a další teroristické skupiny a připravit půdu pro politickou stabilizaci v Sýrii. Ministr obranyUSAAshton Carter v této souvislosti uvedl, že koaliční síly bojující v Sýrii proti Islámskému státu nebudou spolupracovat s Ruskem a že strategie Ruska je špatná, neboť útoky na cíle mimo Islámský stát jsou dle něj zásadní chybou.[15]
Pozničení letu Kogalymavia 9268, obsazeného především ruskými občany, ateroristických útocích v Paříži zintenzivnilo Rusko své nálety. Zvýšilo také počet přítomných letounů na 69. Dne 20. listopadu informovalo BBC, že dle ruského ministerstva obrany dopadlo během čtyř dnů na nepřítele přes 100 střel s plochou dráhou letu a bylo zničeno na 800 cílů. Ruský personál také psal na bomby zprávy typu „Toto je pomsta za naše mrtvé“ a „Za Paříž“.[16] Téhož dne vypálily ruské lodě v Kaspickém moři dalších 18 střel s plochou dráhou letu 3M-14T Kalibr NK na cíle v guvernorátechRakka,Idlib aAleppo.[16]
Dne 8. prosince 2015 vypálila ve Středozemním moři plující ponorkaRostov na Donu (B-237) několik střel s plochou dráhou letu3M-14 Kalibr PL (zveřejněné video ukazuje odpal čtyř střel z ponořené ponorky) na cíle v Rakka.[17]
Dne 14. března 2016 oznámil ruský prezidentVladimir Putin „dosažení stanovených cílů“ a zahájení stahování „hlavní části“ ruských sil ze Sýrie od 15. března. Zároveň oznámil, že v Sýrii zůstanou jednotky, které mají zabezpečit ruské základny v Sýrii.[18][19] Termín ukončení stahování jednotek nezmínil.[20] Během prvního týdne byly z Chumajnim staženy tři Su-24M, čtyři Su-34, všech dvanáct bitevních Su-25 a čtyři vrtulníky Mi-24/34, které ale nahradily nejméně dvě dvojice bitevních vrtulníkůMil Mi-28N aKamov Ka-52.[21][22]
Dne 12. dubna 2016 ruské ministerstvo obrany oznámilo ztrátu jednoho Mi-28N v provincii Homs, ke které mělo dojít z technických důvodů v ranních hodinách téhož dne. Pilot i operátor zahynuli.[23]
Podle tvrzenígenerála Pavla směřuje jen třetina útoků na Islámský stát.[24]
V polovině srpna 2016 Rusko rozmístilo v Íránu na základně Hamadán strategické bombardéryTu-22M3, kterými bombardovalo cíle v Sýrii. Podle ruské státní agenturyRIA Novosti se jednalo také o pozice Islámského státu.[25] Ministerstvo obrany Ruska oznámilo, že bylo zničeno mj. šest skladišť munice IS.[26] Po krátké době byly ruské bombardéry z Íránu staženy.
V prvních dnech března 2017 dobylasyrská armáda s pomocí ruského letectva již podruhé starobylé pouštní městoPalmýru. Vyhnala odtud všechny bojovníky Islámského státu, kteří doposud Palmyru ovládali. Ti však po celém městě položili miny, takže obsazování městského území probíhalo pomalu. Údaje ruského ministra obrany Šojgua o osvobození Palmyry potvrdila i Syrská pozorovací mise pro lidská práva se sídlem veVelké Británii.[27]
10. října při startu ze základny Chumajnim havaroval bombardér Su-24M, přičemž oba členové posádky zahynuli.[28]
11. prosince oznámil prezidentPutin, že Rusko stáhne většinu svých vojsk. Stále však ponechá některé vojáky na základnách v Hmejmímu (letectvo) a v Tartúsu (námořnictvo).[29]
Turecko v průběhu náletů varovalo Rusko, že se má vyhnout bombardování „civilních turkmenských vesnic“, a že pokračující bombardování může vést k „závažným důsledkům“.[30] Dne 24. listopadu byl tureckouF-16sestřelen ruský bombardér Su-24, poté co byl údajně několikrát varován.[31] Vojenský analytik Martin Koller však zpochybnil způsob tureckého varování a označil incident za plánovanou provokaci ze strany Turecka.[32] Letoun dopadl na syrské území nedaleko tureckých hranic. V reakci na to Rusko umístilo na své letecké základně Hmeimim protiletecký systémS-400 s dosahem až 400 km.[33]
Ruská vojenská intervence v Sýrii vyvolala podle některých pozorovatelů další vlnu migrantů, a to kvůli údajným útokům na civilní obyvatelstvo.[34] Dva čeští ministři obvinili Rusko, že migrantům pomáhá s dopravou do EU.[35][36]
Rusko v průběhu intervence bombardovalo jak vojenské,tak i civilní cíle. Například podle britského listuThe Guardian[37] nebo syrsko-americké zdravotnické společnosti (SAMS) bylo do konce října 2015 poničeno pět nemocnic: dvě vAleppu a po jedné vLatákii, vIdlibu a vHamá. V Idlibu podle nich při bombardování zemřelo nejméně 10 civilistů (podle organizace Syrských ochránců lidských práv (SOHR) 13 civilistů) a dva zaměstnanci, 28 civilistů bylo zraněno.[38] Rusko tato obvinění popřelo.[39] Podle výpovědí humanitárních organizací, které zveřejnil britský listThe Times dne 1. prosince 2015, údajně Rusko už několik týdnů používalo při bombardování civilních cílů vRakce aIdlibubílý fosfor a dopouštělo se takválečných zločinů, jelikož jeho použití v civilních oblastech zakazujíženevské úmluvy. Tato tvrzení však nebyla ověřena nezávislými pozorovateli a ruská armáda se k nim nevyjádřila. Do konce listopadu 2015 podniklo Rusko asi 1500 náletů, 32 % jejich obětí byli podle syrské opoziční organizace SOHR civilisté.[40]
Naproti tomu nezávislý zbrojní analytik Jaroslav Štefec uvedl v listopadu 2015, že letecké údery ze strany Ruska jsou velmi účinné, ale směřují i na jiné skupiny, které v oblasti působí a jsou protivníky vlády prezidentaAsada.[41]
Na webu dobrovolnické iniciativyInformnapalm byl v únoru 2016 uveřejněn rozhovor s povstaleckým generálemAhmadem Rahalem, který byl do roku 2012 generálem syrských ozbrojených sil, náměstkem ministra obrany Sýrie a velitelem námořnictva. Ten v roce 2012 odmítl dále plnit rozkazyBašára al-Asada a přeběhl na stranu povstaleckéSvobodné syrské armády.[42] V rozhovoru mimo jiné prohlásil, že ruské letectvo bombardovalo syrské civilisty, zatímcoruská propaganda šířila hesla o boji protiIslámskému státu. Přes 95 % ruských leteckých útoků je podle něj mířeno proti syrskému národu a Svobodné syrské armádě. V Sýrii údajně přítomných 12 tisíc ruských vojáků obvinil z napomáhání genocidě syrského národa, jelikož v 80 % případů úmrtí civilistů jde o důsledek ruských operací a bombardování. Uvedl, že 70 tisíc lidí opustilo své domovy a stalo se uprchlíky kvůli ruským náletům a dalších 350 tisíc obyvatel východních částíAleppa se k útěku chystá. Ahmad Rahal tvrdil, že Rusko používá proti civilistům některé typy zakázaných zbraní: fosforové, kazetové a vakuové pumy a rakety typů Kalibr, TOW22 a TOW95. Rusko podle něj v Sýrii opakuje scénář z Grozného, tzn. totální likvidaci lidí a stromů. Ruská přítomnost v Sýrii podle něj představuje určitý druh okupace. Islámský stát označil za teroristickou organizaci, kterou vytvořily Asadova tajná policie, Rusko, Írán, Irák a také některé západní tajné služby. Tvrdil, že Rusko nejen nebombarduje, ale dotuje Islámský stát.Spojené státy se podle něj snaží bránit sjednocení povstalců a prodlužovat válku v Sýrii za účelem vyčerpánílibanonskéhoHizballáhu, Íránu a Ruska.[43]
V říjnu 2016 nebylo Rusku prodlouženo členství v šestičlenné regionální skupině za východní Evropu vRadě OSN pro lidská práva. Podle komentátorů se tak stalo v reakci na obvinění Ruska a jím podporovaného syrského režimu z válečných zločinů v Sýrii.[44]
.svg)
.svg)
{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.{{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Obrázky, zvuky či videa k tématuruská vojenská intervence v Sýrii na Wikimedia Commons| Vladimir Putin | |
|---|---|
| Politické angažmá | putinismus •první vláda •druhá vláda • Prezidentské volby2000 •2004 •2012 •2018 •2024 |
| Domácí politika | druhá čečenská válka •federální okruhy •velká ruská recese •Zákon o blokování extremistických internetových stránek •Zákon o neziskových organizacích ve funkci zahraničních agentů •Ruský zákon proti LGBT propagandě •Zákon o nežádoucích organizacích v Rusku •ruská finanční krize (2014) •ústavní dodatky (2020) •ruská finanční krize (2022) |
| Zahraniční politika | |
| Kritika | |
| Rodina | Viktor Putin(bratr) •Albert Putin(bratr) •Ljudmila Očeretná(exmanželka) •Jekatěrina Tichonovová(dcera) •Marija Voroncovová(dcera) •Alina Kabajevová(metresa) •Baffi(pes) •Jume(pes) •Konni(pes) |
| Další | |