| Rudoltice | |
|---|---|
 Panorama | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Lanškroun |
| Obec s rozšířenou působností | Lanškroun (správní obvod) |
| Okres | Ústí nad Orlicí |
| Kraj | Pardubický |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°53′54″ s. š.,16°34′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 975 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,93 km²[2] |
| Katastrální území | Rudoltice u Lanškrouna |
| Nadmořská výška | 365 m n. m. |
| PSČ | 561 25 |
| Počet domů | 370 (2021)[3] |
| Početčástí obce | 1 |
| Početk. ú. | 1 |
| PočetZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rudoltice 95 561 25 Rudoltice ou@rudoltice.cz |
| Starosta | Ivo Kolomý |
| Oficiální web:www | |
  Rudoltice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 580848 |
| Kód části obce | 143502 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Rudoltice (německyRudelsdorf) jsouobec vokrese Ústí nad Orlicí vPardubickém kraji. Nacházejí se vPodorlické pahorkatině v podhůříOrlických hor nedaleko česko-moravské zemské hranice. Žije zdepřibližně 2 000[1] obyvatel. Nejbližší město jeLanškroun, vzdálený asi 4 km na severovýchod. Nadmořská výška je kolem 360–370 metrů, Zámecký vrch dosahuje výšky 435 metrů. Obec byla založena německými osadníky ve 13. století. Jednalo se o typickoulesní lánovou ves s půdorysem protaženým podél cesty. Zdejší území leželo v tzv.Hřebečsku, po roce 1945 zde proto nastal odsun německého obyvatelstva následovaný příchodem Čechů z vnitrozemí, kteří zabrali jejich domy. Pod Zámeckým vrchem vznikla nová čtvrť a usilnice č. I/43 průmyslová zóna.
OsadaRudolfsdorf (Rudolfova ves) pravděpodobně vznikla mezi lety 1250–1270 při kolonizaci zdejšího kraje. Jméno obce buď odkazuje nalokátora nebo může souviset se vztahy českých pánů kHabsburkům. Jestliže se před městem Lanškrounem setkáváme sRudolfsdorfem a za městem sAlbrechtsdorfem (Albrechtice), mohlo to mít souvislost s podporourodu DrnholcůHabsburkůmRudolfovi aAlbrechtovi. Potom by pojmenování mělo politický význam a muselo by být stanoveno asi po roce 1280. Další pojmenování obce v historii bylaRudolphi villa (latinský název),Rudlstof,Kraabesn aKraabeszwecka. Poslední dva jmenované odkazují na výskyt raků v místním potoce, což se dostalo i do obecního znaku. První písemná zmínka o obci pochází z21. května 1304.Zbraslavským mnichům již nestačily příjmy z lanšperského panství, a proto jim králVáclav II. daroval i lanškrounské panství. S lanškrounsko-lanšperským panstvím byly Rudoltice spojeny po celý středověk.
Kolem roku 1350 jsou Rudoltice uváděny jakoobec s kostelem. Na místě dnešního kostela stál původně kostel dřevěný. Věž stála odděleně a stranou na místě nad dnešním přístupovým schodištěm. Podle farní kroniky měl tento starý kostel prastarougotickou malbu s erby pozdějších majitelů panství se zvířecími hlavami, hráběmi a muži – znakyPernštejnů,Kostků z Postupic aHrzánů. Bádání nadučitele Jandla (70. léta 19. století) vedla k poznatku, že rudoltický kostel byl bezpochyby jedním z nejstarších domů Božích v širokém okolí. Potvrzovaly to dřevěné fošny, které podle své povahy pocházely z dávného hraničního pralesa. Roku 1358 přešlo lanškrounsko-lanšperské panství do majetkulitomyšlského biskupství. V této době se také objevuje novější podoba jména obce: zRudolfsdorf se stáváRudelsdorf. Z následného obdobíhusitských válek se zprávy o Rudolticích nedochovaly. Celé oblasti se zmocnili táborští vůdci. Po zániku násilnickéhohusitství se v celých východních Čechách rozšiřovalo pokojné hnutíČeských bratří. Lanškroun byl hlavním styčným bodem díky Tomášovi Německému a Michaelu Weissovi. Stejně jako v jiných místech vznikla i v Rudolticích tehdy německá obecBratrské církve.
Roku 1434 celé panství obdržel přívrženec panské jednoty a bývalý horlivý stoupenec husitů,Vilém Kostka z Postupic. RodKostků z Postupic vlastnil panství do roku 1505, kdy umíráJan Kostka z Postupic, aniž zanechává mužské potomky. Sňatkem dcer Anny a Markéty sJanem aVojtěchem z Pernštejna obdržel panstvírod Pernštejnů. Roku 1588 celé lanškrounsko-lanšperské panství koupil za 43 500 kop českých grošů od Jana z PernštejnaAdam Felix Hrzán z Harasova.
Roku 1619 byla vesnice i s celým panstvím převedena na rodLichtenštejnů, za kterých (po roce 1628) probíhala násilnárekatolizace.[zdroj?] V roce 1645 se do místního kraje dostali Švédové, obyvatelům odvedli dobytek a vymáhali výkupné. Z císařské strany činili to samé Charváti. Dne 12. srpna 1645 se u rudoltického farního lesa objevilo 15 charvátských jezdců a přepadli z vrchu Rudoltice. Celkově Charváti ukořistili z Rudoltic,Damníkova aOstrova 400 kusů hovězího skotu a 5 stád ovcí. Došlo i k ručním potyčkám mezi pleniteli a sedláky. Tak byl jeden hospodář usmýkán k smrti. Dále docházelo (až do uzavřenívestfálského míru, 1648) k drancování a vypalování statků.
Roku 1680 byly Rudoltice zachvácenymorem. Zemřelo tolik lidí, že mnoho statků zůstalo zcela prázdných. Znovu osídleny byly až roku 1682. Z roku 1683 pochází první zmínka o škole. Vyučování se konalo zpočátku v soukromých domech a účast na něm byla dobrovolná. V letech 1698–1712 dochází ke stavbě Nového zámku.
Vrchnostenským sídlem lanškrounského panství býval na konci sedmnáctého stoletílanškrounský zámek, který vznikl ze starého augustiniánského kláštera. Vzhledem k jeho špatnému stavu a nízkému obytnému komfortu nechal knížeJan Adam z Lichtenštejna založitNový zámek. Pro jeho stavbu panští úředníci navrhli návrší nad Rudolticemi. Dvanáct let se pracovalo podle plánů stavitele Antonia de Sala na této velkolepé stavbě. S údivem popisuje lanškrounská pamětní kniha, že bylo zapotřebí 330 sáhů pevného provazu k vyměření pozemku. Již roku 1698 se začalo s počátečními pracemi a stavební činnosti oživily svým ruchem celou oblast. Pro dohled nad pracemi byl dosazen jako inspektor hospodářský rada Karl Herzschläger. S rudoltickými sedláky, jimž patřil pozemek, musela být kvůli vyplacení vedena složitá jednání. Byly vykopány hluboké sklepy a k tomu dopraveni horníci zÚsova. Část sklepů je zachována i v současnosti. Před velkolepým schodištěm se nacházel malý rybníček o délce 23 sáhů. ZMaletína byly dopraveny kamenné bloky, přímo na Zámeckém vrchu byly opracovávány. Přitom prý zahynulo množství koní robotníků. Cihlář Tausch z Lanškrouna dodal 59 000 cihel, vápno dodával zednický mistr Andreas Waldmüller zDamníkova. Následkem válečných událostí musely být roční výdaje omezeny na 6000 zl. V roce 1714 ale vypukl požár, který nádhernou stavbu zničil. 1718 byla znovu vystavěna, podruhé však vyhořela. Údajně si tesaři rozdělali na půdě oheň, ale zapomněli ho uhasit. Nyní stojí pouze severozápadní roh budovy.
Roku 1742 se na lanškrounském panství začínají pěstovat brambory. První sklizeň měli v Rudolticích. 1755 je v obci zrušena duchovní správa a Rudoltice jsou přifařeny kDamníkovu. Farnost je obnovena roku 1766, kdy je i ustanoven první farář. Spravuje farnost deset let. První byt faráře měl být na místě dnešní farní stáje, nacházela se tam i první místní škola, dříve než přesídlila do vlastních prostor. Za faráře Engelberta Nagela (1770–1794) byla postavena nová fara. Roku 1775 je na základě nového zákona o lidové škole přijat za učitele Johann Anton Kosch. Pocházel z Valteřic a provozoval k vylepšení svých příjmů také obchod se lnem a přízí. Nechal před školou postavit sochu Matky boží. 23. června 1797 navštívil Rudoltice knížeAlois I. z Lichtenštejna. Prohlédl si zchátralý kostel a nařídil stavbu nového. 1802 se uskutečnila jeho další návštěva.
V letech 1804–1809 probíhala stavba kostela. Jejím stavitelem bylJosef Hardtmuth, který byl ve službách knížete Lichtenštejna. (V okolí postavil takéfarní kostel v České Třebové,zámek u Litovle akostel v Dolních Libchavách.) V této době také probíhalynapoleonské války a všeobecně panovala velká chudoba. Ve farní kronice lze číst: „Drahota byla v r. 1806 den ode dne větší… finanční starosti ohrožovaly také stavbu kostela.“[4] Věž byla postavena roku 1808, celá stavba ukončena 1809. V novém kostele brzy na to slavil nově vysvěcený rudoltický kněz Johann Süß svouprimici. Ve stejném roce došlo k požáru fary.
Roku 1829 byla budována okresní silniceLanškroun–Svitavy vedoucí dolním koncem obce. V letech 1831–1837 byla stavěna nová škola. V rámci stavebních příprav byla přestěhována sochasvatého Jana Nepomuckého. Roku 1835 Peter Praus zřídil spodní tkalcovský sál, pozdější hostinec, dnešní obecní úřad. 1845 byl zahájen provoz na tratiOlomouc – Česká Třebová. Na této trati bylo vybudováno i nádraží v Rudolticích. Původní nádraží byla zastávka s jednou průběžnou kolejí. V letech 1847–1848 v Rudolticích probíhají nepokoje, pořádek je nastolen armádou. Zarakousko-pruské války (1866) jsou ve vsi nuceně ubytováni vojáci. Na silnici mezi Rudolticemi a Damníkovem probíhají ústupové boje. O pět let později (1871) zaniká Prasova tkalcovna. Budova je nabídnuta tabákové továrně, provoz se ale nevyplácí a tak zde továrna zaniká. K roku 1878 už je škola trojtřídní, jedna třída musí být vyučována v Prausově budově, až po šesti letech dochází k nástavbě školy. Roku 1885 je do provozu uvedenalokálka z Rudoltic do Lanškrouna.
Připrvní světové válce zahynulo 38 rudoltických občanů. 12. června 1927 byl vysvěcen nový kostelní zvon, stejný rok v září zahájila činnost nová menšinová česká škola. Navštěvovalo ji průměrně 17 dětí. V únoru 1929 se dostavily kruté mrazy (až kolem –40°) a způsobily mnoho škod na ovocných stromech. Dle úředních záznamů v Rudolticích zmrzlo 1141 jabloní, 553 hrušní, 176 třešní a 2675 švestek. Nové ovocné stromy byly vysazovány až novými obyvateli po válce. V roce 1933 (v návaznosti na zdvokolejňování trati Praha-Olomouc) byla Rudolticím předána nová nádražní budova. Ve 30. letech také probíhala elektrifikace obce. 1931 byly zřízeny domovní přípojky a osvětlen kostel. 1939 obec získala vlastní poštovní úřad. Za posledního německého starosty a ředitele školy Aloise Süße bylo zřízeno sportovní hřiště a rybník ke koupání. Posledním německým farářem byl Wenzel Schinkmann-Langer.
Běhemdruhé světové války zahynulo 50 místních občanů, dalších 11 bylo nezvěstných; civilních obětí bylo 20, dalších 16 nezvěstných. 21. května 1945 byli němečtí muži shromážděni a asi 40 z nich odvlečeno naSibiř, někteří zastřeleni. 26. června 1945 byla první skupina obyvatel nucena s opustit Rudoltice – přes sběrný tábor v Lanškrouně byli po železnici vyvezeni do Německa. Někteří řešili situaci zapálením svého domu a spácháním sebevraždy. Transporty se děly ještě v průběhu roku 1946. Hlavní osídlovací oblasti rudoltických vystěhovalců jsouHeidelberg,Mannheim,Schwetzingen a oblast kolemRegensburgu. Od května 1945 až do roku 1947 přicházeli noví čeští obyvatelé.
Starostou obce byl v letech 1990–2008 Oldřich Kolomý. Pod jeho vedením obec do roku 2009 postavila 403 bytů, dále zde vznikly sítě pro 90 parcel na výstavbu rodinných domů a pětihektarová průmyslová zóna.[5] Stavby obec uskutečnila prostřednictvím své příspěvkové organizace, později přes vlastní firmu a další dodavatele. Bývalý starosta obce byl souzen za to, že při zadávání staveb obcházel zákony.[5] V letech 2008–2009 obci hrozil bankrot, když měla platit Ministerstvu financí penále a úroky ve výši 136 milionů korun za porušení zákona při čerpání o dotace. Ministr financíJanota ale nakonec většinu této částky obci odpustil.[6]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 1 244 | 1 152 | 1 065 | 1 084 | 1 125 | 1 086 | 1 053 | 757 | 763 | 744 | 914 | 867 | 922 | 1 728 | 1 846 |
| Domy | 216 | 199 | 202 | 203 | 206 | 208 | 212 | 193 | 176 | 174 | 210 | 222 | 240 | 303 | 370 |
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedyPoslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 8. června 2004.[9]
Obcí vedesilnice I/43, kterou křižujeIII. železniční koridor (traťČeská Třebová – Přerov) sželezniční stanicí Rudoltice v Čechách, kde odbočuje jednokolejná regionálníželezniční trať Rudoltice v Čechách – Lanškroun.
V obci se nachází obecní úřad, kulturní dům, společenský sál, ordinace praktického lékaře, kostel, fara, hřbitov, hasičská zbrojnice, pošta, prodejna smíšeného zboží, tělocvična, sportovní areál, knihovna, dětské hřiště, restaurace, mateřská škola, základní škola (1. stupeň). V obci je zaveden plyn, elektřina a vodovod. Část obce je připojena na kanalizaci.
GalerieRudoltice na Wikimedia CommonsObrázky, zvuky či videa k tématuRudoltice na Wikimedia Commons
Encyklopedické hesloRudoltice vOttově slovníku naučném ve Wikizdrojích