| Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna | |
|---|---|
_bild_01.jpg) Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna, kresba z roku 1806 | |
| Nejvyšší komorník císařského dvora | |
| Ve funkci: 1806 – 30. ledna1823 | |
| Panovník | František I. |
| Předchůdce | František de Paula Colloredo-Waldsee |
| Nástupce | Jan Rudolf Czernin z Chudenic |
| Dvorský komisařem pro obranu města | |
| Ve funkci: 1805 – 1805 | |
| Panovník | František II./I. |
| Tajný rada | |
| Císařský komorník | |
| Narození | 23. července1761 Vídeň Habsburská monarchie  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 30. ledna1823 (ve věku 61 let) Vídeň Rakouské císařství  Rakouské císařství |
| Choť | (1785) Marie Terezie z Kounic-Rietbergu (1763–1803) |
| Rodiče | Evžen Václav Bruntálský z Vrbna (1728–1789) a Marie Terezie Kolonicsová (1733–1802) |
| Děti | Evžen Dominik (1786–1848) Terezie, provd. Kinská (1789–1874) Ladislav (1795–1849) Františka, provd. Liechtensteinová (1799–1863) Rudolf (1802–1874) |
| Příbuzní | vnučka: Marie Terezie, provd. Mitrovská (1812–1890) vnuk:Rudolf Evžen Bruntálský z Vrbna (1813–1883) vnučka Karolína, provd. Lobkowiczová (1815–1843) vnučka: Terezie, provd. Kinská (1828–1905) vnuk:Rudolf Bruntálský z Vrbna (1831–1893) tchán:Dominik Ondřej II. z Kounic-Rietbergu (1739–1812) zeť:Karel František z Liechtensteinu (1790–1865) zeť:František Kinský z Vchynic a Tetova (1784–1823) |
| Profese | politik |
| Ocenění | 1808 rakouskýŘád zlatého rouna (č. 861) Královský uherský řád sv. Štěpána Řád železné koruny |
| Commons | Rudolf von Wrbna und Freudenthal (1761–1823) |
 Seznam děl:SKČR |Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Rudolf Jan hrabě Bruntálský z Vrbna (Rudolf Jan Nepomuk Václav Vojtěch Josef Liborius hrabě Bruntálský z Vrbna /Rudolf Johann Nepomuk Graf von Wrbna und Freudenthal) (23. července1761Vídeň –30. ledna1823Vídeň) bylčeský šlechtic ze starobylého roduBruntálských z Vrbna. Proslul především jako zakladatel železáren vKomárově, angažoval se i vobrozeneckých aktivitách vČechách, kromě toho zastával posty u císařského dvora ve Vídni a získalŘád zlatého rouna.
_bild_02_crop.jpg)
Narodil se ve Vídni jako nejstarší synnejvyššího dvorního maršálkaEugena Václava Bruntálského z Vrbna (1728–1789) a jeho manželky Marie Terezie, rozené hraběnkyKolonicsové (1733–1802). Studoval práva a filozofii, ale od mládí se zajímal omineralogii, takže navíc absolvoval studium na báňské akademii vBanské Štiavnici. Krátce sloužil v armádě, kde dosáhl hodnosti poručíka, ale v roce1789 převzal po otcově smrti rodové dědictví vHořovicích.
Již existující výrobu železa v Komárově na Hořovicku přivedl k obrovskému rozkvětu, takže za jeho života se komárovské železárny staly předním evropským producentem litiny s uměleckoprůmyslovým využitím.[1] Hospodářský rozmach a současně nedostatek vodních zdrojů na Hořovicku vedl Rudolfa k dalšímu rozšíření majetku a v roce1806 koupil odVratislavů z Mitrovic sousední panstvíJince. Na zdejším zámku dočasně umístil svou mineralogickou sbírku, jinak byl ale provoz velkostatku podřízen potřebám železáren a také v Jincích vznikla vysoká pec.[2]
Roku 1801 založil v Hořovicích prvnířepný cukrovar včeských zemích. Ten sice brzy zkrachoval, v následujících letech začaly však vznikat další řepné cukrovary, mimo jiné i díky tzv. kontinentální blokádě zanapoleonských válek.
Kromě toho od mládí zastával funkce v hospodářské správěhabsburské monarchie, byl jmenovánc. k. komořím,tajným radou a patřil k důvěrníkům císařeFrantiška I. I když se vyhýbal vyšším úřadům, v roce1805 při obsazení Vídněnapoleonskou armádou byl jmenován dvorským komisařem pro obranu města. V této funkci se osvědčil, takže nakonec se stal císařskýmnejvyšším komořím (1806–1823) a v roce1808 získalŘád zlatého rouna. Byl též nositelem uherskéhoŘádu sv. Štěpána aŘádu železné koruny. Jako císařský nejvyšší komorník byl účastníkemVídeňského kongresu a v roce1822 doprovázel císaře Františka I. nakongres do Verony. Při zimní cestě přesAlpy onemocněl a zemřel krátce poté ve Vídni.
I v dalších oblastech patřil k významným osobnostem v Čechách a podílel se na aktivitách spojených s národním obrozením. V letech 1804–1823 byl čestným prezidentemKrálovské české společnosti nauk, dále byl spoluzakládajícím členem Jednoty pro povznesení hudby v Čechách a stál také u zroduNárodního muzea.
.jpg)
Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna zemřel 24. března 1848 ve Vídni. Pohřben byl v rodovéempírovékaplové hrobce,[3] jejíž stavbu roku 1811 na hořovickém městském hřbitově sám inicioval.
Rudolf Jan se 28. července 1785 ve vídeňskémklášterním kostele svatého Augustina oženil s hraběnkou Marií TereziíKounicovou (1763–1803), vnučkou významného státníka knížeteVáclava Antonína z Kounic, tímto sňatkem se také spříznil s kancléřemMetternichem.[4] Z tohoto manželství se narodilo devět dětí, z nichž tři zemřely v dětství. Nejstarší synEugen Dominik (1786–1848) pokračoval v železářském podnikání na Hořovicku i v kariéře u dvora, třetí synLadislav (1795–1849) dosáhl v armádě hodnostic. k. polního podmaršála, ale po neúspěchu běhemrevoluce 1848–1849 vItálii spáchal sebevraždu. Další synRudolf (1802–1874) zdědil na Moravě panstvíHolešov a u císařského dvora bylnejvyšším lovčím. Dcery Terezie (1789–1874) a Františka (1799–1863) se provdaly do předních šlechtických rodin – Terezie za FrantiškaKinského a Františka zaKarla Františka Josefa z Lichtenštejna.
Obrázky, zvuky či videa k tématuRudolf Jan Bruntálský z Vrbna na Wikimedia Commons