| Rudka | |
|---|---|
 Pohled na Rudku | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Rosice |
| Obec s rozšířenou působností | Rosice (správní obvod) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′33″ s. š.,16°19′52″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 405 (2024)[1] |
| Rozloha | 4,14 km²[2] |
| Katastrální území | Rudka |
| Nadmořská výška | 445 m n. m. |
| PSČ | 664 83 |
| Počet domů | 144 (2021)[3] |
| Početčástí obce | 1 |
| Početk. ú. | 1 |
| PočetZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Rudka 66 664 83 Domašov u Brna ou@obecrudka.cz |
| Starostka | Marie Jirglová |
| Oficiální web:www | |
  Rudka | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 583804 |
| Kód části obce | 143294 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Rudka jeobec vokrese Brno-venkov vJihomoravském kraji, asi 28 kilometrů západně od centraBrna. Rozkládá se vKřižanovské vrchovině.[4] Žije zde405[1] obyvatel. Obec leží po obou březíchBobravy, která pramení v lese nedaleko obce v nadmořské výšce 495 m. Na jejím toku je v obci vybudován rybník.
Původní název obce byl Rutka (německy Ruden), což je odvozeno od nalezištěželezné rudy, jelikož se od pradávna v části obce Prachová těžilastříbrná ruda, později v 50. letech 19. stol. ruda železná. Počátkem 20. století]se také v obci ujala práce perleťářská. Jiný výklad název odvozuje od načervenalého jílu, na kterém vesnice leží.[5]
První písemné zmínky o existenci osady se datují k roku1330 (Ruden),[6][7] kdy ji darovala královnaEliška Rejčkastarobrněnskému ženskému cisterciáckému klášteru. Obec s klášterem měla takto společné osudy a po jeho zrušení (1782) i stejnou vrchnost, jen pohusitských válkách byla za králeZikmunda zastavena. V 2. polovině 15. století v Rudce měli manové kláštera svobodný dvůr, který byl v držení vladyky Jaroše z Rudky, později prodánJanu Cahovi, a patrně i tvrz, na které ještě v roce 1497 vladyka Jaroš sídlil. Roku 1569 byl dvůr osvobozen od činží a poplatků, J. Caha vykonával fojtství a hájenství lesa u Rudky, hostil a poskytoval nocleh úředníkům. Po zrušení kláštera r. 1782 byly pozemky patřící klášteru dány do nájmu a později prodány rytířiFrantišku Heintlovi. Roku 1840 se stal majitelem bývalého panství knížeEduard Schönburg-Hartenstein.[8]
Počátkem 17. století měla Rudka 14 domů. Potřicetileté válce (1648) zůstalo osídlených pouze 9 domů a 2 domky s činžovními rolemi a především obec ztratila velkou část polí. Do roku 1749 přibyly další 4 čísla domů.[8] Na začátku 19. století pak došlo k velkému osídlení. To zde žilo 482 obyvatel.[4]
Osada byla až do roku 1783 přifařena keZbraslavi, od tohoto roku kDomašovu, ale tak, žedesátek brával farář zbraslavský.[8] Rudka též po nějaká léta patřila kRosicím, od kterých se roku 1869 odtrhla.[5]
V letech 1934–1989 se v obci konávaly závody v přejezdu místního rybníka. Byly pořádány místními hasiči, ale ne každoročně. V roce 1960 se konal poslední závod, další následoval až za patnáct let. Poté se tedy uskutečnily závody v roce 1975, pak 1976, oba závody vyhrál Dušan Němec z Rudky, a opět následovala další pomlka - tentokrát na devět let. Roku 1986 se poprvé závodu zúčastnily i dívky Jana Císařová z Rudky a Martina Křížová zDomašova, avšak první tři vítězné příčky obsadili hoši – 1. místo Stanislav Studený z Říčan, 2. místo René Blažek z Rudky, 3. Tomáš Kožnar také z Rudky. Úkolem závodníka bylo za co nejdelší čas přejet lávku dlouhou 90 metrů, širokou 14 – 27 cm a silnou 2,5 cm, která byla ve výšce 30 cm nad hladinou a hloubka vody byla asi dvoumetrová. Poslední závod se jel v červenci 1989, kdy s pořadateli spolupracoval iVojtěch Polanský. Od roku 1991 začal stejné závody organizovat ve své obci (Říčany) pod názvemŘíčanská lávka (od roku 1999Starobrněnská lávka) a v Rudce tímto tato tradice zanikla.[9]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 461 | 446 | 457 | 474 | 459 | 464 | 443 | 419 | 441 | 397 | 381 | 353 | 336 | 374 | 401 |
| Počet domů | 54 | 60 | 60 | 63 | 62 | 64 | 81 | 104 | 101 | 102 | 107 | 116 | 120 | 125 | 144 |
Vývoj počtu obyvatel
V letech 2006–2010 působila jako starostka Ing. Věra Kožnarová, od komunálních voleb v roce 2010 tuto funkci vykonává Marie Jirglová.
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedyPoslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 25. března 2005.[12]
Z doby před rokem 1752 pochází obecní pečeť, jež má nápis: „PECZET * DIEDINI * RVDKY“. Jedná se o tzv.znakovou pečeť. Pečetní obraz je tvořen děleným španělským štítem – tzv. kartuší s rolverky – v němž spatřujeme figury radlice, krojidla a obilnýsnop přeložený hráběmi.[13]
Nové obecní symboly byly navrženyheraldikemMiroslavem J. V. Pavlů. Základem znaku a vlajky obce je zelené pole, které symbolizuje zemědělský charakter obce,kopáč a zkřížené hornickémlátky (vše stříbrné se zlatou násadou atopůrky) pak dobýváníželezná ruda astříbrné rudy, opatská berle a růže jako symbol dlouhodobé církevní vrchnosti.[13]
V květnu roku 2006 se konaložehnání znaku a vlajky obce.
Obec Rudka je součástíIntegrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Spojení zde zajišťuje místní linka 410 (Litostrov –Domašov) a linka 401 (Velká Bíteš –Brno).
Pro děti od 3 do 6 let funguje v obcimateřská škola. Její budova se nachází v klidné části na konci vesnice v blízkosti lesa. Mateřská škola disponuje vlastní jídelnou a kuchyní, která poskytuje celodenní stravování pro děti i zaměstnance školy. Dozákladní školy musí děti dojíždět doDomašova (1. – 5. třída) aOstrovačic (6. – 9. třída).
Mezi velké akce obce patříBabské hody. Konají se každoročně v sobotu v září v týdnu osv. Václavu. Tradice hodů sahá až k roku 1930 a dříve. Hody začínají kolem druhé hodiny odpolední, kdy starostka či starosta obce předáváhlavní stárkové tzv.hodové právo, kterým jí uděluje svolení pořádat hody, hodovou zábavu a veselici. V hodovému právu se zároveň ukládá povinnost udržovat pořádek v obci a starat se o zábavu každého účastníka hodů. Ostatním ukládá všestrannou pomoc první stárce. Poté následuje krojovaný průvod žen a dívek vesnicí, kdy účastnice hodů chodí zvát všechny občany na večerní hodovou zábavu a rozdávajírozmarýny. Před domem každé stárky je zastávka, tancuje se a stárky nabízí malé občerstvení.
V měsíci lednu a únoru bývají v místní hospůdceU Melkesů plesy. Velmi oblíbený je myslivecký ples, na němž nechybí typická výzdoba – zelené větve a stromky, lesní zvířata jako ceny do tomboly a samozřejmě i myslivci v zelených kamizolách. Pro hosty je připravena tradiční myslivecká kuchyně. Velký úspěch mívá také obecní ples, jehož tradice v obci přetrvává od roku 2005.
Prvníadventní neděli je slavnostně rozsvěcován vánoční strom. Po úvodním slovu starostky a následném rozsvícení zazpívají děti z mateřské školy koledy a zarecitují básničky.
Poslední prosincový týden se každoročně koná u zvoničky představení živého betlému. Je sehrána scénka, která připomíná putováníPanny Marie asvatého Josefa doBetléma a narození jejich dítěte,Ježíše Krista, příchodTří králů za Ježíšem se svými dary a jiné biblické události a postavy spjaté s obdobím Vánoc.
V březnu se koná oslavaMezinárodního dne žen a v květnu oslavaDne matek. Při nich vystupují děti z místní mateřské školy. Mezi další akce patří dětský maškarní karneval pořádaný ředitelkou mateřské školy, která dále spolu i s obecním úřadem pořádá dětské odpoledne naMezinárodní den dětí.
V noci ze dne 30. dubna na 1. května se odehráváFilipojakubská noc, kdy se místní lidé schází u zapáleného ohně. V roce 2010 byla hranice postavena u cesty k boží muce.
NaTři krále bývátříkrálová sbírka, organizovanáfarností Domašov, kde chodí děti přestrojené za tři krále v doprovodu dospělé osoby vybírat peníze na charitu.
O obci byly sepsány celkem čtyřikroniky.
V dubnu 2002 probíhalo v obci natáčení seriáluČerní baroni. Scény byly natáčeny v místním hostinci.
Obrázky, zvuky či videa k tématuRudka na Wikimedia Commons