
Ve12. století seKyjevská Rus rozpadla na 13 menších nezávislých knížectví. V ruských dějinách se toto období obvykle nazývá „doba ruských knížectví“ nebo „doba feudální rozdrobenosti.“ Za hranici rozpadu se pokládá rok1132, kdy zemřel poslední kyjevský knížeMstislav Vladimírovič. Výsledkem rozpadu Kyjevské Rusi byl vznik nových politických uskupení na jejím území a zformování některých současných národůvýchodní Evropy –Ukrajinců,Bělorusů aRusů.
Jako ve většině evropských států v období raného středověku, i vKyjevské Rusi byl příčinou rozpadu nárůst neshod mezi mocí, která směřovala k vojenské demokracii, a ekonomicko-sociálním rozvojem samostatných knížectví bývalé Kyjevské Rusi.
Se vzrůstem blahobytu státu a posílením místní ekonomiky výhodaKyjeva, který byl v té době rezidencívelkoknížete a také hlavním zdrojem příjmů státu, stále klesala.
Začala se řešit otázka federativních vztahů, která v některých případech zasahovala až za hranice vnitřních záležitostí dynastie, a to ještě v dobách prvních knížat, neboť v knížectvích Kyjevské Rusi byla silná inteligence, politicky a ekonomicky zainteresovaná do oddělení Kyjeva od Kyjevské Rusi. Její spojení sRurikovci vyžadovalo rotaci knížat mezi městy, proti tomuto však bylibojaři.
PoLjubečském sjezdu nastala decentralizace moci v Kyjevské Rusi, která se stala dynastickou federací. Jejími subjekty se stala knížecká města, jejichž rychlý rozvoj podněcovalo přírodní zemědělství a místní obchod a řemesla.
Kromě vnitřních příčin (ekonomické a politické oslabení postaveníKyjeva) existovaly i vnější příčiny rozpadu Kyjevské Rusi. Začátkem válkyByzantinců protiSeldžukům, obzvláště po porážce vbitvě u Mantzikertu začala úlohaobchodní cesty Varjagů k Řekům upadat na úkor rozvoje baltských obchodních cest vedoucích přesstřední Evropu. Úpadkem obchodní cesty se příjmy Kyjevských knížat z obchodu zmenšovaly.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuRozpad Kyjevskej Rusi na slovenské Wikipedii.