Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Royal Canadian Air Force

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že hovylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.
Royal Canadian Air Force/Aviation royale canadienne
Vlajka letectva
Vlajka letectva
ZeměKanadaKanadaKanada
Vznik1. 4. 1924
Typletectvo
Funkcevzdušný boj
Velikost14500 aktivních příslušníků, 2600 záložníků, 2500 civilních zaměstnanců(2008)
PosádkaOttawa(stanoviště velitelství)
MottoSic itur ad astra(Takto se stoupá ke hvězdám); v letech 1924-1968 „Per ardua ad astra
Velitelégenerálporučík Michael Hood
Nadřazené jednotkyKanadaOzbrojené síly Kanady
Webová stránkawww.canada.ca/en/air-force.html
Účast
Válkydruhá světová válka
válka v Koreji
válka v Zálivu
válka v Kosovu
válka v Afghánistánu
operace Mobile
operace Impact
občanská válka v Sýrii
Bitvybitva o Británii
Insignie
ZnakLetecký výsostný znakLetecký výsostný znak (provedení se sníženou viditelností)
 Letecký výsostný znak
Znak na SOPZnak na svislé ocasní plošeZnak na svislé ocasní ploše (provedení se sníženou viditelností)
 Znak na svislé ocasní ploše
Letouny
StíhacíCF-18 Hornet
CvičnéCT-155 Hawk
CT-156 Harvard II
DopravníCC-144 Challenger
TransportníCC-150 Polaris
CC-130 Hercules
CC-130J Super Hercules
CC-177 Globemaster III
BezpilotníCU-170 Heron
Vrtulníky
TransportníCH-47 Chinook
VíceúčelovéCH-124 Sea King
CH-139 JetRanger

Kanadské královské letectvo (anglickyRoyal Canadian Air Force nebofrancouzskyAviation Royale du Canada) byly od1. dubna1924 až do1. února1968kanadské vojenské vzdušné síly. Poté byly všechny složky kanadské armády sloučeny do organizaceKanadských ozbrojených sil (Canadian Forces). Od roku1975 nesly název „Canadian Forces Air Command“ (AIRCOM), i když mezi vojáky byly stále tradičně označovány jako „Air Force“. Od roku2011 získaly kanadské vojenské vzdušné síly opět název „Royal Canadian Air Force“. Operují s cca 258 letadly.

Historie

[editovat |editovat zdroj]

První světová válka

[editovat |editovat zdroj]

Běhemprvní světové války sloužilo v britskémKrálovském leteckém sboru (Royal Flying Corps,RFC) přibližně 22 800 Kanaďanů, protože v té době ještě samostatné kanadské vzdušné síly neexistovaly. Někteří z kanadských letců dosáhli ve válce značných úspěchů.Letecké eso,Billy Bishop se se 72 sestřely nepřátelských letadel, které mu připisují oficiální zdroje, stal nejúspěšnějším stíhacím pilotem celéhoBritského impéria a poRené Fonckovi zároveň druhým nejúspěšnějším pilotemDohody v první světové válce. Jedněmi z nejúspěšnějších pilotů války byly iBilly Barker aRaymond Collishaw, který během první světové války sloužil uKrálovské námořní letecké služby (Royal Naval Air Service,RNAS) a následněRoyal Air Force (RAF). Collishaw se stal nejúspěšnějším leteckým esem Královské námořní letecké služby a zároveň druhým nejúspěšnějším kanadským stíhacím pilotem v první světové válce. Všechny pokusy o založení kanadských vzdušných sil ještě během války selhaly kvůli absenci podpory ze strany kanadské vlády.[1]

Meziválečné období

[editovat |editovat zdroj]

První nezávislá kanadská letecká organizace vznikla v roce1920, kdy byly založeny Kanadské vzdušné síly (Canadian Air Force,CAF). Příslušníci kanadských vzdušných sil sloužili pouze na půl úvazku, ale o čtyři roky později byly kanadské vzdušné síly reorganizovány na Královské kanadské vzdušné síly (Royal Canadian Air Force,RCAF) už jako zcela profesionální organizace. Původně to byly převážně mírové a obranné síly, přičemž na bojové létání se kladl jen malý důraz. Bojový letecký výcvik se v tomto období konal podle doktrín, které vznikly během první světové války. Letci se cvičili v taktickém průzkumu a navádění dělostřelectva ze vzduchu, ale to se týkalo pouze malé části. Důvodem odsunu bojového výcviku na okraj zájmu byl šok z hrůz první světové války a s ním související ztráta zájmu o ozbrojené síly. Hlavní úkoly Královských kanadských vzdušných sil proto úzce souvisely s programem Civilní vládní vzdušné operace (Civil Government Air Operations), který dbal na hlídkování proti pašerákům, ochranu lesů a vývoj motorů a mazadel schopných ustát tvrdé kanadské zimy. Stroje Královských kanadských vzdušných sil provozovaly i leteckou poštu, přičemž se kanadští piloti stali v tomto oboru v mnoha ohledech průkopníky. Ve 20. letech byly nejpočetnějšími letadly RCAFcvičné letounyAvro 504 a hlídkovélétající člunyCurtiss HS-2L.[1]

Velká hospodářská krize zasáhla počátkem 30. let i Kanadu a rozsáhlé rozpočtové škrty způsobily, že aktivita Královských kanadských vzdušných sil se v tomto období výrazně snížila. V následujících letech, kdy se již začala situace zlepšovat a financování bylo alespoň částečně obnoveno, se RCAF více soustředila na bojový výcvik. Zhoršující se politická situace vEvropě po nástupunacismu vNěmecku afašismu vItálii byla předzvěstí další války. V Kanadě začaly probíhat rozsáhlé přípravy RCAF na moderní válku, ale v době vypuknutídruhé světové války v roce1939 disponovaly Královské kanadské vzdušné síly pouze přibližně 4 000 příslušníky a 195 letadly, z nichž byla většina zastaralá a nevhodná pro moderní vzdušný boj.

Druhá světová válka

[editovat |editovat zdroj]
Letecký a pozemní personál428. perutě RCAF spumami předbombardéremAvro Lancaster B Mk.X, 18. srpna 1944
Vlajka (1941-1968)

Podél dlouhého kanadského pobřeží byl v rámci příprav na válku vybudován rozsáhlý systém základen námořních letadel, na kterých sloužilo přes 300 moderních strojů, např. lehkébombardéryLockheed Hudson astíhačkyHawker Hurricane. Hlavní úkol těchto letadel spočíval v obraně kanadského pobřeží a ochraněspojeneckých lodních tras, které byly pod neustálou hrozbou ze strany německýchponorek. Po páduFrancie v červnu1940 byla jediná kanadská moderně vybavená stíhacíperuť – 1. peruť – odeslána doSpojeného království, kde se zúčastnilabitvy o Británii společně s jednotlivými kanadskými letci, kteří byli zařazováni do perutí celéRAF. Kanaďané se zúčastnili i výcvikového programuleteckého výcviku Commonwealthu (British Commonwealth Air Training Plan), v jehož rámci se prováděl výcvik pilotů ze zemíSpolečenství národů pro nasazení v boji. Po celé Kanadě byla pro tento účel vybudována síť cvičných letišť a více než stovka leteckých škol. Během války bylo v Kanadě vycvičeno přibližně 131 000 pilotů, z čehož 70 000 byli Kanaďané. Většina těchto pilotů byla potom nasazena dobojů v severní Africe,Barmě, naCejlonu, nastředomořském bojišti,Maltě apod.

Kanadští piloti létali během války s téměř každým typem letadel, který byl tehdy ve službě. Největší kanadskou formací sloužící v Evropě byla6. skupina RCAF pod velením RAF. Na vrcholu svých sil se tato skupina skládala ze čtrnácti kanadských bombardovacích perutí. Jednotka vstoupila do války vyzbrojená bombardéryVickers Wellington aHandley Page Halifax, ale postupně byla přezbrojení na letadlaAvro Lancaster.[2] Dvanáct kanadských stíhacích perutí patřilo podVelitelství stíhacího letectva RAF (RAF Fighter Command), přičemž tyto perutě původně létaly na stíhačkách Hawker Hurricane, ale později byly přezbrojeny na výkonnějšíSupermarine Spitfire různých verzí aCurtiss P-40 Tomahawk, Kittyhawk a Warhawk.George Beurling se se svými 31 sestřely stal nejúspěšnějším kanadským stíhacím pilotem druhé světové války a jedním z nejúspěšnějších stíhačů sil Společenství národů.Richardu Audetovi se 29. prosince 1944 při prvním kontaktu s nepřítelem podařilo se svým Spitfirem LF Mk.IX sestřelit pět německých stíhaček (dvaBf 109 a třiFw 190) v průběhu sedmi minut nad německým městemOsnabrück. Později se stal jediným pilotem Královských kanadských vzdušných sil, který měl na svém kontě dva potvrzené sestřely německýchproudových stíhačekMesserschmitt Me 262 a jeden pravděpodobný sestřel.[3] Pozoruhodného úspěchu dosáhla i posádka letadlaB-24 Liberator v protiponorkové roli pod velením Kennetha Moorea, které se podařilo během dvaceti minut potopit dvě německé ponorky.[4]

1945 – 1968

[editovat |editovat zdroj]
StíhačkyCanadair Sabre421. perutě RCAF na základněGrostenquin veFrancii, červen 1957
RaketaCIM-10 Bomarc Královských kanadských vzdušných sil v palebném postavení v North Bay, 1965

Po druhé světové válce byla velká část personálu Královských kanadských vzdušných sil demobilizována a většina základen byla přestavěna na civilní letiště. S příchodem éry proudových letadel se prvními proudovými letadly RCAF stali stíhačkyGloster Meteor. V roce1949 se Kanada stala zakládajícím členemNATO. Královské kanadské vzdušné síly asistovali i silám OSN běhemkorejské války, kdy Kanaďané poskytli logistickou podporu a později vyslali i dopravní letadla. Do Evropy byla v tomto období odeslaná1. letecká divize RCAF (No. 1 Air Division RCAF), jejíž hlavní velitelství bylo aktivováno1. října1952 vPaříži. Divize se skládala ze čtyř křídel s dvanácti stíhacími perutěmi, které byly dislokovány na čtyřech leteckých základnách. Dvě základny se nacházely veFrancii (Marville – 1. křídlo) aGrostenquin (2. křídlo) a dvě vzápadním Německu (Zweibrücken – 3. křídlo) aBaden-Soellingen (4. křídlo). Divize byla v té době vyzbrojená stíhačkamiCanadair Sabre a od roku 1956 iCF-100 Canuck. Perutě vyzbrojené letadly Sabre byly v roce 1962 přezbrojeny na typCF-104 Starfighter.[5] V průběhu 50. let byly z důvodu rostoucísovětskéjaderné hrozby vybudovány přes celé území Kanady linieradarových stanic, které byly provozovány převážně královskými kanadskými vzdušnými silami. V roce1958 Kanada aSpojené státy vytvořilySeveroamerické velitelství protivzdušné obrany (North American Air Defense Command,NORAD).

1968 – 2011

[editovat |editovat zdroj]
Stíhací letadloMcDonnell CF-101B Voodoo 409. perutě během letu, 13. června 1982

V roce1968 bylo Královské kanadské letectvo,Kanadské královské námořnictvo (Royal Canadian Navy) a Kanadská armáda (Canadian Army) sloučeny do organizace s názvem Kanadské síly (Canadian Forces). Letecké jednotky byly rozděleny mezi několik různých velitelství: velitelství protivzdušné obrany (Air Defence Command), velitelství letecké přepravy Kanadských sil (Air transport Command), Mobilní velitelství (Mobile Command),námořní velitelství (Maritime Command) a také velitelství výcviku (Training Command). Jednotky velitelství protivzdušné obrany byly v té době vyzbrojeny stíhačkamiCF-101 Voodoo, protiletadlových raketovým kompletemCIM-10 Bomarc a radarovým systémem SAGE v rámci NORAD-u. Velitelství letecké přepravy zajišťovalo strategické letecké dopravy pro Mírové mise NATO a OSN. Námořní Velitelství provádělo hlavně hlídkovou činnost pomocí dálkových námořních hlídkových letadelCP-107 Argus. V roce1975 byl některá Velitelství zrušena (Velitelství protivzdušné obrany, Velitelství letecké přepravy, Velitelství výcviku) a Všechny letecké jednotky byly umístěny pod nové velitelství nazvané Letecké velitelství (Air Command,AIRCOM). V roce1982 byla Leteckému velitelství Kanadských sil dodána první víceúčelová stíhačkyMcDonnell Douglas CF-18 Hornet. Na tento typ byly přezbrojeny i některé perutě 1. letecké divize RCAF vzápadním Německu.

Počátkem 90. let poskytlo Letecké velitelství několik letadel CF-18 Hornet na operacím veválce v Zálivu. Kanadské stíhačky vykonávaly bojové letecké hlídky nad operacím vKuvajtu aIráku, uskutečnily několik útoků na pozemní cíle a při jedné příležitosti napadly iráckou hlídkovou loď vZálivu. Koncem 90. let se kanadské CF-18 Hornet zúčastnilyOperace Spojenecká síla vJugoslávii a začátkem 21. století se Letecké velitelství Kanadských sil intenzivně zapojilo doválky v Afghánistánu, přičemž zajišťovalo dopravní plavidla a materiálu doKandaháru.

2011 – současnost

[editovat |editovat zdroj]

Od19. března do1. listopadu2011 se Letecké velitelství Kanadských sil zapojilo dooperace Mobile, která představovala kanadskou podporuoperace Sjednocený ochránce vLibyi. Sedm stíhaček CF-18 Hornet a několik dalších letadel sloužilo v rámci vojenské intervence pod úkolových seskupením Libeccio (Task Force Libeccio).

16. srpna 2011 kanadská vláda oznámila, že název "Letecké velitelství" se změnil na původní historický název vzdušných sil "Královské kanadské vzdušné síly". Změna názvu byla provedena tak, aby lépe reflektovala kanadské vojenské dědictví a sladila Kanadu s dalšími důležitými zeměmiSpolečenství národů, jejichž vojenské jednotky používají královské označení.[6]

Přehled letecké techniky

[editovat |editovat zdroj]

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky Kanadského královského letectva podleFlightglobal.com.[7]

NázevFotografiePůvodUrčeníVerzeV aktivní služběPoznámky
Bojové letouny
McDonnell Douglas CF-18 HornetUSAUSAUSA

KanadaKanadaKanada

víceúčelový bojový letoun
dvoumístný letoun[pozn. 1]
CF-18A
CF-18B
60
25
V plánu je náhrada modernějšími stroji, pravděpodobněBoeing F/A-18E/F Super Hornet neboLockheed Martin F-35 Lightning II.
Speciální letouny
Airbus A330 MRTTEvropská unieEvropská unieEvropská unietankování paliva za letuCC-3300Objednáno 9 kusů, z nichž 5 kusů bude přestavbou zakoupeného ojetéhoAirbus A330-200 a další 4 kusy jsou úplně nové.
Airbus A310 MRTTEvropská unieEvropská unieEvropská unietankování paliva za letuCC-150T2
de Havilland Canada DHC-5 BuffaloKanadaKanadaKanadapátrání a záchranaCC-115 Buffalo6
Lockheed C-130 HerculesUSAUSAUSAtankování paliva za letuCC-130H (T)4
Lockheed P-3 OrionUSAUSAUSAnámořní hlídkový letounCP-140 Aurora17
Dopravní atransportní letouny
Airbus A310Evropská unieEvropská unieEvropská uniestrategický transportní letounCC-150 Polaris3
Boeing C-17 Globemaster IIIUSAUSAUSAstrategický transportní letounCC-1775
Lockheed C-130 HerculesUSAUSAUSAtaktický transportní letounCC-130H8
Lockheed Martin C-130J Super HerculesUSAUSAUSAtransportní letounCC-130J17
de Havilland Canada DHC-6 Twin OtterKanadaKanadaKanadatransportní/užitkový letounCC-138 Twin Otter4
Beechcraft King Air 350USAUSAUSAlehký transportní letounC-901
Vrtulníky
Leonardo AW101Evropská unieEvropská unieEvropská uniepátrání a záchranaCH-149 Cormorant14
Bell 412USAUSAUSA

KanadaKanadaKanada

užitkový a taktický transportní vrtulníkCH-146 Griffon88
Boeing CH-47 ChinookUSAUSAUSAtransportní vrtulníkCH-147F Chinook15
Sikorsky S-61USAUSAUSApátrání a záchrana,protiponorkové hlídkováníCH-124 Sea King26
Sikorsky S-92USAUSAUSApalubní transportní a protiponorkový vrtulníkCH-148 Cyclone3Objednáno dalších 16 kusů.
Cvičná letadla
BAE HawkSpojené královstvíSpojené královstvíSpojené královstvíproudový cvičný letounCT-155 Hawk18
Beechcraft T-6 Texan IIUSAUSAUSAcvičný letounRaytheon CT-156 Harvard II25
Beechcraft King Air 90USAUSAUSAdvoumotorový cvičný letounC-90B7Pronajaté od společnostiAllied Wings.
Bell 206USAUSAUSAcvičný vrtulníkCH-139 JetRanger13Pronajaté od společnosti Allied Wings.
Bell 412USAUSAUSAcvičný vrtulníkCH-1469Pronajaté od společnosti Allied Wings.
Bombardier Dash 8KanadaKanadaKanadadvoumotorový cvičný letounCT-142 Dash 84
Canadair CT-114 TutorKanadaKanadaKanadaproudový letoun pro základní výcvik27Používán jakoakrobatický skupinouSnowbirds.
Grob G 120NěmeckoNěmeckoNěmeckocvičný letoun13Pronajaté od společnosti Allied Wings.

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Poznámky

[editovat |editovat zdroj]
  1. Dvoumístné cvičné verze bojových letounů se používají především při zaškolování již vycvičených pilotů na konkrétní typ bojového letounu.[8]

Reference

[editovat |editovat zdroj]

V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuKráľovské kanadské vzdušné sily na slovenské Wikipedii.

  1. abNICKS, Don.A History of the Air Services in Canada [online]. canmilair.com [cit. 2018-11-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-09-26. 
  2. MILBERRY, Larry.Sixty years (the RCAF and CF Air Command 1924-1984). Toronto, Ontário: CANAV Books, 1984. 480 s.Dostupné online.ISBN 978-0-9690703-4-4. S. 166. 
  3. THURING, Joop T.Respect Calls for Thoroughness – Digging Into the Story of Flt/Lt “Dick” Audet [online]. spitfiresite.com [cit. 2018-11-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-19. 
  4. THISTLE, Rich.Victory at Sea WW2 B24 Liberator K.O. Moore - Rich Thistle Original Art & Graphic Design Studio Canada [online]. richthistle.com [cit. 2018-11-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-06. 
  5. 1 Air Division [online]. badenremembered.com [cit. 2018-11-05].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-11. 
  6. GALLOWAY, Gloria.Conservatives to restore 'royal' moniker to Canada's navy, air force [online]. theglobeandmail.com, 2011-08-15 [cit. 2018-11-06].Dostupné online. 
  7. HOYLE, Craig, et al.World Air Forces 2017 [online]. London:Flightglobal, 2016-12-06. FormátPDF.Dostupné online. (anglicky) 
  8. Cvičné letouny [online]. army.cz [cit. 2016-01-05].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Seznamvzdušných sil
Nezávislé státy

Státy s omezeným uznáním
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Kanada |Letectví |Válka a vojenství
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Royal_Canadian_Air_Force&oldid=24631005
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp