| Roudnice nad Labem | |
|---|---|
 Zámek z Karlova náměstí | |
  | |
| ZnakVlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Roudnice nad Labem |
| Obec s rozšířenou působností | Roudnice nad Labem (správní obvod) |
| Okres | Litoměřice |
| Kraj | Ústecký |
| Historická země | Čechy |
| Stát | Česko Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°25′31″ s. š.,14°15′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 12 668 (2025)[1] |
| Rozloha | 16,68 km²[2] |
| Nadmořská výška | 195 m n. m. |
| PSČ | 413 01 |
| Počet domů | 2 471 (2021)[3][4] |
| Početčástí obce | 2 |
| Početk. ú. | 2 |
| PočetZSJ | 21 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Karlovo náměstí 21 413 01 Roudnice nad Labem mesto@roudnicenl.cz |
| Starosta | Ing. František Padělek |
| Oficiální web | www |
 | |
  Roudnice nad Labem | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 565555 |
| Geodata (OSM) | OSM,WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Roudnice nad Labem (německyRaudnitz an der Elbe) jeměsto ležící na levém břehu řekyLabe v okrese Litoměřice. Podle statistických údajů trvale žije na území městapřibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Roudnice se rozkládá na ploše 16,67 km² a patří k ní vesnicePodlusky. Historické jádro města a okolní zástavba jsou chráněny jako městská památková zóna.[5]
Archeologické nálezy dokládajípravěké osídlení v okolí brodu přes řeku Labe. Jedná se o jedno z nejstarších českých měst, původní názevRúdník čiRúdnica odvozen od vyvěrajícího rudného pramene.První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, městská práva získalo již ve 13. století. Na konci dvanáctého století zde byl vystavěn kamenný románskýhrad, který byl druhou kamennou světskou stavbou v Čechách.[chybí zdroj] Stavbu hradu v této pro dvanácté století strategicky významné lokalitě zahájilJindřich Břetislav, synovec králeVladislava I., který byl biskupem pražským a kterého císař později jmenoval panovníkem českého knížectví. Tomu odpovídá i letopočet 1189/90 získaný dendrochronologicky ze zbytků výdřev křížových kleneb v přízemí románské části. Původní románský hrad měl obdélníkový půdorys a sedm bašt.
Ve 13. a 14. století výstavba pokračovala, biskupJan IV. z Dražic (kolem 1260–1343) nechal v letech 1333–1340 vybudovattřetí nejstarší kamenný most v Čechách a první přes Labe.[6] S největší pravděpodobností zde byl na kněze vysvěcen takéMistr Jan Hus. Na hradě pobýval i císařKarel IV., na jeho příkaz zde byl internován tribun římského povstáníCola di Rienzo. Koncem 14. století bylo vystavěno Nové Město roudnické (dnes nám. Karlovo a Husovo) a spolu se starým městem obehnáno hradbami. V 15. století město několikrát dobyli a vyplenilihusité (1421Jan Žižka, 1425Jan Roháč z Dubé, 1428Václav Carda z Petrovic).
Po husitských válkách město i hrad několikrát změnilo majitele (1431 Jan Smiřický, 1453Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, od roku 1467 byla Roudnicekrálovské město. V roce 1577 je získalVilém z Rožmberka, který započal s přestavbou a rozšířením roudnického hradu a zároveň zde měl své alchymistické dílny. O rozkvět města se přičinil i Jakub Krčín, který zde za jeho vlády působil. Po Vilémově smrti získala celý jeho majetek jeho poslední manželkaPolyxena z Pernštejna, která se v roce 1603 provdala zaZdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic. Ten pokračoval v rozšiřování a zvelebování roudnického panství.
Projekt na barokní přestavbu hradu vypracovali nejpřednější stavitelé a architekti své dobyPietro de Colombo,Francesco Caratti,Carlo Orsolini aCarlo Lurago. Zatřicetileté války bylo město v roce 1634 a 1639 vypáleno a pobořeno švédskými vojsky. Stavbu zámku dokončil v roce 1684, za vládyVáclava Eusebia z Lobkovic, stavitelAntonio della Porta. Václav Eusebius také ustanovil Roudnici jako hlavní a nedělitelný rodový majetek (tzv.fideikomis), což platilo až do roku 1945.
V 19. století se Roudnice stala průmyslovým a hospodářským centremPodřipska, k čemuž přispělo několik velkých strojírenských továren (též od roku 1920 „BEKAR“, Bratři Klementové, továrna na dětské vozíky, proutěné koše a kovové zboží)[7][8] a železnice. V roce 1910 byl na místě původního, zbořeného gotického mostu postaven nový železný most přes řeku Labe. Roku 1936 se Roudnice dostala několikrát do centra zájmu novinářů kvůli několikanásobnému vrahoviSvatoslavu Štěpánkovi. V roce 1945 bylroudnický zámek zestátněn, jeho cennýdepozitář (předevšímknihovna aLobkowiczká obrazárna) byl zničen nebo umístěn do jiných zámků či muzeí v ČR. Od roku 1957 do roku 2008 na zámku sídlila Vojenská hudební školaVíta Nejedlého.
Zámek byl veřejnosti zpřístupněn roku 2012. V bývalé zámecké jízdárně je zřízenaGalerie moderního umění 19. a 20. století, k nejcennějším vystavovaným autorům patříAntonín Slavíček. V městě je také možno navštívitPodřipské muzeum nebo galerii ve věži Hláska.[chybí zdroj] Roku 2018 Roudnice získala díky výsadbě vinice u zámku statutvinařské obce.[9]
Město leží ve svažitém terénu řeky Labe na jeho levém břehu, nedaleko horyŘíp a asi 35 kilometrů severozápadně odPrahy.
Nejvíce obyvatel měla Roudnice nad Labem v srpnu 1986, kdy přesáhla hranici 14 tisíc obyvatel (přesněji 14 067). V roce 1990 počet klesl na 13 tisíc a v roce 1991 na 12 tisíc.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 4 937 | 5 942 | 6 615 | 7 986 | 9 249 | 8 905 | 9 261 | 8 499 | 9 655 | 10 361 | 13 244 | 12 869 | 12 253 | 11 989 | 11 446 |
| Domy | 542 | 607 | 646 | 814 | 907 | 980 | 1 297 | 1 568 | 1 549 | 1 610 | 1 762 | 1 953 | 1 957 | 2 038 | 2 087 |
| Tabulka zahrnuje údaje částí Bezděkov, Hracholusky a Židovské Město. Nejsou zahrnuty Podlusky | |||||||||||||||
.jpg)
Roudnická židovská komunita byla významná a poměrně početná, svého času jednou z nejpočetnějších židovských komunit v Čechách.[13] V 19. století zde sídlil krajskýrabín a židovská náboženská obec fungovala nepřetržitě až dodruhé světové války.[13]
Ve městě historicky existovaly postupně dvě židovské čtvrti, tři synagogy a tři hřbitovy. První čtvrť se nacházela jihovýchodně od zámku, na východním okraji městského jádra, kde stávala prvnísynagoga a zaniklý hřbitov. V letech 1613 až 1614 se z ní židé museli kvůli výstavběkapucínského kláštera vystěhovat.[14]
Nová čtvrť od města původně oddělená branou vznikla na nábřeží západně odmostu přes Labe v dnešní Havlíčkově ulici.[15] Postupně se čtvrť rozrůstala a v roce 1718 zde bylo 51 domů. V následujících staletích však byly části ghetta rušeny a domy zbourány v 19. století včetně zdejší synagogy z roku 1619 v důsledku výstavby železnice. V reakci na to byla v letech 1852 až 1853 postavenatřetí synagoga, a to částečně na místě nedávno zbořené synagogy. Stavba v novorománském slohu sloužila svému účelu do druhé světové války. Po válce byla přestavěna na středoškolský internát a stavebně upravena. Další část byla zbourána po roce 1970, většina (zejména v jižní části Havlíčkovy ulice) se však v různých přestavbách dochovala do současnosti.[15]
Nejstarší židovský hřbitov stával v první židovské čtvrti a zanikl v roce 1613. Několik náhrobků z něj bylo přeneseno nastarý židovský hřbitov založený téhož roku.[13] Pohřbívalo se zde do roku 1896. V 90. letech 20. století byl hřbitov zrekonstruován a je chráněn jakokulturní památka.[16] Po vyčerpání kapacity starého hřbitova byl v roce 1890 na západním okraji města založenhřbitov nový. Pohřby se na něm konaly i po druhé světové válce.[17] Za komunistického režimu byl hřbitov zdevastován, náhrobky a zdivo byly rozkradeny jako stavební materiál. Po roce 1990 došlo k zabezpečení hřbitova a od roku 2002 probíhá jeho rekonstrukce.[18]
Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedyPoslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 14. ledna 2000.[19]
Na pravém břehu Labe stojímalá vodní elektrárna se čtyřmi turbínami s dosažitelným výkonem 3,2 MW.[20] Ve městě funguje pobočka potravinářské firmyVitana a firmaMeva, která vyrábí kontejnery.Roudnické strojírny a slévárny (ROSS) se zabývaly výrobou zemědělského nářadí a dílů.
Přes město vedeželezniční trať Praha–Děčín, jejímuž vybudování padla za oběť cenná část městského centra a velká část městského pivovaru. Trať s nádražím Roudnice nad Labem na severní straně ohraničuje městské centrum. Roku 1900 byla zprovozněna odbočnátrať Roudnice nad Labem – Zlonice, která stoupá serpentinou přes město z údolí Labe směrem na Slánsko. Na hlavní trati je v Roudnici jediné nádraží, na vedlejší trati jsou na jejím území ještě zastávky Roudnice nad Labem-Bezděkov (ve východní části města u místa rozdělení obou tratí), Roudnice nad Labem město (asi 300 metrů jižně od Karlova náměstí) a Roudnice nad Labem-Hracholusky (u průmyslového areálu v jižní části města). V turistické sezóně (od dubna do října) je možné k přepravě využít i historickýPodřipský motoráček. Ten jezdí o víkendech a svátcích 2 páry spojů přesMšené-lázně doLibochovic.
Přes město vedou tyto páteřní komunikace:silnice II/240 (Praha –Kralupy nad Vltavou –Velvary – Roudnice nad Labem),silnice II/246 (Louny –Libochovice – Roudnice nad Labem –Mělník) a kolem městadálnice D8 (Praha –Ústí nad Labem – Drážďany). V současné době je město velmi zatíženo automobilovou i nákladní dopravou (až 16 000 vozidel denně projede hlavní třídou). V září 2021 byla otevřena hlavní (jižní) část městského obchvatu, která propojila silnici II/246, vedoucí od sjezdu z dálnice D8, se silnicí III/24049, vedoucí doŠtětí. V současnosti[kdy?] je plánována třetí etapa městského obchvatu, která povede západně od města a bude zahrnovat nové přemostění přes Labe. Lodní dopravu na Labi tvoří většinou nákladní lodě, ale pluje zde také turisticky oblíbená loďPorta Bohemica.
Městskou autobusovou dopravu tvoří linka 556001, kterou do roku 2010 provozovalDopravní podnik Ústeckého kraje, od roku 2011 získala zakázku na pět letVeolia Transport Praha. Linka jezdí jen v pracovních dnech. Od začátku roku 2019 je linka 556001 nahrazena linkou 368, která spadá pod DÚK, a tak je MHD plně integrována[21]
Autobusové nádraží v Roudnici leží v centru města, na Karlově náměstí.[22] Regionální autobusovou dopravu v oblasti zajišťoval až dokrize v roce 2006 dominantní krajský dopravce (v poslední fázi Dopravní podnik Ústeckého kraje), poté jej nahradilaČSAD Slaný. Tato společnost provozuje i nyní regionální spoje v rámci integrovaného systému Doprava Ústeckého kraje (DÚK) od roku 2015. V lednu 2017 došlo k zapojení Roudnice nad Labem též do systémuPražské integrované dopravy (PID) ve směru na Mělník a Prahu do Středočeského kraje a to včetně vlaků. Spoje linky naMělník v PID provozujeČSAD Česká Lípa. Spoj linky 550385 Praha – Roudnice nad Labem –Budyně nad Ohří provozuje soukromý dopravceBudosBus.
Starýkamenný most v Roudnici byl třetím nejstarším kamenným mostem, který byl v Čechách postaven a první přes řeku Labe. Byl postaven péčí Jana IV. z Dražic v letech 1333–1340. Most přečkal několik povodní a zvyšoval význam města, až byl po skoro tři sta letech poničen vojsky běhemtřicetileté války. Plány na obnovu mostu nebyly realizovány a most postupně chátral. Teprve v letech 1906–1910 byl postaven nový most a při té příležitosti odstraněny zbývající trosky středověkého mostu.[6] Připovodních v roce 2002 byl Roudnický most, jako jediný silniční most přes řeku Labe, otevřen.[zdroj?]
Město má velmi dobrou občanskou vybavenost. Nachází se zde pošta, nemocnice s poliklinikou, tři základní školy,praktická základní škola,roudnické gymnázium, Střední odborná škola a odborné učiliště Neklanova, Vyšší odborná a střední odborná škola i základní umělecká škola. Dále několik supermarketů, lékárny,městská knihovna, kulturní dům s 3D kinem, plavecký bazén, zimní stadion, fotbalová hřiště, atd. Při jihozápadním okraji města se nacházíletiště Roudnice, na němž se každé dva roky pravidelně koná oblíbená letecká přehlídkaMemorial Air Show.
Mohutný zámek je dominantou Roudnice. Na skalnatémostrohu nadřekou se však předtím tyčilhrad. Byl asi 40 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký, jeho zdi byly silné dva metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožíchvěžicemi. V přízemí stavby byl velký sál, nad ním zřejmě slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy na jih od paláce, obehnané hradbou s opevněnou bránou.
Tento hrad byl první český kamenný hrad, který nebyl postavenpanovníkem.[zdroj?] Z původního hradu se dodnes dochovalo obvodovézdivo a velký přízemní sál, rozčleněný pozdějšími vestavbami. Hrad byl oblíbeným sídlem většiny pražskýchbiskupů, měl zde být vysvěcen na kněze i Jan Hus.[zdroj?]Církev ho později prodala Janu Smiřickému, který jak se doba měnila, začal s přestavováním, doplňováním a upravováním. V polovině16. století přibyla na jihovýchod od hradu nová obytnárenesančníbudova. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celá stavba byla poněkud nesourodá, takže ji pakVáclav Eusebius z Lobkovic dal přestavět na dochovaný raněbaroknízámek.
Kostel Narození Panny Marie, gotický kostel, založenýpražským biskupemJanem IV. z Dražic roku 1333 jako součástaugustiniánského kláštera. Vybudoval jej francouzský stavitelVilém z Avignonu. Po smrti Jana z Dražic dokončení roudnického klášterního farního kostela podporoval arcibiskupArnošt z Pardubic. V letech 1725–1750 kostel přestavěl český architekt italského původuOctavio Broggio ve slohu barokní gotiky. K jižní lodi kostela přiléhá gotická křížová chodba se zbytky fresek.
V letech 1615–1628 nechala roudnická paníPolyxena z Lobkovic se svým manželemVáclavem Eusebiem vystavět raně barokníklášter kapucínů skostelem svatého Václava. Ten byl přestavěn roku 1729.
Kratochvílova rozhledna byla postavena roku 1935 Rolnickou záložnou podřipskou, která tehdy slavila šedesát let svého trvání. O projekt se potom postaral pražský architekt Štěpánek a o její stavbu provedli stavitelé Hádl a Hájek. Rozhledna má vzdušnoubetonovou konstrukci s kruhovým půdorysem, nesenou osmi vnějšími a jedním středovým sloupem. Kolem něj se vine točité schodiště vedoucí ke kryté vyhlídkové plošině ve výšce třináct metrů.
U paty věže je žulovápamětní deska věnovanáVáclavu Kratochvílovi (1820–1893), rodáku z nedalekýchMlčechvost. Rolnická záložna tím uctila památku svého zakladatele a prvního předsedy. Na přelomu roku 2004 prošla rozhlednarekonstrukcí.
Dessau-Roßlau, Německo
Ruelle-sur-Tourve, Francie
.jpg)
.jpg)
Obrázky, zvuky či videa k tématuRoudnice nad Labem na Wikimedia Commons
Encyklopedické hesloRoudnice vOttově slovníku naučném ve WikizdrojíchRoudnice veVlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
Slovníkové hesloRoudnice nad Labem ve Wikislovníku| Části městaRoudnice nad Labem | |
|---|---|
| Části obce | |
| Ostatní | |
