Skupina hudebníků soustřeďujících se na rockovou muziku se nazývárocková kapela. Mnoho rockových kapel se skládá z kytaristy (hrajícího naelektrickou kytaru), hlavníhozpěváka,basáka a bubeníka, takže tvoříkvarteto. Některé kapely jednu nebo více z těchto rolí vynechají nebo využijí zpěváka i na hraní nějakého nástroje, takže tvořítrio neboduo; některé naopak nějakého hudebníka přidají. Rockové kapely nějakých žánrů, hlavně těch založených na rock 'n' rollu, používají i saxofon. Méně často se používají strunné smyčcové nástroje jakohousle nebovioloncello a žesťové nástroje jakotrubka nebopozoun.
Základní kámen rockové hudby je rock 'n' roll, který vznikl veSpojených státech během konce 40. a začátkem 50. let a rychle se rozšířil do velké části světa. Vznikl smícháním různých žánrů černošské hudby (např.rhythm and blues a gospel) s country hudbou. V roce1951 v Clevelandu začaldiskžokejAlan Freed hrát rhythm and blues pro multirasové obecenstvo a jako první použil termín „rock and roll“.
Brzy se rock 'n' roll dostal do popředí americké hudby a vyřadil ze žebříčků populární zpěváky předchozího desetiletí. Dal vznik několika podžánrům včetněrockabilly, který byl populární hlavně v polovině padesátých let díkyElvisovi Presleymu,Buddy Hollymu a Carlu Perkinsovi. V této době se začala stále více používatelektrická kytara.
Na konci padesátých let, když zemřelBuddy Holly a Elvis Presley narukoval do armády, začala sláva rock 'n' rollu ustupovat.
Úsek mezi koncem 50. a začátkem 60. let se pro rock 'n' roll ukázal jako zlomový. Zatímco v jeho začátcích měli největší úspěch muži a běloši, v této době v popředí stáli černoši a ženy. Na konci 50. let rock 'n' roll nezmizel a jeho energie může být viděna např. ve vlně šílenství okoloTwistu, který proslavilChubby Checker na počátku 60. let.
První britský rock 'n' rollový hit byl "Move It" odCliffa Richarda. Na začátku 60. let byla jeho doprovodná kapelaThe Shadows nejúspěšnější instrumentální kapelou. Když rock 'n' roll ustupoval k lehkému popu a baladám, britské rockové skupiny v klubech začaly hrát s prudkostí a elánem málokdy viděným ve vystoupeních amerických bělochů.
Podrobnější informace naleznete v článku Surf rock.
Na začátku 60. let se spustila vlna instrumentálníhosurf rocku, za jehož zakladatele se považujeDick Dale, který mu dal typický "mokrý"reverb.
Největšího komerčního úspěchu dosáhl surf rock jako vokální hudba, a to hlavně díkyBeach Boys, kteří se dali dohromady v roce1961. Jejich první hit "Surfin'" z roku1962 udělal ze surf rocku národní fenomén. Od roku1963 kapela pomalu opouštěla surfování jako hlavní téma jejich písní a přesunula se k obecnějším tématům chlapeckého mládí – např. autům a dívkám. Éra surfové hudby byla rázně ukončena v roce1964britskou invazí. Jediná rocková nebo popová kapela, která v té době mohla v Americe konkurovatBeatles, byla např. se svým albemPet Sounds z roku1966 právě Beach Boys.
Koncem roku1962 se nabritské rockové scéně začaly objevovatbig beatové skupiny jakoThe Beatles, které ovlivňovala velká škála amerických hudebník stylů – např.soul,rhythm and blues a surf rock. Zpočátku tyto skupiny pouze přebíraly klasické americké písně, později přidali vlastní skladby se stále složitějšími hudebními myšlenkami a osobitým zvukem. V roce 1962 vznikliThe Rolling Stones jako jedna z mnoha kapel (mezi nimiThe Animals a The Yardbirds) ovlivněných bluesem. Během roku1963 získaly v Británii velký úspěch beatové kapely jako The Beatles,The Searchers a The Hollies.
Britský rock se populárním veSpojených státech stal v lednu1964 díkyThe Beatles. Jejich hit "I Want to Hold Your Hand" se dostal na první místo v žebříčkuBillboard Hot 100 a začal takBritskou invazi v Americe. Píseň se do žebříčku dostala18. ledna 1964 nejdříve na 45. místě a poté se držela 7 týdnů na 1. místě. Dohromady v žebříčku vydržela 15 týdnů.9. únor, kdy se The Beatles poprvé objevili v The Ed Sullivan Show, se považuje za mezník v americképopkultuře. Vysílání přilákalo zhruba 73 milionů diváků, což byl v té době rekordní počet pro televizní program. The Beatles se stali nejprodávanější rockovou kapelou všech dob a následovalo je mnoho britských kapel.
Garage rock byl formou amatérského rocku převážně se vyskytujícího v Severní Americe v polovině 60. let. Nazýván je tak proto, že byl vnímán jako hudba, která se nacvičovala v rodinných garážích. Písně tohoto žánru se točily okolo problémů středoškolského života. Texty a podání byly agresivnější, než bylo v té době zvykem. Žánr se dnes často označuje jako tzv.protopunk
Garage rock se vyvíjel už od roku1958. V roce1963 se písně tohoto žánru ve velkých počtech umisťovaly v národních žebříčcích. Na vrcholu byl garage rock okolo roku1966, v roce1968 ve velké míře zmizel ze scény. Vyvinuly se nové podžánry rocku, které ho nahradily (blues rock,progresivní rock,country rock). V Detroitu zůstal garage rock do začátku 70. let se skupinamiMC5 a The Stooges, které se později začaly označovat jakopunkové.
Termínpop se používá už od začátku dvacátého století a označuje populární hudbu obecně, ale od poloviny padesátých let se začal používat pro rozlišný žánr, který se zaměřoval na mladé lidi. Od roku1967, po skončeníBritské invaze, se začal čím dál častěji užívat v protikladu k rocku pro popis více komerčního, pomíjivého a dostupného stylu. Na rock se naproti tomu pohlíželo jako na umělečtější, autentičtější styl.
Podrobnější informace naleznete v článku Blues rock.
Zatímco první vlna Britské invaze byla skrzebig beat a rhythm and blues, druhá vlna skupin (The Rolling Stones,The Yardbirds) čerpala inspiraci hlavně z americkéhoblues. Britské skupiny konce 50. a začátku 60. let inspirovali hlavněLeadbelly a Robert Johnson, hudebníci hrající na akustické nástroje. Později začaly dbát na hlasitý zvuk elektrické kytary.
První blues rockové kapely často napodobovaly jazz, kdy hrály dlouhé, složité improvizace, které se později staly hlavním prvkemprogresivního rocku. Zhruba od roku1967 se skupiny jakoCream a The Jimi Hendrix Experience začaly oddalovat od blues rocku a přidávat do hudby psychedelické prvky. Během 70. let se blues rock stával těžším a více založeným na riffech a hranice mezi ním a hard rockem byla tenká. Kapely se soustředily více naheavy metal a blues rock pomalu odstupoval z mainstreamu.
Během 60. let se začala silně projevovat skupina hudebníků, kteří se snažili oživitfolkovou hudbu. V Americe byli průkopníky tohoto žánru např.Woody Guthrie a Pete Seeger. Na začátku 60. let se do čela tohoto proudu postaviliJoan Baez a Bob Dylan. Dylan se svými hity "Blowin' in the Wind" (1963) a "Masters of War" (1963) začal dostávat do mainstreamu. Ale i přesto, že se ovlivňovaly, zůstaly rock a folk oddělenými žánry.
Tito hudebníci ovlivnili britské umělce, např.Fairport Convention. V roce1969 tato kapela přestala hrát vlastní verze amerických písní a začala hrát tradiční anglický folk na elektrické nástroje. Tentoelektrický folk začaly hrát např. kapelyPentangle a Steeleye Span, což přimělo irské a skotské hudební skupiny jakoHorslips vytvořit na začátku 70. letkeltský rock.
Folk rock dosáhl vrcholu svého komerčního úspěchu v letech 1967–1968, poté se mnohé kapely posouvaly různými směry, např.Dylan a The Byrds začali vyvíjetcountry rock.
Prvky psychedelické hudby se začaly objevovat ve folku. První kapelou, která o sobě říkala, že hraje psychedelický rock, byla koncem roku196513th Floor Elevators z Texasu . Dali to jasně najevo albem, které vyšlo další rok –The Psychedelic Sounds of the 13th Floor Elevators.The Beatles v tomto období představili hlavní prvky psychedelického zvuku širšímu obecenstvu.
Progresivní rock, který se někdy zaměňuje s art rockem, byl pokusem odpoutat se od zavedených hudebních zvyků experimentováním s jinými nástroji, typy písní a podobami hudby. Od poloviny šedesátých let začaly skupiny jakoThe Beatles,The Rolling Stones a The Beach Boys zařazovat do svých písnícembalo a dechové a strunné nástroje, čímž vzniklbarokní rock. KapelaThe Moody Blues ve svém albuDays of Future Passed (1967) použila celý orchestr a k tomu vytvářela orchestrální zvukysyntezátory. Klasická orchestrace, klávesy a syntezátory se v progresivním rocku staly častým přídavkem k běžně používané formě kytar, basy a bubnů.
Velký komerční úspěch měliPink Floyd, kteří se po odchoduSyda Barretta roku 1968 přesunuli z psychedelické hudby a jejich albumThe Dark Side of the Moon (1973), které se považuje za mistrovské dílo tohoto žánru, se stalo jedním z nejprodávanějších alb všech dob. Velký důraz byl kladen na instrumentální virtuozitu, kapelaYes předváděla umění kytaristůSteva Howea a Ricka Wakemana a superskupinaEmerson, Lake & Palmer vytvářela některá technicky nejnáročnější díla tohoto žánru.
Instrumentální část žánru vyústila např. v albumTubular BellsMika Oldfielda roku 1973, což bylo první album a celosvětový hit vydavatelstvíVirgin Records. Instrumentální rock byl významný hlavně v Evropě a pomohl kapelám jakoKraftwerk,Tangerine Dream,Can neboFaust překonat jazykovou bariéru. Jejichkrautrock se spolu s dílemBriana Ena (který nějaký čas hrál na klávesy v kapeleRoxy Music) stal inspirací prosynth rock. S nástupem punk rocku a technologických změn na konci 70. let začali lidé postupně progresivní rock odmítat. Mnoho skupin se rozpadlo, ale pár z nich, např.Genesis,ELP,Yes a Pink Floyd, pravidelně vydávali velmi úspěšná alba doprovázená světovými turné.
Glam rock vyvstal z anglického psychedelického rocku a art rocku konce šedesátých let a může být považován jako rozšíření těchto žánrů a reakce na ně. Hudebně byl velmi rozmanitý, sahal od jednoduchých rock'n'rollových revivalů až ke složitosti skladeb kapelyRoxy Music, a můžeme na něj pohlížet jako na módu i jako na podžánr. Vzhledově to byla směs různých stylů inspirovaných např.hollywoodskou kulturou,sci-fi, která se projevovala pobuřujícím oblečením, make-upy a účesy. Glam je známý pro svou sexuální a pohlavní nejasnost. Mezi známé představitele glam rocku patříAlice Cooper.
Počátky glam rocku jsou spojovány s Marcem Bolanem, který koncem šedesátých let přejmenoval svoje folkové duo naT. Rex a začal hrát na elektrické nástroje. Jako počáteční moment se obvykle považuje jeho vystoupení v britském televizním programuTop of the Pops v prosinci roku1970, kdy měl na sobě třpytivé oblečení a zahrál svůj později první veleúspěšný singl "Ride a White Swan". V roce 1971 siDavid Bowie vytvořil alter ego Ziggyho Stardusta a přinesl tím do svých vystoupení něco nového. Podobného stylu se pak ujaly kapely jakoRoxy Music,Sweet,Slade,Mott the Hoople a Mud. I když v domácích britských žebříčcích měly tyto skupiny úspěch, málokterá z nich dokázala proniknout doSpojených států; výraznou výjimkou byl Bowie, který se stal mezinárodní hvězdou a navedl k převzetí některých prvků glam rocku kapelyLou Reed,Iggy Pop neboNew York Dolls.
Druhá vlna glam rocku, mezi jejíž představitele patřili např.Suzi Quatro neboSparks, dominovala britským hitparádám zhruba mezi roky 1974 a 1976. Mezi již existující kapely, které se tímto žánrem inspirovaly, patříElton John,Queen a na čas iThe Rolling Stones. Také výrazně ovlivnil v budoucnu úspěšnou kapeluKiss a podílel se i na vznikugothic rocku,glam metalu a taképunk rocku, který pomohl ukončit slávu glam rocku okolo roku 1976. Od té doby se glam rock dočkal občasných revivalů např. v podoběThe Darkness.
Podrobnější informace naleznete v článku Punk rock.
Punk rock jako takový se objevil v druhé polovině sedmdesátých let, ale můžeme do něj zařadit i tzv. protopunkové kapely šedesátých a sedmdesátých let (The Stooges,MC5,The Who). Punk rock vznikl jako reakce mládeže na utahaná a nabubřelá art rocková sóla, na samolibost tehdejšího mainstreamového rocku a především na tehdejší socio-ekonomickou situaci. Jako nejznámější kapely první punkové vlny můžeme jmenovatRamones,The Damned,Sex Pistols,The Clash čiPatti Smith. Další významné –UK Subs,Social Distortion. Hudebně navazoval na klasický rock 'n' roll a rock šedesátých let. Písně byly povětšinou jednoduché a plné emocí. Později se punk rock radikalizoval a vykrystalizoval v Oi!,Hardcore. Tyto žánry se začaly míchat s ostatními rockovými žánry (Psychedelic rockem,Blues rockem,Jazz rockem apod.) a vznikl tak velký svět punk rocku v ještě větším světě rocku.
Od konce šedesátých let se stalo běžným rozdělovat mainstreamový rock na soft rock a hard rock. Soft rock většinou čerpal z folk rocku, používal akustické nástroje a soustředil se na melodii a harmonii. Mezi hlavní umělce patřiliCarole King,Cat Stevens a James Taylor. Svého vrcholu dosáhl ke konci sedmdesátých let, kdy působiliBilly Joel,America a předělaníFleetwood Mac, jejichž albumRumours z roku 1977 se stalo nejprodávanějších albem desetiletí. Na druhou stranu hard rock častěji čerpal z blues rocku a hrál se hlasitěji a s větší intenzitou. Většinou se zdůrazňovalaelektrická kytara na rytmus i jakosólový nástroj a často se používala s overdrivem. Mezi hlavní umělce hard rocku patřily kapelyBritské invazeThe Who a The Kinks a psychedelické skupinyCream,Jimi Hendrix a The Jeff Beck Group. Mezi hardrockové kapely konce sedmdesátých let patříQueen,Thin Lizzy,Aerosmith a AC/DC.
Od konce šedesátých let se termín heavy metal začal používat pro hard rock hraný s ještě větší intenzitou nejdříve jako přídavné jméno a od začátku sedmdesátých let jako podstatné jméno. Poprvé byl tento termín použit v roce 1967 a ze začátku s ním byly spojeny kapely jakoBlue Cheer a Grand Funk Railroad. V roce 1970 působily v Británii tři kapely, které pomohly utvářet tento podžánr –Led Zeppelin,Deep Purple a Black Sabbath. V druhé vlně, která přišla ke konci 70. let, byly skupiny jakoJudas Priest,UFO,Motörhead,Rainbow,Kiss,Ted Nugent,Blue Öyster Cult,Rush a Scorpions. Heavy metal si získal značné publikum hlavně mezi dospívajícími muži ze Severní Ameriky a Evropy.
Někteří křesťanští vůdci kritizovali rock, protože ho považovali za nemorální, protikřesťanský a dokonce démonický. Nicméně ke konci šedesátých let se začal vyvíjet křesťanský rock, a to hlavně díkyJežíšovu hnutí. Tento žánr je populární hlavně veSpojených státech. Od osmdesátých let získalo několik umělců křesťanského rocku světový úspěch, mezi nimi např.Mark Farner,Amy Grant a Cliff Richard.
