→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k – ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k – *** Trenérské působení aktuální k 24. 10. 2024
Ve 13 letech se stal hráčemBoloně. V roce1981, ve věku 16 let (šestým nejmladším hráčem, který debutoval vSerii A), hrál první utkání vnejvyšší lize. Celou sezonu odehrál ve výborném style a vstřelil 9 branek. Sezonu ale nezachránil před sestupem dodruhé ligy.[1]
PrezidentSampdorie Paolo Mantovani jej chtěl koupit za každou cenu. A tak se stalo, že v létě1982 byl koupen za 2,5 miliardylir plus 4 hráče (Giancarlo Galdiolo, Giorgio Roselli, Stefano Brondi a Antonio Logozzo).[2] Již od začátku kariéry uDorie byl velmi oblíbeným hráčem a to vydrželo až do konce kariéry v klubu v roce1997.
První branku vstřelil v utkání vitalském poháru protiBrescii (4:0).[3] VDorii vytvořil se spoluhráčemViallim super útok, kterým se začalo říkatgólová dvojčata.[2] První trofej získal v sezoně 1984/85 a toItalský pohár. V roce1986 přišel nový trenérBoškov a začali hrát ještě lépe. Do roku1992 vyhrál celkem 6 trofejí. Na domácí scéně získal tři vítězství vitalském poháru (1987/88,1988/89,1993/94) a také se mu podařilo vybojovat titul v lize v sezoně1990/91 aitalský superpohár. V evropských pohárech nejprve prohrál ve finále poháruPVP 1988/89, ale v následující sezoně1989/90 ji vyhrál. Také si zahrál finále vLM 1991/92, aleBarcelona vyhrála v prodloužení 1:0.[4] Poslední sezona vDorii byla1996/97 a vstřelil v ní 15 branek. Celkem zde odehrál 566 utkání (424 v Serii A) a vstřelil 171 branek (132 v Serii A).
DoLazia odešel v létě1997. V první sezoně vyhrál již svůj pátýItalský pohár (1997/98). Další trofej mohl získat v poháruUEFA, jenže prohrál sInterem (0:3).[5] V následující sezoně, nejprve vyhrálitalský superpohár, ale titul vsezoně prohrál v posledním kole boj o titul sMilánem o jeden bod. Alespoň vyhrál v posledním ročníku o pohárPVP. Titulu se dočkal ve své poslední sezoně1999/00. K němu přidal ještě vítězství své rekordní 6 vítězství vitalském poháru a také vyhrálevropský superpohár. Dne23. května2000 ukončil fotbalovou kariéru[6] a přijal nabídku být asistentem trenéra vLazia.
Dne18. ledna2001 překvapivě podepsal smlouvu na pět měsíců sanglickýmLeicesterem.[7] Jeho pobyt trval jen jeden měsíc, během kterého dokázal nastoupit na hřiště ve čtyřech zápasech vlize a jeden vpoháru. Dne22. února2001 ukončil definitivně fotbalovou kariéru a přijal nabídku trenéra veFiorentině.[8]
Poprvé jej doreprezentace pozval trenérBearzot v roce1984, v pouhých 19 letech u příležitosti přátelského turné v Severní Americe. První utkání tak odehrál jako střídající hráč 26. května 1984 při výhře nadKanadě.[9] Během téhož zámořského výletu však některé disciplinární excesy vedly trenéra k tomu, že jej okamžitě vyřadil ze soupisky a již jej nepovolával po zbytek jeho mandátu.[10]
Natrvalo do reprezentace vrátil v roce1986. Byl nominován naME 1988. Zde vstřelil 10. června1988 svůj první gól protiNSR (1:1). S národní týmem došel do semifinále, kde prohrál seSSSR (0:2).
Po turnaji postupně ztrácel místo v základní sestavě kvůli konkurenciSereny,Baggia aCarnevalea. Byl však mezi nominovanými naMS 1990, které se hrálo v Itálii. Do turnaje ale do žádného zápasu nezasáhl ale na krk si pověsil bronzovou medaili.
Nový trenérSacchim, s ním příliš se nepočítal do sestavy ale občas jej využíval jako hrotového útočníka, aby mohl spolupracovat sBaggiem. Během kvalifikace naMS 1994 vstřelil své poslední 3 góly, ale do závěrečné nominace byl upřednostněnGianfranco Zola.[11] Poslední utkání tedy odehrál protiNěmecku (1:2) 23. března 1994. Celkem tak odehrál 36 utkání a vstřelil 4 branky.
Jakmile ukončil hráčskou kariéru, zůstal vLaziu a 19. července2000 zahájil svou trenérskou kariéru jako asistentErikssena a hned po bokušvédského trenéra vyhráldomácí superpohár.
Dne 26. února2001, po krátkém návratu k hraní vanglickém Leicesteru, byl ve věku 36 let najatFiorentinou, aby nahradil odvolanéhotureckéhoTerima.[12] Toto zadání vyvolalo mezi odborníky kontroverzi, neboť ještě v té době nevlastnil trenérskou licenci první kategorie a především byl již na aktuální ročník registrován již v Laziu. V takovém případě však vzhledem k tomu, že byl pouze asistentem trenéra a nikoli přímým trenérem týmuBiancoceleste, na bývalého hráče výše uvedené pravidlo neplatilo. Ve zbytku sezóny 2000/01, pomohl k postupu do fináledomácího poháru, který dokázal vyhrát. Vlize skončil na 9. místě.
V následujícím sezoně se klub potýkal s finančními problémy a musel tak zvládnout výrazně oslabenou hráčskou základnou s minimálním cílem pro sezonu. Začal prohrou vdomácím superpoháru sŘímem. Jako trenér v sezoně debutoval vpoháru UEFA, kde byl vyřazen ve 3. kole. Dne 11. ledna2002, po 17 ligových zápasech a po domácí porážce sPerugií, rezignoval na funkci trenéra.[13]
Dne 1. července2002 se vrátil do Lazia, kde podepsal dvouletou smlouvou.[14] I když klub postihly různé finanční problémy, které vyvrcholily rezignací tehdejšího prezidenta Sergia Cragnottiho, tak dosáhl dobrých výsledků. V prvním sezoně se dostal na 4. místo vlize, čímž se dostal doLM poté, co také určitou dobu bojoval o titul. Dostal se také do semifináledomácího poháru ipoháru UEFA, ve kterém byl vyřazenPortem (celkem 1:4), který soutěž později vyhrál.
Ve své druhé sezoně vyhrál svůj druhý trenérskýdomácího pohár, když porazilJuventus. Vlize skončil na 6. místě a vLM neprošel základní skupinou do play off. Dne 7. července2004 opustil Lazio a připojil se kInteru[15].
První sezóna na lavičceNerazzurri znamenala po několika letech k návratu k vítězství tohoto týmu, který v vyhráldomácí pohár nadŘímem (celkem 3:0). Vlize ukončil sezonu na 3. místem, když prohrál jen dva zápasy, ale také zazanmenal 18 remíz. VLM skončil ve čtvrtfinále, když jej vyřadil městský rivalRossoneri.
Sezonu 2005/06 zahájil vítězstvím vdomácím superpoháru. Také obhájil vítězství vdomácím poháru, když znovu porazilŘím. VLM opět skončil ve čtvrtfinále, když jej vyřadilVillarreal. Vlize opět ukončil sezonu na 3. místem, jenže pokorupčním skandálu[16] se později radoval s prvního trenérského titulu.
Sezona 2007/08 začal prohrou vdomácím superpoháru a vdomácím poháru opět nestačil naŘím (1:2). Vlize slavil třetí titul v řadě, když měl o tři body více nežŘím. VLM byl opět vyřazen v osmifinále, když nestačil naLiverpool. A tak 29. května2008 byl odvolán prezidentemMorattim. Oobdržel odstupné ve výši 8 milionůEuro.[17]
Dne 19. prosince2009 podepsal smlouvu sanglickýmManchesterem City za 3,5 milionuEuro na sezónu a nahradil tak vyhozenéhoHughese.[18] Tým, který dlouho bojoval o konečné 4. místo vlize. Nakonec skončil na 5. místě s místenkou doEL.
Ve snaze zlepšit pozici, kterou právě získali, dokázal do klubu přivést další skvělé hráče:Mario Balotelli,David Silva,Yaya Touré a takéJoe Hart, který se vrátil z hostování. Dokázal vyhrátanglický pohár, když porazilStoke a přinesl tak "Citizens" první vítězství po 35 letech[19]. VEL byl vyřazen v osmifinále, když nestačil naKyjev (celkem 1:2). Alespoň se tým soustředil naligu a skončil na 3. místě s místenkou doLM.
Následující sezónu začal prohrou vdomácím superpoháru, když jej porazil městský rivalUnited (2:3). VLM skončil na 3. místě ve skupině a tak mohl pokračovat vEL, kde skončil již v osmifinále, když nestačil naSporting. Všechno úsilí směřoval naligu, kterou vyhrál v posledním kole a díky skóre byl v tabulce lepší než městský rival.[20] Poté prodloužil smlouvu o 5 let.[21]
Sezonu 2012/13 začal výhrou vdomácím superpoháru, když porazilChelsea (3:2). VLM totálně propadl, když získal jen 3 body za 3 remízy. Také vlize nehrál výborný fotbal a po prohraném fináleanglického poháru, které překvapivě prohrál sWiganem (0:1), byl 13. května2013, jen dvě kola před koncem ligy] byl odvolán.[22][23]
Koncem září2013 podepsal tříletou smlouvu Turecko|tureckým týmemGalatasaray, kde nahradil odvolanéhoTerima.[24] Vlize skončil na 2. místě, ale vítězství slavil vtureckém poháru. VLM byl vyřazen v osmifinále, když jej vyřadiloChelsea (celkem 1:3). I tak se v červnu2014 dohodl na ukončení smlouvy.[25]
Dne 14. listopadu2014, nahradil odvolanéhoMazzarriho.[26] Svou druhou zkušenost sNerazzurri otevřel remízou vderby. Vdomácím poháru vypadl ve čtvrtfinále, což se mu uNerazzurri stalo poprvé. VEL byl vyřazen již v osmifinále. když nestačili naněmeckýWolfsburg (celkem 2:5). V Serie A 2014/2015|lize skončil na 8. místě, což bylo jeho nejhorší umístění od sezony 2000/01.
Do evropských pohárů se tedy nedostali a tak všechny síly daly do domácích soutěží. Vlize seNerazzurri dostali na začátku roku2016 do krize a on dostal červenou kartu vderby (0:3). Nakonec klub obsadil 4. místo a vdomácím poháru vypadl v semifinále. V létě oznámil, že chce zůstat na lavičce týmu, ale třenice s novým vlastníkem ho přesvědčily k ukončení smlouvy.[27]
Poté, co zůstal jednu sezónu bez trénování, podepsal 1. června2017 smlouvu sruskýmPetrohradem.[28] Toto angažmá bylo ale velmi nepovedené. Vruském poháru skončil hned v prvním utkání. VEL sice vyhrál svou skupinu, ale byl vyřazen v osmifinále, když nestačil naLipsko (celkem 2:3). A vlize dokončil sezonu na 5. místě. Dne 13. května2018 ukončil po vzájemné dohodě s klubem smlouvu aby se stal trenéremItalské reprezentace.[29]
Dne 14. května2018 byl jmenován trenéremitalského národního týmu.[30] Byl povolán k oživení národního týmu, protože reprezentace byla ve vážných potížích, protože se nedostalo naMS 2018. On sám přistoupil od počátku k velké generační obměně, vyřadil z týmu řadu veteránů a poskytl více prostoru mladým fotbalovým talentům.[31] Debut si odbyl 28. května 2018, když v přátelském utkání porazilSaúdskou Arábii (2:1). Poté pět utkání nevyhrálo a jen dvakrát remizovalo. Prvníostré vítězství bylo 14. října vPolsku (1:0). VLN skončil na 2. místě a nesestoupilo.
Kvalifikace naME 2020 vyšla na výbornou. V deseti zápasech neztratil ani bod a bez problémů slavil postup do turnaje. Vítězství nadLichtenštejnskem (5:0), bylo deváté v řadě a vyrovnalo tak rekord v počtu po sobě jdoucích vítězství zaznamenaný v roce1938, když byl trenéremVittorio Pozzo.[32] Rekord byl poté překonán následujícím zápase protiBosně a Hercegovině (3:0) a protiArménii vyhráli rekordně 9:1.[33]
Po vypuknutípandemie COVID-19 seME 2020 odložilo o jeden rok.[34] On sám byl také během pandemie nakažen.[35] V dalším ročníkuLN, bez prohry vyhrál svou skupinu a postoupil do podzimního finále. V březnu2021 se rozehrála kvalifikace naMS 2022. Všechna tři utkání se vyhrálo. Dne 17. května2021 podepsal pětileté prodloužení s národním týmem do roku2026.
V červnu 2021 odstartovalo odloženéME 2020. Skupinová fáze se zvládla na výbornou. Všechny tři zápasy vyhráli se skórem 7:0, což se ještě nikom nepodařilo. V osmifinále protiRakousku (2:1 vprodl.), překonal rekord v neporazitelnosti, když již 31 utkání neprohrál (dříve byl v letech 1935-1939), a 11 utkání po sobě vyhrál. Také reprezentace zaznamenala rekord bez inkasovaného gólu (1168 minut, dříve 1 143 zaznamenaným Itálií v letech 1972-1974). Další rekordy přišli po finále turnaje, kam seAzzurri dostali. Dne 11. července seAzzurri stali mistry Evropy díky úspěchu ve finále nadAnglií (1:1, 3:2 napen.).[36] Bylo to přesně po 39 letech od vítězství naMS 1982.
V září2021 prodloužil sériiAzzurri bez porážky na 37 zápasů (30 vítězství a 7 remíz). Dlouhá série neporazitelnosti (37 utkání) skončila 6. října 2021, kdy se prohrála 1:2 vMiláně protiŠpanělsku v semifináleLN. Utkání o 3. místo poraziloBelgii. Tímto úspěchem dosáhl dalšího rekordu a stal se trenérem, který nejrychleji dosáhl milníku 30 vítězství se seniorským národním týmem ve všech soutěžích, a to v pouhých 44 zápasech.
V posledních dvou kvalifikačních zápasech naMS 2022 dosáhla Itálie dvou neuspokojivých remíz protiŠvýcarsku aSevernímu Irsku, což týmu bránilo v přímém postupu na turnaj. Muselo se do baráže a v ní prohrál doma seSeverní Makedonií (0:1) a podruhé po sobě se tak nekvalifikoval naMS.[37]
V červnu2022 se rozjela skupinová fázeLN a po nejistém začátku, vyvrcholilo porážkou 2:5 sNěmeckem. Nakonec svou skupinu vyhrála a postoupila do finále, kde obhájil 3. místo díky vítězství nadNizozemskem (3:2), které se odehrálo 18. června2023. To byl také poslední odtrénovaný zápas v reprezentaci.[38]Za pět let odtrénoval celkem 61 utkání a jen v 9 zápasech prohrál.
Dne 27. srpna2023 byl oficiálně angažován jako nový trenérSaúdské Arábie, se kterou podepsal smlouvu v hodnotě 25 milionůEuro čistého ročně do roku2027.[39] Na lavičce debutoval 8. září 2023 v přátelském utkání prohrála 1:3 vNewcastlu protiKostarice.
.svg)
