Rjurik | |
| Základní údaje | |
|---|---|
| Typ | pancéřový křižník |
| Uživatelé | ruské carské námořnictvo |
| Zahájení stavby | 1890 |
| Spuštěna na vodu | 3. listopadu 1892 |
| Uvedena do služby | 16. listopadu 1895 |
| Osud | potopen |
| Předchůdce | Pamjať Azova |
| Následovník | Rossija |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 10 933t (standardní) 11 690 t (plný)[1] |
| Délka | 130,1 m (na vodoryce) 132,6 m (max.) |
| Šířka | 20,4 m |
| Ponor | 7,9 m (max.) |
| Pohon | 2parní stroje s trojnásobnou expanzí 8 kotlů 2 lodní šrouby 13 250 hp |
| Palivo | 1933 t (uhlí) |
| Rychlost | 18 uzlů |
| Dosah | 6700 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka | 683 |
| Pancíř | až 254mm boky 51mm štíty děl až 76mm paluba 152mm velitelská věž |
| Výzbroj | 4× 203mm kanón (4×1) 16× 152mm kanón (16×1) 6× 120mm kanón (6×1) 2× 63mm kanón (2×1) 10× 47mm kanón (10×1) 12× 37mm kanón (12×1) 6× 381mmtorpédomet |
Rjurik bylpancéřový křižníkruského carského námořnictva. Ve službě byl v letech 1895–1904. Účastnil serusko-japonské války a byl potopen v bitvě u Ulsanu.

Křižník postavila loděnice Carr & McFerson v Petrohradu. Stavba byla zahájena roku1890, na vodu byl spuštěn3. listopadu 1892 a do služby byl uveden16. listopadu 1895.[1]
Křižník byl vyzbrojen čtyřmi 203mm kanóny, šestnácti 152mm kanóny, šesti 120mm kanóny, dvěma 63mm kanóny Baranowski, deseti 47mm kanóny, dvanácti 37mm kanóny a šesti 381mmtorpédomety. Pohonný systém měl výkon 13 250 hp. Skládal se z osmi kotlů a svouparních strojů s trojnásobnou expanzí, pohánějících dvalodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 18 uzlů. Dosah byl 6700 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.[1]

KřižníkRjurik se účastnilrusko-japonské války. Byl součástí eskadry operující z Vladivostoku, tvořené pancéřovými křižníkyGromoboj,Rossija,Rjurik a chráněným křižníkemBogatyr. Dne 14. srpna 1904 byl potopen japonskými křižníky v bitvě u Ulsanu.[1]