Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Riga

Souřadnice:56°56′51″ s. š.,24°6′25″ v. d.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Riga
Rīga
Stará Riga
Stará Riga
Riga – znak
Znak
Riga – vlajka
Vlajka
Poloha
Souřadnice56°56′51″ s. š.,24°6′25″ v. d.
Nadmořská výška6 m n. m.
Časové pásmoVýchodoevropský letní čas (letní čas)
východoevropský čas (standardní čas)
StátLotyšskoLotyšskoLotyšsko
historický regionVidzeme
Riga
Riga
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha304 km²[1]
Počet obyvatel595 053 (2025)[2]
Hustota zalidnění1 957,4 obyv./km²
Etnické složeníLotyši 47,37 %
Rusové 35,71 %
Bělorusové 3,59 %
Ukrajinci 3,49 %
Náboženské složeníluteránství,římské katolictví,pravoslaví
Světové dědictvíUNESCO
Název lokalityhistorické centrum Rigy
Typkulturní dědictví
Kritériumi, ii
Odkaz852(anglicky)
Zařazení1997 (21. zasedání)
Správa
StarostaVilnis Ķirsis[3]
Vznik1201
Oficiální webwww.riga.lv
Telefonní předvolba+371 7
PSČ1001–1084
Označení vozidelLV
Logo Wikimedia Commonsmultimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Riga (lotyšskyzvukRīga) je hlavní městoLotyšska. Leží při ústí řekyDaugavy (Západní Dviny) doRižského zálivuBaltského moře. Žije zdepřibližně 595 tisíc[2] obyvatel a je největším městemPobaltí. Slouží jako kulturní, vzdělávací, politické, obchodní a průmyslové středisko širokého okolí, plní i důležitoutranzitní roli mezi západními státy aRuskem.

Historické centrum Rigy, někdejšíhohanzovního města, je zapsáno na seznam světového dědictvíUNESCO; krom několika středověkých sakrálních památek se město vyznačuje výraznousecesní architekturou, která je porovnatelná s městy, jako jeVídeň,Petrohrad neboBarcelona.

Název

[editovat |editovat zdroj]

Nejčastěji přijímaným etymologickým vysvětlením jména města je to, že jde o německou zkomoleninu zlivonštiny (oblast pobřeží kolem dnešní Rigy byla v raném středověku sídlem kmeneLivů, kteří mj. dali jméno i středověkémuLivonsku), v níž existuje slovoringa („smyčka, oblouk“), což by mohl být odkaz na četná ramena a velkou okrouhlou zátočinu, jež tu před svým vyústěním do moře tvoří řeka Daugava.

Geografie

[editovat |editovat zdroj]

Podnebí

[editovat |editovat zdroj]

V zimě se v Rize pohybují teploty okolo −5 °C, v létě mezi 15 a 20 °C. Podnebí je mírné, přímořské, se zřetelnou aktivitou cyklonů a značným podílem srážek.

Dějiny

[editovat |editovat zdroj]
Riga v roce 1982

Podrobnédějiny Lotyšska.

PahýlTato část článku je příliš stručná nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodněrozšíříte.

Ekonomika

[editovat |editovat zdroj]

V Rize je velké množství akademických institucí, včetněLotyšské univerzity (Latvijas Universitāte), Technické univerzity (Rīgas Tehniskā universitāte) a Stradiňšovy univerzity (Rīgas Stradiņa universitāte). V Rize zasedá i lotyšský parlament (Saeima) a naRižském hradě sídlí lotyšský prezident.

Riga na satelitním snímku

V posledních letech se výrazně zvýšil obchodní a turistický cestovní ruch vzhledem k zlepšení komerční a turistické infrastruktury. Riga jako přístavní město je hlavním cestovním uzlem místní silniční aželezniční dopravy. Většina turistů cestuje do Rigy letecky.Mezinárodní letiště v Rize je největší v Pobaltí, bylo zmodernizované v roce2001, k 800. výročí založení města. Mezi lety1993 a2001 se letecká doprava zdvojnásobila. Baltský námořnítrajekt spojoval Rigu seStockholmem; v roce 2021 byl jeho provoz přerušen v důsledku pandemie a v roce 2024 stále není obnoven. V období studené války byly v Rize také dvě letecké základny:Rumbula aSpilve.

Ve městě se nacházejí všechny důležité finanční instituce, včetně lotyšské centrální banky. Zahraniční obchod se v Rize v posledním období rozvíjí, zvláště po vstupu Lotyšska doEvropské unie1. května2004. V Rize je soustředěna přibližně polovina celé průmyslové kapacity Lotyšska, především v oblasti finančnictví, veřejných služeb, potravinářství, farmakologie, zpracování dřeva, tiskařství. Je zastoupen textilní a nábytkářský průmysl a výroba komunikačních zařízení. Přístav v Rize je důležitým centrem dopravy zboží.

Administrativní členění

[editovat |editovat zdroj]

Riga je členěna na 6 správních obvodů:

Název (lotyština)Název (čeština)Rozloha
Centra rajonsCentrální obvod3 km2
Kurzemes rajonsKurzemský obvod79 km2
Zemgales priekšpilsētaZemgalské předměstí41 km2
Ziemeļu rajonsSeverní obvod77 km2
Vidzemes priekšpilsētaVidzemské předměstí57 km2
Latgales priekšpilsētaLatgalské předměstí50 km2

Obvody Rigy se dále dělí na čtvrti. Město Riga má celkem 58 čtvrtí.

Obyvatelstvo

[editovat |editovat zdroj]
RokPopulace
176719 500
180029 500
184060 000
1867102 600
1881169 300
1897282 200
1913517 500
1920[4] 185 100
1930377 900
1940353 800
RokPopulace
1941335 200
1945[5] 228 200
1950482 300
1955566 900
1959580 400
1965665 200
1970731 800
1975795 600
1979835 500
1987900 300
RokPopulace
1990909 135
1991900 455
1992889 741
1993863 657
1994843 552
1995824 988
1996810 172
1997797 947
1998786 612
1999776 008
RokPopulace
2000764 329
2001756 627
2002747 157
2003739 232
2004735 241
2005731 762
2006727 578
2007722 485
2008717 371
2009715 978
RokPopulace
2010709 145
2011703 581
2012699 203
2013696 618
2014701 185
2015698 086
2016698 529
2017704 476
2018701 064

Počet obyvatel Rigy se snižuje, zvlášť je to znatelné na údajích po roce1991. Způsobila to emigrace etnických Rusů, odchod části obyvatel doVelké Británie aIrska a nízká porodnost. Většina Lotyšů jeprotestantské evangelické luteránské nebořímskokatolické víry, většina Rusů patří k ruské ortodoxní církvi.

Etnické složení obyvatel Rigy v roce 2023[6]
Lotyši (288 432)
47 %
Rusové (211 749)
34 %
Ukrajinci (29 673)
5 %
Bělorusové (21 257)
3 %
Poláci (10 138)
2 %
Litevci (4 651)
1 %
Jiná či nespecifikovaná národnost (49 087)
8 %

Po získání nezávislosti v roce1991 se muselo mnoho nelotyšských rodin, které se přistěhovaly po anexi Lotyšska v roce1940, odstěhovat do svých původních zemí. Výsledkem tohoto velkého počtu emigrací z Lotyšska je snižování počtu obyvatel, zároveň procentuálně počet Lotyšů vzrůstá.

Panorama Rigy z věže kostela sv. Petra
Panorama Rigy z věže kostela sv. Petra

Památky

[editovat |editovat zdroj]

Stará Riga (Vecrīga)

[editovat |editovat zdroj]

Historické centrum města zvané Stará Riga se nachází na pravém břehu řeky. Z významných památek je možno jmenovat:

Rižský dóm (Rīgas Doms) na Katedrálním náměstí (Doma laukums)
Dóm s Rižským zámkem a řekou Daugavou v pozadí
Kostel sv. Petra
Románská monumentální katedrála, dnes patřícíluteránům, je největším kostelem v pobaltských státech. Začala vznikat roku1211 a v průběhu století byla několikrát přestavována. Kvůli její stavbě byly strženy původní domy. Dnes jejich přítomnost připomínají jenom dlažební kostky na náměstí, sestavené v jejich půdorysech. (Z náměstí je možno spatřit mj. i věže tří velkých rižských kostelů: krom Dómu jsou to ještě věže sv. Jakuba a sv. Petra.) Nejzajímavější je, že ani na jedné věžičce není umístěn kříž. Místo toho se tam nachází větrné korouhvičky v podobě kohoutů, které podle pohanských pověr mají odrazovat zlé duchy. Uvnitř katedrály se nacházejí jedinečné varhany s 6768 píšťalami, rejstříky obsahují i zvuky větru a moře. Původní varhany ze 16. století byly po 300 letech v roce1884 nahrazeny novými.
Rižský zámek (Rīgas pils)
Původně hrad postavený z vůle křižáků (Mečoví rytíři) roku1330 mimo tehdejší městské hradby, náhradou za starší hrad ve městě, zničený Rižany. Až do roku1481 na hradě sídlil velmistr řádu; o 3 roky později byl hrad měšťany vypálen a pobořen. V letech15091515 z nařízení mečonošů byl hrad Rigou opět postaven, ovšem už v jiné podobě. Za pozdější polské a švédské vlády hrad několikrát stavebně upravovali; za ruské éry byl roku1818 zásadně přestavěn v duchu tehdejší zámecké architektury a ještě rozšířen v letech18601862. Posledním velkým zásahem byla adaptace na prezidentský palác (1939), pietně zrekonstruovaná v 90. letech po znovudosažení nezávislosti. Mezi lety19221940 a opět od roku1995 zámek slouží jako sídlo prezidenta Lotyšské republiky. Část prostor je vyhrazena proMuzeum lotyšské historie, Muzeum zahraničního umění a Muzeum literatury, divadla a hudby.
Kostel svatého Petra (Pēterbaznīca)
Jedná se o nejvyšší středověkou budovu v Rize. Zajímavostí je, že její věž několikrát vyhořela. Poprvé byla věž vztyčena v roce1690, ale již za 31 let shořela. Opětovně postavena byla roku1746. S tím se pojí pověst o staviteli, který prý po dokončení kostelní věže na jejím vrcholu vypil sklenici vína a hodil ji dolů. Na kolik střepů se rozpadne, tolik století bude nová věž stát. Sklenice dopadla do slámy a rozbila se pouze na dva kusy. A opravdu – za dvě století, v roce1941, zasáhla věž při německém bombardování bomba… Poslední oprava byla provedena v roce1973. Tentokrát byla původní dřevěná konstrukce věže nahrazena kovovou.
Kostel svatého Jana (Jāņa baznīca) s dominikánským klášterem
Podle pověry byli do jeho zdí pohřbeni zaživa dva mniši, kteří si mysleli, že si takto zajistí svatost. Při rekonstrukci kostela v 19. století se ale ostatky mnichů opravdu našly. Byly ponechány na původním místě.
Kostel svatého Jakuba (Jēkaba baznīca)
První zmínky o kostele jsou z roku1225. Toto datum je také vytesáno nad vstupní branou. Zajímavý je neobvyklý tvar věže. Kostelní zvon totiž nevisí uvnitř, ale vně věže. Současný zvon pochází z roku2001, protože původní byl za první světové války odvezen do Ruska a roztaven. Je biskupským kostelem římskokatolické rižské arcidiecéze.
Prašná věž (Pulvertornis)
Prašná věž
Je poslední zachovanou částí bývalých městských hradeb. Pochází ze14. století. Poté, co byla téměř zničena Švédy, byla znovu opravena. V 19. století ale dlouhá léta chátrala. Teprve když se jí ujali němečtí studenti, kterým se podařilo město přesvědčit, aby jim budovu pronajalo za symbolickou částku jednoho rublu za rok, byla znovu opravena. Studenti vyklidili holubí trus, který se za léta ve věži shromáždil, a prodávali ho jako hnojivo. Vydělali si tím na opravu věže. Díky studentům se tedy Prašná věž zachovala dodnes, kdy je součástí Lotyšského vojenského muzea.
Dům Černohlavců (Melngalvju nams)
Dům Černohlavců v historickém centru Rigy
První písemná zmínka o této skupině domů je z roku1334. Na rižském náměstí se nachází dům pojmenovaný buď posv. Mořicovi, který byl patronem cechu svobodných kupců, nebo po černých pokrývkách hlavy, které kupci nosili. Původní budova ze 14. století, která svobodným kupcům patřila, ale byla za druhé světové války vybombardována. Současná stavba je z roku 1999.
Tři bratři (Trīs brāļi)
„Tři bratři“ (zlevač. p. 21, 19 a 17)
Tři bratři jsou skupina tří historických domů v centru města na ulici Mazā Pils. Nejstarším z nich je dům číslo 17, postavený na přelomu 15. a 16. století, který je zároveň vůbec nejstarší dochovanou zděnou obytnou budovou v Rize. Dům číslo 19 byl postaven v roce1646. Dům číslo 21 pochází z konce17. století, v 19. století prošel přestavbou. Název byl inspirován obdobnou skupinou historických budov v estonskémTallinnu označovanou jako „Tři sestry“.
Malý cechovní dům řemeslníků (Māza Ģilde)
Velký cechovní dům (Lielā Ģilde)
Kočičí dům (Kaķu māja)

Širší centrum

[editovat |editovat zdroj]

V parku obklopujícím staré město stojíPomník svobody (Brīvības piemineklis), od sochařeKārlise Zāleho a architektaErnestse Štālbergse. Pomník byl z darů celonárodně uspořádané sbírky postaven v letech19311935 na místě staršího pomníku caraPetra Velikého, a to jako symbol mladého, svobodného a nezávislého státu. Na vrcholutravertinovéhoobelisku, vyrůstajícího ze základny památníku, stojíměděná 9metrová socha mladé ženy (familiárně Rižany přezdívanáMilda), symbolizující Svobodu, resp. samotné Lotyšsko. Ve vztyčených rukou třímá tři pěticípé hvězdy, které odkazují na tři hlavní historické lotyšské země:Kuronsko,Vidzemsko aLatgale. U úpatí památníku je řada soch areliéfů představujících postavy lotyšské mytologie, události lotyšských dějin a symbolická zobrazení práce, rodiny a svobody. Nápis na památníku hlásá: „Vlasti a svobodě“ (Tēvzemei un Brīvibai). Symbolika tohoto monumentu během dobysovětského záboru země byla pro Lotyše obzvláště významná, ovšem skrývaná (aby památník unikl zničení sovětskou mocí, byl mu přisouzen nový oficiální význam – tři hvězdy měly představovat tři pobaltské republiky v rukou „osvoboditelky“ Matky Rusi). Dnes je to tradiční místo schůzek, různých oslav či demonstrací. U úpatí pomníku pravidelně hlídá a pochoduje čestná stráž.

Sport

[editovat |editovat zdroj]

Ve městě je velké množství hokejových klubů. Mezi ty nejznámější patří:

Ve městě se konalo spoustu sportovních akcí. Mezi nejvýznamnější akce patří:

Známí rodáci

[editovat |editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat |editovat zdroj]

Zajímavost

[editovat |editovat zdroj]

Označení 1796 Riga neseplanetka o průměru asi 74 kilometrů objevená ruským astronomemNikolajem Černychem 16. května 1966.[7]

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Reģionu, novadu, pilsētu un pagastu kopējā un sauszemes platība gada sākumā.Centrālā statistikas pārvalde.Dostupné online. [cit. 2025-01-08].
  2. abIedzīvotāju skaits pēc tautības reģionos, pilsētās, novados, pagastos, apkaimēs un blīvi apdzīvotās teritorijās gada sākumā (pēc administratīvi teritoriālās reformas 2021. gadā).Centrālā statistikas pārvalde.Dostupné online. [cit. 2025-10-10].
  3. Vilnis Ķirsis becomes Mayor of Rīga [online]. [cit. 2023-09-16].Dostupné online. Je zde použita šablona{{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  4. Masivní pokles populace po první světové válce.
  5. Pokles populace po druhé světové válce a deportacích.
  6. Šablona:Tīmekļa atsauce
  7. 1796 Riga [online]. [cit. 2016-05-24].Dostupné online. 

Související články

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Lotyšskáměsta
Republiková města
Města v krajích

Ainaži •Aizkraukle •Aizpute •Aknīste •Aloja •Alūksne •Ape •Auce •Ādaži •Baldone •Baloži •Balvi •Bauska •Brocēni •Cēsis •Cesvaine •Dagda •Dobele •Durbe •Grobiņa •Gulbene •Iecava •Ikšķile •Ilūkste •Jaunjelgava •Kandava •Kārsava •Koknese •Krāslava •Kuldīga •Ķegums •Ķekava •Lielvārde •Līgatne •Limbaži •Līvāni •Lubāna •Ludza •Madona •Mazsalaca •Mārupe •Olaine •Pāvilosta •Piltene •Pļaviņas •Preiļi •Priekule •Rūjiena •Sabile •Salacgrīva •Salaspils •Saldus •Saulkrasti •Seda •Sigulda •Skrunda •Smiltene •Staicele •Stende •Strenči •Subate •Talsi •Tukums •Valdemārpils •Valka •Vangaži •Varakļāni •Viesīte •Viļaka •Viļāni •Zilupe

Hlavní města Evropy
Nezávislé státy

Amsterdam (Nizozemsko) •Andorra la Vella (Andorra) •Athény (Řecko) •Bělehrad (Srbsko) •Berlín (Německo) •Bern (Švýcarsko) •Bratislava (Slovensko) •Brusel (Belgie) •Budapešť (Maďarsko) •Bukurešť (Rumunsko) •Dublin (Irsko) •Helsinky (Finsko) •Kišiněv (Moldavsko) •Kodaň (Dánsko) •Kyjev (Ukrajina) •Lisabon (Portugalsko) •Londýn (Spojené království) •Lublaň (Slovinsko) •Lucemburk (Lucembursko) •Madrid (Španělsko) •Minsk (Bělorusko) •Monaco-Ville (Monako) •Moskva (Rusko) •Nikósie (Kypr) •Oslo (Norsko) •Paříž (Francie) •Podgorica (Černá Hora) •Praha (Česko) •Reykjavík (Island) •Riga (Lotyšsko) •Řím (Itálie) •San Marino (San Marino) •Sarajevo (Bosna a Hercegovina) •Skopje (Severní Makedonie) •Sofie (Bulharsko) •Stockholm (Švédsko) •Tallinn (Estonsko) •Tirana (Albánie) •Vaduz (Lichtenštejnsko) •Valletta (Malta) •Varšava (Polsko) •Vatikán (Vatikán) •Vídeň (Rakousko) •Vilnius (Litva) •Záhřeb (Chorvatsko)

Teritoria, kolonie a
zámořská území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Geografie |Lotyšsko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Riga&oldid=25401993
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2026 Movatter.jp