Heinemann Award (1986) Stříbrná medaile Londýnské zoologické společnosti (1989) Cena Michaela Faradaye (1990) společník Královské literární společnosti (1997) Mezinárodní vesmírná cena (1997) … více naWikidatech
Jsem přesvědčen, že do skupiny jevů vysvětlitelných takovouto nongenetickou epidemiologií, možná s příměsí nongenetického darwinovského výběru, patří i náboženství. Mám-li pravdu, nemá náboženství žádnou hodnotu pro přežití lidských individuí ani není ku prospěchu jejich genům. Pokud je zde nějaký prospěch, je to pro náboženství samotné.[4]
Clinton Richard Dawkins (*26. březen1941Nairobi,Kolonie Keňa) je britskýzoolog,etolog abiolog. Na širší veřejnost má vliv jako popularizátorevoluční teorie asociobiologie. Před svým odchodem do důchodu v roce 2008 působil jako profesor na univerzitě vOxfordu. Je ateista a patří mezi nejvýznamnější a nejhlasitější kritiky náboženství. Dále působí jako spisovatel.
DoVelké Británie se s rodiči přestěhoval jako osmiletý. Ukončil Oundle School v hrabství Northampton a pokračoval studiem zoologie naBalliol College vOxfordu, kde získal titul bakaláře roku 1962. Zde pokračoval ve studiích jako žák nositeleNobelovy ceny etologaNikolaase Tinbergena a získal titul magistra a následně i doktorský titul roku 1966. V letech1967–1969 byl asistentem na Kalifornské univerzitě v Berkeley. Roku 1970 se vrátil na Oxford vyučovat zoologii.[5]
Pozornost světové veřejnosti upoutal v roce1976 knihouSobecký gen (česky publikována v roce1998). Jím částečně vytvořená a částečně popularizovanáteorie sobeckého genu se rychle rozšířila a stala se součástí širokého povědomí. Dawkins tvrdí, že základní evoluční jednotkou jsougeny, které – ač samy pasivní – vyvolávají složité reakce vedoucí až ke vzniku složitých biologických strojů pro zachování a šíření genu, mezi které patří i člověk.[6][7]
V knize píše:„Ve skutečnosti není těžké si představit molekulu, která tvoří své kopie, stačí, aby se vytvořila jednou, berte replikátor jako šablonu či chemický vzor. Předpokládejme, že každá tato molekula má jistoupřilnavost vůči molekulám stejného typu. Když se pak do její blízkosti dostane stavební jednotka, vůči které má afinitu, už u ní zůstane.“[8]
Dawkins ve své knize Sobecký gen vymyslel slovo mem (behaviorální ekvivalent genu), aby čtenáře přiměl k zamyšlení nad tím, jak lze Darwinovy principy rozšířit i mimo oblast genů. Bylo zamýšleno jako rozšíření jeho argumentu o "replikátorech", ale v rukou dalších autorů, jako jsouDaniel Dennett aSusan Blackmoreová, začalo žít vlastním životem. Tyto popularizace pak vedly ke vzniku memetiky, oboru, od něhož se Dawkins distancoval.[9]
Tato část článku není dostatečněozdrojována, a může tedy obsahovat informace, které je třebaověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí navěrohodné zdroje.
V roce1982 potvrdil svou pozici na světovém intelektuálním fóru bestselleremThe Extended Phenotype (česky:Rozšířený fenotyp).[zdroj?]
Jeho zapálení pro věc mu vyneslo přezdívkuDarwinův rotvajler po vzoru přezdívkyThomase HuxleyeDarwinův buldok.[zdroj?]
Dawkins jeateista a ostře vystupuje protináboženství, ve kterém spatřuje analogii počítačového viru šířícího se mezi lidskými mozky, jak popisuje ve svém esejiViruses of the Mind (česky:Viry mysli) z roku1991; postupuje tak v reakci na nezanedbatelnou část veřejného mínění v USA zastávajícíteorii mladé Země – a Dawkins tak popírá i věrohodnost celéBible včetně i historické existenceJežíše Krista, vymezuje se i proti práciJosefa Flavia, uznává naopak práceTacitovy.[10] Spolu seSamem Harrisem,Christopherem Hitchensem aDanielem Dennettem je považován za ústřední postavynového ateismu.[11] Pro televizní staniciChannel 4 připravil dvoudílný dokumentární pořad kritizující náboženství. Nese titulKořen všeho zla? a byl vysílán v lednu2006.[12]
Dawkins je nositelem čestných doktorátů Huddersfieldské univerzity, Westminsterské univerzity, Durhamské univerzity,[13] Univerzity v Hullu, Antverpské univerzity, Univerzity v Oslu, Aberdeenské univerzity,[14] Open University, Vrije Universiteit Brussel,[15] a Univerzity ve Valencii.[16]
V roce1997 byl zvolen členem Královské literární společnosti a o čtyři roky později Královské přírodovědecké společnosti.[5] Je viceprezidentem Britské humanistické asociace a čestným patronem Trinity College University Philosophical Society.
Další ocenění:
Cena Královské literární společnosti (1987), Literární cena Los Angeles Times (1987), Stříbrná plaketa Londýnské zoologické společnosti (1989), Cena Michaela Faradaye (1990), Nakayamova cena (1994), Kistlerova cena (2001), Vyznamenání prezidenta Italské republiky (2001), Kelvinova cena Královské filozofické společnosti v Glasgow (2002), Shakespearova cena Nadace Alfreda Toepfera (2005), Deschnerova cena (2007).
V roce 2004 zvítězil v hlasování čtenářů magazínu Prospect o sto nejvýznamnějších britských intelektuálů[17] s náskokem dvojnásobku hlasů před držitelem druhého místa, v roce 2005 se umístil v žebříčku sta nejvýznamnějších světových intelektuálů stejného periodika na třetím místě.[18]
V roce 1996 mu Americká humanistická asociace udělila cenu Humanista roku. V roce 2021 mu jí odebrala a uvedla, že „ponižuje marginalizované skupiny“, včetně transsexuálů, a používá argumenty „maskující se za vědecký diskurz“.[19][20]
↑LLOYD, Elisabeth Anne.The structure and confirmation of evolutionary theory. Princeton, N.J.: Princeton University Press, 1994. 235 s.Dostupné online.ISBN9780691000466. (anglicky)
↑Richard Dawkins: how a scientist changed the way we think : reflections by scientists, writers, and philosophers. Redakce Alan Grafen, Mark Ridley. Oxford: Oxford University Press, 2007.Dostupné online.ISBN9780199214662. S. 283. (anglicky)
↑DAWKINS, Richard.The selfish gene. New York: Oxford University Press, 1976.ISBN0-19-857519-X. S. 224. (anglicky)
↑BURMAN, Jeremy Trevelyan. The misunderstanding of memes: Biography of an unscientific object, 1976–1999. S. 75–104.Perspectives on Science [online]. 2012-05. Roč. 20, čís. 1, s. 75–104.doi:10.1162/POSC_a_00057. (anglicky)
↑Durham salutes science, Shakespeare and social inclusion [online]. Durham University, 26. 8. 2005.Dostupné online. (anglicky)
↑Best-selling biologist and outspoken atheist among those honoured by University [online]. The University of Aberdeen, 2011-09-01 [cit. 2021-08-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-09-01. (anglicky)
↑Curriculum Vitae [online]. 2012-11-03 [cit. 2021-08-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-03. (anglicky)
↑Notícies [online]. Universitat de València, 2011-10-11 [cit. 2021-08-03].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-10-11. (francouzsky)
↑ Top 100 British intellectuals.Prospect [online]. Prospect Publishing Ltd, 24.7.2004. Čís. July 2004.Dostupné online.ISSN1359-5024. (anglicky)
↑DERBYSHIRE, Jonathan. Richard Dawkins was No 1. Now he's off the list of the world's best thinkers.The Guardian [online]. Guardian News and Media Limited, 22.3.2014.Dostupné online.ISSN0261-3077. (anglicky)
↑ American Humanist Association Board Statement Withdrawing Honor from Richard Dawkins.American Humanist Association [online]. 2021-04-19 [cit. 2021-04-22].Dostupné online. (anglicky)
↑ ,Budete kritizováni, pokud je neuznáte,’ Spisovatel Dawkins přišel o titul kvůli výrokům o translidech | Kultura.Lidovky.cz [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-04-22].Dostupné online.
