Rhizoid nebolipakořínek je příchytné vlákno, jímž se některérostliny (některémechorosty čiřasy) ahouby poutají k zemi. Rhizoidy tedy slouží k podobnému účelu jakokořeny u cévnatých rostlin.Houby některých druhů (např.Rhizopus) vytvářejí rhizoidy (tedy malé větvící sehyfy) na kontaktu s půdou. Tyto rhizoidy vylučují trávicíenzymy a pohlcují natrávený organický materiál. Rostlinné rhizoidy jsou výrůstky (v podstatětrichomy), které kotví rostlinu k zemi. Primitivní rhizoidy mají např. některé mořskéřasy. U játrovek jsou pouze jednobuněčné nebo zcela chybí, u mechů jsou velmi rozvinuté a mnohdy mnohobuněčné.
Mechorosty jsou jednou ze skupin rostlin, jejichž tělo jestélkaté, ale dají se již vypozorovat určité primitivní orgány. Jedním takovým jsou podzemní příchytná vlákna, tedy právě rhizoidy. Jejich funkcí není přijímat vodu aminerály (jako to dělají kořeny), nýbrž spíše připoutávat mechovou rostlinku k podkladu. Jen vzácně dochází i k určitým formám vstřebávání látek z rhizoidů. Rhizoidy bývají drobné, u mechorostů rostoucích na povrchu půdy obvykle v řádu několika milimetrů, vzácněji i centimetrů.[1]
Jednotlivé skupiny mechorostů jsou si však poměrně vzdáleny a tomu odpovídá i rozmanitost stavby jejich rhizoidů. U hlevíků jsou rhizoidy jednobuněčné, hladké a nevětvené. Co se týčejátrovek, u třídyJungermanniopsida jsou rhizoidy obvykle podobné jako u hlevíků, u třídyMarchantiopsida zpravidla existují dva typy rhizoidů (jedny silnější hladké, druhé slabší a hrubší). U mechů jsou rhizoidy vícebuněčné, s přehrádkami a jednořadě členěné. U rašeliníků rhizoidy zcela chybí.[1]
U některých játrovek a mechů se vyskytují i tzv. rhizomy, podzemní horizontální lodyhy, z nichž vyrůstají vertikálně nové nadzemní lodyhy.[1]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkurhizoid na anglické Wikipedii.
 | Tento článek je příliš stručný nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodněrozšíříte. Nevkládejte všakbez oprávnění cizí texty. |