| Rakouský kraj | |
|---|---|
| Geografie | |
 | |
| Správa regionu | |
| Stát | Svatá říše římská Svatá říše římská |
| Vznik | 1512 |
| Zánik | 1806 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Rakouský kraj čiRakouský říšský kraj (německyÖsterreichischer Reichskreis,latinskyCirculus Austriacus,anglickyAustrian Circle) byl jedním z desetikrajů Svaté říše římské. Vznikl při rozšíření počtu krajů z šesti na deset v roce 1512 a přetrval formálně až do zánikuříše v roce 1806. Zaujímal oblastRakouských zemí včetněPředních Rakous.
Krajským nejvyšším (Obristem), resp. krajským direktorem byl vždy panujícírakouský arcivévoda. Kraj byl zcela a výlučně katolický. Rakouský kraj se od jiných říšských krajů, snad s výjimkouBurgundského, lišil prakticky absolutní převahou rakouského arcivévody nad několika málo dalšími členy. Tato převaha vedla i k tomu, že za téměř třistaletou existenci kraje se ani jednou nesešel krajský sněm, přestože kraj vysílal svého zástupce na všeobecnéříšské sněmy.[1] I touto absencí sněmovních zasedání byl kraj mezi ostatními výjimečný.
Kraj se vyznačoval tím, že – kromě množství personalistů – někteří jeho členové (Trident,Brixen, Tarasp,Hardegg) nedisponovali plnouříšskou bezprostředností a stáli v závislém postavení vůči Rakousku. Mnoho jiných byli skutečnýmipersonalisty. Protože se ani jednou nesešel krajský sněm, nelze mluvit o organizaci stavů do kurií. Následující třídění je proto umělé.
Vysvětlivky: K – členské panství s knížecím statusem; V – člen, kterému náležel virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu
Rakouské arcivévodství K, V –zastávalo úřad krajského nejvyššího/direktora
Brixenské biskupství K, V – r. 1803 k Rakousku
Churské biskupství K, V (personalista)
Tridentské biskupství K, V – r. 1803 k Rakousku
BaillivaRakouskoŘádu německých rytířů (personalista)BaillivaNa Adiži a v horách Řádu německých rytířů (personalista)
Panství Tarasp V (zasedalo v l. 1685-1803/06, v r. 1803 vyměněno sHelvétií za Neu Ravensberg, po celou dobu v drženíDitrichštejnů)
Biskupství Gurk K (uváděno v matrikách jen v 16. století, personalista)
Biskupství Seckau K (uváděno v matrikách jen v 16. století, personalista)
BiskupstvíLavant K (uváděno v matrikách jen v 16. století, personalista)
Štýrské vévodství a tzv.Vnitřní Rakousy K, V (po nástupuFerdinanda II. na trůn r. 1619 sjednoceno s Rakousy)
Tyrolské okněžněné hrabství K, V a tzv.Přední Rakousy (po vymření místní větveHabsburků r. 1665 připadlo Rakousům)
HrabstvíSchaunberg (r. 1548 připadlo Rakousku)
HrabstvíNeuburg na Innu (rakouské léno, přestoříšsky immediátní, postupně držely rodySalm,Sinzendorf,Hamilton aLamberg, od r. 1730 bylo rakouským leníkempasovské biskupství)
Okněžněné hrabství Gradiška (v l. 1641-1717 odděleno od habsburských zemí a udělenoEggenbergům)
PanstvíLosenstein aGschwendsvobodných pánů/hrabat zLosensteinu (nebylaimmediátní, po vymření r. 1692 k Rakousku)
Statky a panství pánů/hrabat zRogendorfu (od r. 1537 bylo jejich panstvíGuntersdorf povýšeno na formálněříšsky bezprostřední hrabství, Roggendorfové v matrice v 16. století, pak k Rakousku)
HrabstvíHardegg hrabatPrüschenků z Hardeggu (formálně říšsky bezprostřední, r. 1656 přešlo pod rakouskou svrchovanost)
Salcburské kurfiřtství K, V – před r. 1803 součástBavorského kraje jakoSalcburské arcibiskupstvíV krajských matrikách 17. století se jako členové objevuje několik rodů, kteří se jako personalisté objevují kolem roku 1653 naříšském sněmu (v krajských matrikách jsou někteří uváděni již k roku 1623). V několika jiných případech (Fürstenberg,Trauttmansdorff,Abensberg-Traun) drželiříšsky bezprostřední léna v jiných říšských krajích (Švábském).
knížePiccolomini V
hraběTrauttmansdorff
hraběSinzendorf (náleželo mu v l. 1654-1680 rakouské léno, formálněbezprostřední hrabstvíNeuburg na Innu)
hraběValdštejn
hraběColloredo zWaldsee
hrabě/knížeFürstenberg V
hrabě (Abensberg)-Traun (jméno Abensberg nesli páni zTraunu od povýšení na hrabata r. 1653)
hraběUngnad z Weissenwolffu[2]Obrázky, zvuky či videa k tématuRakouský kraj na Wikimedia Commons