 Rafie | |
|---|---|
 Raphia australis | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | jednoděložné (Liliopsida) |
| Řád | arekotvaré (Arecales) |
| Čeleď | arekovité (Arecaceae) |
| Rod | rafie (Raphia) P.Beauv., 1806 |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Rafie[1] (Raphia) je rodpalem, zahrnující 20 druhů. Je rozšířen zejména v rovníkovéAfrice, v menší míře a zřejmě druhotně i v tropickéAmerice a naMadagaskaru. Jsou to mohutné palmy s velkými zpeřenýmilisty.Kmen je přímý nebo krátký a podzemní, u některých druhů ostnitý.Květy jsou jednopohlavné, s trojčetnýmkalichem akorunou.Plody jsou poměrně velké, eliptické, s povrchem pokrytým šupinami a bez tvrdé pecky.
Rafie mají značný význam zejména pro místní obyvatelstvo. Jejich využití je poměrně mnohostranné. Jsou zdrojem vláken, slouží jako stavební materiál a ke krytí střech a podobně. Nejvýznamnějším druhem jeRaphia farinifera. DruhRaphia regalis je znám nejdelšími listy v rostlinné říši, které dosahují délky až 25 metrů.
Rafie jsou masivní,jednodomé, otrněné palmy s přímým nebo zkráceným a podzemním kmenem.Kmeny jsou solitérní nebo svazčité, alespoň částečně pokryté vytrvalými odumřelými listy a obsahují měkkou dřeň. U některých druhů jsou nauzlinách kmene ostny kořenového původu. U bahenních druhů bývají vyvinuty dýchací kořeny (pneumatofory).Listy jsou mohutné, zpeřené. Postranní lístky jsou četné, úzké, jednoduše přeložené, na vřeteni listu pravidelně nahloučené do skupin. Často jsou na rubu bělavé a na okraji s krátkými ostny.Rafie vykvétají po dosažení zralosti a po dozrání plodů odumírají podobně jakotalipot.Květenství jsou oboupohlavná, krátce stopkatá, větvená do 2. řádu a vyrůstající současně z úžlabí několika vnějších listů. Jsou buď ukrytá mezi listy nebo vyčnívající nad korunu a skládající rozměrné složené květenství.Květy jsou jednopohlavné.Kalich je trubkovitý, zakončený 3 laloky.Koruna je přinejmenším na bázi trubkovitá, trojčetná.Samčí květy obsahují 6 až 30tyčinek s úzce vřetenovitými nitkami přirostlými k bázi koruny a někdy srostlými do dužnaté trubičky. V samičích květech jegyneceum složené ze 3 plodolistů s nekompletně oddělenými komůrkami.Čnělka je krátká, zakončená trojlaločnou bliznou.Plody jsou zpravidla velké, eliptické, jednosemenné, na povrchu pokryté střechovitými šupinami.Mezokarp je tlustý, moučnatý a olejnatý,endokarp není diferencován.[2][3][4]
.jpg)
Rod rafie zahrnuje 20 druhů. Převážná většina druhů se vyskytuje v subsaharskéAfrice, a to zejména ve vlhkých oblastech okolo rovníku. DruhRaphia taedigera se vyskytuje v tropické Africe v oblastiGuinejského zálivu a jako jediný druh rodu i v tropickéAmerice (odNikaraguy po severníBrazílii). Na to, zda se v Americe jedná o původní výskyt, není jednoznačný názor.Raphia farinifera roste ve východní tropické Africe a rovněž naMadagaskaru, kam byla zřejmě zavlečena.Většina druhů roste na bahnitých, podmáčených půdách. DruhRaphia regalis roste na horských svazích jako součásttropického deštného lesa.[2]
RodRaphia je v rámci taxonomie palem řazen do podčelediCalamoideae, tribuLepidocaryeae a samostatného subtribuRaphiinae. Sesterskou větví je subtribusMauritiinae, zahrnující rodyMauritia,Mauritiella aLepidocaryum.[5]
Raphia regalis má nejdelší listy v rostlinné říši. Jejich délka dosahuje i s řapíkem až 25 metrů.[4]
Rafie mají velký ekonomický význam zejména pro místní obyvatelstvo. V některých afrických zemích jsou pěstovány na plantážích.Z mladých listů a listových pochev se získávají vlákna s poměrně širokým využitím. Používají se ve tkalcovství, košařství a k výrobě provazů. Z Afriky je tento materiál i vyvážen. V Evropě je tzv. rafiové lýko oblíbené zejména k vyvazování roubů při roubování. Řapíky četných druhů slouží jako náhrada bambusu při stavbě domů a v truhlářství, listy jsou využívány jako střešní krytina.Z nařízlého růstového vrcholu se získává sladká šťáva, která je zkvašována na palmové víno. Z plodů některých druhů se získává palmový olej. Semena některých druhů a růstové vrcholy (palmové zelí) slouží jako potrava. Plody jsou někdy používány jako jed k lovu ryb (barbasko).Raphia farinifera je v tropech celkem zřídka pěstována jako okrasná palma. Je to robustní druh s dlouhými listy. Z povrchu jeho listů se získává vosk k výrobě kožních krémů, leštících vosků a svíček.[3][6]
