| Rafa'el Ejtan רפאל איתן | |
|---|---|
 | |
| 16. a 18. ministr zemědělství Izraele | |
| Ve funkci: 18. června1996 – 6. července1999 | |
| Předchůdce | Ja'akov Cur |
| Nástupce | Chajim Oron |
| Ve funkci: 11. června1990 – 31. prosince1991 | |
| Předchůdce | Avraham Kac-Oz |
| Nástupce | Ja'akov Cur |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Comet (dříveTechija) |
| Vojenská služba | |
| Přezdívka | Raful |
| Služba | Palmach Izraelské obranné síly |
| Doba služby | 1948–1983 |
| Hodnost | Rav Aluf (generálporučík), náčelník Generálního štábu |
| Bitvy/války | válka za nezávislost sinajská válka šestidenní válka jomkipurská válka 1. libanonská válka |
| Vyznamenání | medaile Za odvahu |
| Narození | 11. ledna1929 Afula,Britský mandát Palestina |
| Úmrtí | 23. listopadu2004 Ašdod,Izrael |
| Příčina úmrtí | utonutí |
| Místo pohřbení | Tel Adašim |
| Kneset | 11.,12.,13.,14. |
| Příbuzní | Shmuel Ejtan (bratr) |
| Profese | politik, voják adůstojník |
| Ocenění | medaile Za odvahu |
| Commons | Rafael Eitan |
| Některá data mohou pocházet zdatové položky. | |
Rafa'el „Raful“ Ejtan (hebrejsky: רפאל "רפול" איתן,rodným jménemRafael Kaminski;11. ledna1929,Afula –23. listopadu2004,Ašdod) bylizraelskýgenerál a politik. V izraelské armádě sloužil třicet pět let a zúčastnil se všech jejích válek. V letech 1978 až 1983 působil jakonáčelník generálního štábuIzraelských obranných sil. Po odchodu z armády vstoupil do politiky a v letech 1984 až 1999 byl poslancemKnesetu. V tomto období rovněž zastával dvě ministerské funkce, a to postministra zemědělství v letech 1990 až 1991 a 1996 a 1999 a postministra životního prostředí v letech 1996 až 1999. V letech 1996 až 1999 byl rovněž místopředsedou vlády.
Narodil se v Afule ještě za dobbritské mandátní Palestiny do rodiny pocházející z Ruska. Jeho otec Elija byl jedním ze zakladatelůha-Šomer. Rafael vyrostl v mošavuTel Adašim. Jemu i jeho sourozencům se dostalo přísného vychování. Později se oženil s Mirjam a společně měli pět dětí. Několik let před svou smrtí se s ní rozvedl a znovu se oženil. Jeho druhou ženou se stala Ofra Meirsonová.
Jako příslušníkPalmach, elitních oddílůHagany, se účastnilizraelské války za nezávislost. Bojoval v Jeruzalémě a v dubnu1948 byl zraněn v bitvě o klášter sv. Simona. Později sloužil v 10. praporu pěšího pluku v Lachiši v Negevské oblasti. V roce 1954 se v hodnostikapitána stal velitelem výsadkářůjednotky 101. Běhemoperace Kineret byl v roce 1955 zraněn na hrudi kulkou z kulometu při invazi doSýrie, za což obdrželmedaili Za odvahu. Běhemsinajské války v roce 1956 velel 890. praporu výsadkářů a 29. října seskočil padákem při útoku naprůsmyk Mitla. Běhemšestidenní války na začátku června 1967 velel v hodnostiplukovníka brigádě výsadkářů v Pásmu Gazy a v boji byl těžce raněn.
Dne1. dubna1978 bylEzerem Weizmanem jmenován do funkce náčelníka generálního štábu. Svou činnost ve funkci zahájil kroky majícími zvýšit disciplínu a efektivitu v armádě. Nařídil totiž nošení vojenských baretů a sbírání prázdných nábojnic po střelbách na střelnicích. Navíc také snížil velikost armády. V dubnu 1982 nechal při vraceníSinajského poloostrovaEgyptu společně s Arielem Šaronem zničit městoJamit, když Egypťané odmítli zaplatit Izraelem vybudovanou infrastrukturu.
Jako náčelník štábu se nejvíce proslavil projektem „Rafulovo mládí“, ve kterém byli do armády přijímáni mladí lidé ze sociálně slabých vrstev. V armádě jim bylo poskytnuto vzdělání či možnost dokončení středoškolských studií. Cílem projektu bylo zabránit tomu, aby se tito mladí lidé dostali do vlivu světa zločinu, chudoby a dalších problémů. Ve funkci náčelníka štábu schválilletecký úder protiiráckému jadernému komplexu u Bagdádu, k němuž došlo 7. června 1981.
Po odchodu z armády vstoupil v dubnu 1983 do politiky. V izraelské společnosti si díky své minulosti v zemědělství a koníčkům jako práce se dřevem o sobě vytvořil obraz člověka spjatého s kořeny své země, což přitahovalo část izraelské společnosti. Byl považován za konzervativce obhajujícího represivní politiku vůčipalestinským Arabům.
Vevolbách v roce 1984 byl zvolen poslancemKnesetu za stranuTechija (Obrození). Později založil vlastní, ultranacionalisticky zaměřenýComet (Křižovatka), stranu s konzervativními názory na obranu a zahraniční politiku, ale liberálními a světskými názory na domácí politiku. Za tuto stranu byl v následujících volbách v roce 1988 opětovně zvolen a zároveň od téhož roku vykonával funkciministra zemědělství, a to až do roku 1991, kdy Comet opustil vládu. Vevolbách v roce 1992 získala jeho strana osm poslaneckých mandátů, ale Ejtan odmítl nabídku na vstup do levicové koaliční vládyJicchaka Rabina.
V samotném Cometu měl Ejtan potíže s ovládáním strany; několik poslanců přešlo do jiných stran. Navíc dva poslanci podpořili Rabinem dojednanémírové dohody z Osla s Palestinci výměnou za ministerské posty.
Předvolbami v roce 1996 utvořil Comet alianci s Likudem aGešerem, v jejímž čele stanul předseda LikuduBenjamin Netanjahu. Ačkoliv tato volební aliance skončila na druhém místě za vítěznouStranou práce, Netanjahu zvítězil v souběžnépřímé volbě premiéra, což mu umožnilo sestavit vládu. Ejtan měl přislíbený post ministra pro vnitřní bezpečnost, ale jeho nominaci blokoval fakt, že byl vyšetřován pro podezření ze spáchání trestného činu. Vyšetřováním byl Ejtan nakonec očištěn a případ byl v roce 1998 „pro nedostatek důkazů“ uzavřen. Ejtan poté znovu stanul v čele resortu zemědělství a paralelně zastával post ministra životního prostředí a místopředsedy vlády. Vevolbách v roce 1999 nezískal Comet ani jedno křeslo a Ejtan opustil politiku.
Dne 23. listopadu 2004 navštívilstředomořskýAšdod, kde dohlížel na projekt rozvojeAšdodského přístavu. Když stál na vlnolamu, smetla jej do moře velká vlna. Nalezen byl až po hodině, veškeré pokusy o jeho oživení selhaly a byl prohlášen za mrtvého.[1]
V roce 2005 byl v internetové soutěži200 největších Izraelců deníkuYnet zvolen 24. největším Izraelcem všech dob.[2]
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuRafael Eitan na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématuRafa'el Ejtan na Wikimedia Commons| Ministři zemědělství Izraele | |
|---|---|
| |
Náčelníci Generálního štábu Izraelských obranných sil | |
|---|---|
| |
| Veliteléseverního velitelství | |
|---|---|
| |
