Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

Radovan Lukavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. Radovan Lukavský
Radovan Lukavský (podzim 2007)
Radovan Lukavský (podzim2007)
Narození1. listopadu1919
Praha,ČeskoslovenskoČeskoslovenskoČeskoslovensko
Úmrtí10. března2008 (ve věku 88 let)
Praha,ČeskoČeskoČesko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materUniverzita Karlova
Pražská konzervatoř
ChoťLudmila Lukavská
DětiOndřej Lukavský
PříbuzníKlára Kudlová (vnučka)
Podpis
Radovan Lukavský – podpis

Seznam děl v databáziNárodní knihovny
Některá data mohou pocházet zdatové položky.

Radovan Lukavský (1. listopadu1919Praha10. března2008Praha) byl český herec, divadelní pedagog a recitátor. Ztvárnil stovky divadelních, filmových, televizních rolí i rozhlasových rolí, jeho vytříbený a kultivovaný hlas z něj dělal jednoho z nejlepších a nejznámějších českých vypravěčů a recitátorů poezie.

Krom četných rozhlasových i televizních recitací namluvil 17biblických příběhů v projektuBible pro malé i velké.

Za svého dlouholetého vystupování vNárodním divadle ztvárnil desítky velkých rolí, z nichž nejvýznamnější jsouHamlet aTomáš Becket.

Jako vysokoškolský pedagog naAkademii múzických umění vychoval na desítky skvělých herců a je autorem dvou knih o herectví.

Život

[editovat |editovat zdroj]

Narodil se v Praze v poměrně chudé rodině. Jeho otec byl truhlářský mistr Rudolf Lukavský, který pocházel zeStodu uPlzně, matkou bývalá služka a ochotnická herečka Marie Lukavská, rozená Čačalová, která pocházela zBystřice pod Hostýnem.

Jeho matka byla hluboce věřícíkatolička, která svého syna od útlého dětství vodila do kostela. Radovanovi se v kostele líbilo a rád chodilministrovat a pomáhat při zahradních pracích do blízkéhoklášteraanglických panen. Jedna z tamních sester, mater Stránská, se kterou si často povídal při práci na zahradě, hrála patrně rozhodující roli v tom, že se rozhodl stát seknězem.

Studoval na jezuity řízenémArcibiskupském gymnáziu v Praze–Bubenči, které opustil po 5 letech poté, co dostalconsilium abeundi (překl. rada odejít) pro rostoucí dluh (rodiče nebyli schopni platit zainternát).[1] Dostudoval na reálném gymnáziu vČeském Brodě, kde odmaturoval v roce1938.[2] Nastoupil ke studiučeštiny afrancouzštiny naFilozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po zavření vysokých škol pracoval u železnice jako telegrafista.[3]

V roce1941 začal studovat napražské konzervatoři a v roce1942 nastoupil spolu s dalším posluchačem konzervatořeJaromírem Pleskotem krátce do divadlaVětrníkJosefa Šmídy.[4] Již ve druhém ročníku studia však bylnuceně nasazen vNěmecku na práci ve válečném průmyslu. V roce1944 byl vyreklamován a nastoupil angažmá vDivadle Vlasty Buriana. Po uzavření divadel pracoval jako dělník v Praze. Po roce1945 se vrátil ke studiu na Univerzitě Karlově i na konzervatoři[3] a v letech1946 (Pražská konzervatoř) a1947 (FF UK) obě školy úspěšně absolvoval.[5]

V roce 1946 byl angažovánJiřím Frejkou doDivadla na Vinohradech.[6] Odtud v roce1950 přešel doMěstských divadel pražských,[7] od roku1957 se stal členem souboru činohryNárodního divadla v Praze.[3]

Jeho pedagogická činnost byla spojena s Pražskou konzervatoří, kde se stal již v roce1945 asistentemJiřího Plachého na dramatickém oddělení a kam se vrátil znovu po roce1975, ale především sAkademií múzických umění, kde od roku1947 učil na katedře herectvíDivadelní fakulty Akademie múzických umění a od roku1950 i naFAMU,[3] kde se stal v roce1995 profesorem.

V letech 1990 až 1995 vystupoval v doprovodných programech na výstavách (Herbert Masaryk, T. G. Masaryk – člověk a umění), které uspořádaloMasarykovo demokratické hnutí.

Napsal dvě knihy o herectví a mnoho odborných článků.

Rodina

[editovat |editovat zdroj]

Se svou manželkou Ludmilou, rozenou Motyčkovou (1926–2005) se seznámil během studií na pražské konzervatoři, její sestra byla jeho spolužačkou.[8] Měli spolu jediné dítě, syna Ondřeje (1949–2007), který zemřel náhle na selhání srdce.[9] Od syna měl Radovan Lukavský dvě vnoučata, Martina a Kláru (* 1976).[10][11] Vnučka Klára s ním po dobu jednoho roku natáčela rozhovory, které vyšly v knizeRozhovory s dědečkem.[12]

Dílo

[editovat |editovat zdroj]

Jeho nejznámějšími divadelními rolemi bylyObchodník s deštěm,Hamlet neboTomáš Becket. Ve filmu hrál například hlavní roli vKráli Šumavy, televizním divákům zůstává v paměti díky roliVáclava Tháma v seriáluF. L. Věk a řadě dalších. Byl vynikajícímrecitátorem. Působil také jako vypravěč v seriáluKrajní meze neboCirkus Humberto a namluvil 17biblických příběhů (Bible pro malé i velké).[13]Zasloužil se o kultivaci naší rodné řeči nejenom svým nezaměnitelným projevem, ale i knihouKultura mluveného slova (Akademie múzických umění, Praha 2000). Podkladem této publikace byly jeho přednášky naFAMU.

Film

[editovat |editovat zdroj]

Televize

[editovat |editovat zdroj]

Práce pro rozhlas

[editovat |editovat zdroj]
PahýlTato část článku je příliš stručná nebopostrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodněrozšíříte.

Ocenění

[editovat |editovat zdroj]
Hrob na Olšanských hřbitovech v Praze

Odkazy

[editovat |editovat zdroj]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Klára Lukavská:Rozhovory s dědečkem (2. přepracované vydání);Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří2005, str. 25-50.
  2. http://www.gcbrod.cz/ABS/1931-1940.pdfArchivováno 19. 10. 2014 naWayback Machine. Seznam absolventů Gymnázia Český Brod 1931–1940.
  3. abcdeKolektiv autorů:Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha,1988, str. 283.
  4. HEDBÁVNÝ, Zdeněk:DivadloVětrník. Praha : Panorama,1988, str. 61–63.
  5. Český biografický slovník XX. století II, s. 293.
  6. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová :Divadlo na Vinohradech19072007 – Vinohradský ansámbl, vydaloDivadlo na Vinohradech, Praha,2007, str. 193,ISBN 978-80-239-9604-3.
  7. Marie Valtrová:ORNESTINUM, Slavná éraMěstských divadel pražských, Brána, Praha,2001, str. 191,ISBN 80-7243-121-8.
  8. RADOVAN, Lukavský.Život, herectví, víra..., Rozhovor s Prof. Radovanem Lukavským [online]. Vira.cz, 2007 [cit. 2015-12-23].Dostupné online. 
  9. Radovan Lukavský: Tady mu odvážejí syna - Zemřel v jeho náručí! [online]. Aha, 2007-01-19 [cit. 2015-12-23].Dostupné online. 
  10. Radovan Lukavský (+88): Jeho dvě poslední přání... [online]. Blesk.cz, 2008-03-11 [cit. 2015-12-23].Dostupné online. 
  11. PLAČKOVÁ, Gabriela.Herectví si mě vybralo [online]. Katolický týdeník, 2006-07-18 [cit. 2015-12-23].Dostupné online. 
  12. Vnučka herce Radovana Lukavského prozradila: Z čeho šílela její babička? [online]. Aha, 2013-12-26 [cit. 2015-12-23].Dostupné online. 
  13. Archivovaná kopie.www.popron.cz [online]. [cit. 2007-07-02].Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-09. 
  14. František Pavlíček: Svatojánské vřesy.Vltava [online]. 2013-01-10 [cit. 2019-04-20].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-20. 
  15. http://www.hlavkovanadace.cz/nositele_medaile.php
  16. publikace AMU,Prof. Radovan Lukavský, doctor honoris causa AMU, 3. června 2005, vyd. AMU, Praha, 2005,ISBN 80-7331-036-8.
  17. Jedna z nových ulic nese jméno herce Lukavského; dostupné:http://www.prazskapetka.cz/node/6029Archivováno 25. 3. 2009 naWayback Machine.

Literatura

[editovat |editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Autoritní dataEditovat na Wikidatech
Portály:Česko |Film |Lidé |Televize
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radovan_Lukavský&oldid=25371439
Kategorie:
Skryté kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp