Movatterモバイル変換


[0]ホーム

URL:


Přeskočit na obsah
WikipedieWikipedie: Otevřená encyklopedie
Hledání

RPSN

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

RPSN (roční procentní sazba nákladů) ječíslo, které má umožnitspotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovanéhoúvěru a porovnat různé nabídky.[1] RPSN udáváprocentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednohoroku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

Poskytovatel spotřebitelského úvěru je v Česku od1. ledna 2002 ze zákona povinen uvádět u své nabídky i RPSN. Pokud poskytovatel tuto povinnost nesplní, je jím poskytnutý úvěr automaticky úročenrepo sazbouČNB (což je zpravidla pro zákazníka výrazně výhodnější). Obdobnou povinnost mají i poskytovatelé v ostatních zemíchEU, vyplývá zesměrnice 98/7/ES.

Účel RPSN

[editovat |editovat zdroj]

Při uzavírání půjčky je obvykle velmi obtížné porovnat nabídky jednotlivých poskytovatelů pouze podle ročníúrokové míry úvěru. Často jsou vyžadovány různé dodatečné platby:

  • poplatky za uzavření smlouvy (administrativní poplatky),
  • poplatky za správu úvěru,
  • poplatky za vedení účtu,
  • poplatky za převody peněžních prostředků,
  • první navýšená splátka (akontace),
  • leasingu odkupní cena předmětu,
  • pojištění schopnosti splácet
  • apod.

I úrokové míry bývají uváděny s různým základem (roční, měsíční, týdenní). RPSN, které zahrnuje všechny platby a je zásadně na roční bázi, tak usnadňuje orientaci při porovnání různých nabídek.

Výpočet RPSN

[editovat |editovat zdroj]

RPSN vyjadřuje úrokovou míru, pro kterou se rovnáčistá současná hodnota získaných půjček čisté současné hodnotě výdajů (splátek, poplatků apod.), jedná se tedy o takovér, pro které platí následující rovnice:

i=1mAi(1+r)ti=j=1nBj(1+r)sj{\displaystyle \sum _{i=1}^{m}{\frac {A_{i}}{(1+r)^{t_{i}}}}=\sum _{j=1}^{n}{\frac {B_{j}}{(1+r)^{s_{j}}}}},

kde

  • m je počet poskytnutých půjček,
  • Ai je výšei-té poskytnuté půjčky,
  • ti je doba (v letech a zlomcích roku ode dne 1. půjčky), kdy bylai-tá půjčka poskytnuta,
  • n je počet plateb,
  • Bj je výšej-té platby (splátky, poplatku atd.),
  • sj doba (v letech a zlomcích roku ode dne 1. půjčky), kdy bylaj-tá platba zaplacena.

Z této rovnice ser zpravidla počítánumericky (např.metodou tečen), neboť analytické řešení je obvykle příliš složité.

Příklad 1

[editovat |editovat zdroj]

Triviálním příkladem je jednoduchá půjčka na jeden rok bez průběžných splátek, jakýchkoli poplatků atd. Pokud tedy banka poskytne 1. ledna 2016 půjčku 100 000 Kč, na kterou musí 1. ledna 2017 dlužník vrátit 110 000 Kč, RPSN se spočítá tak, aby platilo:

100 000=110 000(1+r){\displaystyle 100~000={\frac {110~000}{(1+r)}}},

takže

r=110 000100 0001=0,1=10 %{\displaystyle r={\frac {110~000}{100~000}}-1=0{,}1=10~\%}.

V tomto případě je tedy RPSN shodné s ročním úrokem a také s „navýšením“, tzn. s poměrem, o kolik více dlužník celkem zaplatí.

Příklad 2

[editovat |editovat zdroj]

Ale již při drobné úpravě zadání, kdy se místo jednorázového splacení použijí dvě stejně velké splátky (55 000, aby zůstala zachována celkem splacená částka) po půl roce, je situace jiná. Zde pro RPSN platí:

100 000=55 000(1+r)0,5+55 000(1+r){\displaystyle 100~000={\frac {55~000}{(1+r)^{0{,}5}}}+{\frac {55~000}{(1+r)}}}.

Z toho lze vypočítat, že

r13,6 %{\displaystyle r\approx 13{,}6~\%}.

RPSN je tedy v tomto případě vyšší než „navýšení“ (to je stále 10 %), neboť dokáže zachytit i časový průběh půjčky – tu skutečnost, že za stejné celkové náklady je teď poskytnuta horší služba: 100 000 je půjčeno jen na půl roku, na dalšího půl roku už je půjčena jen zbývající polovina.

Příklad 3

[editovat |editovat zdroj]

Když předchozí příklad změníme tak, že půjčku 100 000 Kč splatíme dvěma ročními splátkami po 55 000 Kč, dostaneme pro výpočet RPSN rovnici ve tvaru

100 000=55 000(1+r)+55 000(1+r)2{\displaystyle 100~000={\frac {55~000}{(1+r)}}+{\frac {55~000}{(1+r)^{2}}}}

Dostaneme kvadratickou rovnici která má dvě řešení v oboru reálných čísel:

r16,6 %{\displaystyle r_{1}\approx 6{,}6~\%}

r2151,6 %{\displaystyle r_{2}\approx -151{,}6~\%}

V podobných případech se používá první (kladné) řešení, tedy 6,6 %. Rovnice pro výpočet RPSN totiž obvykle vede na úlohy hledání kořene polynomu stupněn{\displaystyle n}, které mán{\displaystyle n} řešení. Někdy jsou řešení v komplexním oboru (např. v Příkladu 2), jindy jsou řešení záporná (Příklad 3), takže není obtížné vybrat řešení, které odpovídá realitě. Modely splácení, při kterých je obtížné vybrat správné řešení jsou poměrně vzácné.[2]

Reference

[editovat |editovat zdroj]
  1. Důvodová zpráva k návrhu zákona o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Sněmovní tisk 1055/0. PS PČR 2006–2010
  2. KIELAR, Petr.Jak co nejlépe spočítat RPSN [online]. [cit. 2023-11-08].Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat |editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=RPSN&oldid=24637962
Kategorie:

[8]ページ先頭

©2009-2025 Movatter.jp