RP-1 (Rocket Propellant-1 neboRefined Petroleum-1) je americké označení vysocerafinované formypetroleje používané jako palivoraketových motorů. V Rusku (resp. bývalém Sovětském svazu) byla vyvinuta prakticky stejná paliva značenáT-1 aRG-1. Chemicky má téměř shodné vlastnosti jakopetrolej, ale obsahuje minimum nečistot, které se vropných produktech běžně vyskytují. Omezení nečistot se týká hlavněsíry, jejích sloučenin a uhlovodíků jakoalkeny aareny. V porovnání s kapalnýmvodíkem (LH2) je RP-1 levnější, lépe skladovatelné (kapalný vodík vyžaduje kryogenní technologie), ale poskytuje menšíspecifický impuls (Isp). Oprotihydrazinu a jeho derivátům má vyšší Isp a není toxické, na druhou stranu ho však nelze skladovat dlouhodobě v nádržích a proto se nehodí jako palivo pro dlouhotrvající kosmické mise.
Palivo RP-1 bylo vyvinuto v polovině 50. let 20. století, kdy docházelo ke zvyšování výkonů raketových motorů a to s sebou přinášelo vyšší teploty a tlaky. Potřeba chlazení těchto výkonných motorů vedla k využití regenerativního systému chlazení, kdy celý objem paliva proudí soustavou chladicích kanálů a odvádí teplo z kritických míst motoru. Vysoká teplota a přítomnost síry způsobovaladisociaci molekul a následnoupolymeraci jednotlivých složek. Produkty těchto reakcí často způsobovaly zanášení nebo ucpání chladicích kanálků, což vedlo k přehřátí a následnému propálení částí motoru. RP-1 bylo zbaveno sirnatých látek, alkenů a arenů a tím se výrazně zvýšila spolehlivost motorů.
RP-1 je díky své ceně, nižším nárokům na skladování a celkově nižším nárokům na technologickou úroveň raketového motoru, používán převážně jako palivo nižších stupňů nosných raket. Používaly jej americkérakety Atlas,Thor,Rakety Delta,Saturn 5 a další. V bývalémSovětském svazu je petrolej proraketové motory označovánT-1 aRG-1 a jeho vlastnosti jsou téměř shodné s RP-1. Jediný rozdíl je jeho vyššíhustota, 820 – 850 kg/m3 oproti 810 u RP-1. Všechny rakety patřící do rodiny raketR7 (Vostok,Sojuz) používají tuto variantu RP-1. Ačkoli je RP-1 používán převážně pro kosmické aplikace, prvnímezikontinentální balistické rakety USA (SM-65 Atlas,SM-68 Titan) i SSSR (R7) jej používaly, avšak byly brzo nahrazeny jinými typy smotory na tuhé pohonné látky nebo palivy na bázihydrazinu.
Jak je již psáno výše, hlavní nečistoty představovaly přirozeně se vyskytující ropné nečistoty a složky vzniklé disociací a polymerací složek petroleje. Hlavním zdrojem problémů bývají sirnaté látky, protože při vysokých teplotách způsobují korozi kovů a navíc i malé množství síry podporuje polymeraci. Další složky, které musí být odstraněny jsoualkeny aareny, které mají tendenci polymerovat nejen při zvýšených teplotách, ale i při dlouhodobém skladování. Díky tomu je RP-1 méně toxické než benzín a ostatní letecká paliva. Oproti klasickému petroleji neobsahuje RP-1 lineární alkany, ale složitější větvené a cyklické molekuly. Nejžádanější složkou RP-1 jsou polycyklické řetězce s C12 a více. Kromě chemických nečistot musí být odstraněny i mechanické nečistoty jako prach a saze, které zanáší palivové vedení a působí opotřebení ventilů a čerpadel, která používají RP-1 jako mazivo. RP-1 lze teoreticky získat (po dostatečném zpracování) z jakékoli ropy, ale v praxi se používá pouze vysoce kvalitní ropa z několika nalezišť.
V tomto článku byl použitpřeklad textu z článkuRP-1 na anglické Wikipedii.