Tento článek není dostatečně
ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba
ověřit.
Psychóza je závažný duševní stav, který lze definovat jako neschopnost chovat se a jednat v souladu s okolnostmi. Je to vlastnědisociace mezivnímáním,chováním aprožíváním. Mění se vztah nemocného k realitě.
Rozdíl mezi psychózou aneurózou spočívá v tom, že v psychóze postiženému chybí nadhled (svýmbludům bezmezně věří), zatímco neurotický pacient si je změn ve vnímání vědom (a tyto vjemy je schopen alespoň částečně zpochybnit).
Psychózy jsou často provázeny abnormálními biochemickými pochody v mozku a zdá se, že u části postižených se na vzniku onemocnění podílejí genetické předpoklady. Psychotické projevy však mohou být způsobeny také jinými chorobami, např. poruchamilátkové výměny nebo nádorem na mozku a účinkem některých léků, drog nebo alkoholu. U predisponovaných osob může též psychózu vyvolat abnormální psychická zátěž v podobě nadměrného stresu. Může se také objevit důsledkem izolace a nudy, přesněji řečeno z nedostatku pohybu nebo ze stereotypního úpadku mysli.
Z biochemických teorií se zdá nejpravděpodobnější (zejména s ohledem na působeníantipsychotik)dopaminová teorie, kdy se předpokládá, žetonická komponenta (převážněextrasynaptická) tvorby dopaminu je snížená, naopakfázický přenos (synaptický) je zvýšen. Z dalších teorií se uvažuje o vlivuserotoninu (serotoninové dráhy působíinhibičně na dopaminový systém), dále o vlivuexcitačníchaminokyselin (glutamát aaspartát), kdy např.hypofunkceNMDA (N-methyl-D-aspartátových) receptorů vyvolává stavy podobnéschizofrenii (toto způsobuje např. drogaPCP).
Charakteristická je porucha vnímání:halucinace – typicky sluchové, kdy člověk slyší hlasy, které přikazují, pomlouvají či rozmlouvají mezi sebou, zesměšňují a někdy i vyhrožují, dálebludy – typickyparanoidní, kdy má pocit, že je sledován, odposloucháván, pronásledován apod. Mohou nastat poruchyemotivity, kdy se člověk např. směje nepřiměřeně situaci. Mohou se vyskytnout tzv.katatonní příznaky, kdy se dlouho nehýbe, strnule zůstává v určitých polohách nebo naopak je výrazně neklidný, agresivní a ohrožuje své okolí či sebe.
Existuje více nemocí, u kterých se projevují psychotické prožitky. Asi nejznámější je schizofrenie, ale mohou se vyskytnout i při užíváníalkoholu čidrog (typickystimulancia, zejménapervitin čikokain, případně dlouhodobé užívání geneticky modifikované marihuany) a dále u demencí či úrazů s postižením mozku. Přechodně se objevují i po operacích nebo taktéž v důsledku dlouhodobého hladovění. Psychotické prožitky mohou být u těžkýchmánií čidepresivních stavů, přičemž v těchto případech se ale projevy trochu liší od předešlých.
U schizofrenie se předpokládápolygenní dědičnost spolu s vlivem prostředí. K vnějším vlivům patří zejména:
- podvýživa matky v 1.trimestru,
- chřipkové onemocnění matky ve 2. trimestru,
- hyperprotektivní rodiče, nebo naopak odmítavý vztah rodičů k dítěti
- a dále např. (zejména nadměrně) stresující události v životě (zejména ztráta zaměstnání, rozvod, nechtěný potrat, svatba, těhotenství a porod, smrt blízkého člověka apod.)
