Psací stroj Olivetti Lettera 22 z roku 1950Český psací stroj ConsulPsací stroj Continental patřícíJosefu Toufarovi
Psací stroj je mechanické nebo elektromechanickézařízení, které umožňuje otisknouttext napapír. Využíváklávesnici, na které jsou na jednotlivých klávesách uvedeny znaky, jež je možné vytisknout na papír.
Psací stroj se skládá z klávesnice a dále z mechanické nebo elektricky poháněné části, jež zajišťovala psaní textu na papír. Nejmodernější psací stroje umožňovaly i využití paměti a opravu psaného textu. Další částí psacího stroje jsou prvky umožňující vlastnítisk textu na papír nebo jiný záznamový prostředek (např. na rozmnožovací blánu) obvykle přes pásku s barvivem (celočernou nebo červeno-černou). Jednalo se o typové páky umístěné v typovém koši, nebo o kulovou hlavici, či o typové kolo, na kterých byly umístěny jednotlivé znaky (typy).
Papír je posouván pomocíválce. Horizontální posun papíru se provádí pomocí posuvného vozíku. Podle typu stroje se posunuje válec s připevněným papírem po každémúhozu (vytištění jednoho znaku) o jeden krok doleva, nebo psací zařízení o jeden krok doprava. Toto neplatí v případě, jedná-li se o znak umístěný na tzv.mrtvé klávese – například´,ˇ,¨.
Historie psacího stroje sahá až do roku1714, kdy Henry Millpatentoval jeho první podobu. Jeho řešení se však nedochovalo, alerozložení kláves nebylo takové, jaké se používá dnes. Další významná událost se odehrála v roce1874, kdy pánové Christopher Latham Sholes a Carlos Glidden prodali krachující zbrojovce E. Remington & Sons psací stroj, který nazvaliTypewriter (výslovnost [ˈtaipˌraitə(r)]). Ten uměl psát pouzeverzálky a příliš úspěšný nebyl. Za pět let se jej prodalo jen 5 000 kusů. Brzy ovšem firma přišla s druhou verzí, která už obsahovala přeřaďovač (⇧ Shift [šift]) pro možnost psaní malých i velkých písmen pomocí týchž kláves.
Už při vývoji první verzeTypewriteru se C. L. Sholes potýkal s nepříjemným problémem: když se na stroji příliš rychle psala písmena, jejichž typové páky byly těsně vedle sebe, docházelo k jejich častému zasekávání a psaní se tak stalo velmi obtížným. Proto přišel vynálezceTypewriteru se zajímavou myšlenkou: typové páky s nejčastěji používanými písmeny anglické abecedy umístil dále od sebe a zároveň zvolil takové rozložení, které by pisateli umožnilo rychlý způsob psaní (mohl mačkat klávesy rychle za sebou pomocí všech deseti prstů, tehdy ještě zpaměti). Vítězství v soutěži v rychlosti a přesnosti psaní dalo přednost tomuto rozložení kláves před všemi ostatními (různé počty řad kláves atd.). V roce1888 bylo toto rozložení kláves přijato v kanadském Torontu na mezinárodním sjezdu odborníků jako standard.
Díky úspěchuTypewriteru II převzaly toto rozložení další společnosti, které ho rozšířily do celého světa. Některé národy zavedly drobné úpravy. Česká klávesnice vychází z německých psacích strojů, které se do Čech začaly dovážet koncem19. století. Ty měly přehozené klávesyZ aY, protožez se v němčině používá mnohem častěji nežy. Jelikož se tehdy v Čechách psalo hlavněněmecky,[pozn. 1] zcela přirozeně bylo totoQWERTZ rozložení převzato; ujalo se ve většiněstředoevropských i těchbalkánských zemí, používajícíchlatinku. Nejen v německojazyčné oblasti, ale i v Česku je z ergonomického hlediska výhodnější umístěníZ na horní písmenné řadě.
VeFrancii se též vyšlo z rozloženíQWERTY. Nahrazením písmenQ aW písmenyA aZ došlo k vzniku rozložení klávesniceAZERTY. Tu používají i v Belgii (s odlišným umístěním neabecedních symbolů). Podobných změn a úprav existuje ještě více.
Výroba mechanických psacích strojů byla ukončena během dubna 2011 u mumbajské firmy Godrej & Boyce, jejich posledního známého výrobce.[1]
↑VAIDIŠOVÁ, Kateřina.Psací stroje doklepaly ke svému konci. Budou už jen artefaktem sběratelů. Svět | Strojírenství.Hospodářské noviny. Economia, 29. duben 2011, roč. LV, čís. 84, s. 23. Zpoplatněný obsah.Dostupné online [cit. 2021-07-05]. Dostupné také na:[1].ISSN0862-9587.
