Jakoprotoúnětická kultura je označována raná fázeúnětické kultury spadající ještě na závěr eneolitu.
Protoúnětická kultura je známa výhradně zpohřebišť, neboťsídliště objevena zatím nebyla. Mezi známá protoúnětická pohřebiště patříTěšetice,Syrovice,Jiříkovice,Opatovice u Rajhradu neboMoravská Nová Ves-Hrušky. Koncentrace pohřebišť je na jihovýchodní Moravě a směrem do Čech jich prudce ubývá. Většinou se jedná o malá pohřebiště mající okolo 20 hrobů; největší pohřebiště se 47 hroby bylo objeveno v Pavlově.
Hroby protoúnětické kultury byly plochékostrové a v počátcích se v malém množství objevovaly takéžárové pohřby, ale ty postupně mizí. Nebožtíci byli ukládáni většinou v mírně skrčené poloze. Muži byli ukládáni na pravý bok, kdežto ženy byly pokládány na bok levý. Výbavu hrobů tvořila především keramika, případněkamenná čikostěná industrie a výjimečně měděné předměty.
Keramika měla stále ještěeneolitický charakter, ale byla o mnoho méně kvalitní, než keramikakultury zvoncovitých pohárů. Byla vypalována na otevřeném vypalovacím zařízení a nepravidelným vypálením vznikala jinak barevná „oka“. Vypálení vytvářelo hnědošedý povrch s červenavými oky a povrch nebyl vyhlazen.
Výzdoba keramiky byla poměrně skromná – maximálně plastické podkovy, plastická svislá či horizontální žebra, plastická důlkovaná páska nebo ryté svislé třásně. Běžně se používaly hrnce a hrnky, mísy, džbány a džbánky. Méně často se vyskytovaly amforky, pohárky a dvouuché nádoby.
