| Promethium |
|---|
|
| ↓ Periodická tabulka ↓ |
 |
| Obecné |
|---|
| Název,značka,číslo | Promethium, Pm, 61 |
| Cizojazyčné názvy | lat.Promethium |
| Skupina,perioda,blok | 6. perioda, blok f |
| Chemická skupina | Lanthanoidy |
| Identifikace |
|---|
| Registrační číslo CAS | 7440-12-2 |
| Atomové vlastnosti |
|---|
| Relativní atomová hmotnost | 145 |
| Atomový poloměr | 1,85 Å (185 pm) |
| Elektronová konfigurace | [Xe] 4f5 6s2 |
| Elektronegativita (Paulingova stupnice) | 1,16 (?) |
| Ionizační energie |
|---|
| První | 540 kJ/mol |
| Druhá | 1050 kJ/mol |
| Třetí | 2150 kJ/mol |
| Mechanické vlastnosti |
|---|
| Hustota | 7,26 g/cm3 |
| Skupenství | Pevné |
| Termodynamické vlastnosti |
|---|
| Teplota tání | 1042 °C (1 315,15 K) |
| Teplota varu | 3000 °C (3 273,15 K) |
| Skupenské teplo tání | 7,13 kJ/mol |
| Skupenské teplo varu | 289 kJ/mol |
| Elektromagnetické vlastnosti |
|---|
 |
| Bezpečnost |
|---|
 Radioaktivní |
| I | V (%) | S | T1/2 | Z | E (MeV) | P {{{izotopy}}} |
|---|
|
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotkySI aSTP (25 °C, 100 kPa). |
|---|
|
Promethium (chemická značkaPm,latinskyPromethium) je jedinýmlanthanoidem, který nemá stabilníizotop a v přírodě se prakticky nevyskytuje.
Promethium je uměle připravenýradioaktivníprvek, který se v přírodě vyskytuje pouze v ultrastopových množstvích jako členuranovýchrozpadových řad. Jeho fyzikálně-chemické vlastnosti nejsou detailně známy, protože není k dispozici dostatečné množství čistéhokovu pro jejich exaktníměření.
V současné době je známo 38izotopů promethia, z nichž pouze tři mají dostatečně dlouhýpoločas přeměny, aby je bylo možno prakticky zkoumat:145Pm s poločasem 17,7 let,146Pm s poločasem 5,53 let a147Pm s poločasem 2,62 roku. Poločas delší než 10 dnů mají ještě144Pm (363 dnů) a143Pm (265 dnů). Všechny uvedenéizotopy jsoubeta zářiči,147Pm vyzařujezáření beta minus,146Pmbeta plus (65,7 %) i beta minus (34,3 %), ostatní uvedené pouze záření beta plus.[1]
Existence promethia byla teoreticky poprvé předpovězena českým chemikemBohuslavem Braunerem roku1902 a opětně potvrzena roku1914Henrym Mosleyem.
Důkaz o skutečné existenci promethia podali teprve v roce1945Jacob A. Marinsky,Lawrence E. Glendenin aCharles D. Coryell na základě analýzy produktů jaderného rozpadu uranu v jaderném reaktoru. Svoje poznatky však publikovali až roku1947.
Jméno prvku odvozeno od hrdinyřeckých bájíProméthea, který ukradl olympským bohům tajemství ohně a daroval je lidem.
Obsah promethia v zemské kůře je neměřitelně nízký. O jeho výskytu vevesmíru přinášejí důkaz spektra některýchhvězd, kde byly zaznamenány emisní linie připisované atomům promethia. Byly nalezeny např. u hvězd HD 101065 a HD 965.[2]
Při umělé výrobě promethia se vychází buď z produktů radioaktivního štěpení uranu v jaderných reaktorech nebo se připravují bombardováním izotopu146Ndneutrony za vzniku147Nd, který sebeta minus přeměnou mění na147Pm.
Izotopy promethia jako zářiče beta mohou být použity například ke kontinuálnímu měření velmi malých vrstev materiálu (při výrobě papíru) nebo jako energetický zdroj v jaderných článcích, užívaných obvykle v kosmickém výzkumu. Promethium se také používá vjaderných bateriích, kde je zářič umístěn mezi dvěma polovodivými prvky.[3]
- ↑ Archivovaná kopie.www.nndc.bnl.gov [online]. [cit. 2018-03-20].Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-10.
- ↑COWLEY, C. R.; BIDELMAN, W. P.; HUBRIG, S. On the possible presence of promethium in the spectra of HD 101065 (Przybylski's star) and HD 965.Astronomy & Astrophysics. 2004-06, roč. 419, čís. 3, s. 1087–1093.Dostupné online [cit. 2023-06-06].ISSN0004-6361.doi:10.1051/0004-6361:20035726.
- ↑FLICKER, H.; LOFERSKI, J.J.; ELLEMAN, T.S. Construction of a promethium-147 atomic battery.IEEE Transactions on Electron Devices. 1964-01, roč. 11, čís. 1, s. 2–8.Dostupné online [cit. 2023-06-06].ISSN0018-9383.doi:10.1109/T-ED.1964.15271.
- Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
- Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
- Dr. Heinrich Remy,Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
- N. N. Greenwood – A. Earnshaw,Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993ISBN 80-85427-38-9
Obrázky, zvuky či videa k tématupromethium na Wikimedia Commons
Slovníkové heslopromethium ve Wikislovníku
