Tento článek je o vědecko-pedagogické hodnosti. O profesi učitele na vysoké škole pojednává článek
Vysokoškolský učitel.
Profesor (zlatinskéhoprofiteri, přibližněveřejně vyznávat) je nejvyšší pedagogická hodnostvysokoškolskéhopedagoga, tedy vyšší neždocent.[pozn. 1] Jmenování profesorem a právo užívat označení „profesor“ („prof.“) je doživotní.
Dleúzu je zkratkaprof. umístěna před jménem jakotitul, přičemž se doporučuje psát zkratku s malým počátečním písmenem, pokud jí nezačíná větný celek.[1] Větný celek se však obecně nedoporučuje začínat zkratkou. V zahraničí této hodnosti zhruba odpovídá poziceprofessor, která však na rozdíl odČeska nemívá charakter doživotního „označení“, ale je zpravidla spjata s příslušným funkčním místem.
Jiný význam má označení „profesor“, jež se užívalo a někde dosud užívá k označení pedagoga nagymnáziu či jinéstřední škole.[2][3] V minulosti bylo rovněž používáno spojení „středoškolský profesor“ a „univerzitní profesor“ jakožto označení regulovaného povolání. Jako kupř. (angl.)Research Professor jsou ekvivalentně označovánidoktoři věd, což jsou primárně jen vědečtí, nikoliv i pedagogičtí pracovníci.[4]
Profesoři se zpravidla podílejí navědecké (čiumělecké) apedagogické činnosti, mohou provádětzákladní čiaplikovanývýzkum[5] (teoretický, klinický, experimentální), vedou vědecké týmy, školístudenty vdoktorských studijních programech (doktorandy, tedyPh.D. studenty), vedou výuku klíčových předmětů (předmětů ze kterých se dělástátní zkouška), mohou také vést výuku nebo přednášky v jednotlivých předmětech, někdy mohou také véstsemináře, resp. cvičení. Dálepublikují, vystupují v roli garantůstudijních programů čistudijních oborů – pracují na jejich zdokonalování; profesoři jsou pak klíčoví proakreditace („drží obor“). Dále vystupují v rolích školitelů doktorandů přidisertačních pracích, rovněž mohou předsedat různým komisím nebo se jich účastnit. Mohou též vystupovat jako vedoucí čioponentirigorózních prací, nebo téžmagisterských (diplomových) prací, příp. též ibakalářských prací. Zasedají vevědeckých (čiuměleckých) radáchfakult, vědeckých (uměleckých, čiakademických) radáchvysokých škol, různých kolegiích atd. Další náplní jejich práce je například tvorba vysokoškolských skript, tedy odborných textů pro výuku konkrétních vysokoškolských předmětů (kurzů), příprava materiálů pro výuku, zkoušení studentů, rozvoj předmětů a dalšího směřování, zahraniční hostování, oponenturahabilitačních prací, účast na vědeckých konferencích v tuzemsku či zahraničí, členství ve společnostech typu edičních rad, činnostrecenzentů a další. Profesoři jakožtoakademičtí pracovníci též mohou zastávat případně i jiné funkce, typicky řídící (manažerské), tedy poziceakademických funkcionářů, např. funkcerektorů,prorektorů,děkanů,proděkanů atp., případně též mohou působit na jiných institucích, např. na klinikách ve funkci přednostů atd.
Pro orientaci lze uvést, že profesorem obecně je či má být osobnost s výsledky v oboru uznávanými ve světě, tedy na mezinárodní úrovni.[pozn. 2]
Jmenování profesorem je v současnosti vČesku upraveno v § 73 zákona o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Profesorem v ČR pro určitý oborjmenujeprezident republiky toho, kdo byl na jmenování profesorem navrženvědeckou nebouměleckou radou vysoké školy, která získala pro toto řízení v daném oboru potřebnouakreditaci, a to na základě řízení ke jmenování profesorem. (Jmenování podléhákontrasignacipředsedou vlády.) Řízení ke jmenování profesorem může probíhat na vysoké škole, která má akreditovanýdoktorský studijní program (tedyuniverzitního typu), v jehož rámci se zde vyučuje obor jmenování nebo alespoň jeho podstatná část. Zároveň je nutné, aby vysoká škola nebo její součást disponovala platnou akreditací pro konání řízení ke jmenování profesorem.[6]
Návrh vědecké (umělecké) rady vysoké školy na jmenování profesorem pro daný obor seprezidentu republiky podává prostřednictvímministra (školství,vnitra, čiobrany), pokud kandidát úspěšně projde řízením ke jmenování profesorem. Ministr vrátí návrh na jmenování profesorem vědecké (umělecké) radě vysoké školy, pokud nebyl dodržen postup při řízení ke jmenování profesorem stanovený zákonem, přičemž vrácení návrhu musí být odůvodněno. Na jmenování profesorem se nevztahujesprávní řád.[7] Návrh tak nejprve prochází určitou kontrolou ze stranyministerstva. Následně je o tomto zpravenaVláda České republiky. Vláda na svém jednání, kde ministr návrhy na jmenování předkládá, následně přijímáusnesení o tom, zdapředsedovi vlády doporučuje, či nedoporučuje, abyspolupodepsalrozhodnutí prezidenta republiky o jmenování. Jde přitom podle čl. 63 odst. 2–4Ústavy o rozhodnutí prezidenta republiky, které ke své platnosti potřebuje spolupodpis (kontrasignaci)předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády a za které nese odpovědnostvláda.[8][9][10] Jmenovacídekret tak nese podpis prezidenta a předsedy vlády.
Jmenování profesorů se ze zákona uskutečňuje nejméně dvakrát za kalendářní rok (zpravidla na jaře a na podzim). (Například v roce2015 proběhlo jmenování profesorů s účinností od 1. května 2015 v datu 12. června 2015,[11] druhý termín pak proběhl v datu 1. prosince 2015.[12])
Již po jmenování prezidentem je následně možné profesora formálně oslovovat touto hodností, tedy užívat toto označení (nikoliv až po obsazení místa profesora), např.prof. MUDr. Jan Novák, Ph.D., prof. Ing. Jan Novák, Ph.D., prof. MgA. Jan Novák, prof. RNDr. Jan Novák, CSc., prof. JUDr. Jan Novák, Dr. – pane profesore, ve všech případech.
Titulu „profesor“ získanému vČR se ze zákona zarovnocenný pokládá odpovídající titul získaný vSR v době od 1. ledna 1993[13] do 28. března 2015, kdy vypršela platnost příslušné mezivládní dohody.[14]
Řízení, které předchází jmenování profesorem (řízení ke jmenování profesorem, jmenovací řízení) je upraveno v § 74 zákona o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Dle toho se profesorem může státdocent (výjimečně též profesor na renomované vysoké škole v zahraničí), který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru a který úspěšně projde řízením ke jmenování profesorem. Uchazeč, který řízením ke jmenování profesorem úspěšně projde, je tedy způsobilý zastávat pozici profesora na vysoké škole. V řízení ke jmenování profesorem se prokazujepedagogická avědecká neboumělecká kvalifikace uchazeče.[15] Jmenovací řízení se zahajuje na návrh uchazeče. Příslušný návrh musí být podpořen alespoň dvěma dalšími profesory stejného či příbuzného oboru (jejich stanovisky), případně návrhemděkana čirektora, a který posuzujevědecká rada danéfakulty, resp. následně vědecká rada danévysoké školy (u vysokých škol uměleckého směruumělecká rada). Tato rada jmenuje pětičlennou hodnoticí komisi, jejímiž členy mohou být jen profesoři, docenti nebo jiní významní představitelé daného nebo příbuzného oboru (např.doktoři věd). Rada po projednání a tajném hlasování přednese návrh, zda má být uchazeč jmenován, či nikoli.[16] Zpravidla se zohledňují a posuzují:publikační činnost,pedagogická činnost, délka praxe, počtydoktorandů adoktorů,výzkumná avědecká činnost (viz např. téžHirschův index), její výsledky, příp. umělecká činnost, účast na řešenígrantů (typickyGA ČR /TA ČR), zahraniční praxe, hostování, absolvované zahraniční či tuzemské stáže, účast na projektech a další výsledky a činnosti.[17] Pokud je návrh pozitivní, uchazeč musí přednést přednášku (profesorská přednáška),[18][19] ve které předloží svou koncepci výuky ve svém oboru a koncepcivědecké (čiumělecké) práce. Následuje tajné hlasování vědecké rady. Proti procesnímu postupu v řízení může uchazeč podat námitky, o kterých rozhoduje rektor. Na řízení ke jmenování profesorem se nevztahujesprávní řád.[20]
Vysokoškolský zákon uvádí, že vuměleckých oborech může příslušná umělecká (vědecká) rada prominout uchazeči o jmenování požadavekvysokoškolského vzdělání.[21] Řízení ke jmenování profesorem je[pozn. 3] zpravidla spojeno s finančními poplatky, které jsou příjmem dané vysoké školy.[22] Jmenovací řízení by zpravidla mělo být vedeno tak, aby mohlo být ukončeno do 12 měsíců od jeho zahájení, přičemž podrobnosti bývají upraveny v jednotlivých vnitřních předpisech (jmenovacích řádech) univerzit.[23][24]
Professor byl vestarověkém Římě veřejný, vládou ustanovený a placený učitel.
Od17. století tvořili univerzitní profesoři na každé fakultě profesorský sbor a dělili se na:[25]
- professores ordinarii – profesory řádné, vybavené určitými právy, kteří mohli být voleniděkany arektory;
- professores extraordinarii – profesory mimořádné, vyučující předměty, které nebyly státem systemizovány; nemohli být voleni děkany a rektory.
Univerzitní profesoři byli též zvánidoctores nebomagistri, studenti byli zvánischolares. Kromě toho existovaliprofessores honorarii, profesoři čestní, s právem, nikoli povinností, vyučovat na univerzitě, asuplující profesoři, kteří zastupovali řádné profesory a za to dostávali peněžitou odměnu k platu (remuneraci).
V Česku a naSlovensku (někdy též i v Rakousku a v zemích bývaléhoUherského království) přetrvává nepamětný zvyk titulovat „profesory“ iučitele nagymnáziích, případně i na dalšíchstředních školách. Pracovní označení „středoškolský profesor“ přiznával vysokoškolsky vzdělaným pedagogůmčeskoslovenských středních škol ještě zákon o vysokých školách z roku1966.[26]Ottův slovník naučný uvádí, že učitelé, kteří nejsou profesory, se tak zpravidla titulují proto, že: „jest [profesor] titulem oblíbeným a maje sloužiti ku zvýšení lesku jména“.
Vědecko-pedagogický titul (tedy doživotní označeníkvalifikace), nikoli hodnost,profesor (ve zkratce„prof.“ či„Prof.“, v závislosti na konkrétním zákonu) se udílel do roku1998, doBoloňského procesu, a to podle vysokoškolského zákona z roku 1990 či zákonů dřívějších (z roku 1980 či z roku 1966).[27][28][29] Pozdější zákony uvedené nechaly v platnosti, respektive ponechaly uvedené beze změn.[30] Od prosince 1969 mohl navíc tento titul navrhovat k udělení iministr školství tzv. za zásluhy, tedy bez řádného jmenovacího řízení.[31][32] Pozdější vysokoškolský zákon z roku 1980 uvedené taktéž umožňoval.[33] V letech1980–1989 tak mohl navrhovat k udělení titulprofesor (obdobně idocent) téžministr školstvíČSR (SSR) bez řádného jmenovacího řízení.[34]
Porevoluci byly novým vysokoškolským zákonem z roku 1990 vědecko-pedagogické tituly takto přiznané mezi 22. prosincem 1969 a 1. lednem 1990, odňaty.[35] Pro jmenování profesorem tak byla zavedena povinnost nejprve úspěšně absolvovat jmenovací řízení bez uvedené možnosti (pravomoci) ministra,[29] přičemž profesory i nadále jmenovalprezident republiky, a to na základě návrhu předloženéhoministrem, nicméně již bez přímé ingerence ministra.[36][37][38] Později, až do roku1998, na základě vysokoškolského zákona z roku 1990, tedy až do přijetí nového vysokoškolské zákona, který již stavěl na principechBoloňského procesu, se ještě udílel titulprofesor (obdobně téždocent), tento zákon však již zkratky těchto titulů nekodifikoval.[29] Pozdější zákony je nechaly v platnosti, respektive uvedené ponechaly beze změn.[30]
Nový vysokoškolský zákon od roku 1998 již uvedené zatituly nepovažuje, rovněž neuvádí ani jejich zkratky, nejvyšším titulem je tak doktor (ve zkratcePh.D.), nicméně stále se po jmenování jedná o získání doživotního – nyní „označení“ – nositele.[39][40] Jmenovací řízení byla podstatným způsobem v tomto zákoně zpřesněna, kupř. příslušná komise musí být ze zákona pětičlenná.[41] Tento zákon i ponovelizování, tedy současný zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, poBoloňském procesu, který vysoké školství vEvropě do jisté míry sjednocuje, ponechal vČR i nadále rozdíl mezi ustanovováním na pracovní místo profesora (či docenta) a jmenováním profesorem (docentem), tj. přiznáním doživotního označení „profesor“ („docent“), které osvědčujekvalifikaci dané osoby. Jmenovací řízení čihabilitační řízení, stejně jakofakultativní rigorózní řízení,[42] (event. iřízení k udělení vědeckého titulu) nepředstavuje však dle tohoto zákona dalšívysokoškolské studium,[43] jehož nejvyšším stupněm jedoktorské studium, na jehož základě je přiznáván akademický titul doktor (Ph.D.), tedy kvalifikacedoktorského stupně (doctor's degree, doktorské vzdělání, 8 vISCED). Například vobčanském průkaze se tak označeníprofesor (docent) u jeho současných držitelů tedy event. uvádí plně vypsané,[40] dle zákona jakožtooznačení (de facto stále jako titul, tedydoživotní označení kvalifikace).
V Česku se uvedené historické rozdělení na (řádné) profesory a mimořádné profesory opět zákonem zavedlo od roku2016; český vysokoškolský zákon též udává, že postavení hostujících profesorů a emeritních profesorů stanoví vnitřní předpis vysoké školy.
Současný systém obsazování pracovních míst profesorů,[44] jmenování profesorů[7] a řízení ke jmenování profesorem[20] bývá kritizován, a to ačkoli i vČesku proběhlBoloňský proces, který uvádí jako poslední/finální (terminal degree), tedy jako nejvyšší možnoukvalifikaci,doktorský program (akademický titul doktor –Ph.D.), což je kvalifikace (vzdělání) doktorského stupně (blížeISCED). Nicméně i nadále je v Česku jmenování profesoremhlavou státu bráno de facto jako získání dalšího titulu (přesněji přiznání doživotního označení)profesor, a to historicky běhemakademického obřadu podobnéhopromoci, tedy nikoliv jakožto ad-hoc rozhodnutí např. rektora zakládajícípracovněprávní vztah, a to ani vůči vysoké škole na níž jmenování profesorem proběhlo, ani vůči škole na níž je dotyčný zaměstnán,[44] jako je tomu např. uodborných asistentů,asistentů čilektorů. V praxi je tedy v Česku brán i nadále jakožto další titul, tak jako tomu bylo historicky před tímto procesem.[28] Praxe je tedy taková, že po řádném zakončení jmenovacího řízení a následného jmenování profesora (prezidentem) není profesor jmenován na příslušné místo (pozici) na vysoké škole, ze kterého by mohl být případně odvolán a již by profesorem nebyl, ale jedná se nejprve o získání tohoto doživotníhooznačení „jmenováním“ a následně se dotyčný profesor může ucházet o pracovní pozici shodně pojmenovanou jakoprofesor na vysoké škole, na kterou je zpravidla nutné absolvovatvýběrové řízení, nicméně i po skončení na tomto pracovním místě je dotyčný stále kvalifikován jakoprofesor (nikoliv pouze jakodoktor – jako je tomu běžné např. vanglosaském světě). Profesoři však po svém jmenování obdrží jmenovací dekret, tedy nikolivvysokoškolský diplom jako v případě akademických titulů.
Například se uvádí, že:komunistický režim v rozporu s předchozí tradicí zavedl označení „profesor“ a „docent“ jako „vědecko-pedagogické tituly“ oddělené od příslušného pracovního místa, jejichž udělení však bylo kvalifikačním předpokladem k obsazení pracovního místa stejného označení; a že uváděné vycházelo z toho, že hodnocení způsobilosti pro funkci učitele musí vycházet ze všech základních hledisek politické, ideologické a odborné vyspělosti, která jsou naprosto rovnocenná, tedy že zavedení titulů-kvalifikací bylo chápáno jako nástroj posílenístranické kontroly nadkádrovou prací na vysokých školách.[45] Popř. se též uvádí, že návrhů na jmenování nesmí být ani příliš mnoho (v jednom termínu), protože pak by se „profesoři a jejich rodiny nevešli doVelké aulyKarolina, kde sepromoce koná.“[45] NapříkladPavel Mertlík uvádí, že profesor nemá být doživotní titul udělovaný prezidentem, ale má jít o funkční místo.[46] BiochemikJan Konvalinka vysvětlil, že: „Současný systém habilitace-profesura považuji za umělou překážku, pomocí které si na univerzitách bráníme své území před konkurencí zvenčí.“[47] Uváděné doživotní profesorské tituly např. již měla zamýšlet zrušitVládaPetra Nečase.[48][49]
Obdobný systém funguje v současnosti též u nižší hodnosti –docenta, který je rovněž de facto stále brán jakotitul[50] (v tomto případě je vČesku jmenujerektor). NapříkladMikuláš Bek, rektorMasarykovy univerzity, v jednom z rozhovorů proMladou frontu v roce2014 situaci vysvětlil následovně: „(...) já jsem dlouhodobě příznivcem toho, aby profesory ustanovovaly jednotlivéuniverzity. Aby je nejmenovalprezident aniministr, nýbržvysoké školy samy. Klíčová je tam úlohavědeckých rad, v níž je rektor přítomen jen jako jeden z členů.“ Dále uvedl: „Současné uspořádaní [v Česku] je přežitkem poměrně vzdálené minulosti, totiž doby předdruhou světovou válkou, kdy profesoři byli vlastně státnímiúředníky. Univerzity tehdy nebyly samostatnými právními osobami, nýbrž byly součástístátu. Profesor byl v postavení státního úředníka, tak bylo logické, že jeho jmenování je podepsáno prezidentem jako představitelem státu. Ale situace se výrazně změnila po druhé světové válce. Od té doby jsou vEvropě univerzity samostatnéprávnické osoby a je velmi zvláštní, že někdo mimo právnickou osobu jmenuje její zaměstnance dohodnosti, která souvisí s pracovním zařazením člověka. Nepovažuji to za logické, na rozdíl odarmády, kde prezident jmenujegenerály, protože prezident jevrchní velitel armády. Ale u vysokých škol prezident není vrchním velitelem. To je ale můj názor, který je v tuto chvíli určitě menšinový, byť není osamocený. Zakládá se také na zkušenosti ze zahraničí, protože systém tak, jak je u nás, nikde jinde v Evropě nefunguje.“[51] Někdy se např. uvádí, že (v Česku) by se nemělo jednat o „doživotní kvaziaristokratické tituly“ (docent/profesor), resp. že by se mělo jednat o pracovní (funkční) pozice.[52]
V rámci proběhléreformy vysokých škol v Česku (zákon č. 137/2016 Sb.) se uvedené zvažovalo, tedy zda profesory bude dál jmenovatprezident (případněministr školství, čipředseda Senátu), či samotné vysoké školy (univerzity) – ty však byly pro zachování současného stavu.[53] V rámci reformy uvedl k nastavení zmíněných principůVáclav Klaus, bývalý český prezident, mimo jiné též profesor, že (…) vysoké školství [v Česku] neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu (…) školy podle něj usilují hlavně o růst počtu studentů a množství titulů u svých učitelů.[54]
Václav Bělohradský, český profesor, v roce 2016 v jednom z rozhovorů k současnému nastavení univerzitního prostředí vČesku uvedl, že univerzity (…) jsou zcela odtržené od reality, dokonce i od případných čtenářů zakademických řad. „Funguje ‚univerzitní škvár‘, to jsou spisy, na které dostanete nějakýgrant – a pak je odnesete do sklepa. Univerzitní systém je nastaven tak, že produkuje texty bez čtenářů jako základní podmínku kariéry,“ vysvětluje. Sám nevylučuje, že pohledem zvenku jednou zjistí, že „to, co jsem psal, byly blbosti.“[55] KupříkladuRudolf Haňka, profesorUniverzity v Cambridgi, uvádí, že: „V celém světě jsou ale profesoři jmenováni univerzitou, protože jsou jejími profesory. VČesku jde o přežitekrakousko-uherského modelu, kdy profesory vždy jmenovalcísař. Ale zapomíná se na to, že i císař jmenoval profesoraKarlovy univerzity, a ne profesora Rakousko-Uherska. Vždy šlo o místo na konkrétní univerzitě. V roce 1918 profesory podle nové ústavy začal jmenovat prezident, ale v zákonu již stálo: na doporučení dané vysoké školy. Až v roce 1952 a 1953 ministrZdeněk Nejedlý vymyslel koncept státního docenta a státního profesora, čímž chtěl spíše odměňovat věrnéstraníky, dát jim nějaký ten zlatý řetěz a podobně. Problém je, že i po více než dvaceti letech odsametové revoluce zůstává ten systém uzavřený modernímu myšlení.“[56]
- Zatímco v roce1991 byli jmenovaní profesoři průměrně ve věku 63 let, v roce2012 jim bylo průměrně 51 let.[57]
- Nejvíce mladých profesorů je z oboruelektroniky aIT; s nižším věkem profesorů začíná Česko dohánět zahraničí.[57]
- Dosud nejmladším profesorem v Česku byl jmenován prof.Ing.Martin Zatloukal,Ph.D.,DSc. – v 32 letech.[58][59][60]
- V prvním termínů jmenování profesorů (v roce2016) bylo z 53 kandidátů 9 žen, nejstaršímu kandidátovi bylo 73 let, nejmladších bylo pět čtyřicátníků – nejvíce kandidátů navrhlaUK (18),VUT (5) aVŠB-TUO (5); mezi návrhy převažovaly osobnosti ztechnických oborů (14) alékařství (13).[61]
- Jmenovacídekret podepisuje nově jmenovaným profesorům a profesorkámprezident republiky spolu spremiérem, předávání se většinou též účastní iministr školství; historicky jmenování obvykle v Česku probíhá v budověpražskéhoKarolina při slavnostnímakademickém obřadu.[62][63][64]
- Meziakademickými pracovníky bylo k roku2009 34 % žen, ty navíc méně často dosahují vyšších titulů – mezidocenty je pak pouze 26 % žen a pouze 16 % profesorů jsou ženy.[65]
- Průměrný výdělekvysokoškolských pedagogů byl k roku 2009 podleministerstva 33 500 Kč, nejméně braliodborní asistenti mladší 30 let, naopak profesoři měli průměrně přes 50 tisíc Kč.
- Načeských vysokých školách působilo k roku2010 necelé dva tisíce profesorů a profesorek.[62]
- V uplynulých letech bylo každoročně jmenováno kolem 150 nových profesorek a profesorů; celkem na českých vysokých školách k roku 2010 působilo zhruba 1900 profesorů v plném pracovním úvazku.[62]
- Například naUK vPraze působilo k roku 2010 asi 500 profesorů a profesorek, naMU vBrně 230.[62]
- Žen-profesorek v Česku přibývá, statisticky to tak přibližuje ČR kupříkladu keskandinávským zemím.[62]
- Akademičtí pracovníci se získáním pozice profesora dostávají do vyšší třídy, provysokou školu jsou důležití jako garanti přiakreditacioborů.[66]
- Kupříkladu pří jmenování v jarním termínu v roce2014 měla nejvíc nových profesorů tradičněUK (32), následovanáJU,MU,MENDELU,VUT,ČVUT aUP (shodně 6).[66]
- V roce 2014 bylo mezi novými profesory 10 žen z celkem 64 jmenovaných; s 19 novými profesory měla největší zastoupení tradičněUK, dáleČVUT (7),MU (7),VUT (6), přičemž nejvíce byly zastoupeny obory z oblastilékařství,historie,fyziky atechniky.[67]
- V rámcireformy vysokých škol v Česku se uvažovalo nad tím, zda bude profesory dál jmenovatprezident republiky (příp.ministr školství, čipředseda Senátu), či to budou, tak jako u docentů, samotnévysoké školy (univerzity) – ty byly pro zachování současného stavu.[67]
- V roce2009 naVŠE byl průměrný výdělek profesora 61 854 Kč, v porovnání s tímdocenta pak pouze 44 268 Kč (odborného asistenta 32 601 Kč,asistenta 23 964 Kč alektora 19 260 Kč).[68]
- Kupříkladu naFakultě podnikohospodářskéVŠE byl v roce 2009 průměrný výdělek profesora 78 178 Kč, docenta pak pouze 43 218 Kč.[68]
- V roce 2010 si vydělal v průměru český akademický pracovník naveřejné vysoké škole 36 636 Kč hrubého (včetně nadtarifů), profesoři dosáhli na průměr 60 098 Kč (docenti na 45 551 Kč,odborní asistenti pak v průměru na 31 041 Kč měsíčně).[69]
- VedeníMŠMT uvádí ten fakt, žefilozofické fakulty nemohou mít z principu vysoké výdělky profesorů (i docentů), protože i když mají hodněstudentů, peníze dostávají podle nízkého koeficientu, navíc mají omezené možnosti, jak získat peníze z jiných zdrojů (kupř. spoluprací sprůmyslem).[70]
- K roku2004 mělo vČR bezkonkurenční prvenství v ohodnocenívysokoškolských pedagogůVŠCHT (v průměru přes 34 tis. Kč).[70]
- Aktuálně.cz uvádí, žeVáclav Klaus jmenoval celkem 1550 profesorů.[71]
- Aktuálně.cz označiloČesko jako „Zemi profesorů,“ dle nich vzhledem k počtu obyvatel máČesko odhadem nejméně dvakrát víc profesorů nežVelká Británie nebo o dvě třetiny víc profesorů nežSpolková republika Německo.[71]
- Učitelé na vysokých školách k roku 2010 pobírali nejvyšší výplaty vKanadě (7196USD),Itálii (6955 USD) aJAR (6531 USD) –ČR patří na 21. příčku z 28 uváděných států (hluboko za ČR zůstávají platy učitelů například vArménii,Rusku aČíně).[69]
- Profesortechniky k roku 2010 dosáhne i na stotisícové výplaty (v průměru), docenthumanitnífakulty vydělává (opět v průměru) něco pod třicet tisíc.[69]
- ProUSA kupř. uvedl profesor Philip Altbach následující: „Ani plat profesora práva, který je o třetinu vyšší než v ostatních oborech, se nedá srovnat s tím, co vám dá jen trochu slušná právnická firma, například vedoucí pracovníci místní školské správy v USA si vydělají mnohem víc než ti, kteří je na vysokých školách učí; skutečně špičkoví akademičtí pracovníci se stávají součástí globálního akademického pracovního trhu a jejich platy pak mohou být opravdu hodně vysoké, ale u velké většiny ostatních vysokoškolských učitelů to neplatí.“[69]
- Vysokoškolští pedagogové vNizozemí jsou s platem (vPPP) 5313 USD na vyšší střední úrovni, podobně je na tomSRN (5141 USD) aNorsko (4940 USD),UK (5943 USD) aUSA (6054 USD) si vedou trochu lépe, kdežtoFrancie (3484 USD) aJaponsko (3473 USD) příliš požitků vysoce kvalifikovaným vysokoškolským učitelům nenabízejí (proČR je udávána hodnota 2495 USD).[72]
- ↑Zásadní rozdíl je v tom, že docentem není pedagog jmenován; uchazeč prochází habilitačním řízením, přičemž musí předložit a obhájit habilitační práci v souladu s požadavky zákona.
- ↑Docentem (dle předpisů týkajících se habilitací) osobnost s výsledky v oboru uznávanými na národní úrovni.
- ↑podobně jako vefakultativním rigorózním řízení nebohabilitačním řízení
- ↑Internetová jazyková příručka: Zkratky akademických titulů a hodností [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [cit. 2015-01-21].Dostupné online.
- ↑Slovník spisovného jazyka českého – profesor [online]. Praha: Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR [cit. 2025-07-14].Dostupné online.
- ↑Oslovování akademických pracovníků [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2025-07-14].Dostupné online.
- ↑Směrnice Akademické rady AV ČR – Pravidla pro udělování vědeckého titulu „doktor věd“ v Akademii věd ČR [online]. Akademie věd České republiky, 2015-07-14 [cit. 2016-09-18].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23.
- ↑Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU [online]. Rada pro výzkum, vývoj a inovace (poradní orgán Vlády ČR).Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 82. Dostupné online.
- ↑abZákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 73. Dostupné online.
- ↑Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Čl. 63. Dostupné online.(Alternativní odkaz)
- ↑Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Čl. 54, odst. 3. Dostupné online.(Alternativní odkaz)
- ↑Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Čl. 77. Dostupné online.(Alternativní odkaz)
- ↑Noví profesoři převzali v Karolinu jmenovací dekrety [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2015-06-12.Dostupné online.
- ↑Noví profesoři převzali v Karolinu jmenovací dekrety [online]. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, 2015-12-11.Dostupné online.
- ↑Zákon č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dostupné online.
- ↑Sdělení č. 23/2015 Sb. m. s., Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v České republice a ve Slovenské republice. . [cit. 2016-11-02].Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 74. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 74. Dostupné online.
- ↑Osnova stanovisek habilitační a jmenovací komise (do 1. 2. 2014) [online]. Univerzita Karlova.Dostupné online.
- ↑ Jak se stát profesorem — trnitá cesta až na vrchol!.iZun.eu – univerzitní noviny ČZU [online]. 2012-03-21 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑Profesorské přednášky [online]. Brno: Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně [cit. 2015-01-21].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16.
- ↑abZákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 74. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 74. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 74. Dostupné online.
- ↑Habilitační a jmenovací řízení [online]. Univerzita Karlova.Dostupné online.
- ↑Doporučená hlediska hodnocení pro habilitační a jmenovací řízení (do 1. 2. 2014) [online]. Univerzita Karlova.Dostupné online.
- ↑Zákon č. 63/1873 ř. z., o organisaci úřadů universitních.Dostupné online.
- ↑§ 14 odst. 3 zákona č. 19/1966 Sb., o vysokých školách.Dostupné online.
- ↑Zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 24. Dostupné online.
- ↑abZákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 71. Dostupné online.
- ↑abcZákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 27. Dostupné online.
- ↑abZákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 102. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 163/1969 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 19/1966 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 55a. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 78. Dostupné online.
- ↑Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 111/1980 Sb., o postupu při jmenování profesorů a docentů a při obsazování volných míst učitelů vysokých škol, ve znění pozdějších předpisů, § 3. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 40. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 74. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 15. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů, § 15. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑abZákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, § 3. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 74. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 46. Dostupné online.
- ↑Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
- ↑abZákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, § 77. Dostupné online.
- ↑abŠIMÍČEK, Vojtěch.Jiří Nantl: Co s habilitacemi a profesurami? [online]. jinepravo.blogspot.com, 2012-01-17.Dostupné online.
- ↑ Profesor nemá být doživotní titul, říká Pavel Mertlík.E15.cz [online]. 2012-08-07.Dostupné online.
- ↑ Akademici pro změnu: Titulů je moc, chce to novou krev.Aktuálně.cz [online].Economia, 2013-06-10.Dostupné online.
- ↑Rušení profesorských titulů na VŠ je nesprávné [online]. ČSSD, zdroj: Lidové noviny (30. 1. 2013), 2013-05-21 [cit. 2019-06-17].Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-06-17.
- ↑ Reforma vysokých škol: Některé tituly už nebudou doživotní.NasePenize.cz [online]. 2011-10-09.Dostupné online.
- ↑MOŽNÝ, Ivo. Brouk Pytlík docentem.iForum [online]. 2012-11-23.Dostupné online.
- ↑ Do jmenování profesorů by Zeman mluvit neměl, míní rektor Bek.iDNES.cz [online].MAFRA, 2014-11-21 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑OPATRNÝ, Tomáš. Nový vysokoškolský zákon - výzkumné školy nebo fakulty? Co s profesory a docenty?.iHned.cz [online]. 2011-09-26.Dostupné online.
- ↑ Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil.iDNES.cz [online].MAFRA, 2014-12-18 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ Hrají falešnou hru, pobouřily Klause protesty akademiků.Aktuálně.cz [online].Economia, 2012-01-21 [cit. 2012-04-03].Dostupné online.
- ↑ Profesor Bělohradský: Díky Zemanovi vychladl nahnědlý proud. Lidé se uklidnili, protože vidí, že jim někdo naslouchá.Parlamentní listy [online]. 2016-07-20 [cit. 2016-07-20].Dostupné online.
- ↑DAŇKOVÁ, Julie.Prezidentem jmenovaní profesoři jsou přežitek a světový unikát – rozhovor: Rudolf Haňka, vědecký poradce premiéra [online]. Univerzita Karlova, 2013-05-21 [cit. 2015-07-30].Dostupné online.
- ↑ab Čeští profesoři omládli od revoluce o 12 let. Nejmladší učí elektroniku a IT.Hospodářské noviny [online]. 2012-03-09 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ Prof. Ing. Martin Zatloukal, Ph.D., DSc..Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta technologická, Centrum polymerních materiálů [online]. 2016-07-01 [cit. 2016-07-01].Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-07-02.
- ↑ Profesura v 33 + 3 děti.Euro [online]. 2007-05-30 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ Z dobrých zpráv: Vědecká špička ze Zlína.Časopis Výběr [online]. 2008-06-18 [cit. 2016-07-01].Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-16.
- ↑ Kuřák Zeman má jmenovat profesorkou bojovnici proti tabáku.Novinky.cz [online]. Borgis, 2016-04-11 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑abcde Prezident jmenoval 68 nových vysokoškolských profesorů.Rozhlas.cz [online]. 2010-04-30 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ Noví profesoři převzali v Karolinu jmenovací dekrety.Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky [online]. 2016-06-21 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ Valachová předala dekrety profesorům. Jste pro studenty inspirací, řekla.iDNES.cz [online].MAFRA, 2015-12-11 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ Průměrný plat akademiků je 33 500 korun.Novinky.cz [online]. Borgis, 2009-09-03 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ab Čekání profesorů na jmenování skončilo, v Karolinu dostali dekrety.iDNES.cz [online].MAFRA, 2014-03-21 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ab Chládek předal dekrety novým profesorům, Zeman do Karolina nedorazil.iDNES.cz [online].MAFRA, 2014-12-18 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ab Akademičtí pracovníci vydělávají na VŠE v průměru přes třicet tisíc korun.iList.cz [online]. 2011-01-03 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑abcd Kde platí profesorům nejvíc?.Lidovky.cz [online].MAFRA, 2012-06-11 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.ISSN1213-1385.
- ↑ab Plat univerzitního kantora nesouvisí jen se státní dotací.Učitelské noviny [online]. 2004-01-01 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
- ↑ab Spor o Putnu upozornil na inflaci profesorů.Aktuálně.cz [online].Economia, 2013-05-20.Dostupné online.
- ↑ Kde platí učitele vysokých škol nejlépe?.VSmonitor [online]. 2012-06-07 [cit. 2016-07-01].Dostupné online.
